Omán

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Omán". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Omán je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Archeologové AV ČR v Ománu objevili nástroje z doby migrace člověka z Afriky

Praha/Maskat 11. dubna (ČTK) - Mezinárodní tým vedený Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky (AV ČR) v Ománu objevil pěstní klíny z období první migrace člověka z Afriky, skořápky vyhynulých pštrosů a skalní rytiny. O úspěšném zakončení třetí výkopové sezony v Ománu dnes AV ČR informovala v tiskové zprávě. Ománskou expedici lze sledovat na twitteru a první díl ze série dokumentárního cyklu o výzkumu je na youtubu. "Naše nálezy, za podpory čtyř různých datovacích metod, poskytnou cenná data pro rekonstrukci klimatu a historie největší písečné pouště světa. Přírodní podmínky formovaly i pravěké osídlení a my se snažíme studovat lidskou adaptabilitu na změny klimatu," uvedl vedoucí expedice Roman Garba z Archeologického ústavu AV ČR. Na výkopových pracích ve dvou ománských oblastech se podílelo 21 archeologů a geologů z deseti zemí. První expediční tým působil v provincii Zufár na jihu země. Výzkum prováděl v nově objevených archeologických lokalitách v poušti Rub al-Chálí. Odkryl například pěstní klíny, neboli rané kamenné nástroje, které pocházejí z období první migrace člověka z Afriky před zhruba 300.000 až 1,3 milionu let. Archeologům se také podařilo mezi dunami vysokými až 300 metrů objevit skořápky vyhynulých pštrosů, fosilní dunu a staré koryto řeky z období, kdy bylo v Arábii podstatně vlhčí podnebí. Tým také zkoumal 2000 let staré rituální kamenné monumenty, tzv. trility, a pomocí radiouhlíkového datování a časoprostorové analýzy zjišťuje možné migrace starověkých komunit, které monumenty využívaly. Druhý tým působil v lokalitě Nafún ve středním Ománu, kde pokračoval ve výkopových pracích na neolitické hrobce datované do období 5000 až 4600 let před naším letopočtem. "To, co zde nacházíme, je unikátní v kontextu celé jižní Arábie. Megalitická struktura ukrývající dvě kruhové pohřební komory odhalila kosterní pozůstatky minimálně několika desítek jedinců. Izotopové analýzy kostí, zubů a mušlí nám pomohou zjistit více o stravě, přírodním prostředí a migracích pohřbené populace,“ uvedla další vedoucí expedice Alžběta Danielisová z Archeologického ústavu AV ČR. Nedaleko od hrobky dokumentoval italsko-francouzský tým na 49 skalních blocích kolekce rytin z období 5000 před naším letopočtem až 1000 let našeho letopočtu. Výzkum v Ománu je součástí širšího antropologického projektu Viktora Černého z Archeologického ústavu AV ČR, který se zabývá biokulturními interakcemi populací a jejich adaptací na změny klimatu. "Zjištěné kontakty afrických a arabských archeologických kultur charakterizují mobilitu populací anatomicky moderního člověka. Bude zajímavé tyto poznatky konfrontovat také s genetickou diverzitou obou uvedených regionů a vytvořit ucelenější pohled na utváření soudobé jihoarabské společnosti," uvedl Černý. ngl jrm

Omán a Česká republika zahájily jednání o dodávkách zkapalněného zemního plynu

Praha 8. dubna (ČTK) - Omán zahájil s Českou republikou jednání o možných dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) do České republiky. Kromě samotného dovozu je také možnost, že by ČR investovala do vlastní výrobny zkapalněného zemního plynu přímo v Ománu a LNG si tak vyráběla sama. Vyplynulo to z jednání zástupců akademicko-podnikatelské mise, které se skládala ze zástupců České geologické služby, ministerstva životního prostředí, VŠCHT v Praze, VŠB Ostrava, VUT v Brně a zástupců některých českých firem v Ománu pod záštitou honorárního konzula Sultanátu Omán Ivo Vaňka. "Nejvíce oceňuji vstřícnost ománské strany pro zahájení rozhovorů o dodávkách zkapalněného zemního plynu do České republiky i nabídku realizace české investice do zkapalňování zemního plynu ve speciální ekonomické zóně," uvedl dnes Vaněk. Akademicko-podnikatelská mise do Ománu se uskutečnila na konci března. Omán podle Vaňka nemá velké přebytky zkapalněného plynu. "Co vyrobí to prodá, ale rezervy tam ještě v každém případě jsou a Omán je připravený pomoci České republice ve svízelné situaci," uvedl Vaněk s odkazem na hrozbu zastavení dodávek ruského plynu do Evropy. Možnou výrobu LNG v Ománu by podle něj mohl zainvestovat soukromý subjekt z Česka nebo stát jako takový. ČR by díky tomu podle něj nakupovala a zkapalňovala plyn za ty nejlepší ceny, možné přebytky by mohla podle Vaňka například také prodávat dalším státům EU. "Česká republika tuto nabídku dostala a já ji tímto prezentuji," uvedl Vaněk. S Ománem by mělo v říjnu vzniknout také letecké spojení, jednou týdně by mělo pražské letiště a letiště Salála v druhém největším městě Ománu spojit letadlo společnosti SalamAir. Letecké spojení začne fungovat po tamním monzunovém období od 1. října a potrvá do konce dubna, kdy se kvůli monzunům opět zastaví. Mise se zaměřila také na spolupráci v těžbě ománských nerostných surovin, konkrétně zlata, mědi, uranu, chromu, niklu nebo sklářských písků. Omán by mohl s ČR spolupracovat také v energetice z obnovitelných zdrojů nebo ve výstavbě rafinérií. Během cesty do Ománu se uskutečnilo na 20 jednání na vysoké úrovni, například s prvním náměstkem ministra energetiky a nerostných surovin nebo viceprezidentem Petroleum Development Oman, která je vlastníkem vytěžené ropy a zemního plynu v Ománu. Zkapalněný zemní plyn je zemní plyn ve zkapalněné formě. Plyn je zkapalňován po vytěžení, aby mohl být díky až 600krát menšímu objemu snadněji dopravován pomocí tankerů nebo cisteren. bns rdo

Ománští jeskyňáři zkoumají podzemí v Jemenu, kde podle legend sídlí džinové
Saná 23. září (ČTK) - Ománští speleologové začali prozkoumávat legendární šachtu Barhút ve východním Jemenu. Jemenské úřady ji nikdy nenechaly probádat, místní lidé se jí vyhýbají, protože podle nich vede do pekla, kde přebývají duchové, o čemž svědčí pach stoupající z hlubiny.

SLOVNÍK NAJÍT