Ukrajina

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Ukrajina". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Ukrajina je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Britský premiér podepsal v Kyjevě smlouvu o partnerství na sto let

Kyjev 16. ledna (ČTK) - Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podepsali v Kyjevě smlouvu o takzvaném "partnerství na sto let" v oblasti obrany, vědy, energetiky a obchodu. Informovala o tom agentura Reuters. Británie se bude plně angažovat na zajištění bezpečnosti Ukrajiny, řekl Starmer na společné tiskové konferenci se Zelenským. Podle britského ministerského předsedy rozhovory na toto téma budou pokračovat v následujících měsících "Dnes je skutečně historický den. Náš vztah je bližší než kdykoli dřív," řekl Zelenskyj novinářům po podpisu dohody. Starmer, který dnes přijel do Kyjeva na předem neohlášenou návštěvu, dodal, že Británie bude s Ukrajinou spolupracovat na krocích, jež budou dostatečně silné, aby zaručily ukrajinskou bezpečnost. Starmer na společné tiskové konferenci také uvedl, že britská vláda dodá Ukrajině nový mobilní systém protivzdušné obrany, který je vyvinut pro potřeby Ukrajiny. Podle serveru Ukrajinska pravda Británie přislíbila letos dodat 15 nových mobilních systémů protivzdušné obrany Gravehawk. Projekt společně financuje Británie a Dánsko, píše web RBK-Ukrajina, podle něhož je systém kompatibilní s raketami, které už jsou ve výzbroji ukrajinské armády a Kyjev už podle něj v minulosti dostal dva prototypy této zbraně. Zelenskyj podle Reuters uvedl, že se Starmerem hovořil o přání Kyjeva, aby v případě míru byly na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky ze Západu. Británie zváží praktické prostředky k zajištění spravedlivého a trvajícího míru, který zajistí bezpečnost a nezávislost Ukrajiny i její právo zvolit si vlastní budoucnost, prohlásil Starmer. Britský premiér však neuvedl podrobnosti o tom, jaká opatření podporuje. Ukrajinský prezident rovněž sdělil, že o možném nasazení mírových jednotek, které by po uzavření příměří odradily Rusko od jakéhokoli budoucího útoku, jednal také s Francií, Polskem a pobaltskými státy. Zelenskyj zároveň vyjádřil zklamání z toho, že existuje nesouhlas se snahou Ukrajiny stát se členem NATO. Dnes podepsaná dohoda zavazuje obě strany k obranné spolupráci - zejména v oblasti námořní bezpečnosti proti ruským aktivitám v Baltském, Černém a Azovském moři - a v oblasti technologických projektů včetně bezpilotních letounů, informovala agentura AP. Smlouva také zahrnuje systém, který má pomoci sledovat ukradené ukrajinské obilí vyvážené Ruskem z okupovaných částí země. Součástí oznámeného partnerství je 40 milionů liber (1,2 miliardy korun) na obnovu ekonomiky Ukrajiny, napsal Reuters. Další pomoc napadené zemi dnes oznámilo Nizozemsko, jehož ministr zahraničí Caspar Veldkamp také podle Ukrajinské pravdy přicestoval do Kyjeva. Nizozemský resort zahraničí na svém webu informoval o slibu poskytnout Ukrajině 20 milionů eur (505 milionů korun) na posílení její energetické sítě zasažené ruskými útoky a sedm milionů eur do asistenčního programu NATO, který zemi poskytuje "nesmrtící" vybavení. ipl ham dk zpt

