studie

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "studie". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo studie je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Studie: Česko má nejvyšší daň z příjmu právnických osob ze zemí V4

Praha 16. června (ČTK) - Česko má nejvyšší daň z příjmu právnických osob ze zemí visegradské skupiny (V4), její letošní zvýšení z 19 na 21 procent tuto pozici potvrdilo. Nižší sazby korporátní daně však na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku nejsou dostupné pro všechny firmy, zdanění se tam liší podle velikosti a sektorového působení společností. Uvádí to studie poradenské společnosti Forvis Mazars, kterou má ČTK k dispozici. V regionu střední a východní Evropy nebylo Česko jedinou zemí, která letos zvýšila zdanění firem, k podobnému kroku sáhlo také Slovinsko. Studie upozorňuje, že nastavení základní sazby korporátní daně nemusí dokonale vypovídat o daňovém zatížení firem v jednotlivých zemích. "Pokud zohledníme další specifika daňových systémů zemí V4, zdanění právnických osob nemusí v Česku vycházet jako nejvyšší. Třeba v Maďarsku, které se prezentuje nejnižší sazbou daně z příjmů právnických osob v EU devět procent, může dosahovat celkové zdanění firem v některých sektorech až 50 procent," uvedl vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice Pavel Klein. Slovensko a Polsko uplatňují zvýhodněné sazby daně pro menší firmy. V Polsku je obecná sazba daně 19 procent, podniky s příjmy do dvou milionů eur (49,4 milionu korun) ale platí daň devět procent. Na Slovensku platí 15procentní sazba daně pro firmy, jejichž příjmy za zdaňovací období nepřesáhnou 60.000 eur (1,5 milionu korun), ostatní společnosti mají sazbu 21 procent. Sazby korporátní daně se letos ve většině zemí střední a východní Evropy nezměnily. Ke zvýšení sazby kromě Česka přistoupilo Slovinsko, které ji posunulo z 19 na 22 procent. Ke snížení sazby daně naopak sáhlo Rakousko, kde klesla z 24 na 23 procent. Od pandemie covidu-19 Rakousko podruhé snížilo daň z příjmu právnických osob o jeden procentní bod. str ptd

Studie: Průměrná mzda v ČR v eurech dosáhla 1779 eur, rostla nejméně ve V4

Praha 9. června (ČTK) - Průměrná mzda v soukromém sektoru vyjádřená v eurech se v Česku letos meziročně zvýšila o šest procent na 1779 eur (43.716 korun). Růst mezd byl nejpomalejší ze zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a polské mzdy překonaly ty české. Ze sousedních států je nejvyšší průměrná mzda v Rakousku, kde dosahuje 4753 eur (116.794 korun). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Forvis Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy. Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná nominální mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o sedm procent na 43.941 korun. Po více než dvou letech se zvýšila průměrná mzda i v reálném vyjádření při započtení inflace, meziročně vzrostla o 4,8 procenta. Polsko podle studie Forvis Mazars zaznamenalo mezi státy V4 nejvyšší růst průměrné mzdy vyjádřené v eurech, zvýšila se o 25 procent a dosáhla 1795 eur (44.109 korun). Rychleji než v Česku rostly mzdy i na Slovensku a v Maďarsku, v absolutní výši ale zůstaly na nižší úrovni. V Maďarsku dosáhla průměrná mzda po jedenáctiprocentním růstu 1597 eur (39.242 korun), na Slovensku po sedmiprocentním růstu 1383 eur (33.984 korun). Nejvyšší průměrnou mzdu ze zemí střední a východní Evropy má Rakousko, kde dosáhla 4753 eur. Následuje Německo s průměrnou mzdou 4105 eur (100.875 korun). Naopak nejnižší průměrná mzda je v Kosovu, kde dosahuje 400 eur (9829 korun) a na Ukrajině, kde je 525 eur (12.901 korun). Studie dále uvádí, že výše daní z příjmu se ve sledovaných zemích v posledním roce významně neměnila. "K nejvýraznější změně došlo u daně z příjmů fyzických osob v Chorvatsku, které přešlo k progresivnějšímu zdanění a výrazněji upravilo výši i rozptyl sazeb," uvedl vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice Pavel Klein. Nadále platí, že menší část sledovaných států uplatňuje paušální daň z příjmu fyzických osob, kde se zdanění pohybuje v rozmezí od deseti do 20 procent. Ostatní země uplatňují progresivní zdanění a například v Rakousku dosahuje nejvyšší sazba daně 55 procent, ve Slovinsku 50 procent. Česko má dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, základní činí 15 procent a zvýšená 23procentní se uplatňuje na výdělky nad trojnásobkem průměrné mzdy. Studie si všímá i povinných odvodů zaměstnavatelů. V průměru je jejich podíl k hrubým mzdám ve sledovaných zemích 16 procent, mezi státy jsou ale velké rozdíly. Nejnižší odvody zaměstnavatelů jsou v Litvě, kde dosahují 1,77 procenta hrubé mzdy. V Česku jsou 24,8 procenta pro roční příjmy do 86.140 eur (2,1 milionu korun). Na Slovensku se zvýšily z 35,2 na 36,2 procenta. str snm

