Schengen

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Schengen". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Schengen je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Johanssonová je přesvědčena, že se Bulharsko a Rumunsko plně připojí k Schengenu

Štrasburk 26. listopadu (zpravodajka ČTK) - Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová je přesvědčena, že Bulharsko a Rumunsko se již od 1. ledna příštího roku stanou plnohodnotnými členy schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Johanssonová to dnes uvedla při debatě s europoslanci na jejich plenárním zasedání ve Štrasburku. Konečné rozhodnutí má padnout 12. prosince na schůzce unijních ministrů vnitra. Rakousko, které vstup obou zemí do Schengenu dlouho blokovalo, nyní podle všeho změnilo názor. "Podívejte se na cestu, kterou jsme ušli. Před pěti lety to ani nebylo na programu dne. My jsme říkali, že jsou připravení již 13 let, potvrdil to i Evropský parlament, ale musela rozhodnout také Rada (EU)," uvedla Johanssonová. "Bude to už můj nástupce, který se bude účastnit prosincového jednání ministrů vnitra, ale dokážete si představit, jak to budu sledovat. Už mám připravené šampaňské a jsem moc ráda za všechny občany Bulharska a Rumunska. Zasloužíte si využívat všech výhod schengenského prostoru," dodala. Johanssonová je členkou končící komise Ursuly von der Leyenové. V nové unijní exekutivě bude mít její portfolio na starosti rakouský zástupce Magnus Brunner. Jestliže bude komise tuto středu schválena, nastoupí do funkce od 1. prosince. Pravděpodobné ukončení pozemních kontrol na hranicích s oběma zeměmi uvítali europoslanci napříč politickými frakcemi. Podle německé europoslankyně Leny Düpontové z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) bude tento krok znamenat "velké povzbuzení pro podnikání i pro cestovní ruch". Düpontová nicméně poznamenala, že by mělo rovněž dojít i k určitému zhodnocení fungování schengenského prostoru také vzhledem k tomu, že několik zemí poslední dobou kontroly na svých hranicích opětovně zavedlo. "Je potřeba posílit Schengen, připravit strategii pro vnitřní bezpečnost EU, realizovat migrační a azylový pakt a bojovat s organizovaným zločinem," uvedla. Potřebu reformy schengenského prostoru zmínil i francouzský europoslanec Fabrice Leggeri z frakce Patrioti pro Evropu. "Připojit se k Schengenu bude znamenat také snížení nákladů na dopravu a zlepšení konkurenceschopnosti pro evropské podniky. Jen škoda, že to trvalo tak dlouho," prohlásil bulharský europoslanec Kristian Vigenin z frakce socialistů a demokratů (SD). "Rumunsko splnilo všechny podmínky pro plný vstup do Schengenu před mnoha lety, to nemůže nikdo zpochybnit, zůstali jsme ale stále jen u dveří schengenského prostoru a bylo to ponižující," doplnil ho jeho rumunský kolega Claudiu-Richard Tarziu z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Rovněž rumunský europoslanec Nicolae Stefanuta z frakce Zelených uvedl, že se "Rumuni v Evropě cítili jako občané druhé kategorie", což by se teď ale mělo změnit. Přijetí nových zemí do schengenského prostoru vyžaduje jednomyslný souhlas členských států Evropské unie. Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu již v roce 2011, některé státy ale z různých důvodů vstup těchto dvou zemí blokovaly - v roce 2011 Nizozemsko s Finskem. Později se proti přijetí obou balkánských zemí stavělo Německo, ale především Rakousko, které zablokovalo plný vstup Bulharska a Rumunska na konci roku 2022. Později Vídeň souhlasila aspoň s omezeným členstvím obou zemí. Bulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání oficiálně vstoupily do schengenského prostoru letos 31. března, kontroly ale skončily jen na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly nicméně zůstaly právě kvůli vetu Rakouska, které se dlouhodobě obávalo přílivu žadatelů o azyl. tes ank

