Zelenskyj

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Zelenskyj". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Zelenskyj je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Zelenskyj poblahopřál Trumpovi, doufá, že Trump přiblíží spravedlivý mír

Kyjev 6. listopadu (ČTK) - Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poblahopřál Donaldu Trumpovi, který vyhrál americké prezidentské volby, k "působivému vítězství". Zelenskyj, jehož země se se západní pomocí brání ozbrojené ruské agresi, na sociální síti X napsal, že Trumpovo odhodlání přistupovat ke globálním problémům v duchu hesla "mír prostřednictvím síly" by mohl přiblížit "spravedlivý mír" na Ukrajině. Později Zelenskyj oznámil, že s Trumpem mluvil po telefonu. Agentura Reuters upozornila, že ukrajinský prezident byl jedním z prvních světových lídrů, kteří Trumpovi dnes poblahopřáli. Zelenskyj připomněl zářijové setkání, kdy s Trumpem jako republikánským uchazečem o návrat do Bílého domu podle svého vyjádření diskutoval o svém plánu na dosažení vítězství a o způsobech, jak ukončit ruskou agresi. "Oceňuji závazek prezidenta Trumpa držet se přístupu 'míru prostřednictvím síly' v globálních záležitostech. To je přesně princip, který může prakticky přiblížit spravedlivý mír na Ukrajině," napsal s tím, že se těší na spolupráci a na "éru silných Spojených států amerických pod rázným vedením prezidenta Trumpa". Ukrajina podle Zelenského spoléhá na to, že silná podpora obou politických táborů v USA bude pokračovat. Dnes krátce před půlnocí ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že mluvil s Trumpem po telefonu. "Měl jsem výborný telefonický rozhovor s prezidentem Donaldem Trumpem," uvedl Zelenskyj. "Shodli jsme se na úzkém dialogu a na tom, že budeme dělat pokroky v naší spolupráci," uvedl Zelenskyj. Podle něj je silné americké vedení zásadní pro dosažení spravedlivého míru. Spojené státy poskytují Ukrajině největší díl západní vojenské pomoci, která napadené zemi umožňuje se už třetím rokem bránit ruské invazi. Trump v minulosti rozsah a podobu americké pomoci kritizoval a sliboval rychlé ukončení války na Ukrajině. Po setkání se Zelenským na konci září Trump uvedl, že, pokud se dostane znovu k moci, bude chtít vyřešit válku na Ukrajině "spravedlivou dohodou pro všechny". Ještě před schůzkou řekl, že chce na ukončení konfliktu pracovat s Ruskem a s Ukrajinou. Dodal, že pokud bude zvolen prezidentem, hodlá jednání iniciovat ještě před svým lednovým nástupem do úřadu. "Máme velmi dobré vztahy (se Zelenským) a já, jak víte, mám i velmi dobré vztahy s prezidentem (Vladimirem) Putinem," poznamenal Trump. O několik dní dříve však ukrajinského prezidenta označil za obchodníka, který si jezdí do Washingtonu pro peníze, a za politika, který odmítá uzavřít dohodu o ukončení války, což vede jen k dalším úmrtím a k ničení Ukrajiny. Trump v kampani opakoval, že v případě zvolení válku rychle ukončí. Vymezoval se přitom proti politice administrativy prezidenta Joea Bidena, která poskytuje Ukrajině velmi důležitou obrannou i další pomoc. Žádné konkrétní kroky, kromě zahájení jednání s Ruskem, však Trump nezmiňoval. V polovině září republikánský kandidát na viceprezidenta J.D. Vance uvedl, že mezi Ukrajinou a Ruskem by mohla vzniknout demarkační linie a na ukrajinském území obsazeném Ruskem by mohla být vyhlášena demilitarizovaná zóna. Podle Vanceho by bylo vhodné slíbit, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance ani s NATO neuzavře jiný druh vojenského paktu. Ukrajina má o vstup do aliance zájem a podmínkou míru je pro Kyjev ruský odchod ze všech okupovaných ukrajinských území. Ukrajinská poslankyně Oleksandra Ustinovová dnes v reakci na výsledek amerických voleb uvedla, že klíčový bude Trumpův výběr lidí na nejvyšší posty. "V tuto chvíli je velmi pravděpodobné, že ministrem obrany bude Mike Pompeo a ten je velkým přítelem Ukrajiny. Samozřejmě, každý má obavy, když dojde k nějaké změně. Na druhou stranu to byl očekávaný výsledek a spolupracovali jsme s oběma stranami," řekla. List Financial Times (FT) s odkazem na jednoho z bývalých ministrů píše, že ukrajinští činitelé se dnes snažili tvářit statečně, ale za tímto závojem se skrývá velká obava z toho, zda budou USA pod vedením Trumpa nadále Ukrajinu podporovat. "Spousta výzev, ale rozhodně přichází nová dynamika," řekl FT šéf poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija. "Chce být úspěšným prezidentem a úspěch znamená, že Ukrajina by se pro něj měla stát příběhem úspěchu, nikoli příběhem neúspěchu," mínil poslanec Oleksandr Merežko. Jeden z ukrajinských vojenských činitelů ovšem uvedl, že mnoho lidí v ukrajinské armádě má obavy, že USA přestanou Ukrajině pomáhat. "A ztratíme přinejmenším Donbas," uvedl. Obraný poradce dále řekl, že je pesimističtější, než političtí představitelé vyjadřující Trumpovi podporu. "Ale někteří lidé si myslí, že jeho nestandardní přístup je vlastně jediný schopný přinést nějaký výsledek," uvedl. Moskva Ukrajinu napadla 24. února 2022 a okupuje asi pětinu jejího území. Tvrdí, že válka nemůže skončit, dokud nebude uznána její anexe ukrajinské půdy. Kyjev naopak žádá, aby Rusko všechna území vrátilo. Ukrajinský politolog Volodymyr Fesenko míní, že Trump bude pravděpodobně usilovat o rychlé rozhovory a ukončení války, což by mohlo zahrnovat určité ústupky Rusku, ale Washington podle něj zřejmě nekapituluje před požadavky Moskvy zcela. "Nemyslím si, že by Trump souhlasil s mírem pouze za podmínek Ruska, protože by to vypadalo jako porážka USA," řekl Fesenko. jkh ipl msk nim

