Vyšší Brod

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Vyšší Brod". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Vyšší Brod je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Prsteny Petra Voka a Kateřiny se dnes po 423 letech spojily ve Vyšším Brodě

Vyšší Brod (Českokrumlovsko) 1. července (ČTK) - Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku ode dneška poprvé vystavuje oba snubní párové prsteny Petra Voka z Rožmberka a Kateřiny z Ludanic. Oba jsou ze 14karátového zlata. Prsten Kateřiny je osazen broušenými smaragdy a dozdoben zeleným smaltem, Petrův prsten rubíny. Říká se jim párové, protože po spojení vytvoří šestiúhelník, který podle odborníků mohl symbolizovat ženský a mužský princip. Prsteny se tak spojily po 423 letech. Oba jsou umístěné v expozici v předsálí klášterní knihovny. Novinářům je dnes představili zástupci kláštera, Jihočeského muzea a kraje. Originál prstenu Kateřiny zůstává zakonzervovaný v hrobce a jeho kopii vystavili už loni. 'Velký důraz byl kladen na maximálně přesný a detailní sken prstenu. Tak vznikla digitální kopie šperku. Podle ní byly metodou 3D tisku vytvořeny fyzické modely v měřítku 1:1, ale také modely ve zvětšené podobě 6:1. Ty pak byly podrobeny dalšímu zkoumání a díky metodám reverzního inženýrství se nám podařilo definovat pracovní postup tvůrce a také popsat, jak vypadal druhý párový snubní prsten, který má pravděpodobně stále na ruce Petr Vok,' přiblížila archeoložka Zuzana Thomová. Pro výrobu věrných kopií snubních prstenů posledních rožmberských manželů bylo použito autentických materiálů – zlata, smaragdů a rubínů. 'Takové šperky nosila tehdejší špička společnosti. Něco takového dokázaly v té době vyrobit pouze císařské dílny. V celosvětovém měřítku se párových prstenů dochovalo málo, jsou například v Anglii, ve Spojených státech nebo v Německu. Nikde nemáme úplně kopii tvarů, které jsou na rožmberských prstenech. V tomto případě se jedná o nález, který výrazným způsobem obohacuje fenomén párových prstenů,' řekl Jiří Šindelář, geoinformatik neziskové organizace Naše historie. Vyrobený prsten Petra Voka je sice předpokladem reálného z doby kolem poloviny 16. století, ale na základě zkoumání musí mít v korunce stejný tvar jako má Kateřinin prsten. 'Při přiložení k sobě vytvoří protáhlý šestiúhelník, který je tvořen dohromady deseti vybroušenými kameny. Její prsten je osazený zelenými a v nábězích na korunku je dozdoben dvojicí kytiček, jejichž střed je tvořen červeným kamenem. Máme tu tedy barevnou kombinaci zelená a červená. A když se podíváme na jiné šlechtické párové prsteny a jejich barevné kombinace, tak se můžeme domnívat, že i Petrův prsten byl osazen červenými kameny,' řekl Šindelář. Archeologové nevědí, jestli Petrův prsten má, nebo nemá v nábězích na korunku další zdobení. Prsteny podle Šindeláře vytváří určitou symboliku, která byla pro tehdejší lidi velmi významná. Zelená barva byla barvou ženy a byla spojovaná s plodností. Červená barva byla chápána jako mužský element. Archeologové v roce 2011 potvrdili přesné místo, kde hrobka je. Také to, že je v ní vedle Voka pohřbeno dalších 38 členů rodu. Vyvrátili tak pověst, že Rožmberkové neleží v rakvích, ale sedí. Pro archeology je rovněž přínosné, že znají samotný vzhled hrobky ze 13. století. Petr Vok byl posledním Rožmberkem, zemřel 6. listopadu 1611. Po jeho smrti se vchod do hrobky zavalil kamenem a postupem času se zapomnělo, kde přesně byla. Začaly tak vznikat pověsti, třeba že vladaři rodu nejsou pochováni v rakvích, ale sedíce u kulatého stolu panují i po smrti. Poprvé lidé nahlédli do hrobky v roce 1902. Manželkou zapřisáhlého starého mládence Voka se v roce 1580 stala tehdy třináctiletá Kateřina z Ludanic, dědička helfštýnského panství. Jejich svatba byla velkou událostí. Manželství zůstalo bezdětné, Kateřina navíc trpěla duševní nemocí. Zemřela v roce 1601. jrc gcm kš

