Stoltenberg

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Stoltenberg". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Stoltenberg je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Británie podle Sunaka uvede zbrojní průmysl do válečného režimu

Varšava 23. dubna (ČTK) - Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl dnes britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy na tiskové konferenci s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. Sunak také oznámil, že Británie do roku 2030 zvýší výdaje na obranu na nejméně 2,5 procenta HDP ze současných asi 2,3 procenta HDP. Británii podle Sunaka čeká 'největší posílení obrany za poslední generaci' a podle plánů britské vlády by země měla mít největší vojenskou sílu v Evropě a po Spojených státech druhou největší v Severoatlantické alianci. Jak už dříve dnes oznámil Sunakův úřad, Británie poskytne Ukrajině na obranu před ruskou agresí dosud největší balík vojenské pomoci v hodnotě 500 milionů liber (14,7 miliardy korun). Bude obsahovat například skoro čtyři miliony kusů munice, 400 vozidel, 60 lodí nebo rakety dlouhého doletu Storm Shadow. Sunak upozornil, že případné vítězství Ruska ve válce na Ukrajině by ruského prezidenta Vladimira Putina povzbudilo. 'Nezastaví se na Ukrajině ... Touží, i když na to ještě nemá kapacitu, zaútočit na další evropské země, potenciálně včetně spojenců z NATO, které bychom měli povinnost bránit, tak jako oni mají povinnost bránit nás,' řekl Sunak. Na cestě do Polska ho doprovodil ministr financí Jeremy Hunt a šéf resortu obrany Grant Shapps. Později se Sunak sejde s polským premiérem Donaldem Tuskem. 'Investice do Ukrajiny je investicí do naší bezpečnosti,' zdůraznil Sunak. 'Realitou je, že mít agresivního souseda s sebou nese náklady a my máme velmi agresivního souseda,' řekl šéf NATO Stoltenberg o Rusku. Pochválil Británii za její plán zvýšit výdaje na obranu. Jde podle něho také o to, ukázat Spojeným státům, že evropské země se na nákladech podílejí. Členské země NATO mají na obranu vydávat dvě procenta HDP ročně. Česko loni na tento účel vyčlenilo 1,5 procenta HDP. Poslanecká sněmovna ale před rokem schválila zákon, podle kterého bude Česko vynakládat každoročně nejméně dvě procenta HDP na obranu. hab nob

Šéf NATO Jens Stoltenberg bude novým šéfem norské centrální banky

Oslo 4. února (ČTK) - Současný šéf Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg (62) se stane novým guvernérem norské centrální banky. Oznámilo to dnes norské ministerstvo financí. Postu v čele Norges Bank, jak se centrální banka v Norsku oficiálně nazývá, se ujme po ukončení svého působení v NATO. Do té doby se chce plně věnovat práci pro alianci. Místo guvernéra se uvolní 1. března. Stoltenberg ale nejdříve dokončí své funkční období v čele NATO, které mu vyprší 30. září. Vláda doufá, že Stoltenberg by do nové funkce mohl nastoupit kolem 1. prosince. Do té doby bude úřad dočasně zastávat Ida Woldenová Bacheová, která je nyní zástupkyní šéfa centrální banky a která byla hlavní Stoltenbergovou soupeřkou v boji o post guvernéra, uvedla agentura Reuters. "Až do 1. října, kdy skončí mé působení v NATO, budu věnovat veškeré své síly a pozornost vedení aliance," citovala agentura AFP ze Stoltenbergova vyjádření po oznámení jeho budoucí pracovní pozice. "Je to naprosto nezbytné v době, kdy Evropa a Severní Amerika musejí držet při sobě," dodal s odkazem na současné napětí mezi Ruskem a Západem ohledně Ukrajiny. Generální tajemník je nejvýše postavený civilista v NATO, reprezentuje alianci navenek a slouží především jako prostředník. Jeho výběr nemá přesně stanovená pravidla, členské země ho tradičně volí po vzájemné shodě. Mandát trvá čtyři roky s možností prodlužování. Neformálním zvykem je, že bývá vybírán zástupce členské země z Evropy, neboť vrchní velitel spojeneckých vojsk v Evropě je tradičně Američan. Předpokladem pro uchazeče jsou zkušenosti z vrcholné politiky. V pořadí 13. šéfem NATO se Stoltenberg stal v roce 2014, na začátku října mu končí druhý mandát. Oceňován byl mimo jiné za to, že provedl alianci náročným obdobím v době vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybňoval alianční závazek přijít na pomoc ohroženým členům, kteří nevydávají na obranu peníze v dohodnutém objemu, připomněla agentura AP. Kdo Stoltenberga v čele NATO nahradí, není dosud jasné. Podle informací z aliančních kruhů, na které se odvolává agentura DPA, má o tento post zájem mimo jiné bývalá britská premiérka Theresa Mayová. Jako možní Stoltenbergovi nástupci se opakovaně zmiňují také nizozemský premiér Mark Rutte, estonská premiérka Kaja Kallasová, bývalá šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová či rumunský prezident Klaus Iohannis. Stoltenberg byl jmenován do čela centrální banky navzdory obavám opozice, že by jeho jmenování mohlo oslabit nezávislost banky. Současný norský premiér Jonas Gahr Störe byl totiž členem vlád, jejichž předsedou byl právě Stoltenberg. Oba muži se tedy velmi dobře znají. Stoltenberg bude mít na starosti stanovování úrokových sazeb a řízení finanční stability, ale také dohled nad norským státním investičním fondem. Ten je největší na světě, jeho aktiva dosahují asi 11,8 bilionu norských korun (28,6 bilionu Kč). Vzděláním je Stoltenberg ekonom. V letech 2000 až 2001 a 2005 až 2013 byl norským premiérem, byl také ministrem financí a ministrem energetiky. V roce 2014 se stal generálním tajemníkem NATO. Současný guvernér Norges Bank Öystein Olsen (70) funkci zastával od 1. ledna 2011 po dvě funkční období. Letos odchází do důchodu. abl irl spr

Šéf NATO Jens Stoltenberg bude novým šéfem norské centrální banky
Oslo 4. února (ČTK) - Současný šéf Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg (62) se stane novým guvernérem norské centrální banky. Oznámilo to norské ministerstvo financí. Postu v čele Norges Bank se ujme po ukončení svého působení v NATO.

SLOVNÍK NAJÍT