Ve Vyšším Brodě vystavili rožmberské zlato, snubní prsten Petra Voka a jeho ženy
Vyšší Brod (Českokrumlovsko) 20. července 2023 (ČTK) - Lidé si ode dneška mohou ve vyšebrodském klášteře prohlédnout kopie zlatého a diamantového prstenu z rožmberské hrobky. Snubní prsten patřil poslednímu rožmberskému páru, kterým byli Petr Vok z Rožmberka a Kateřina z Ludanic. Archeologové vystavili prsten ze čtrnáctikarátového zlata osazený smaragdy a rubíny a také kopii snubního prstenu z 3D tiskárny v měřítku 6:1. ČTK to dnes řekli archeologové a zástupci kláštera. Lidé spatří i Závišův kříž, obrazy či sochy. Prsten objevili archeologové v rožmberské hrobce.
"Je to zase poznání historie rodu Rožmberků. Už samo to, že se prsten v hrobce našel po tolika staletích, tak zachovalý a má tak nádherný nadčasový design, tak nám to ukazuje kulturu Rožmberků, kulturu minulosti. Je to inspirací i dnes pro nás a zároveň to bude obohacení i pro návštěvníky našeho kláštera," řekl převor Cisterciáckého opatství Vyšší Brod Justin Berka.
Vědci prokázali, že v rožmberské hrobce ve vyšebrodském klášteře je snubní prsten posledního rožmberského páru. Na desce Vokova sarkofágu odhalili také pět symbolů. Archeologové díky sondě zjistili, že v truhle jsou luxusní látky, dámské šaty s řadou ozdob i zlaté řetězy. Již v roce 2011, kdy výzkum začal, objevili na víku Vokovy cínové rakve dámský zlatý prsten, jenž patřil Kateřině z Ludanic. Zlatý prsten je zdobený emailem a drahými kameny, zřejmě dvěma červenými rubíny a pěticí zelených smaragdů. Kopii prstenu vytvořili zlatníci.
"Doposud jsme pracovali s digitálními modely prstenu. Jeho podobu jsme poprvé aspoň na obrázcích ukázali loni na podzim. Sami dnes jako tvůrci výzkumu vidíme ten skutečný prsten ve zlatě a osazený drahými kameny. Je to ještě úžasnější, než když ho znáte jenom z kamerových záběrů. Najednou je tam ten čistý lesk drahých kovů, je to nádherný šperk," řekl ČTK geoinformatik Jiří Šindelář z firmy Geo-cz.
V takzvané Rožmberské oratoři uvidí lidé další klenot, Závišův kříž. Jde o raně středověký relikviářový kříž ze zlata, zdobený filigránem, posázený drahokamy a perlami. V gotických sklepeních kláštera je výstava, která přibližuje výzkum rožmberské hrobky.
Vědci v posledních letech prozkoumali v rožmberské hrobce i obsah rozpadající se dubové rakve, která je na druhém cínovém sarkofágu vedle Vokovy rakve. Patřila zřejmě Kateřině z Ludanic. Zdokumentovali pohřební výbavu uvnitř rakve a určili kosterní ostatky. "Kateřina z Ludanic odpočívá v dřevěné, zřejmě dubové truhle zbavené víka. Vedle luxusních textilních přehozů a výstelek rakve lze dobře rozpoznat velmi honosné dámské šaty s řadou ozdob, případně osobních šperků ze zlata," řekl již dříve Šindelář.
Archeologové v roce 2011 potvrdili přesné místo, kde hrobka je. Také to, že je v ní vedle Voka pohřbeno dalších 38 členů rodu. Vyvrátili tak pověst, že Rožmberkové neleží v rakvích, ale sedí. Pro archeology je rovněž přínosné, že znají samotný vzhled hrobky. Vznikla ve 13. století.
Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v ČR a národní kulturní památka. Opatství založil v roce 1259 Vok z Rožmberka. Klášter ročně před covidem navštěvovalo 30.000 lidí, loni to bylo 22.000 turistů, řekl převor.
Petr Vok byl posledním Rožmberkem, zemřel 6. listopadu 1611. Po jeho smrti se vchod do hrobky zavalil kamenem a postupem času se zapomnělo, kde přesně byla. Začaly tak vznikat pověsti, třeba že vladaři rodu nejsou pochováni v rakvích, ale sedíce u kulatého stolu panují i po smrti. Poprvé lidé nahlédli do hrobky v roce 1902.
