Šumava

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Šumava". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Šumava je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

V šumavské vesničce Annín přišly stovky lidí na sklářskou pouť a oslavu Aniček

Annín (Klatovsko) 27. července (ČTK) - V šumavské vesničce Annín, kde žije 59 stálých obyvatel, dnes přišly stovky lidí na sklářskou pouť, oslavu Aniček a korunovaci nové sklářské královny, která převzala na dva roky vládu nad malebným Annínským údolím poblíž Sušice. Osmadvacetiletá Dominika Zemanová, která pracovala po škole v místní sklárně, převzala skleněné žezlo a jablko a zavázala se podporovat zdejší téměř 230 let staré řemeslo. 'Budu s láskou usilovat a zvelebení a prosperitu Annínského údolí,' slíbila před zhruba 400 místními, rekreanty a turisty, kteří přišli ze dvou okolních kempů u Otavy. Korunovační hymnu zahrál harmonikář Herbert Hones z rodiny, která žije na Šumavě staletí. Jako poslední ze 'staré gardy' se radoval z nástupu šumavského mládí. Dominika, která se chce po mateřské vrátit v Anníně ke sklářskému řemeslu, má dvě dcery, Aničku a Adélku. 'Můj přítel je také ze sklářské rodiny a vedeme je k tomu,' řekla ČTK. 'Scházejí se tu stovky lidí, které toto místo mají rádi, bydleli tady dřív, narodili se tu, jezdí sem do kempů a z toho mám nesmírnou radost,' řekl místní rodák Lukáš Milota, organizátor pouti, která se letos koná devátý rok. Pouť podle něj obnovila soudržnost obce. 'Přestala tu fungovat hospoda, prodejna, lidé se přestali scházet. Každý se zavřel doma na zahradě u svého grilu a přestal fungovat komunitní život. To se nám asi podařilo touto slavností změnit,' uvedl. Míní, že oblast má velký potenciál díky 228 let staré a nepřerušené tradici sklářství. 'Foukají tu sklo, ukazují sklářství a jsme jediná lokalita široko daleko, kde je funkční sklárna s komínem. Na Šumavě jsou různé dílničky, ale není už tu takový industriální prostor,' uvedl. V nedalekém Rajsku pracují bývalí zaměstnanci annínské brusírny, kteří ukazují zušlechťování skla. Tradice sklářství podle něj pomáhá turistickému ruchu, přibyly ubytovací kapacity a atrakce. 'I díky pouti se mohou lidé podívat do sklárny, brusírny, prohlédnou si kostel, kapli, muzeum lehkého opevnění, zajdou si dát něco do kempu, vykoupou se v Otavě,' dodal. 'Lukáš je zásadním hybatelem, který si vzal sklářské údolí na starost. Začalo to kostelem svatého Mořice v Mouřenci, který se podařilo krásně opravit. Otevřel se, jsou tam po celý rok prohlídky a koncerty,' řekla Ivana Vítovcová (nez.), místostarostka Dlouhé Vsi, kam Annín spadá. Pomáhali ho opravit i rodáci z Německa, kteří do Annína jezdí a místní zas k nim do sklářského Zwieselu. Sklárnu Annín z roku 1796 koupila jako ruinu v dražbě v roce 2012 rodina Švrčulů ze Sušice a obnovila menší výrobu. 'Děláme ukázky foukání hutního skla. Nikam neexpandujeme, vše, co se tu vyrobí, tak tu prodáme turistům,' řekl Otakar Švrčula. Sklárna v lese zaměstnává podle sezony až deset lidí. Aktivity doplnila o kavárnu, penzion, výrobu keramiky z vypalované hlíny a dárkové a užitkové předměty vyřezávané z překližky. 'Rodina Švrčulů je pro sklárnu záchranou. Rozvíjí ji. V roce 2015 tu vzniklo muzeum, o rok později se zprovoznila huť, protože Annín fungoval od roku 1947 jen jako brusírna. Vrátila se sem hutní výroba a začala se pořádat mezinárodní sympozia. A stará dáma dostala nový impuls a žije,' řekla Jitka Lněničková, historička evropského sklářství a kurátorka Pavilonu skla v Klatovech a Sklářského muzea v Anníně. 'Sklářství buď člověk dělá celý srdcem jako full time, jinak ho dělá špatně. Je to láska na celý život,' řekl dvaadvacetiletý sklář Michal Pekárek. Třídenní slavnost, která pokračuje v neděli, se konala i ke 130 letům přemostění řeky Otavy a ke 100. výročí názvu sklářské vesnice Annín. Václav Prokš sd