Tusk: Polsko urychlí ukrajinskou cestu do EU během svého předsednictví

Varšava 15. ledna (zvláštní zpravodajka ČTK) - Polské předsednictví bude pracovat na urychlení ukrajinské cesty do Evropské unie, uvedl dnes ve Varšavě polský premiér Donald Tusk po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Polsko, které nyní předsedá Radě EU, je jedním z hlavních spojenců Ukrajiny, která se již téměř tři roky brání ruské agresi. Ukrajinský prezident očekává, že i po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa příští týden budou USA pokračovat ve své podpoře Ukrajiny. "Poláci pomáhají Ukrajině od prvního dne války a naše podpora bude pokračovat. Tato válka skončí, pro Ukrajinu a Západ vítězně, jsme si jistí, že tato agrese bude poražena," uvedl polský premiér na společné tiskové konferenci s ukrajinským vůdcem. Oba státníci spolu hovořili právě o posílení vzájemné spolupráce, mimo jiné pokud jde o dodávky zbraní či následnou rekonstrukci Ukrajiny. Řešili i nástup Trumpovy administrativy. "Spojené státy jsou naším partnerem, garantem stability, jsou největším dárcem Ukrajiny, díky nim můžeme bojovat proti ruské agresi," řekl Zelenskyj s tím, že budou s Američany i nadále spolupracovat. "Nechceme ale jen, aby válka skončila, chceme, aby byl mír spravedlivý a trvalý a zaručil, že se Rusové nevrátí," dodal. Spojené státy budou podle Tuska s Ukrajinou a Evropou spolupracovat na bezpečnosti, pokud bude Evropa brát bezpečnostní výzvy vážně. Rusko zahájilo rozsáhlou vojenskou agresi proti Ukrajině 24. února 2022. Spojené státy se pod vedením současného prezidenta Joea Bidena postavily na stranu Kyjeva, který podporují mimo jiné dodávkami vojenské techniky a zbraní. Není však jisté, zda bude pomoc USA pokračovat stejným tempem i za Trumpa, který se prezidentského úřadu ujme 20. ledna. Výši americké pomoci Trump v minulosti kritizoval a prohlásil, že chce válku rychle ukončit. Zelenského návštěva přichází jen pár dní poté, co Tusk přivítal rozhodnutí ukrajinských úřadů povolit první exhumace Poláků zavražděných za druhé světové války nacionalisty z Ukrajinské povstalecké armády (UPA) na Volyni. Toto území, které bylo součástí předválečného Polska, se nyní nachází na západě Ukrajiny. Historický spor kalil vztahy Kyjeva a Varšavy. Dnes polský premiér na společné tiskové konferenci se Zelenským uvedl, že obě strany "nalézají společný jazyk a metody jednání v otázce volyňského zločinu a citlivých otázek naší historie". "Budeme Ukrajině pomáhat, ale budeme také dbát na naše národní zájmy a toho jsou si vědomy obě strany," řekl Tusk. Zelenskyj následně poznamenal, že na detailech již pracují obě ministerstva kultury, které mají záležitost na starosti. "Musíme se posunout vpřed. Jsme sousedé a Rusko je naše největší hrozba. Tato hrozba existuje dnes, bude existovat i zítra a my musíme udělat vše pro posílení naší spolupráce," dodal ukrajinský prezident. Polsko tvrdí, že na Volyni ukrajinští nacionalisté zabili za druhé světové války desítky tisíc Poláků. Při odvetných akcích polského odboje přišly o život i tisíce Ukrajinců. Polský parlament uznal masakry za "etnické čistky nesoucí rysy genocidy". Ukrajina toto tvrzení nepřijala a často o volyňských masakrech hovoří jako o součásti konfliktu mezi Polskem a Ukrajinou, který zasáhl oba národy. Oběťmi se na Volyni v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Přesný počet mrtvých není znám, historici odhadují, že o život přišlo 50.000 až 120.000 Poláků, včetně žen a dětí. Zelenskyj dnes jednal také se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. Rovněž polský prezident podle serveru Wirtualna Polska na tiskové konferenci zmínil Volyň a pokračující jednání ohledně tohoto citlivého tématu. Zároveň podle agentury PAP řekl, že hlavními tématy jednání byl ukrajinský vstup do EU a NATO. Bezpečnost Ukrajiny v podstatě mohou zaručit pouze země Severoatlantické aliance, řekl Duda. "Nejsilnější zárukou bezpečnosti pro Ukrajinu by bylo členství v NATO," uvedl Duda, podle něhož vstup země do aliance bude "pravděpodobně možný až po skončení války", ale vyjádřil názor, že členské státy by měly Kyjevu udělit formální pozvánku. Počet zemí, které se k tomu staví kladně, podle něj roste. tes msk ipl mka