Chorvatsko slaví za účasti von der Leyenové vstup do Schengenu a eurozóny

Záhřeb 1. ledna (ČTK) - Chorvatský premiér Andrej Plenković dnes uvítal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou na hraničním přechodu se Slovinskem, aby společně oslavili vstup Chorvatska do schengenského prostoru volného pohybu. Závory na hraničních přechodech se zvedly úderem půlnoci. Země slaví také vstup do eurozóny a ministr financí a šéf centrální banky v Záhřebu symbolicky vybrali eura z bankomatu, informovala chorvatská média. Chorvatsko se k dnešku stalo součástí schengenského prostoru a na hranicích se Slovinskem a Maďarskem proto byly zrušeny hraniční kontroly. Cesty Čechů do oblíbené prázdninové destinace se tak obejdou bez často mnohahodinového čekání na hranicích. Po vstupu do Schengenu a přijetí jednotné evropské měny má Záhřeb velká očekávání pokud jde o rozvoj cestovního ruchu, na němž ekonomika čtyřmilionové země z velké části stojí. Von der Leyenová dnešek označila za historický den a důvod k oslavám a hrdosti, že lidé budou moci přecházet hranicí bez kontrol. "Je tu také zavedení eura. Chorvaté si budou navždy pamatovat den, kdy poprvé zaplatili eurem. Je to druhá světová měna, která nás ve světě činí silnějšími," dodala šéfka Evropské komise. Spolu s ní dorazila na hraniční přechod Obrežje/Bregana také slovinská prezidentka Nataša Pircová Musarová, která vyjádřila radost z toho, že mezi Slovinskem a Chorvatskem opět nebudou hraniční kontroly, jako tomu bylo v dobách bývalé Jugoslávie. Po přesunu do Záhřebu von der Leyenová s Plenkovičem na centrálním Náměstí bána Jelačiče vypili kávu, kterou chorvatský premiér symbolicky zaplatil eurem. Guvernér chorvatské centrální banky Boris Vujčić přitom šéfce Evropské komise představil novou eurovou minci, na níž je vyobrazena kuna - právě po tomto zvířeti nese název dosluhující chorvatské platidlo. Chorvatsko se stalo 27. členem schengenského prostoru a kontroly byly zrušeny na více než 70 hraničních přechodech. Odpadají také při cestách lodí mezi Chorvatskem a Itálií. Letištní kontroly dokladů při cestování mezi zeměmi Schengenu a Chorvatskem skončí až k 26. březnu. Záhřeb zároveň převzal odpovědnost za přibližně 1350 kilometrů dlouhou novou vnější hranici schengenského prostoru s Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Černou Horou. S dneškem začala v Chorvatsku také platit jednotná evropská měna euro. Ministr financí Marko Primorac tento krok oslavil s guvernérem Vujčičem a oba z bankomatu vybrali po 50 eurech. "Jsem hrdý, že jsme za méně než deset let od vstupu do Evropské unie dosáhli dalšího strategického cíle a že je Chorvatsko ode dneška také členem eurozóny," uvedl podle stanice N1 Primorac s tím, že euro představuje "pevný základ stability" v nynějších "bouřlivých dobách". Vujčić označil možnost výběru eur z chorvatského bankomatu za "skvělý pocit". "Budeme odolnější vůči krizím a přitažlivější pro investice a podnikání," dodal. Podle stanice N1 bankomaty v hlavním městě Záhřebu přešly na eura bez potíží. Naopak výpadky hlásí několik mobilních aplikací internetového bankovnictví, uvedl Index.hr. Eurozóna se rozšířila poprvé od roku 2015, kdy společnou měnu zavedla Litva. Chorvatsko se stalo jejím dvacátým členem. Směnný kurz pro zavedení eura je pevně stanovený: jedno euro činí 7,5345 kuny. Do 14. ledna 2023 platí přechodné období, během něhož bude stále možné platit kunami. Až do konce roku 2023 půjde kuny měnit zdarma v chorvatských bankách, finančních úřadech a poštovních pobočkách. abl ank

Chorvatsko slaví za účasti von der Leyenové vstup do Schengenu a eurozóny
Záhřeb 1. ledna (ČTK) - Chorvatský premiér Andrej Plenković dnes uvítal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou na hraničním přechodu se Slovinskem, aby společně oslavili vstup Chorvatska do schengenského prostoru volného pohybu.

SLOVNÍK NAJÍT