Velké Meziříčí

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Velké Meziříčí". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Velké Meziříčí je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Ve Velkém Meziříčí odkryli archeologové pravěké předměty i kostru popraveného

Velké Meziříčí (Žďársko) 27. května (ČTK) - Ve Velkém Meziříčí našli archeologové ve středu města pravěké kamenné předměty, základy středověkých a novověkých domů a u bývalého hřbitova vedle kostela i kostru popraveného člověka. ČTK to řekl Šimon Kochan ze společnosti Archaia Brno. Záchranný archeologický výzkum doprovází obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala letos zjara. Radnice uvedla, že stavební práce se uskuteční po etapách do podzimu příštího roku. Archeologický výzkum v centru trvá přibližně měsíc. Zatím byla odkrytá část hřbitova u kostela svatého Mikuláše, kolem něhož se pohřbívalo od středověku asi do 18. století, a také část navazující ulice. Na hřbitově archeologové rozkrývají hroby i základy hřbitovní zdi, která kostel obkružovala. "Zajímavostí je, že pod tou zdí je další starší zeď s příkopem, která mohla sloužit i jako taková hradba. Mohlo to být v době, kdy ještě Velké Meziříčí nemělo dobudované hradby, lidé se mohli schovat do kostela," řekl Kochan. Podotkl, že v malých městech byl kostel často jediná zděná stavba, kam lidé mohli utéci před nebezpečím a nějak se bránit. Kostru popraveného člověka odkryli archeologové spolu s dalšími dvěma kostlivci za někdejší hřbitovní zdí. "Má oddělenou hlavu, v lebce je několik krčních obratlů. Je vidět, že byl setnut," uvedl Kochan. Hlava byla u spodní části těla. Tento člověk byl pohřbený mimo svěcenou půdu hřbitova, jak to bývalo u popravených či sebevrahů. Je možné, že jeho pohřbení doprovázela "antivampirická" opatření, která lidé dělali, když věřili, že by jim zemřelý mohl škodit i po smrti. "Bylo tam několik velkých kamenů. Takže je možné, že to bylo i z tohoto důvodu," řekl Kochan k uložení popraveného. U sebe nic neměl. "Můžeme říci středověk nebo novověk, přesněji to teď datovat nemůžeme," uvedl k možnému stáří nálezu. Některé nálezy v centru města jsou i pravěké. Drobné štípané kamenné předměty, používané při výrobě nástrojů, se vztahují k mezolitu, tedy k období zhruba 10.000 až 8000 let před Kristem. "Nenacházíme přímo osídlení lidí z tohoto období, nacházíme pouze ty předměty, i v mladších vrstvách. Ale s nějakým pohybem lidí v tomto období můžeme počítat," uvedl Kochan. Nalezená sekerka vybroušená z kamene je podle odborníků z neolitu, tedy z doby asi 4000 let před naším letopočtem. "Ten kámen jsme našli v mladších vrstvách, středověkých nebo raně novověkých. Pravděpodobně se sem dostává jako hromový klín," řekl Kochan. Vysvětlil, že lidé ve středověku netušili, že byl nějaký pravěk a původ takového nalezeného předmětu si vysvětlovali tím, že je to kámen, do kterého uhodil blesk. "Věřili, že dvakrát neudeří do stejného místa, takže ty kameny používali jako ochranu proti úderu blesku. Umisťovali je do střech, do krovů," uvedl. Hromové klíny se kdysi kvůli velkému zájmu prodávaly i na jarmarcích. Obnova se v centru Velkého Meziříčí bude týkat povrchů náměstí a ulic, zeleně, mobiliáře, technických sítí i dopravního režimu. Stát bude 286 milionů korun. vst hj

