Muzeum ve Vysokém Mýtě získalo historické vybavení nožířské dílny

Následuje: Uvnitř Ústavního soudu se rozhořel názorový střet kolem Fialova senátu
Brno 15. prosince (ČTK) - Uvnitř Ústavního soudu (ÚS) se rozhořel názorový střet, který i podle vyjádření předsedy Pavla Rychetského negativně ovlivňuje atmosféru uvnitř instituce. Soudci Josef Fiala a Radovan Suchánek ze čtvrtého senátu trvají na tom, že soudce Vojtěch Šimíček ze třetího senátu je vyloučen z projednávání série stížností komunálních politiků požadujících odškodnění za zpřístupňování majetkových přiznání, a to kvůli konzultaci, kterou údajně poskytl ministerstvu spravedlnosti, což ovšem Šimíček popírá. Postoj Fialy a Suchánka se nezměnil ani poté, co plénum, tedy sbor všech členů ÚS, většinově rozhodlo, že Šimíček podjatý není. Názorový střet lze sledovat v řadě usnesení a odlišných stanovisek v databázi soudu. Podle některých usnesení je v sázce důvěra v nestranné a nezávislé rozhodování soudu. Fiala a Suchánek se domnívají, že není podstatné, zda se soudce cítí, anebo necítí podjatým, ale zda existuje relevantní pochybnost o jeho nepodjatosti. V jednom z usnesení uvedli, že jejich senát samostatně hodnotí skutkový i právní stav ke dni svého rozhodování a "jiné - byť i plenární - usnesení jej nijak nezavazuje". Šimíček pokládá uplatňované námitky podjatosti, jimž čtvrtý senát opakovaně vyhověl, za neudržitelné a neopodstatněné. "Proč se takto děje a proč dva soudci IV. senátu nerespektují ani usnesení pléna, nebudu nijak spekulovat," napsal ČTK. Šimíček je předsedou třetího senátu ÚS, zatímco Fiala předsedá čtvrtému senátu, jehož členem je kromě Suchánka ještě Jan Filip. Podle rozvrhu práce rozhoduje o vylučování členů třetího senátu z rozhodování právě čtvrtý senát. Ani Filip ale s postupem svých kolegů nesouhlasí, opakovaně sepisuje odlišná stanoviska a varuje před účelovým uplatňováním námitek podjatosti. "Taková objektivní pochybnost se musí jevit z vnějšku, jinak dostává nádech subjektivity a účelovosti," uvedl v jednom ze stanovisek Filip. Rychetský ČTK řekl, že nesoulad, který nastal ve čtvrtém senátu, vnímá jako nepříznivou situaci, ale jeho pozice je komplikovaná - musí respektovat nezávislost rozhodování v senátech. "Ale nesu to velmi těžce. Mám prostě pocit, že to má negativní vliv na celkovou atmosféru v Ústavním soudu," řekl Rychetský. Situace měla složitou genezi. Začíná na jaře 2020, kdy ÚS zachoval povinnost komunálních politiků podávat oznámení o majetkových poměrech, zároveň ale zrušil rozsah nahlížení do centrálního registru oznámení. Volné a bezplatné nahlížení přes internet podle tehdejšího nálezu porušovalo právo na soukromí veřejných funkcionářů. Prý postačí zpřístupňovat údaje až na základě žádosti. Nález měl odloženou účinnost, vstoupil v platnost na konci roku 2020. (pokračování...)