Spojené státy poskytnou Ukrajině další pomoc v hodnotě asi osmi miliard USD

Washington 26. září (ČTK) - Americký prezident Joe Biden dnes krátce před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě oznámil další pomoc Kyjevu ve výši zhruba osmi miliard dolarů (180 miliard Kč). Bílý dům o tom informoval v prohlášení. Cílem pomoci, která zahrnuje například první dodávky klouzavých bomb s dosahem až 130 kilometrů či rozšíření výcviku ukrajinských pilotů pro letouny F-16, je podle Bidena podpořit Kyjev, aby mohl "tuto válku vyhrát". Zelenskyj vzápětí za americkou pomoc poděkoval na síti X a poznamenal, že Ukrajina ji využije "co nejefektivnějším a nejtransparentnějším způsobem". Ukrajina se od února 2022 brání ruské vojenské agresi, podpora Spojených států je v jejím úsilí zásadní. Součástí balíku jsou poprvé naváděné bomby s dosahem až 130 kilometrů. Podle agentury Reuters si tak Ukrajina "zásadně polepší" ve schopnosti ohrozit ruské síly z bezpečné vzdálenosti. Bomba, schopná zasáhnout cíle s vysokou přesností, má být vypouštěna ze stíhacích letounů. Podle nejmenovaného amerického zdroje se však americký prezident nyní nechystá oznámit, že USA dají Ukrajině zelenou k používání amerických zbraní k zásahům ruských cílů hluboko v ruském vnitrozemí. To je věc, o kterou Kyjev i prezident Zelenskyj osobně opakovaně žádají. Drtivá většina nově oznámené pomoci, konkrétně část v objemu zhruba 5,5 miliardy dolarů, má být přidělena do pondělního konce amerického fiskálního roku, píše Reuters. Dalších 2,4 miliardy dolarů bude poskytnuto z Iniciativy na podporu bezpečnosti Ukrajiny, která Bidenově administrativě umožňuje objednávat zbraně pro Ukrajinu od firem, místo aby je stahovala z amerických zásob. Další pomoc má posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu a zahrnuje také drony a munici vzduch-země. Americké ministerstvo obrany zároveň poskytne Ukrajině další baterii protivzdušné obrany Patriot a více střel používaných v tomto systému. Pentagon také podle prohlášení Bílého domu rozšíří výcvik ukrajinských pilotů na stíhacích letounech F-16, přičemž v příštím roce výcvikem projde dalších 18 pilotů ukrajinského letectva. V závěru prohlášení Biden uvedl, že koncem října uspořádá v Německu jednání vysoce postavených zástupců států kontaktní skupiny pro Ukrajinu "s cílem koordinovat úsilí více než 50 zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi". V rámci boje proti obcházení ruských sankcí a praní špinavých peněz dnes americké ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo financí a Tajná služba v koordinaci s mezinárodními partnery přijaly opatření k narušení globální sítě kryptoměn, uvedl Bílý dům ve stejném prohlášení. Dodal, že Spojené státy svou podporou bránící se Ukrajiny budou nadále Rusku zvyšovat jeho náklady na válku a připravovat ruský vojensko-průmyslový komplex o zdroje. Ministerstvo financí USA vzápětí oznámilo, že přidalo na svůj sankční seznam Sergeje Ivanova narozeného v Petrohradu a organizaci Cryptex se sídlem v karibském státě Svatý Vincenc a Grenadiny. Podrobnosti o tom, proč na ně sankce uvalilo, ministerstvo neposkytlo. lex ngl ank