Restaurátorská obnova staré synagogy ve Velkém Meziříčí potrvá ještě dva roky

Velké Meziříčí (Žďársko) 9. září (ČTK) - Do října by měla ve Velkém Meziříčí na Žďársku skončit další část restaurátorské obnovy staré synagogy. Její součástí je odkryv původní výzdoby předsíně, nové vnitřní omítky nebo záchrana východní síně sálu a repase vstupního portálu. Restaurátorské zásahy provádí Pavel Procházka. Náklady letošních prací byly asi milion korun, řekl za majitele architekt Jaroslav Klenovský, který se dlouhodobě věnuje péči o židovské památky. Synagogu vlastní brněnská židovská obec. Oprava památky má být dokončená v roce 2026. "Aktuálně se pracuje na aronu, čelní stěně, a ve vstupní části do synagogy, kde jsme dělali celoplošný odkryv klenby. Zajímavé je, že se tam našly dvě růžice, malované rozety, které jsou typické spíš pro renesanci než pro baroko. Přitom jsme v barokní stavbě," řekl ČTK Procházka, který se obnově výzdoby synagogy věnuje čtvrtým rokem. Synagogu zdobí texty Tóry, rostlinné i zvířecí výjevy. Na čelní stěně s aronem (svatostánkem) byl zřejmě iluzivní baldachýn, který měl halit jeho dřevěnou část. Veškerá výzdoba byla ještě před několika lety ukrytá pod bílým nátěrem. Průzkum naznačil, že by pod nimi mohla být výzdoba dochovaná. S její bohatostí se podle Procházky trochu počítalo. "Protože moravské synagogy jsou malované víc než ty české. Je to polský vliv, přicházeli sem malíři přímo z Polska," vysvětlil Procházka. Na obnově byl nejnáročnější odkryv původních dekorů. Se skalpelem v ruce bylo nutné očistit asi 500 čtverečních metrů stropů a stěn. Synagoga se v letech 1995 a 1996 adaptovala pro potřeby velkomeziříčského muzea, byl z ní výstavní sál. Muzeum už ale synagogu, jejímž velkým problémem byla vlhkost, nevyužívá. Přibližně před pěti lety začala její další oprava. "Nejprve jsme ale museli udělat odvlhčení soklové části zdiva, pak jsme dělali kamennou podlahu a pak jsme obnovili schodiště na ženskou galerii. Tyto stavební věci jsme začali dělat v roce 2019 a od roku 2021 pomalu pracujeme na restaurování vnitřní výzdoby," řekl Klenovský. Záměrem je synagogu opravit do konce roku 2026. O jejím využití ještě není rozhodnuto. Mohla by ale být přístupná k prohlídkám veřejnosti, na ženské galerii má vzniknout menší expozice o historii i památkách velkomeziříčské židovské obce. Starou synagogu, vybudovanou na konci 17. století, využívali Židé do roku 1870, kdy v jejím sousedství vznikla nová synagoga. Původní objekt potom sloužil jako sklad. Žádná vyobrazení jeho zdobného interiéru se nedochovala. Už tehdy byla zamalovaná původní výzdoba a demontovaný svatostánek a řečniště. Jeho novou podobu bude podle Klenovského nutné odvodit od dochovaných stavebních plánů, z archeologických průzkumů a analogií s jinými synagogami. "Toto už se nám jednou podařilo v synagoze v Polici u Jemnice a doufejme, že se nám to podaří i tady," dodal Klenovský. Opravená barokní synagoga v Polici na Třebíčsku se veřejnosti otevřela v roce 2020. Židé žili ve Velkém Meziříčí asi od 15. století. V polovině 19. století tvořili přibližně čtvrtinu obyvatel pětitisícového města. Většinu místních Židů do roku 1942 zavraždili nacisté v koncentračních táborech. Po válce se jich vrátilo asi sedm, uvádí web města. vkr gcm

V synagoze ve Vel. Meziříčí skončí tržnice letos v létě, památku přebírá město
Velké Meziříčí (Žďársko) 28. června (ČTK) - V Nové synagoze ve Velkém Meziříčí skončí centrum levného nákupu nejpozději koncem srpna. Město, které památku přebírá od Židovské obce Brno, se pak postará o základní úpravy objektu potřebné pro to, aby se tam daly pořádat různé kulturní a charitativní akce, například koncerty, výstavy, přednášky a filmové projekce.

SLOVNÍK NAJÍT