Vysoké Mýto

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Vysoké Mýto". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Vysoké Mýto je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Bývalou cihelnu z 19. století objevili archeologové u Vysokého Mýta

Vysoké Mýto (Orlickoústecko) 10. září (ČTK) - Archeologové objevili u Vysokého Mýta na Orlickoústecku pozůstatky cihelny z 19. století, která zásobovala okolí stavebním materiálem. Našli ji včetně tradiční žárové pece při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice D35, uvedlo dnes Archeologické centrum Olomouc v tiskové zprávě. Archeologové zkoumali plochu na západním okraji Vysokého Mýta směrem na Vraclav. Cihelna byla skrytá pod několika vrstvami zeminy a spodní vrstvu tvořily sutiny s pozůstatky staveb. "Areál cihelny měřil 320 metrů na délku a 120 metrů na šířku," uvedl vedoucí archeologického výzkumu Arkadiuz Tajer. Středem cihelny byla dvoukomorová pec, která sloužila k periodickému vypalování cihel. "Pec se skládala z cihlového jádra a kamenného obvodu. Uvnitř pece vybudovali topné kanály, kterými proudil horký vzduch, a lavice, kde se vypalovaly cihly. Zajímavostí je, že novější část pece měla základy rozšířené schůdkovitě, aby zajistila lepší stabilitu na měkkém jílovém podloží," uvedl Tajer. Dvě komory pece umožňovaly efektivnější využití tepla a střídání provozu mezi komorami. Přesto měly tyto pece nevýhody, cihly ve spodní části byly často přepálené, zatímco ty nahoře zůstávaly nedostatečně vypálené. Nacházela se tam také nádrž z lomového kamene. Sloužila jako zdroj vody pro výrobu cihel a zasypali ji cihlářským odpadem poté, co cihelna přestala fungovat. Archeologové také našli základy větší budovy, což byla asi stodola nebo sklad. V areálu cihelny také byla místnost pro učně, kteří se tam učili řemeslu. Cihlářské výrobky měly iniciály E. M., které patří Engelbertu Melišovi, druhému majiteli cihelny. "Kolkování mohlo sloužit jako identifikace výrobků nebo jako jistá forma označení kvality," řekl Tajer. První zmínka o cihelně pochází z roku 1839, kdy ji podle historických pramenů vlastnil Matěj Dvořák, mistr zednický a stavitelský. Cihelnu řídil do roku 1850, pak ji přepsal na svého zetě Engelberta Meliše, který po pěti letech cihelnu prodal Janu Husarovi. Podnik fungoval pravděpodobně 26 let, po roce 1855 se provoz v cihelně postupně zastavil, konkrétní důvod odborníci nezjistili. Od poloviny 19. století začaly periodické pece postupně nahrazovat moderní typy pecí, jako jsou například kruhové Hoffmannovy pece, které umožňovaly nepřetržitý výpal po desítky let. V roce 1897 začala ve Vysokém Mýtě výroba cihel v nové Spolkové cihelně na Krétě, která byla vybavená moderní kruhovou pecí. Záchranný výzkum archeologové dělali loni v březnu v úseku plánované dálnice D35 Vysoké Mýto–Džbánov. Teď se věnují analýzám a zpracování nálezů, které může trvat i několik let. jlc dr

Vysokomýtské muzeum má dva bronzové sekeromlaty, první nález ve východních Čech

Vysoké Mýto (Orlickoústecko) 10. června (ČTK) - Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě na Orlickoústecku získalo dva bronzové sekeromlaty, jde o první nález ve východních Čechách. Pocházejí odhadem z období 1300 let před Kristem. Patřily někomu významnému. ČTK to řekl archeolog David Vích z muzea. Zlomek jednoho sekeromlatu našel na konci loňského srpna ve Džbánově u Litomyšle umělecký kovář František Bečka, který na poli hledal předměty pomocí detektoru kovu. Obratem se ozval muzeu, že našel fragment bronzového předmětu. Archeologové se tam vydali, aby zjistili, jestli tam nálezů nebude víc. O významnější a větší lokalitu s hroby nebo osídlením nešlo, odborníci tam nakonec našli kousky dvou bronzových sekeromlatů z doby bronzové. 'Bohužel byly rozlámané zemědělskou činností. Fragmenty byly na poli a částečně také v lese. Pro východní Čechy se jedná o první nález tohoto typu,' řekl Vích. Užívání sekeromlatů se v čase proměňovalo. V době kamenné ho lidé používali na opracování dřeva. V době bronzové se z nich stala honosná zbraň, která měla symbolický význam, nepoužívala se k boji, ale poukazovala na vyšší společenský status majitele. 'Zbraň signalizovala postavení toho, kdo ji vlastnil,' řekl Vích. Odhadl, že pochází z období 1300 let před Kristem. Sekeromlaty jsou odborně vyčištěné, lidé je měli možnost poprvé vidět na muzejní noci. Teď budou zatím v depozitáři. Archeologové často se zveřejněním nálezů vyčkávají, aby se na místo nevydávali vyhledávači s detektory, kteří hledají poklady. V případě Džbánova u Litomyšle se tak stalo. 'Okamžitě se tam nahrnuly davy hledačů, soudě podle rozkopaného terénu. My jsme usoudili, že tam se toho moc zkazit nedá, proto nám to nevadí. Jinak máme víc různých nálezů a nechceme o nich zatím mluvit, nález sekeromlatů už do světa pustit můžeme včetně lokality,' řekl Vích. jlc kš

Muzeum ve Vysokém Mýtě získalo historické vybavení nožířské dílny
Vysoké Mýto (Orlickoústecko) 15. prosince (ČTK) - Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě získalo historické vybavení nožířské dílny. Provozoval ji kdysi Bohumil Rejman ve dvoře v Tůmově ulici, fungovala ještě v 90. Galerie Vysoké Mýto připravuje výstavu pozapomenuté malířky Běly Kašparové
Vysoké Mýto (Orlickoústecko) 8. listopadu (ČTK) - Městská galerie Vysoké Mýto připravuje výstavu Velký návrat Běly Kašparové. Téměř zapomenutá vysokomýtská malířka byla jednou z prvních žen, které vystudovaly Akademii výtvarných umění v Praze.

SLOVNÍK NAJÍT