Průzkum: Obyvatelé V4 si váží práce Ukrajinců, rychlý vstup země do EU nechtějí
Varšava 14. ledna (ČTK) - Obyvatelé zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, si váží práce Ukrajinců, ale nepodporují rychlé přijetí Ukrajiny do Evropské unie. O poznatcích z průzkumu profesora Piotra Dlugosze z krakovské univerzity UKEN dnes napsal polský list Rzeczpolita. Studie: Firmy z EU předloni v Rusku na daní z příjmu zaplatily tři miliardy USD
Kyjev 14. ledna (ČTK) - Nadnárodní podniky sídlící v členských státech Evropské unie v roce 2023 zaplatily v Rusku na dani z příjmu zhruba tři miliardy dolarů (téměř 74 miliard Kč). Uvádí to studie, kterou tento týden zveřejnila organizace B4Ukraine. Evropa musí více investovat do obrany a podporovat Ukrajinu, řekl Rutte v EP
Brusel 13. ledna (zpravodajka ČTK) - Evropané musí více investovat do obrany a podporovat Ukrajinu, řekl dnes při debatě v Evropském parlamentu nový generální tajemník NATO Mark Rutte. Evropská unie a Severoatlantická aliance se podle něj musí doplňovat, nikoli dublovat. Slovensko stále nereagovalo na českou nabídku přepravy plynu, řekl Vlček
Praha 12. ledna (ČTK) - Slovensko stále nijak nereagovalo na českou nabídku přepravních a zásobníkových kapacit plynu. V televizi Nova to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Využití české infrastruktury nabídl slovenským protějškům na konci loňského roku v reakci na zastavení tranzitu plynu na Slovensko přes Ukrajinu. Bidenova vláda uvalila sankce na ruské ropné firmy i flotilu tankerů
Washington 10. ledna (ČTK) - Vláda končícího amerického prezidenta Joea Bidena dnes uvalila další sankce na ruský energetický sektor, který podle Washingtonu poskytuje Moskvě největší zdroj financování agrese proti Ukrajině. AFP: Neúspěchy brigády vycvičené ve Francii odrážejí sovětskou minulost
Kyjev 10. ledna (ČTK) - Potíže skandálně proslulé ukrajinské 155. mechanizované brigády pramení z toho, že její vojáci musí ve skutečnosti bojovat hned proti dvěma nepřátelům současně: proti Rusům, ale také proti příliš centralizovanému velení jako dědictví sovětské minulosti. FT: Čínské aerolinky rychle expandují v Evropě, mohou levněji létat přes Rusko
Londýn/Hongkong 8. ledna (ČTK) - Tři největší letecké společnosti v Číně, nad nimiž má kontrolu vláda v Pekingu, rychle expandují na evropském trhu. Využívají toho, že mohou na trasách mezi Evropou a Čínou využívat nejkratší cesty přes Rusko, zatímco evropským dopravcům ve využití stejné cesty brání sankce. Trump chce, aby země NATO na obranu dávaly pět procent HDP, nikoliv dvě
Palm Beach (USA) 7. ledna (ČTK) - Nastupující americký prezident Donald Trump chce, aby členské země Severoatlantické aliance prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Bloomberg: Rusko má alternativy k vývozu plynu přes Ukrajinu, zvýší vývoz LNG
Londýn/Moskva 6. ledna (ČTK) - Přestože ruský prezident Vladimir Putin ztratil část příjmů z prodeje plynu přes ukrajinské území, Rusko má alternativy k vývozu suroviny, které zemi dokážou ochránit před vážnými ekonomickými dopady. Zaplněný kostel v Brně si užil atmosféru staroukrajinských Vánoc
Brno 5. ledna (ČTK) - Atmosféru staroukrajinských Vánoc dnes okusili návštěvníci kostela svatého Josefa v centru Brna. Vyslechli si koledy a písně zvané ščedrivky, poznali symboly svátků na Ukrajině, například barevnou kolednickou hvězdu s rolničkami nebo diduch, tedy vánoční dekoraci z obilí. AFP: V Podněstří dnes oznámili plánované výpadky v dodávkách elektřiny
Tiraspol (Moldavsko) 3. ledna (ČTK) - Úřady v moldavském separatistickém regionu Podněstří, kde žije přibližně 450.000 obyvatel, oznámily plánované výpadky v dodávkách elektrického proudu. Napsala to dnes agentura AFP. Ukrajina podle očekávání zastavila tranzit plynu do EU, Fico varuje před dopady
Kyjev/Moskva/Praha 1. ledna (ČTK) - Ukrajina dnes podle očekávání zastavila tranzit ruského plynu do Evropy přes své území. Stalo se tak po ukončení pětiletého kontraktu mezi ukrajinskou společností Naftohaz a ruským Gazpromem. V Podněstří jsou přerušené dodávky tepla a teplé vody, píše Reuters
Tiraspol (Moldavsko) 1. ledna (ČTK) - V moldavském separatistickém regionu Podněstří, kde žije přibližně 450.000 obyvatel, jsou přerušené dodávky tepla a teplé vody do domácností. Napsala to dnes agentura Reuters, podle níž k výpadku došlo poté, co Rusko přestalo dodávat plyn do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. MPO: Zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu nebude mít na ČR vliv
Praha 1. ledna (ČTK) - Zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu nebude mít na Česko vliv. Negativně ovlivní hlavně Slovensko. Ostatní evropské státy si zajistily dodávky plynu jiným způsobem. Vyplývá to z vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a energetických odborníků. Ukrajina ukončila tranzit ruského plynu do Evropy
Kyjev/Moskva 1. ledna (ČTK) - Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu do Evropské unie a do Moldavska, napsal dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na operátora plynovodů. Stalo se tak po ukončení pětiletého kontraktu mezi společnostmi Gazprom a Naftohaz. Spojené státy oznámily další pomoc Ukrajině, tentokrát za 5,9 miliardy dolarů
Washington/Kyjev 30. prosince (ČTK) - Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou a rozpočtovou pomoc, tentokrát za 5,9 miliardy dolarů (více než 142 miliard Kč). Nejprve končící prezident Joe Biden dnes oznámil další bezpečnostní pomoc za téměř 2,5 miliardy dolarů, následně ministryně financí Janet Yellenová informovala o poskytnutí pomoci v objemu 3,4 miliardy dolarů. Fico napsal představitelům EU kvůli zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu
Bratislava/Kyjev 29. prosince (ČTK) - Slovenský premiér Robert Fico se otevřeným dopisem obrátil na představitele Evropské unie kvůli rozhodnutí Ukrajiny zastavit veškerý tranzit zemního plynu přes své území. Slovensko je připraveno hostit mírová jednání o Ukrajině, potvrdil Blanár
Bratislava 27. prosince (ČTK) - Slovensko potvrdilo, že je připraveno hostit jednání o míru na Ukrajině. Uvedl to na facebooku ministr zahraničí Juraj Blanár. S návrhem o den dříve vyjádřil souhlas ruský prezident Vladimir Putin.