Bohatství českých domácností loni sice stouplo, nárůst ale nepřevýšil inflaci
Praha 26. září (ČTK) - Bohatství českých domácností, to znamená hodnota majetku, se loni zvýšilo o 5,7 procenta, což jen mírně zaostává za růstem o 6,3 procenta v předchozím roce. Nárůst ale zdaleka nepřevýšil průměrnou inflaci, která loni v ČR činila 15,1 procenta. Studie: Starší lidé mají peníze, přesto je obchodníci přehlížejí
Praha 14. září (ČTK) - Dnešní padesátníci a šedesátníci mají peníze a nebojí se je utrácet. Přesto je většina firem, které se zaměřují na prodej spotřebního zboží, přehlíží. Vyplývá to ze studie Boston Consulting Group na vzorku 18.000 spotřebitelů ve věku 50 až 70 let ve světě, podle které jsou tito lidé zodpovědní přibližně za třetinu veškerých útrat. WIIW: Střední a východní Evropa potřebuje nový hospodářský model
Vídeň 12. července (ČTK) - Členské státy Evropské unie ve střední a východní Evropě potřebují nový hospodářský model založený na inovacích. Dosavadní úspěšný model tohoto regionu ve formě "prodlouženého pracovního stolu" západních koncernů totiž narazil na své limity. Studie: Průměrná mzda v ČR v eurech letos vzrostla o 9,8 procenta na 1683 eur
Praha 9. června (ČTK) - Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech se letos v Česku meziročně zvýšila o 9,8 procenta na 1683 eur (40.324 korun). Od počátku koronavirové pandemie se české mzdy přiblížily německým, naopak se zvětšil rozdíl mezi Českem a Rakouskem. Deloitte: ČR čeká kvůli energetické krizi recese, HDP klesne o 1,1 procenta
Praha 5. ledna (ČTK) - Českou ekonomiku čeká letos recese způsobená energetickou krizí a inflací, hrubý domácí produkt klesne o 1,1 procenta. Uvádí to studie společnosti Deloitte, kterou má ČTK k dispozici. Studie: Celosvětové příjmy z bankovnictví porostou o více než šest procent ročně
Praha 23. října (ČTK) - Do roku 2025 porostou celosvětové příjmy z retailového a privátního bankovnictví o více než šest procent ročně. Regionálně by měly příjmy nejrychleji růst v Asii a Tichomoří, odhadem o 7,8 procenta ročně, Severní Amerika a Evropa porostou pomaleji, ale stále tempem vyšším než pět procent ročně. Studie: Británie se kvůli brexitu stává uzavřenější ekonomikou
Londýn 22. června (ČTK) - Británie se kvůli odchodu z Evropské unie stává uzavřenější ekonomikou, což bude mít škodlivé dlouhodobé dopady na produktivitu, ale i na mzdy. Průměrný britský zaměstnanec kvůli tomu do konce desetiletí zchudne o 470 liber (13.500 Kč) ročně.

SLOVNÍK NAJÍT