Cisterciácká klášterní krajina Vyšší Brod dostala ocenění Evropské dědictví

Vyšší Brod (Českokrumlovsko) 15. dubna (ČTK) - Cisterciácká klášterní krajina Vyšší Brod dostala ocenění Evropské dědictví. Je to poprvé, kdy tuto cenu získala pamětihodnost v jižních Čechách. Evropská komise ji zařadila do mezinárodní sítě Cisterscapes, což je spolupráce 17 cisterciáckých klášterních krajin z pěti evropských zemí - Česka, Německa, Rakouska, Polska a Slovinska. ČTK o tom informovala Marta Krejčíčková, předsedkyně spolku „Cisterciácké krajiny“ a koordinátorka projektu za region cisterciácké klášterní krajiny Vyšší Brod a místní akční skupiny Rozkvět. Do této mezinárodní spolupráce se zapojily čtyři regiony v České republice, a to cisterciácké klášterní krajiny Vyšší Brod, Žďár nad Sázavou, Plasy a Velehrad. Na nich odborníci dokumentují, jak cisterciácký řád krajinu obhospodařoval a co v ní vybudoval, například rybniční soustavy nebo ovocné sady. Z informací a dat čerpají různé tiskové materiály, které slouží ke vzdělávání, a mobilní aplikace, která turistům v dané lokalitě představí historii, vliv a vývoj řádu. Hlavními cíli je podpořit cestovní ruch v těchto lokalitách a představit oblasti i místním. „Jednou ze společných aktivit je dálková turistická stezka 'Cesta cisterciáků' o délce 6400 km, která ve třech hlavních liniích propojuje všechna klášterní místa sítě Cisterscapes napříč Evropou. A postupně budeme budovat návštěvnická centra v místech zastavení,' řekla Krejčíčková. Takové centrum pro turisty se už staví ve Vyšším Brodě a hotové by mělo být do poloviny letošního léta. „Bude přibližně pro 120 lidí, budou se zde dělat přednášky, divadelní přestavení. A právě k tomuto projektu a představení působení našeho řádu zde bude výstava,' uvedl převor cisterciáckého opatství Vyšší Brod Justin Berka. Podle Krejčíčkové příprava na podání nominace k Evropské komisi začala v roce 2018. Na mezinárodní spolupráci i s vybudováním malých návštěvnických center posloužila dotace jak z Rakouska, tak Česka ve výši přibližně čtyř milionů euro (asi 100 milionů korun). Evropská unie každé dva roky vybírá evropské kulturní památky, kulturní krajiny, kulturní místa a památníky. Slavnostní předání označení „Evropské dědictví“ se uskuteční 17. dubna v Antverpách. A slavnostní otevření centrální linie „Cesty cisterciáků“ bude 27. dubna 2024 ve Žďáru nad Sázavou. jrc hj

Závišův kříž, který bude opět vystavený ve V. Brodě, doplní jeho haptický model
Vyšší Brod (Českokrumlovsko) 5. března (ČTK) - Závišův kříž, který bude v létě opět vystavený ve vyšebrodském klášteře, doplní jeho haptický model. Vytvořil jej výtvarník Jaroslav Svoboda. Model bude sloužit nevidomým nebo návštěvníkům s poruchou zraku. Ve Vyšším Brodě vystavili rožmberské zlato, snubní prsten Petra Voka a jeho ženy
Vyšší Brod (Českokrumlovsko) 20. července (ČTK) - Lidé si ode dneška mohou ve vyšebrodském klášteře prohlédnout kopie zlatého a diamantového prstenu z rožmberské hrobky. Snubní prsten patřil poslednímu rožmberskému páru, kterým byli Petr Vok z Rožmberka a Kateřina z Ludanic. V rožmberské hrobce našli vědci další zlato, vznikne i kopie prstenu
Vyšší Brod (Českokrumlovsko ) 5. listopadu (ČTK) - Rakev vedle sarkofágu Petra Voka v rožmberské hrobce ve vyšebrodském klášteře patřila zřejmě Vokově manželce Kateřině z Ludanic. Archeologové díky sondě zjistili, že v truhle jsou luxusní látky i dámské šaty s řadou ozdob. V rožmberské hrobce našli vědci další zlato, vznikne i kopie prstenu
Vyšší Brod (Českokrumlovsko ) 5. listopadu (ČTK) - Rakev vedle sarkofágu Petra Voka v rožmberské hrobce ve vyšebrodském klášteře patřila zřejmě Vokově manželce Kateřině z Ludanic. Archeologové díky sondě zjistili, že v truhle jsou luxusní látky i dámské šaty s řadou ozdob. Vyšší Brod si dnes připomněl tradici vorařského řemesla
Vyšší Brod (Českokrumlovsko) 18. září (ČTK) - Vyšší Brod na Českokrumlovsku si dnes připomněl tradici vorařů, kteří po Vltavě v první polovině minulého století sváželi kmeny stromů z jihu Čech do Prahy.

SLOVNÍK NAJÍT