Seismická observatoř v šumavských Kašperských Horách rozšířila expozice

Kašperské Hory (Klatovsko)/Bavorská Ruda 30. března 2023 (ČTK) - Seismická observatoř v šumavských Kašperských Horách, umístěná v bývalé zlatonosné štole Kristýna, otevře od května pro veřejnost rozšířenou expozici o významu seismických měření pro poznání Země. Observatoř ukáže desítky starých i moderních přístrojů, má nový přednáškový sál pro 25 lidí a hygienické zázemí. ČTK to dnes řekl ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd Aleš Špičák. Jde o přeshraniční projekt dotovaný evropskými penězi, který ústav připravil spolu s bavorským Granitzentrem z Hauzenbergu, které mapuje těžbu nerostů na Šumavě a v Bavorském lese. "Chceme lidem ukázat, jak seismická měření fungují a hlavně k čemu jsou, protože málokdo si uvědomuje, že řada našich znalostí, které považujeme za samozřejmé, je výsledkem dlouhodobých pozorování, interpretace a lidského umu," řekl Špičák. To, co se odehrává hluboko v zemském tělese, je možné nahlédnout právě díky geofyzice a hlavně seismologii, tedy sledování seismických vln a jejich pohybu napříč tělesem. Seismologové a vulkanologové ukážou lidem v nově zřízeném "muzeu" přístroje, díky nimž ve všech regionech světa odhalili zóny, které jsou pro lidi nebezpečné. "A pokud to lidé dostatečně nerespektují, tak to nemusí dobře dopadnout. Teď jsme například viděli ten průšvih v Turecku, kde to byly zóny, o nichž všichni vědí, že tam to riziko je a že se člověk vůči tomu musí mít na pozoru," řekl Špičák. Podle něj je současné povědomí lidí a geologii velmi špatné, protože tento obor vymizel z přírodních věd. "Seismická observatoř v Kašperských Horách patří k nejsilnějším v Evropě i na světě. Je to díky tomu, že je na klidném místě, kde není průmysl, není tam významná doprava a přístroje jsou 100 metrů ve skalním rulovém masivu, takže k nim nepronikají přírodní šumy. Umožňují registrovat čistou seismickou vlnu ze zemětřesení," řekl ředitel. Zaznamenává vše z celého světa a přispívá do celosvětové sítě seismických stanic. Observatoř, jedna z 20 v ČR, vznikla v roce 1960. Veřejnosti už byla otevřena před deseti lety, otevírací hodiny i počty návštěvníků ale musely být omezeny zejména kvůli neexistujícímu zázemí. Teď má nové návštěvnické programy. Otevírací hodiny se teprve ladí, ale pravidelně bude možné do štoly nahlédnout o víkendech, v pracovních dnech se budou skupiny objednávat. "Observatoř je v Amálině údolí, tedy v CHKO Šumava, v srdci bývalého kašperskohorského zlatonosného revíru. Nachází se tam stovky větších či menších zlatonosných štol, šachet a pinků na povrchové sledování zlaté žíly," řekl historik Zdeněk Svoboda. Údolím, kde těžba zlata skončila v roce 1923, protéká Zlatý potok dlouhý asi sedm kilometrů. Součástí projektu je 7,5kilometrová naučná stezka, která bude podle Svobody otevřená také v květnu a bude mít 14 zastavení. Bude se vycházet z náměstí v Kašperských Horách a půjde se po stopách rýžování, dolování i zpracování horniny. Končí právě ve štole Kristýna, vyražené v roce 1806. "S průvodci zažijí návštěvníci příběh Země od jejího vzniku až po současnost," dodal historik. Součástí projektu bude 300stránková publikace a geologická mapa česko-bavorského příhraničí, která dosud neexistovala. "Chceme ukázat celou geologickou oblast v pohraniční," řekl ředitel Granitzentra Ludwig Bauer. Václav Prokš hj - sdílejte článek