vkc kš - sdílejte článek
Následuje: Odbojáři popravení nacisty v Německu jsou v Česku nedocenění, myslí si historik
Berlín 20. července (zpravodaj ČTK) - Česká republika, česká společnost i čeští odborníci se jen málo zajímají o osudy československých odbojářů, které nacisté v Německu popravili a kteří stále čekají na navrácení jména. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to prohlásil historik Jan Boris Uhlíř, který se tomuto tématu dlouhodobě věnuje a který v německé metropoli připravil českou část výstavy o českých obětech v berlínské věznici Plötzensee. Také Tomáš Filip, jehož pradědeček generál Václav Ždímal byl popraven v září 1942 v Plötzensee, řekl ČTK, že česká společnost má vůči odbojářům velký dluh. Čeští odbojáři, které nacisté věznili a vraždili mimo území Protektorátu Čechy a Morava, tak dnes zůstávají tak trochu ve stínu heydrichiády, což bylo období teroru po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy na podzim 1941 a po atentátu na něj na konci května 1942. "Já si velmi vážím všech, kteří položili své životy v souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ale když se podíváme, jak je toto jméno každý rok prezentováno, tak jsou k tomu stále stejní lidé, kteří to komentují, pořád stále stejné fotografie, nic nového se k tomu už v podstatě nenajde," řekl Uhlíř. "Jinými slovy, mohli bychom se posunout od Heydricha někam dál. A já se domnívám, že zrovna toto téma se nabízí," uvedl o českých odbojářích zavražděných na území třetí říše. Odbojáři neumírali za své hodnoty a národ jen na území protektorátu, ale také na popravištích v Drážďanech, Vratislavi, Frankfurtu nad Mohanem, Stuttgartu, Mnichově nebo Vídni. V Berlíně tento týden začala výstava, která připomíná památku 667 československých občanů, které nacisté zavraždili v Plötzensee. Na 613 těchto obětí bylo podle Uhlíře prokazatelně popraveno právě za odboj. Smrt v Plötzensee dostihla jak zcela obyčejné lidi, tak sokolské představitele, odbojářské špičky nebo generály. V Česku skutečně známou obětí z Plötzensee dosud zůstává jen komunistický novinář Julius Fučík, ze kterého československá komunistický režim učinil po válce legendu a přední postavu své ideologie. Ostatní zůstávají stranou včetně generála Bedřicha Homoly, který byl vrchním velitelem Obrany národa, což byla vojenská odbojová organizace. Dalším z šesti popravených československých generálů v Plötzensee byl Václav Ždímal. Ždímal za první světové války prošel na východní frontě legiemi, účastnil se bitvy u Zborova a bojů s bolševiky na Transsibiřské magistrále a za mobilizace v roce 1938 velel dělostřelectvu jednoho z hraničních pásem. Po obsazení Československa německou armádou se zapojil do oboje a stal se jedním z oblastních velitelů Obrany národa. Zatčen byl na konci roku 1939 a 2. září 1942 popraven gilotinou. "Je třeba si na rovinu říct, že ani dnes nejsou osudy československých odbojářů objevovány z české strany a její iniciativy, nejsou to české vědecké instituce ani armáda České republiky," řekl Filip s poukazem na to, že jen v Plötzensee zabili nacisté šest československých generálů. (pokračování...)
Berlín 20. července (zpravodaj ČTK) - Česká republika, česká společnost i čeští odborníci se jen málo zajímají o osudy československých odbojářů, které nacisté v Německu popravili a kteří stále čekají na navrácení jména. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to prohlásil historik Jan Boris Uhlíř, který se tomuto tématu dlouhodobě věnuje a který v německé metropoli připravil českou část výstavy o českých obětech v berlínské věznici Plötzensee. Také Tomáš Filip, jehož pradědeček generál Václav Ždímal byl popraven v září 1942 v Plötzensee, řekl ČTK, že česká společnost má vůči odbojářům velký dluh. Čeští odbojáři, které nacisté věznili a vraždili mimo území Protektorátu Čechy a Morava, tak dnes zůstávají tak trochu ve stínu heydrichiády, což bylo období teroru po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy na podzim 1941 a po atentátu na něj na konci května 1942. "Já si velmi vážím všech, kteří položili své životy v souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ale když se podíváme, jak je toto jméno každý rok prezentováno, tak jsou k tomu stále stejní lidé, kteří to komentují, pořád stále stejné fotografie, nic nového se k tomu už v podstatě nenajde," řekl Uhlíř. "Jinými slovy, mohli bychom se posunout od Heydricha někam dál. A já se domnívám, že zrovna toto téma se nabízí," uvedl o českých odbojářích zavražděných na území třetí říše. Odbojáři neumírali za své hodnoty a národ jen na území protektorátu, ale také na popravištích v Drážďanech, Vratislavi, Frankfurtu nad Mohanem, Stuttgartu, Mnichově nebo Vídni. V Berlíně tento týden začala výstava, která připomíná památku 667 československých občanů, které nacisté zavraždili v Plötzensee. Na 613 těchto obětí bylo podle Uhlíře prokazatelně popraveno právě za odboj. Smrt v Plötzensee dostihla jak zcela obyčejné lidi, tak sokolské představitele, odbojářské špičky nebo generály. V Česku skutečně známou obětí z Plötzensee dosud zůstává jen komunistický novinář Julius Fučík, ze kterého československá komunistický režim učinil po válce legendu a přední postavu své ideologie. Ostatní zůstávají stranou včetně generála Bedřicha Homoly, který byl vrchním velitelem Obrany národa, což byla vojenská odbojová organizace. Dalším z šesti popravených československých generálů v Plötzensee byl Václav Ždímal. Ždímal za první světové války prošel na východní frontě legiemi, účastnil se bitvy u Zborova a bojů s bolševiky na Transsibiřské magistrále a za mobilizace v roce 1938 velel dělostřelectvu jednoho z hraničních pásem. Po obsazení Československa německou armádou se zapojil do oboje a stal se jedním z oblastních velitelů Obrany národa. Zatčen byl na konci roku 1939 a 2. září 1942 popraven gilotinou. "Je třeba si na rovinu říct, že ani dnes nejsou osudy československých odbojářů objevovány z české strany a její iniciativy, nejsou to české vědecké instituce ani armáda České republiky," řekl Filip s poukazem na to, že jen v Plötzensee zabili nacisté šest československých generálů. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ve Vyšším Brodě vystavili rožmberské zlato, snubní prsten Petra Voka a jeho ženy' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Věda a technika (vat) - Cestovní ruch (tur) - Služby (slz) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2023072001934|506424. Vydána 20.07.2023 12:09:28. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ve Vyšším Brodě vystavili rožmberské zlato, snubní prsten Petra Voka a jeho ženy' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Věda a technika (vat) - Cestovní ruch (tur) - Služby (slz) - Magazínový servis (mag). ID zprávy: T2023072001934|506424. Vydána 20.07.2023 12:09:28. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
