UK

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "UK". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo UK je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Egyptoložka: I na první pohled méně významná hrobka má pro vědu mnoho informací

Praha 21. října (ČTK) - V egyptském Abúsíru je práce ještě pro několik generací egyptologů - každá hrobka, i ta, která může být na první pohled méně významná, nese pro vědu spoustu informací. V rozhovoru s ČTK to řekla ředitelka Egyptologického ústavu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Renata Landgráfová. V dnešní době podle ní pro zkoumání staroegyptských památek nestačí jen egyptologie, ale je potřeba využívat metody z různých oborů, jako je třeba chemie, fyzika nebo biologie, a také počítačové a matematické metody. Čeští egyptologové se podle Landgráfové věnují především oblasti Abúsíru a severní Sakkáry, kde mají dlouhodobě koncesi. Rozsáhlá koncese se dělí na několik podoblastí, kde pracují jednotlivé týmy. Zabývají se pyramidami páté dynastie a hrobkami královské rodiny v severním Abúsíru, šachtovými hrobkami Pozdní doby v severozápadním Abúsíru, na jejichž výzkumu se podílí i Landgráfová, hrobkami vysokých hodnostářů Staré říše v jižním Abúsíru a severní Sakkáře. "Pomalu se blížíme okamžiku, kdy se nám podaří plně dozkoumat celé šachtové pohřebiště v Abúsíru. To, že budeme mít kompletně pohřebiště definované, všechno objevené, budeme vědět, které hrobky byly dokončené a které nedokončené či v jakém byly vzájemném vztahu. To, kde byla hrobka postavená a zda byla dokončená, nám také něco říká. Můžeme například zjistit, proč, kdy a jak bylo pohřebiště opuštěné,“ řekla. Na šachtovém pohřebišti vědci prozkoumali čtyři velké a dvě menší hrobky, podle Landgráfové se na místě nachází určitě ještě jedna velká hrobka a minimálně tři menší. Jelikož není možné určit, co najdou vědci uvnitř hrobek, nedá se podle egyptoložky předpovídat, jak dlouho bude výzkum ještě trvat. "Každá hrobka v sobě nese významnou informaci, pak samozřejmě jednou za čas dojde k velkému objevu, jakým byl největší mumifikační depozit u hrobky velitele žoldnéřů Vahibremerineita nebo hrobka vezíra Ptahšepsese s nejstarší téměř dokonale dochovanou mumií,“ řekla. Ztracenou hrobku Ptahšepsese v Sakkáře znovuobjevili čeští egyptologové v roce 2022. Hrobku prozkoumali vědci včetně pohřební komory, ve které našli kompletní mumii hodnostáře. "Je to nejlépe dochovaná mumie ze Staré říše a nejlepší doklad toho, jakým způsobem fungovala ve Staré říši mumifikace. Její zkoumání a analýzy stále probíhají,“ řekla. Mumie je jedinečná tím, že se našla vcelku, standardně podle Landgráfové nacházejí expedice mumie rozbité od zlodějů na malé kousky. Stará říše je období dějin starověkého Egypta odpovídající době vlády třetí až šesté dynastie, tedy zhruba v době 2700 až 2181 před naším letopočtem. I egyptologie se týkají aktuální finanční problémy, se kterými se potýká české vysoké školství. Obrovským problémem je podle Landgráfové finanční nejistota. „V okamžiku, kdybychom byli nucení výzkumy v Abúsíru přerušit, pravděpodobně velmi rychle přijdeme o archeologickou licenci, kterou máme,“ řekla. Čeští egyptologové mají podle ní největší neegyptskou licenci pro archeologické práce na pyramidových polích. „V případě stabilizace financí by snad jediná další věc, která by nás mohla ohrozit, byla nějaká politická nestabilita v Egyptě,“ dodala. tej ptd

Zástupci UK dnes v Karolinu uložili schránku pro budoucí generace

Praha 19. července (ČTK) - Na místě budoucích nových varhan nad Velkou aulou pražského Karolina uložili dnes zástupci Univerzity Karlovy (UK) pamětní schránku pro budoucí generace. Obsahuje například aktuální studijní nabídku školy, zlatou pamětní medaili, dopis rektora Tomáše Zimy či zprávy z tisku. Varhany se do prostoru začnou instalovat na začátku srpna. Nástroj by se měl poprvé rozeznít na konci září. Podle Zimy má být schránka pro budoucí generace dokladem informací o tom, jak Univerzita Karlova vypadala v roce 2021, jaká byla její struktura, čím se zabývala a co pro ni bylo důležité. "Nikdo z nás dnes neví, jak bude vypadat naše alma mater za sto let. Velmi bych si přál, aby byla stále hrdou, kolegiální a prestižní vzdělávací institucí, symbolem špičkové vědy a výzkumu. Věřím, že budoucí generace se zasadí o další rozvoj Univerzity Karlovy v oblasti vědy či kvality vzdělání," uvedl dnes rektor. Ve svém dopise, který do schránky vložil, připomněl, že škola má za sebou nyní "téměř dva nesnadné roky boje a spolužití s covidem-19", což ale nezastavilo její rozvoj. "Předpokládám, že tuto schránku Vy, příští generace členek a členů akademické obce UK, otevřete po mnoha a mnoha letech," napsal. Vypočetl, kolik má škola součástí, zaměstnanců či studentů a popsal výměnu starých varhan ve Velké aule za nové, které by podle něj mohly při dobré péči těšit posluchače víc než sto let. Společně s dopisem rektora zástupci školy do schránky uložili také třeba vzdělávací dokumenty, zlatou pamětní medaili či denní tisk s aktuálními zprávami z Česka i ze světa. Nové varhany za 18,6 milionů korun začne v Karolinu na začátku srpna v aule instalovat německá firma Orgelbau Vleugels. Varhany složené z 1602 píšťal a dvou hracích strojů se poprvé mají rozeznít na konci září. Budou se používat při promocích, imatrikulacích či dalších slavnostních aktech a koncertech. Nahradí původní nástroj, který již nesplňoval technické a akustické požadavky na ozvučení významného historického prostoru. Smlouvu na nový nástroj podepsal rektor Zima se zástupci německé rodinné firmy Orgelbau Vleugels loni v červenci. Podstatnou část nákladů pokryje dotace z ministerstva školství. Poslední varhany byly z roku 1968 od společnosti Organa Kutná Hora. Píšťalový nástroj byl tehdy postaven za barokním průčelím na balkoně v aule. Obě části se letos v dubnu demontovaly. Barokní prospekt se odvezl do kostela svatého Ignáce v Chomutově, odkud se v roce 1948 do Karolina dostal jako součást prvních varhan v aule. ptd mal

SLOVNÍK NAJÍT