ÚSTR

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "ÚSTR". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo ÚSTR je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

ÚSTR: V komunistickém ČSR bylo z politických důvodů popraveno 232 lidí

Praha 28. listopadu (ČTK) - V komunistickém Československu, tedy od února 1948, bylo popraveno z politických důvodů 232 lidí. Uvedl to Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v tiskové zprávě. Ve spolupráci s Nakladatelstvím Academia vydává čtyřsvazkovou publikaci s názvem Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Zaměřovat se bude i na 34 kontroverzních případů, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty. První exekuce se konala rok po komunistickém uchopení moci, v únoru 1949, kdy obětí byl odbojář Slavoj Šádek. Poslední se uskutečnila v listopadu 1960, kdy popravili Vladivoje Tomka odsouzeného za velezradu, vraždu a padělání peněz. Nejmladší obětí poprav v komunistickém Československu byl Jaroslav Kysela, kterému bylo době popravy v pražské věznici na Pankráci 18 let, osm měsíců a 17 dní. Na šibenici umíral deset minut. Jeho ostatky úřady odmítly vydat rodině a později je nechaly podle ústavu záměrně zničit. Justiční vraždy podle Petra Malloty, který je hlavním editorem nové knihy, představují jednu z nejbrutálnějších a zároveň nejsofistikovanějších forem teroru. Poprava odpůrců režimu umožňuje nejen jejich fyzickou likvidaci, ale z hlediska ovládání společnosti zahrnuje také celou řadu dalších funkcí, například zastrašování, mobilizaci vlastních příznivců či ideologické přesvědčování. "Politické popravy na základě rozhodnutí soudu ale zároveň zachovávají zdání legitimnosti," dodal. Kniha má více než 3600 stran, které mapují všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů. Jednalo se o 232 lidí. Kromě jednotlivých lidských osudů kniha zasazuje popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje 2500 archivních dokumentů a fotografií. Křest knihy se uskuteční ve středu 4. prosince v 17:00 v sídle ústavu v paláci Archa v Praze 1. Akce bude přístupná široké veřejnosti. "Minulost nás zavazuje, abychom nikdy nezapomněli na oběti zločinného komunistického režimu. Budoucnost nás zavazuje, abychom nezapomněli, že zlo má svoji konkrétní tvář. Za každou jednou obětí, stojí její vrah," uvedl ředitel ústavu Ladislav Kudrna. ÚSTR začal fungovat 1. února 2008. Je organizační složkou státu a do jeho činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Úkolem ústavu je podle zákona zkoumání a nestranné hodnocení doby nesvobody (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). puz rot

Komunistická justice v ČSR fungovala jako opěrný bod režimu, shodli se experti

Praha 14. října (ČTK) - Komunistická justice v Československu fungovala jako důležitý opěrný bod režimu, shodli se odborníci, kteří se dnes věnovali tématu justice v letech 1948 až 1989 na pražské konferenci pořádané Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR). V komunistickém režimu platilo, že nic není takové, jak to vypadá, uvedl historik a 1. náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický, čímž poukázal na nejasné a často zkreslené fungování právního systému v té době. Justice, která byla pod vlivem sovětského vzoru, sloužila totalitní moci, a její hlavním úkolem bylo potlačování opozice a udržování poslušnosti ve společnosti. Nedvědický zdůraznil fenomén takzvané selektivní ztráty paměti mezi právníky, soudci a prokurátory, kteří po pádu režimu tvrdili, že nebyli pod vlivem politické moci a rozhodovali nezávisle. Tento postoj podle něj ukazuje na snahu bagatelizovat, nebo dokonce zapomínat na problematické chování jednotlivých aktérů komunistické justice. Nedvědický dále uvedl, že je nedostatek syntéz a studií, které by systematicky zpracovaly roli justice v období komunismu. Upozornil na konkrétní případy, kde je justice popisována jako oběť systému, a tvrdí se, že šlo jen o pár excesů, což podle něj zcela přehlíží strukturu, v jaké soudy v té době fungovaly. "Většina soudců nemohla rozhodovat spravedlivě," dodal. Podle předsedy Nejvyššího správního soudu Karla Šimky nebyla justice hlavním aktérem v systému trestní spravedlnosti, ale spíše sekundárním nástrojem, jehož hlavním úkolem bylo podporovat represivní činnost jiných složek státu, především policie. Šimka uvedl, že justice měla různé úkoly v různých fázích vývoje totalitního režimu. V počáteční fázi, během vzniku a etablování režimu, sloužila justice k potlačení nepřátel a k přeměně sociální struktury společnosti podle ideologických představ. Ve fázi stability, která začala v polovině 50. let a trvala až do roku 1989, měla justice za úkol udržovat režim a potlačovat potenciálně nebezpečné aktivity. Klíčovým nástrojem byla justice v šíření strachu mezi obyvatelstvem. "Justice fungovala jako nástroj signalizace - Pozor, systém je mocný, a pokud se budete bouřit, zasáhneme," podotkl Šimka. Justice měla podle něj i silný ideologický rozměr. Sloužila k tomu, aby prosazovala hodnoty a pravidla, která podporovala existenci totalitního režimu. Šimka zmínil, že z totalitních režimů si lze do současnosti vzít několik doporučení. Právní systémy by podle něj měly fungovat na základě transparentnosti a být otevřené vnější kontrole, aby se předešlo zneužití moci a vzniku atmosféry strachu. "Je třeba vytvářet atmosféru beze strachu a posilovat pluralitu. Reálná dělba moci je nástrojem ke zmírnění strachu ze systému," uvedl. Současná justice by také měla být pečlivě kontrolována veřejností, aby nedošlo k pocitu nadřazenosti nebo nedotknutelnosti soudní moci. puz rdo

SLOVNÍK NAJÍT