Stříž

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Stříž". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Stříž je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Stříž: Uzavření dohody o vině a trestu není kupčení se spravedlností

Brno 22. října (ČTK) - Uzavření dohody o vině a trestu není podle nejvyššího státního zástupce Igora Stříže kupčení se spravedlností nebo vykoupení se z přísného trestu. Uvedl, že dohody o vině a trestu mají pevná zákonná pravidla a sjednaný trest musí zohledňovat všechny okolnosti případu. Stříž to řekl v rozhovoru s ČTK. Dohod o vině a trestu každým rokem přibývá. Zákonné ustanovení o dohodě o vině a trestu vstoupilo v platnost na začátku října 2020, dohody se ale daly v omezenější míře uzavírat už dříve. Obviněný se může s žalobcem dohodnout na přiznání viny a následném trestu, dohodu schvaluje soud. Ustanovení usnadňuje a zrychluje trestní řízení, protože se neprovádí žádné dokazování. "Celkový počet uzavřených dohod o vině a trestu stále stoupá, což je jev pozitivní. Nicméně stále jsme na naprosto marginálních číslech v kontextu celkového objemu kriminálních případů a v porovnání s ostatními způsoby vyřizování těchto případů," uvedl Stříž. Jen v roce 2020, kdy nové ustanovení vstoupilo v platnost, státní zástupci uzavřeli s obviněnými 280 dohod o vině a trestu. Podstatně jich přibylo o rok později, bylo jich 560. Loni jich žalobci uzavřeli 666, letos do konce září 586. "Nechceme dohody o vině a trestu přizpůsobovat statistickým požadavkům, spíše bychom rádi, aby státní zástupci nad způsobem vyřízení věci přemýšleli z hlediska všech v úvahu připadajících způsobů řešení, včetně dohod o vině trestu, které považujeme za velmi pragmatický, rychlý a efektivní prostředek skončení věci," uvedl Stříž. Na druhou stranu je podle něj také dobře, že počet dohod o vině a trestu nestoupá skokově, protože žalobci chtějí, aby se s tímto způsobem vyřizování věcí seznámila i širší veřejnost a tuto metodu akceptovala. "I dnes se občas setkáváme s názorem, že uzavření takové dohody je kupčením se spravedlností nebo vykoupením se z přísného trestu. Tak tomu ve skutečnosti rozhodně není, protože dohody o vině a trestu mají pevná zákonná pravidla a sjednaný trest musí zohledňovat všechny okolnosti případu a hlavně musí splňovat účel trestu tak, jak je formulován v zákoně," uvedl Stříž. V aplikaci dohod o vině a trestu v současné době Stříž nevidí jiná úskalí než osvojení si praktických postupů a úvah, kterými by se měl státní zástupce řídit v trestním řízení. Žalobci by také podle něj měli důsledně přihlížet k oprávněným zájmům poškozených, respektive obětí trestné činnosti. "Co se týká nějakého výhledu na počty uzavřených dohod o vině a trestu, tam se neodvažuji nic predikovat. Nejsem příznivcem radikálních řešení a spíše čekám, že státní zástupci si tento institut osvojí a začnou ho běžně používat," řekl Stříž. Uvedl, že se ale určitě v blízké ani delší budoucnosti česká justice nedostane na čísla, která jsou běžná například ve Spojených státech amerických, kde se na federální úrovni tímto způsobem řeší až 97 procent všech kauz. To je podle něj ale dáno odlišností právního systému, historických a kulturních souvislostí. Dohodu o vině a trestu uzavřel s žalobcem například podnikatel Shahram Zadeh, který byl obžalovaný z miliardových daňových úniků. Zadeh léta obvinění popíral, pak se ale překvapivě doznal a s žalobcem si vyjednal trest devět let vězení a peněžitý trest 17,5 milionu korun. Dohodou o vině a trestu skončil například i případ převaděče, který loni v Břeclavi havaroval s dodávkou s 30 utečenci ze Sýrie, z nichž dvě desítky se zranily. Krajský soud v Brně jej potrestal šesti lety a devíti měsíci vězení, uhradit bude muset také stovky tisíc jako náhradu škody. lip kš

Stříž chce vědět, do kdy veřejný žalobce rozhodne o kauze Čapí hnízdo

Praha 14. července (ČTK) - Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se hodlá zajímat o časový průběh rozhodování státního zástupce o kauze Čapí hnízdo, v níž policie stíhá premiéra Andreje Babiše (ANO). Řekl to dnes v České televizi (ČT). Od pražského městského státního zastupitelství, které se věcí zabývá, by se chtěl dozvědět přibližný termín, dokdy o kauze rozhodne, uvedl Stříž. Řekl také, že z hlediska právního posouzení si stojí za tím, že jako vojenský prokurátor v době komunistického režimu posílal k soudu lidi, kteří kvůli náboženskému přesvědčení odmítali nastoupit povinnou vojenskou službu. V kauze kolem padesátimilionové dotace na stavbu Čapího hnízda policie na konci května navrhla obžalovat Babiše a jeho někdejší poradkyni Janu Mayerovou z poškození finančních zájmů EU a dotačního podvodu. Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch se teď zabývá tím, zda podá obžalobu, zastaví trestní stíhání nebo věc vyřídí jinak. Premiér dlouhodobě odmítá, že by se kolem projektu dělo cokoli nezákonného. "Já se hodlám zajímat o časový průběh té věci," řekl dnes Stříž. Nebude se dotazoval Šarocha, jak rozhodne, zdůraznil. "Ale prostřednictvím vedení Městského státního zastupitelství v Praze bych chtěl znát alespoň přibližný termín nebo harmonogram, jak bude přípravné řízení skončeno," řekl. Dotaz vznese v horizontu dnů, doplnil. Na otázku, zda je ve veřejném zájmu, aby státní zastupitelství o kauze rozhodlo před říjnovými volbami do Sněmovny, Stříž nechtěl odpovědět. "Touto odpovědí už bych napovídal dozorovému státnímu zástupci, jak a kdy má rozhodnout," řekl v ČT. Čapí hnízdo je podle Stříže nepochybně složitá kauza. "V té věci byla vyžadována celá řada právních pomocí z ciziny, a to je prvek, který výrazně zpomaluje trestní řízení," dodal. Policie navrhla Babiše a další aktéry kauzy Čapí hnízdo obžalovat už v dubnu 2019, pražské městské státní zastupitelství však stíhání v polovině září pravomocně zastavilo. Jeho šéf Martin Erazím tehdy sdělil, že společnost Farma Čapí hnízdo splňovala podmínky k tomu, aby dotaci dostala. Střížův předchůdce ve funkci Pavel Zeman pak v prosinci 2019 zrušil usnesení o zastavení trestního stíhání u Babiše a Mayerové s odůvodněním, že bylo nezákonné a předčasné. Střížovo působení v roli vojenského prokurátora v době komunistického režimu kritizuje část sněmovní opozice. Třeba první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura uvedl, že pokud se strana po říjnových volbách dostane k vládě, Stříž bude odvolán. Podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) prošel Stříž opakovaně všemi stupni různých prověrek a vojenským prokurátorem se stal až v únoru 1989, pár měsíců před pádem komunistického režimu. Stříž dnes poukázal na to, že nenastoupení služby v ozbrojených silách bylo v době komunistického režimu trestným činem. Za právním posouzením případů lidí, kteří odmítli nastoupit na vojnu, si proto stojí. "Žádná soudní instance neprohlásila nezákonnost trestního stíhání, které bylo vedeno," zdůraznil. dvd sd

SLOVNÍK NAJÍT