Zelenskyj: Západ musí zavést další sankce proti Rusku

Praha 31. srpna (ČTK) - Západ musí zavést další sankční balíčky proti Rusku, týkat by se měly například jaderné energetiky nebo finančnictví. Na zahájení letošního Fora 2000 věnovaného válce na Ukrajině to prostřednictvím internetového přenosu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Měl by podle něj také vzniknout zvláštní tribunál pro válečné zločiny a EU by měla zakázat ruská propagandistická média. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že Evropa musí přijmout takové sankce, které bude schopna udržet i v případě delšího trvání konfliktu. Zelenskyj na začátku svého vystoupení vzpomenul na události pražského jara a jejich násilné potlačení armádami Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968. Nedostatečná reakce Západu podle něj tehdy promarnila šanci na osvobození zemí sovětského bloku a stála na počátku iluze, že svoboda může být potlačena tanky. "Tato iluze je podstatou invaze Ruska na Ukrajinu. Nyní stojíme před další historickou výzvou, musíme zničit tuto iluzi," řekl prezident. Dodal, že Ukrajina ve svém boji za svobodu nadále potřebuje podporu, a to v podobě zbraní, munice, peněz a také dalšího tlaku na Rusko. Západ by podle něj měl znemožnit ruským bankám přístup ke globálnímu finančnímu systému a uvalit blokační sankce na ruskou energetiku, ať už v oblasti jádra nebo plynu. "Musíme udělat, co je možné, abychom Rusku znemožnili vydělávat peníze prodejem jeho energetických zdrojů," řekl. Ukrajina podle něj může Evropě dodávat elektřinu a tím napomoci čelit energetické krizi. Prezident dále řekl, že by měl vzniknout zvláštní mezinárodní soudní tribunál pro viníky útoku na Ukrajinu a pachatele válečných zločinů, které se tam dějí na civilním obyvatelstvu. "Teror proti lidem na okupovaných územích je na úrovni, kterou Evropa neviděla od druhé světové války," uvedl. Doplnil, že v Evropě by také neměla dostávat prostor ruská média, která pouze šíří propagandu. Bez podpory svobodného světa se Ukrajina ve svém boji neobejde, ale nakonec zvítězí, věří prezident. "Nemám žádné pochyby o tom, že svůj boj za svobodu vyhrajeme," řekl. V následné panelové diskusi se k případným dalším sankcím vyjádřila Baerbocková. Uvedla, že Evropa bude stát za Ukrajinou tak dlouho, jak bude potřeba, takže musí hledat vyvážené řešení s ohledem na potřeby obyvatel zemí EU pro případ, že válka potrvá ještě třeba dva roky. "Musíme napříč Evropou najít řešení, které vybalancuje sociální dopady," řekla. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řekl, že je potřeba se vyhnout pochybnostem, které si Rusko pod vedením Vladimíra Putina přeje a které nahlodávají důvěru a odhodlání. Na cestě k vítězství bude podle něj vždy existovat pokušeni volit polovičatá řešení, ale správný je tvrdý postup. Kuleba dodal, že Ukrajina je připravena co nejrychleji splnit doporučení stanovená pro její vstup do EU. První již podle něj splnila, když v červenci jmenovala protikorupčního státního zástupce Oleksandra Klymenka. K přijetí země do EU bez zbytečných průtahů v diskusi vyzval polský ministr zahraničí Zbigniew Rau, který varoval před tím, aby EU proces zdržovala jako v případě přijetí zemí západního Balkánu. Rau se odkázal na slova, která chvíli před ním řekl český premiér Petr Fiala (ODS). "Doba pasivity skončila. Musíme podporovat Ukrajinu tak moc a tak rychle, jak můžeme," řekl polský politik. psc rot

Prezident Zelenskyj v RB OSN vyzval Rusko, aby přestalo s jaderným vydíráním
New York 24. srpna (ČTK) - Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil prostřednictvím videohovoru na jednání Rady bezpečnosti OSN. Úvodem informoval o nejnovějším raketovém útoku Ruska na železniční stanici v Dněpropetrovské oblasti.

SLOVNÍK NAJÍT