Zelenskyj: Západ musí zavést další sankce proti Rusku
Praha 31. srpna 2022 (ČTK) - Západ musí zavést další sankční balíčky proti Rusku, týkat by se měly například jaderné energetiky nebo finančnictví. Na zahájení letošního Fora 2000 věnovaného válce na Ukrajině to prostřednictvím internetového přenosu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Měl by podle něj také vzniknout zvláštní tribunál pro válečné zločiny a EU by měla zakázat ruská propagandistická média. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že Evropa musí přijmout takové sankce, které bude schopna udržet i v případě delšího trvání konfliktu.
Zelenskyj na začátku svého vystoupení vzpomenul na události pražského jara a jejich násilné potlačení armádami Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968. Nedostatečná reakce Západu podle něj tehdy promarnila šanci na osvobození zemí sovětského bloku a stála na počátku iluze, že svoboda může být potlačena tanky. "Tato iluze je podstatou invaze Ruska na Ukrajinu. Nyní stojíme před další historickou výzvou, musíme zničit tuto iluzi," řekl prezident.
Dodal, že Ukrajina ve svém boji za svobodu nadále potřebuje podporu, a to v podobě zbraní, munice, peněz a také dalšího tlaku na Rusko. Západ by podle něj měl znemožnit ruským bankám přístup ke globálnímu finančnímu systému a uvalit blokační sankce na ruskou energetiku, ať už v oblasti jádra nebo plynu. "Musíme udělat, co je možné, abychom Rusku znemožnili vydělávat peníze prodejem jeho energetických zdrojů," řekl.
Ukrajina podle něj může Evropě dodávat elektřinu a tím napomoci čelit energetické krizi. Prezident dále řekl, že by měl vzniknout zvláštní mezinárodní soudní tribunál pro viníky útoku na Ukrajinu a pachatele válečných zločinů, které se tam dějí na civilním obyvatelstvu. "Teror proti lidem na okupovaných územích je na úrovni, kterou Evropa neviděla od druhé světové války," uvedl. Doplnil, že v Evropě by také neměla dostávat prostor ruská média, která pouze šíří propagandu.
Bez podpory svobodného světa se Ukrajina ve svém boji neobejde, ale nakonec zvítězí, věří prezident. "Nemám žádné pochyby o tom, že svůj boj za svobodu vyhrajeme," řekl.
V následné panelové diskusi se k případným dalším sankcím vyjádřila Baerbocková. Uvedla, že Evropa bude stát za Ukrajinou tak dlouho, jak bude potřeba, takže musí hledat vyvážené řešení s ohledem na potřeby obyvatel zemí EU pro případ, že válka potrvá ještě třeba dva roky. "Musíme napříč Evropou najít řešení, které vybalancuje sociální dopady," řekla.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řekl, že je potřeba se vyhnout pochybnostem, které si Rusko pod vedením Vladimíra Putina přeje a které nahlodávají důvěru a odhodlání. Na cestě k vítězství bude podle něj vždy existovat pokušeni volit polovičatá řešení, ale správný je tvrdý postup.
Kuleba dodal, že Ukrajina je připravena co nejrychleji splnit doporučení stanovená pro její vstup do EU. První již podle něj splnila, když v červenci jmenovala protikorupčního státního zástupce Oleksandra Klymenka. K přijetí země do EU bez zbytečných průtahů v diskusi vyzval polský ministr zahraničí Zbigniew Rau, který varoval před tím, aby EU proces zdržovala jako v případě přijetí zemí západního Balkánu. Rau se odkázal na slova, která chvíli před ním řekl český premiér Petr Fiala (ODS). "Doba pasivity skončila. Musíme podporovat Ukrajinu tak moc a tak rychle, jak můžeme," řekl polský politik.
