ÚSTR

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "ÚSTR". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo ÚSTR je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Cenu Václava Bendy obdrželi in memoriam Havel a Veber, celkem je laureátů 16

Praha 28. ledna (ČTK) - Cenu Václava Bendy za svobodu, demokracii a lidská práva dnes obdrželo 16 osobností, mezi nimi in memoriam bývalý prezident Václav Havel a historik Václav Veber. Ocenění, které uděluje Ústav stav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), dnes v Senátu převzali také například politik Petr Pithart či novinářka Eda Kriseová. Cenu získal i herec Jan Potměšil. Cenu spojenou se jménem jednoho z mluvčích Charty 77 a křesťanskodemokratického politika Václava Bendy uděluje ÚSTR od roku 2008. Dosud ji včetně dnes oceněných obdrželo 217 osobností, které sehrály význačnou roli v boji za obnovu svobody a demokracie v Československu v období druhé světové války a komunistické éry. Kromě tradiční medaile laureáti dostali i skleněné srdce od uměleckého skláře Jiřího Pačinka. ÚSTR letos podle svého ředitele Ladislava Kudrny kladl důraz na to, aby ocenění dostali poslední žijící lidé, kteří byli vězni v 50. letech. "Z důvodů problémů, se kterými se potýkala Konfederace politických vězňů, neexistují žádné záznamy, takže bylo velmi těžké je dohledat," uvedl ředitel. K dnes oceněným politickým vězňům 50. let minulého století patří Cyril Michalica a Ivo Klempíř. Medaile získalo také pět žen - kromě Kriseové také archivářka Alena Šimánková, předsedkyně Konfederace politických vězňů Milena Blatná nebo účastnice odboje a odporu proti komunismu Alexandra Součková a Božena Pištěláková. Mezi laureáty je také diplomat a signatář Charty 77 Martin Palouš, historik Petr Placák, slovenský politik a sociolog Fedor Gál, literární kritik a politický komentátor Bohumil Doležal a disident a signatář Charty 77 Daniel Kroupa. sou mha

ÚSTR: V komunistickém ČSR bylo z politických důvodů popraveno 232 lidí

Praha 28. listopadu (ČTK) - V komunistickém Československu, tedy od února 1948, bylo popraveno z politických důvodů 232 lidí. Uvedl to Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v tiskové zprávě. Ve spolupráci s Nakladatelstvím Academia vydává čtyřsvazkovou publikaci s názvem Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Zaměřovat se bude i na 34 kontroverzních případů, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty. První exekuce se konala rok po komunistickém uchopení moci, v únoru 1949, kdy obětí byl odbojář Slavoj Šádek. Poslední se uskutečnila v listopadu 1960, kdy popravili Vladivoje Tomka odsouzeného za velezradu, vraždu a padělání peněz. Nejmladší obětí poprav v komunistickém Československu byl Jaroslav Kysela, kterému bylo době popravy v pražské věznici na Pankráci 18 let, osm měsíců a 17 dní. Na šibenici umíral deset minut. Jeho ostatky úřady odmítly vydat rodině a později je nechaly podle ústavu záměrně zničit. Justiční vraždy podle Petra Malloty, který je hlavním editorem nové knihy, představují jednu z nejbrutálnějších a zároveň nejsofistikovanějších forem teroru. Poprava odpůrců režimu umožňuje nejen jejich fyzickou likvidaci, ale z hlediska ovládání společnosti zahrnuje také celou řadu dalších funkcí, například zastrašování, mobilizaci vlastních příznivců či ideologické přesvědčování. "Politické popravy na základě rozhodnutí soudu ale zároveň zachovávají zdání legitimnosti," dodal. Kniha má více než 3600 stran, které mapují všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů. Jednalo se o 232 lidí. Kromě jednotlivých lidských osudů kniha zasazuje popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje 2500 archivních dokumentů a fotografií. Křest knihy se uskuteční ve středu 4. prosince v 17:00 v sídle ústavu v paláci Archa v Praze 1. Akce bude přístupná široké veřejnosti. "Minulost nás zavazuje, abychom nikdy nezapomněli na oběti zločinného komunistického režimu. Budoucnost nás zavazuje, abychom nezapomněli, že zlo má svoji konkrétní tvář. Za každou jednou obětí, stojí její vrah," uvedl ředitel ústavu Ladislav Kudrna. ÚSTR začal fungovat 1. února 2008. Je organizační složkou státu a do jeho činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Úkolem ústavu je podle zákona zkoumání a nestranné hodnocení doby nesvobody (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). puz rot

SLOVNÍK NAJÍT