ÚSTR

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "ÚSTR". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo ÚSTR je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Komunistická justice v ČSR fungovala jako opěrný bod režimu, shodli se experti

Praha 14. října (ČTK) - Komunistická justice v Československu fungovala jako důležitý opěrný bod režimu, shodli se odborníci, kteří se dnes věnovali tématu justice v letech 1948 až 1989 na pražské konferenci pořádané Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR). V komunistickém režimu platilo, že nic není takové, jak to vypadá, uvedl historik a 1. náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický, čímž poukázal na nejasné a často zkreslené fungování právního systému v té době. Justice, která byla pod vlivem sovětského vzoru, sloužila totalitní moci, a její hlavním úkolem bylo potlačování opozice a udržování poslušnosti ve společnosti. Nedvědický zdůraznil fenomén takzvané selektivní ztráty paměti mezi právníky, soudci a prokurátory, kteří po pádu režimu tvrdili, že nebyli pod vlivem politické moci a rozhodovali nezávisle. Tento postoj podle něj ukazuje na snahu bagatelizovat, nebo dokonce zapomínat na problematické chování jednotlivých aktérů komunistické justice. Nedvědický dále uvedl, že je nedostatek syntéz a studií, které by systematicky zpracovaly roli justice v období komunismu. Upozornil na konkrétní případy, kde je justice popisována jako oběť systému, a tvrdí se, že šlo jen o pár excesů, což podle něj zcela přehlíží strukturu, v jaké soudy v té době fungovaly. "Většina soudců nemohla rozhodovat spravedlivě," dodal. Podle předsedy Nejvyššího správního soudu Karla Šimky nebyla justice hlavním aktérem v systému trestní spravedlnosti, ale spíše sekundárním nástrojem, jehož hlavním úkolem bylo podporovat represivní činnost jiných složek státu, především policie. Šimka uvedl, že justice měla různé úkoly v různých fázích vývoje totalitního režimu. V počáteční fázi, během vzniku a etablování režimu, sloužila justice k potlačení nepřátel a k přeměně sociální struktury společnosti podle ideologických představ. Ve fázi stability, která začala v polovině 50. let a trvala až do roku 1989, měla justice za úkol udržovat režim a potlačovat potenciálně nebezpečné aktivity. Klíčovým nástrojem byla justice v šíření strachu mezi obyvatelstvem. "Justice fungovala jako nástroj signalizace - Pozor, systém je mocný, a pokud se budete bouřit, zasáhneme," podotkl Šimka. Justice měla podle něj i silný ideologický rozměr. Sloužila k tomu, aby prosazovala hodnoty a pravidla, která podporovala existenci totalitního režimu. Šimka zmínil, že z totalitních režimů si lze do současnosti vzít několik doporučení. Právní systémy by podle něj měly fungovat na základě transparentnosti a být otevřené vnější kontrole, aby se předešlo zneužití moci a vzniku atmosféry strachu. "Je třeba vytvářet atmosféru beze strachu a posilovat pluralitu. Reálná dělba moci je nástrojem ke zmírnění strachu ze systému," uvedl. Současná justice by také měla být pečlivě kontrolována veřejností, aby nedošlo k pocitu nadřazenosti nebo nedotknutelnosti soudní moci. puz rdo

Žádost o osvědčení k vyšší penzi by za disidenty mohli podat příbuzní i šéf ÚSTR

Praha 2. května (ČTK) - Žádost o osvědčení o odboji proti komunismu by za disidenty a disidentky mohli nově s jejich souhlasem podávat jejich příbuzní, prospěšné organizace i šéf Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Mohlo by to usnadnit a urychlit dorovnávání disidentských důchodů do průměrné penze a rozšířit okruh těch, kteří ji pobírají. Počítá s tím návrh novely o účastnících odboje proti komunismu, kterou by mohla v brzké době projednat vláda. Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) navrhuje, aby Sněmovna předlohu schválila už při prvním projednávání. Změny by mohly začít platit od druhého měsíce po přijetí. Na problém nízkých penzí odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu upozornil v minulém roce signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád. Od loňského 17. listopadu držel přes týden před sídlem vlády hladovku. Přidal se k němu někdejší disident John Bok. Protest ukončili poté, co kabinet mimo jiné ministrům uložil připravit návrh změn zákonů k zajištění důstojných důchodů. Za malými disidentskými penzemi bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Lidé tak neměli dostatečné odvody. Norma se změnami začala platit letos. Podle ní se osobám s osvědčením o odporu proti komunismu penze automaticky dorovná na průměrnou částku. O osvědčení mohou teď ministerstvo obrany žádat disidenti a disidentky. Za zemřelé to pak mohou udělat vdovy a vdovci, rodiče, potomci či sourozenci a také spolky odbojářů a politických vězňů či organizace, které se zaměřují na historii, vzdělávání a ochranu lidských práv. Podle podkladů k novele je nynější nastavení příliš přísné a vydávání potvrzení zbytečně brzdí. Podle analýzy o potvrzení řada odpůrců a odpůrkyň režimu totiž vůbec nežádá. Důvodem bývá nedůvěra ve státní instituce z minulosti, obavy ze složitého vyřizování i přesvědčení, že o ocenění se žádat nemusí a stát by ho měl udělit sám. Nově by tedy za lidi, kteří s tím budou souhlasit, mohli žádost podat jejich příbuzní, organizace či šéf ÚSTR. Zajistit se tak má, že osvědčení získá víc lidí. "Pokud by navrhované změny nebyly přijaty, nadále nebudou formálně oceněny osoby, které se sice na odboji a odporu proti komunismu aktivně podílely, neupraví se jim ani penze a odpovídající zajištění ve stáří," uvedli autoři návrhu. Podle nich není důvod bránit Ústavu pro studium totalitních režimů, aby žádosti o osvědčení pro konkrétní lidi podle svých poznatků podával. Mohlo by to urychlit řízení. Ocenění odpůrců a odpůrkyň režimu stanovuje zákon z roku 2011. Ministerstvo obrany dostalo 3294 žádostí o osvědčení od bojovníků a bojovnic proti režimu. Dalších 1615 žádostí podali za zemřelé pozůstalí a 874 organizace, tedy přes dvě pětiny. Disidenti a disidentky mají dostávat průměrný důchod, který pro letošek činí 20.635 korun. Vdovám a vdovcům náleží tento rok minimálně 12.518 korun a invalidům 9812 korun. ktk mha

SLOVNÍK NAJÍT