Ukrajina poslala 500 tun mouky ve své první dodávce potravinové pomoci Sýrii

Kyjev 27. prosince (ČTK) - Ukrajina poslala 500 tun pšeničné mouky ve své první dodávce potravinové pomoci Sýrii, oznámil dnes podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. Mouka je na cestě do Sýrie v rámci ukrajinského humanitárního programu Obilí z Ukrajiny ve spolupráci se Světovým potravinovým programem (WFP), uvedl Zelenskyj. Ukrajina patří k hlavním světovým producentům a vývozcům obilí a olejnin. "Pšeničná mouka bude v následujících týdnech rozdělena mezi 33.250 rodin, tedy 167.000 lidí. Jeden balík váží 15 kilogramů a pětičlenné rodině vystačí na měsíc," napsal ukrajinský prezident na sociální síti X. Po pádu režimu syrského prezidenta Bašára Asada, blízkého spojence Moskvy, Ukrajina oznámila, že chce se Sýrií obnovit vztahy. Kyjev tradičně dováží pšenici a kukuřici do zemí na Blízkém východě, doposud mezi nimi však nebyla Sýrie. Ta dovážela za Asadovy vlády potraviny z Ruska. Dodávky pšenice z Ruska do Sýrie však byly pozastaveny v důsledku nejistoty, uvedly ruské a syrské zdroje na začátku prosince. Vývoz obilí z Ukrajiny narušila invaze ruských vojsk z února 2022, která výrazně omezila dodávky přes Černé moře. Ukrajina od té doby prolomila faktickou námořní blokádu a obnovila vývoz z přístavu Oděsa na jihu země. Iniciativa Obilí z Ukrajiny (Grain from Ukraine) vznikla v roce 2022 na popud Zelenského jako způsob podpory humanitárních dodávek do zemí, kde lidé trpí nedostatkem potravin. Finančně na program přispívá řada mezinárodních organizací a desítky zemí včetně České republiky. ham spr