Stanislav Schneedorf zatím renovoval 94 křížků na Šumavě, chce jich udělat 101

Kvilda (Prachaticko) 13. července (ČTK) - Stanislav Schneedorf z Volar na Prachaticku zatím renovoval na Šumavě 94 křížků božích muk. Lidem dnes představil jeden z nich, v pořadí 91. křížek, který se nachází u obce Františkov mezi Kvildou a Borovými Lady. Na konci osady je na levé straně odbočka na lesní asfaltovou cestu, křížek je kousek dál v lese. V jeho okolí byly dříve továrny. Křížku dnes požehnal volarský farář Karel Falář, což symbolicky znamenalo očištění po rekonstrukci. Schneedorf uvedl, že celkem chce opravit 101 křížků, ideálně už letos. Křížek byl obrostlý vegetací a křovím do výšky metr a půl, které se nejprve odstranily a posekaly. 'Pak jsem kámen křížku očistil od mechu speciálním přípravkem a kartáči. Železný kříž s tabulkou a Kristem jsem pak očistil a natřel. V kameni do niky pod křížem jsem pak vložil obrázek Františka z Assisi,' popsal práce Schneedorf, které mu práce na křížku zabraly osm hodin čistého času. Podle něj pod křížkem původně nějaký obrázek byl, ale nepodařilo se mu dohledat jaký. 'Napadlo mě, když je to Františkov, tak bych tam mohl vložit Františka z Assisi, že to bude symbolické,' dodal. U osady Františkov v okolí křížku byla nejprve od poloviny 18. století sklárna, kterou na konci 19. století nahradily papírny, ve kterých se vyrobilo až deset tun papíru denně. 'Od roku 1942 se v těchto budovách vyráběly kabiny do stíhaček Messerschmitt, jak do těch vrtulových, tak později proudových, včetně instalace přístrojů a další technologie pro ovládání letadel. V roce 1957 byla továrna odstřelena,' řekl Daniel Kunc, syn Antonína Kunce, který vydal knihu Tajemství šumavského podzemí. Daniel Kunc s pracemi na křížku pomáhal. Cílem 88letého Schneedorfa je opravit 101 božích muk. Ideálně už letos, uvedl. Za svou práci obdržel stříbrnou Medaily sv. Auraciána, kterou církev uděluje za zásluhy o rozvoj diecéze. Mohl by tak získat zlatou. K restaurovaným křížkům se po čase vrací a kontroluje jejich stav. A pokud je něco v nepořádku, opraví to. Velkou část nákladů na obnovu křížků si hradí sám, už do toho investoval na 100.000 korun. Křížky totiž renovuje někdy i kompletně, potřebují dodat kámen nebo nový kříž, když chybí, natřít, domalovat. Někdy dostane dar, jindy čerpá peníze se sbírky. 'Ale nevadí mi to, o peníze mi stejně nejde,' řekl Schneedorf. Poprvé se k rekonstrukci sakrálních památek dostal ještě za minulého režimu. V září 1989 si při túře po Šumavě u Kvildy na Prachaticku všimnul, že na jednom místě rostou ve větší míře houby. 'Byly to krásné hřiby. Říkal jsem si, že jich je hodně a že to bude asi zázrak,' uvedl. Následně zjistil, že na místě býval křížek. Schneedorf jej obnovil a navíc u něj s kamarádem vyrobili odpočinkovou lavici. Připadalo mu, že tímto pro něj všechno skončilo. Listopad 1989 a následné období ho usvědčily z opaku. 'Někdy kolem roku 2000 jsem se k výrobě křížků vrátil,' dodal Schneedorf. jrc rdo

Na Šumavě obnovují léčivý elixír, který vymyslel přítel Masaryka i Rašína
Volyně (Strakonicko ) 6. listopadu (ČTK) - Skupina nadšenců obnovila výrobu tradičního elixíru Šumavské bylinné podle původní receptury vimperského lékárníka Budínského. V roce 1897 Budínský vytvořil nápoj s příznivými účinky na zažívání. Spisovatel Šumavy Klostermann i sto let po smrti promlouvá k dnešním čtenářům
Srní (Klatovsko) 14. července (ČTK) - Spisovatel Šumavy Karel Klostermann (1848 až 1923), od jehož úmrtí uplyne v neděli 100 let, má stále co říci i dnešním čtenářům. Jeho dílo je stále živé, v mnohém aktuální a atraktivní, stále se vydává i půjčuje v knihovnách. Seismická observatoř v šumavských Kašperských Horách rozšířila expozice
Kašperské Hory (Klatovsko)/Bavorská Ruda 30. března (ČTK) - Seismická observatoř v šumavských Kašperských Horách, umístěná v bývalé zlatonosné štole Kristýna, otevře od května pro veřejnost rozšířenou expozici o významu seismických měření pro poznání Země. Česko-bavorské centrum kultury u hranic ukazuje převaděče podél železné opony
Plzeň/Schönsee (Bavorsko) 18. ledna (ČTK) - Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) v příhraničním Schönsee, které funguje 17. rokem jako koordinační místo pro česko-bavorskou kulturní spolupráci, představuje v nové expozici odbojáře, převaděče, kurýry a skauty, kteří se pohybovali na Šumavě podél železné opony a schovávali sebe a utečence před pronásledovateli. Šumavské hrady Kašperk, Velhatice a Rabí se o víkendu zaměří na středověkou módu
Kašperské Hory/Rabí/Velhartice (Klatovsko) 22. září (ČTK) - Na středověkou módu, odívání či zpracování textilu se o víkendu a o státním svátku 28. září zaměří program tří šumavských gotických hradů Kašperk, Rabí a Velhartice na Klatovsku.

SLOVNÍK NAJÍT