psc rot
- sdílejte článek
Následuje: Status usedlíka nebo předběžný status usedlíka má v Británii 69.000 Čechů
Praha 31. srpna (ČTK) - Status usedlíka či předběžný status usedlíka získalo v Británii 69.000 Čechů. Ponechává jim právo legálně žít a pracovat v této zemi i po vystoupení Británie z Evropské unie. V rozhovoru s ČTK to dnes řekla česká velvyslankyně v Británii Marie Chatardová. Podle ní české konzulární oddělení v Londýně nezaznamenává nápor českých občanů, kteří by po brexitu měli s pobytem v Británii problémy. Status usedlíka získalo již 46.000 Čechů, dalším asi 23.000 českých občanů udělily britské úřady takzvaný předběžný status usedlíka. "Každý, kdo v Británii žil, si o ten status mohl zažádat," uvedla Chatardová. Kolem 500.000 pracovníků ze států EU ale z Británie po brexitu odešlo, připomněla. Oživení ekonomické a další spolupráce Prahy a Londýna po vystoupení Británie z EU považuje za jednu z priorit ve své nynější funkci. Brexit měl značný dopad také na oblast vzdělávání, brzy se například v Británii uskuteční poslední studentské pobyty programu Erasmus, za nějž zatím neexistuje odpovídající náhrada. K prvním novým iniciativám patří podle velvyslankyně program velšské vlády, která pro roky 2022 až 2026 plánuje výměnné pobyty, díky nimž by mohlo do Walesu přijít 10.000 studentů a vyučujících z takzvaných třetích zemí, mezi něž se řadí i Česká republika. O něčem podobném uvažuje podle ní i Skotsko, na jehož návštěvu se Chatardová v brzké době chystá. "Myslím si, že Wales a Skotsko si uvědomily, že svým způsobem je to ztráta, když Erasmus nefunguje," uvedla. Příští rok si samostatná Česká republika a Británie připomenou 30. výročí diplomatických vztahů, ČR se 1. července ujala předsednictví v Evropské unii, letos také uplynulo 80 let od operace Anthropoid. Všechny tyto události české velvyslanectví v Londýně připomíná kulturními a dalšími akcemi. "V tomto roce jsme se soustředili na připomínání 80. výročí operace Anthropoid, protože hrdinství československých vojáků za druhé světové války ve Spojeném království stále velmi rezonuje. Dělali jsme sérii přednášek, promítání filmů a různé kulturní akce," řekla Chatardová. Ze zájmu o osudy českých letců i dalších vojáků z druhé světové války vzešel i dlouhodobější projekt Děti hrdinů (Children of Heroes). "Hledáme potomky českých vojáků, kteří v Británii bojovali a zůstali tam nebo se po únoru 1948 zase vrátili. Přihlásilo se nám už přes 70 lidí, my s nimi děláme interview a dáváme je na sociální sítě. (pokračování...)
Praha 31. srpna (ČTK) - Status usedlíka či předběžný status usedlíka získalo v Británii 69.000 Čechů. Ponechává jim právo legálně žít a pracovat v této zemi i po vystoupení Británie z Evropské unie. V rozhovoru s ČTK to dnes řekla česká velvyslankyně v Británii Marie Chatardová. Podle ní české konzulární oddělení v Londýně nezaznamenává nápor českých občanů, kteří by po brexitu měli s pobytem v Británii problémy. Status usedlíka získalo již 46.000 Čechů, dalším asi 23.000 českých občanů udělily britské úřady takzvaný předběžný status usedlíka. "Každý, kdo v Británii žil, si o ten status mohl zažádat," uvedla Chatardová. Kolem 500.000 pracovníků ze států EU ale z Británie po brexitu odešlo, připomněla. Oživení ekonomické a další spolupráce Prahy a Londýna po vystoupení Británie z EU považuje za jednu z priorit ve své nynější funkci. Brexit měl značný dopad také na oblast vzdělávání, brzy se například v Británii uskuteční poslední studentské pobyty programu Erasmus, za nějž zatím neexistuje odpovídající náhrada. K prvním novým iniciativám patří podle velvyslankyně program velšské vlády, která pro roky 2022 až 2026 plánuje výměnné pobyty, díky nimž by mohlo do Walesu přijít 10.000 studentů a vyučujících z takzvaných třetích zemí, mezi něž se řadí i Česká republika. O něčem podobném uvažuje podle ní i Skotsko, na jehož návštěvu se Chatardová v brzké době chystá. "Myslím si, že Wales a Skotsko si uvědomily, že svým způsobem je to ztráta, když Erasmus nefunguje," uvedla. Příští rok si samostatná Česká republika a Británie připomenou 30. výročí diplomatických vztahů, ČR se 1. července ujala předsednictví v Evropské unii, letos také uplynulo 80 let od operace Anthropoid. Všechny tyto události české velvyslanectví v Londýně připomíná kulturními a dalšími akcemi. "V tomto roce jsme se soustředili na připomínání 80. výročí operace Anthropoid, protože hrdinství československých vojáků za druhé světové války ve Spojeném království stále velmi rezonuje. Dělali jsme sérii přednášek, promítání filmů a různé kulturní akce," řekla Chatardová. Ze zájmu o osudy českých letců i dalších vojáků z druhé světové války vzešel i dlouhodobější projekt Děti hrdinů (Children of Heroes). "Hledáme potomky českých vojáků, kteří v Británii bojovali a zůstali tam nebo se po únoru 1948 zase vrátili. Přihlásilo se nám už přes 70 lidí, my s nimi děláme interview a dáváme je na sociální sítě. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zelenskyj: Západ musí zavést další sankce proti Rusku' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Evropská unie - zprávy (eur) - Předsednické výběry (spc). ID zprávy: T2022083106414|503656. Vydána 31.08.2022 17:11:17. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zelenskyj: Západ musí zavést další sankce proti Rusku' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Evropská unie - zprávy (eur) - Předsednické výběry (spc). ID zprávy: T2022083106414|503656. Vydána 31.08.2022 17:11:17. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.