Putin oznámil, že Rusko v reakci na kroky Západu použilo nejnovější raketu

Kyjev/Moskva 21. listopadu (ČTK) - Rusko dnes na Ukrajině vyzkoušelo jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí, oznámil šéf Kremlu Vladimir Putin. Zároveň varoval, že ruská armáda by takovou zbraň mohla použít proti zemím, které Ukrajině povolily používat své rakety k úderům v hloubi ruského území. Ukrajina původně informovala, že Dnipro ve středovýchodní části země zasáhla ruská mezikontinentální balistická raketa. Nejmenovaní američtí činitelé, na které se odvolávala britská stanice BBC, tyto informace zpochybnili. Řada západních představitelů se shodla, že pokud by se zpráva o použité mezikontinentální raketě potvrdila, znamenalo by to novou eskalaci konfliktu. "V reakci na použití amerických a britských zbraní dlouhého doletu podnikly ruské ozbrojené síly 21. listopadu tohoto roku kombinovaný úder na jedno ze zařízení vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny," řekl Putin. "V bojových podmínkách byl mimo jiné testován jeden z nejnovějších ruských raketových systémů středního doletu," dodal ruský prezident v televizním projevu. Rakety Orešnik podle něho dosahují desetinásobku rychlosti zvuku a nemohou je sestřelit ani americké systémy protiraketové obrany v Evropě. Podle Serhije Lysaka, šéfa vojenské správy Dněpropetrovské oblasti, kde Dnipro leží, ruské údery ve městě způsobily dva požáry, které zasáhly průmyslový závod a rehabilitační středisko. Tři lidé utrpěli zranění. Ruský úder přišel několik dnů poté, co Ukrajina poprvé použila západními partnery dodané střely delšího doletu, především americké ATACMS a britské Storm Shadow, k útokům v hloubi ruského území. Putin zároveň potvrdil novou doktrínu jaderného odstrašování, která rozšiřuje výčet případů, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Nejmenovaný americký činitel agentuře Reuters řekl, že Rusové krátce před útokem s nasazením experimentální balistické rakety středního doletu vyrozuměli Spojené státy prostřednictvím kanálů pro omezení jaderného rizika. Podle Američanů disponuje Rusko jen malým počtem raket takového typu. Některá ukrajinská média během dneška informovala, že Rusko v Dnipru útočilo mezikontinentální balistickou raketou typu RS-26 Rubež, v kódu NATO označovanou jako SS-X-31. Tu server eutoday.net označuje za experimentální s doletem až 6000 kilometrů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko, které označil za "šíleného souseda", si dělá z Ukrajiny cvičiště. Řekl také, že nasazení nové rakety se prověřuje a že střela měla co do rychlosti či výšky letu charakteristiky mezikontinentální balistické rakety. Mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella v reakci na původní zprávy řekl, že útok mezikontinentální balistickou raketou "by znamenal novou eskalaci ze strany Moskvy". Paříž hovořila o "pokračování ruského eskalačního chování" a Londýn o dalším příkladu ruské bezohlednosti. Budapešť v obavě z eskalace konfliktu na Ukrajině umístí na severovýchodě Maďarska systém protivzdušné obrany, oznámil maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky. Rusko dnes útočilo také na Kryvyj Rih, který leží jihozápadně od Dnipra. Podle šéfa vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Lysaka zranění utrpělo 31 lidí. Dvě ženy jsou ve vážném stavu. Lysak informoval, že při útoku byla poškozena administrativní budova, pět vícepodlažních obytných domů a dva mikrobusy. hab ank

