Omán

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Omán". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Omán je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

AV ČR: Archeologické objevy přibližují důkazy o pravěkém osídlení v Ománu

Praha 5. prosince (ČTK) - Archeologové mají nové poznatky o středopaleolitickém osídlení v oblasti Hukf ve středním Ománu. V oblasti našli kamenné artefakty charakteristické pro dané období. Vytvořili je pravděpodobně lidé, kteří oblast obývali v období poslední doby meziledové, tedy asi před 130.000 až 80.000 lety. Jejich objev rozšiřuje již známé záznamy o pravěkém osídlení v tomto regionu. Informoval o tom pražský Archeologický ústav Akademie věd ČR (AV ČR) v tiskové zprávě. Nové poznatky publikoval vědecký časopis Antiquity. Oblast ve středním Ománu měli archeologové již poměrně dobře zdokumentovanou, jednalo se však o období pozdního paleolitu a neolitu, tedy do období zhruba před 12.000 až 5000 lety. Artefakty ze středopaleolitického osídlení objevili experti ve středním Ománu úplně poprvé. Jelikož se tyto oblasti nacházejí v poušti, není možné určit jejich stáří obvyklými způsoby. Věk se proto odhadoval podle toho, jak se podobají nálezům z jiných míst. Mezinárodní tým vědců při určování stáří nálezů neporovnával jen podobnosti s jinými vzdálenými místy, ale také zkoumal, jak moc jsou artefakty na povrchu opotřebované. Různá úroveň mechanického i chemického zvětrání totiž naznačuje, že některé artefakty byly vystaveny vnějším přírodním vlivům déle než jiné. Většina zkoumaných artefaktů ze středního paleolitu v Ománu má podle odborníků více podobností s nálezy ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, než s jinými místy v Ománu. To naznačuje, že tento region mohl být kulturně a geograficky oddělený, ale v období vlhčího klimatu do něj mohli občas přicházet lidé z jiných oblastí. Tuto teorii vědci musí ověřit dalším výzkumem. Nové poznatky pomáhají lépe porozumět prvním migracím moderního člověka z Afriky a jeho přizpůsobení se klimatickým změnám na Arabském poloostrově. "Výzkum připomíná, že je chybou si tyto migrační vlny představovat jako jednoduché šipky na mapách. Jednalo se zjevně o mnohem komplexnější proces adaptací, kulturních a geografických separací a znovu setkání," uvedl hlavní autor studie Dominik Chlachula z Archeologického ústavu AV ČR v Brně. Výzkum vedla Univerzita La Trobe z australského Melbourne ve spolupráci s dalšími institucemi, mezi kterými byl i Archeologický ústav AV ČR. puz rdo

Archeologové AV ČR v Ománu objevili nástroje z doby migrace člověka z Afriky

Praha/Maskat 11. dubna (ČTK) - Mezinárodní tým vedený Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky (AV ČR) v Ománu objevil pěstní klíny z období první migrace člověka z Afriky, skořápky vyhynulých pštrosů a skalní rytiny. O úspěšném zakončení třetí výkopové sezony v Ománu dnes AV ČR informovala v tiskové zprávě. Ománskou expedici lze sledovat na twitteru a první díl ze série dokumentárního cyklu o výzkumu je na youtubu. "Naše nálezy, za podpory čtyř různých datovacích metod, poskytnou cenná data pro rekonstrukci klimatu a historie největší písečné pouště světa. Přírodní podmínky formovaly i pravěké osídlení a my se snažíme studovat lidskou adaptabilitu na změny klimatu," uvedl vedoucí expedice Roman Garba z Archeologického ústavu AV ČR. Na výkopových pracích ve dvou ománských oblastech se podílelo 21 archeologů a geologů z deseti zemí. První expediční tým působil v provincii Zufár na jihu země. Výzkum prováděl v nově objevených archeologických lokalitách v poušti Rub al-Chálí. Odkryl například pěstní klíny, neboli rané kamenné nástroje, které pocházejí z období první migrace člověka z Afriky před zhruba 300.000 až 1,3 milionu let. Archeologům se také podařilo mezi dunami vysokými až 300 metrů objevit skořápky vyhynulých pštrosů, fosilní dunu a staré koryto řeky z období, kdy bylo v Arábii podstatně vlhčí podnebí. Tým také zkoumal 2000 let staré rituální kamenné monumenty, tzv. trility, a pomocí radiouhlíkového datování a časoprostorové analýzy zjišťuje možné migrace starověkých komunit, které monumenty využívaly. Druhý tým působil v lokalitě Nafún ve středním Ománu, kde pokračoval ve výkopových pracích na neolitické hrobce datované do období 5000 až 4600 let před naším letopočtem. "To, co zde nacházíme, je unikátní v kontextu celé jižní Arábie. Megalitická struktura ukrývající dvě kruhové pohřební komory odhalila kosterní pozůstatky minimálně několika desítek jedinců. Izotopové analýzy kostí, zubů a mušlí nám pomohou zjistit více o stravě, přírodním prostředí a migracích pohřbené populace,“ uvedla další vedoucí expedice Alžběta Danielisová z Archeologického ústavu AV ČR. Nedaleko od hrobky dokumentoval italsko-francouzský tým na 49 skalních blocích kolekce rytin z období 5000 před naším letopočtem až 1000 let našeho letopočtu. Výzkum v Ománu je součástí širšího antropologického projektu Viktora Černého z Archeologického ústavu AV ČR, který se zabývá biokulturními interakcemi populací a jejich adaptací na změny klimatu. "Zjištěné kontakty afrických a arabských archeologických kultur charakterizují mobilitu populací anatomicky moderního člověka. Bude zajímavé tyto poznatky konfrontovat také s genetickou diverzitou obou uvedených regionů a vytvořit ucelenější pohled na utváření soudobé jihoarabské společnosti," uvedl Černý. ngl jrm

Omán a Česká republika zahájily jednání o dodávkách zkapalněného zemního plynu
Praha 8. dubna (ČTK) - Omán zahájil s Českou republikou jednání o možných dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) do České republiky. Kromě samotného dovozu je také možnost, že by ČR investovala do vlastní výrobny zkapalněného zemního plynu přímo v Ománu a LNG si tak vyráběla sama. Ománští jeskyňáři zkoumají podzemí v Jemenu, kde podle legend sídlí džinové
Saná 23. září (ČTK) - Ománští speleologové začali prozkoumávat legendární šachtu Barhút ve východním Jemenu. Jemenské úřady ji nikdy nenechaly probádat, místní lidé se jí vyhýbají, protože podle nich vede do pekla, kde přebývají duchové, o čemž svědčí pach stoupající z hlubiny.

SLOVNÍK NAJÍT