Ukrajina tvrdí, že Rusko proti ní poprvé použilo mezikontinentální raketu
Kyjev/Moskva 21. listopadu (ČTK) - Rusko dnes podle Kyjeva poprvé od začátku invaze na Ukrajinu použilo mezikontinentální balistickou raketu, kterou zaútočilo na Dnipro ve středovýchodní části země. Raketa nenesla jadernou hlavici, napsala agentura AFP. Gazeta Wyborcza: Ruské ekonomice se po 1000 dnech války daří. Jak na Putina?
Moskva 19. listopadu (ČTK/Gazeta Wyborcza) - Ruská ekonomika se podle článku zveřejněném v polském listu Gazeta Wyborcza na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům. BBC News: Ruští vojáci přinášejí zpátky domů válečné násilí
Moskva 21. listopadu (ČTK/BBC News) - "Jsem veterán speciální vojenské operace a zabiju tě!" To byla slova, která Irina slyšela, když ji napadl muž v Arťomu na ruském Dálném východě. Právě se vracela z večírku, když ji muž kopl a začal bít berlí. Ukrajinská ministryně: Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologická katastrofa
Baku 20. listopadu (ČTK) - Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologickou katastrofou, poukázala na klimatické konferenci OSN COP29 v Baku ukrajinská ministryně životního prostředí. Vyjednávači na konferenci se mezitím pracně pokoušejí dosáhnout dohody o zvýšení finančních příspěvků bohatých států chudým zemím, zatímco drahota v Baku podle tisku způsobuje, že nedostupnou se pro ty nejchudší stává i sama účast na konferenci. Putin potvrdil novou doktrínu rozšiřující možnosti nasazení jaderných zbraní
Moskva 19. listopadu (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin dnes svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování, rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Putin svůj výnos podepsal v den, kdy válka Ruska proti Ukrajině pokračuje tisícím dnem, a hned poté, co Spojené státy povolily Kyjevu použít dodané rakety k úderům do hloubi ruského území, napsala agentura AFP. GW: Ruské ekonomice se po 1000 dnech války daří. Jak a čím zasáhnout Putina?
Moskva 19. listopadu (ČTK/Gazeta Wyborcza) - Ruská ekonomika se na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům. Ale myslet si, že ruský prezident Vladimir Putin vyhrál, by byla chyba, píší v polském listu Gazeta Wyborcza ruští ekonomové Vladislav Inozemcev a Dmitrij Někrasov. Borrell věří, že se země EU shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi Ruska
Brusel/Varšava 18. listopadu (ČTK) - Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell věří, že se unijní země shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi ruského území. Borrell to dnes uvedl během zasedání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu. Expertka: Sovětská propaganda při hladomoru na Ukrajině falšovala fakta
Praha 18. listopadu (ČTK) - Sovětská propaganda v popírání a utajování hladomoru na Ukrajině v 30. letech minulého století stála na několika pilířích, jako je dehumanizace obětí nebo vyvolání komplexu viny. Reuters: Ukrajinští vojáci cvičí zákopové boje u bitevních polí 1. světové války
Paříž 17. listopadu (ČTK/Reuters) - Vojáci se prodírají zákopy v oparu žlutého dýmu, na polích hřmí kulometná palba, neviditelné drony bzučí nad hlavami a do toho se ozývají ukrajinské pokřiky: "Pozor!" Tato scéna by se mohla odehrávat 3000 kilometrů daleko na ukrajinském Donbase, ale v tomto případě asi 2000 ukrajinských rekrutů a veteránů podstupuje výcvik na blátivých polích francouzského regionu Marny, kde se za první světové války střetly armády Francie a Německa, napsala agentura Reuters.

SLOVNÍK NAJÍT