bankroty

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "bankroty". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo bankroty je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 100 záznamů.

Studie: V ČR letos zbankrotovalo 4762 podnikatelů, meziročně o 16 procent více

V ČR letos ke konci třetího čtvrtletí zbankrotovalo 4762 podnikatelů, o 16 procent více než ve stejném období loňského roku. K soudům bylo navíc podáno 4992 insolvenčních návrhů na ně, meziročně o 15 procent více. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách. "Za tři čtvrtletí v ČR letos zbankrotovalo o 650 podnikatelů více než ve stejném období minulého roku. Dynamika růstu byla o něco pomalejší než na konci loňského září, kdy se počet bankrotů meziročně zvýšil o pětinu. V letech 2021, 2022 a 2023 jejich počet naopak klesal. Výrazně více podnikatelů zbankrotovalo v roce 2020, kdy jich bylo o zhruba 1000 více než letos," řekla analytička CRIF Věra Kameníčková. Na rozdíl od obchodních společností končí podle ní až 97 procent návrhů na bankrot podnikatelů oddlužením, obdobně jako u osobních bankrotů. Objem úvěrů podnikatelů sice roste rychleji než objem jejich vkladů, jejich platební morálka při splácení úvěrů se však mírně zlepšila, dodala. V samotném září vyhlásilo bankrot 494 podnikatelů jako fyzických osob, což byl doposud nejnižší počet za měsíc v letošním roce. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského října do konce září, zbankrotovalo 5999 podnikatelů. To bylo o 14 procent více než v předchozím období, uvedl CRIF. Za prvních devět měsíců roku se podle společnosti meziročně zvýšil počet bankrotů podnikatelů ve všech krajích. Nejvíce, o 31 procent, vzrostl v Karlovarském kraji. Podobně jejich počet stoupl i ve Středočeském kraji. O čtvrtinu se shodně zvýšil v Libereckém a v Pardubickém kraji. V Jihočeském kraji počet bankrotů podnikatelů stoupl o 24 procent a v Ústeckém kraji o pětinu. O více než desetinu vyšší než ve stejném období roku 2024 byl počet bankrotů podnikatelů ve Zlínském kraji, v Praze, v Plzeňském a v Olomouckém kraji. Z oborů, kde působí významný počet podnikatelů, se ke konci třetího čtvrtletí nejvíce zvýšil počet bankrotů v takzvaných ostatních činnostech. Meziročně jich bylo o 27 procent více. Jde o služby, jako jsou opravy výrobků, kadeřnictví nebo praní a čištění textilních výrobků. V obchodu, kde je nejvíce registrovaných podnikatelů, se počet bankrotů meziročně zvýšil o 23 procent. Téměř o pětinu jejich počet vzrostl v oboru profesní, vědecké a technické činnosti. Ve stavebnictví se počet bankrotů zvýšil o 14 procent. Jediným oborem, kde meziročně zbankrotovalo méně podnikatelů, byly informační a komunikační činnosti. Od loňského října do konce září vyhlásilo bankrot nejvíce podnikatelů, kteří se věnovali stavebnictví, obchodu a zpracovatelskému průmyslu. Bankrot nejvíce hrozil podnikatelům v oboru doprava a skladování, kde na 10.000 aktivních podnikatelů připadlo 79 bankrotů. Ve stavebnictví to bylo 54 bankrotů a v ubytování a stravování 40 bankrotů. Naopak nejméně byli ohroženi podnikatelé z oboru zdravotní a sociální péče, kde na 10.000 podnikatelů připadly pouze tři bankroty. fd rdo

Studie: Letos za tři čtvrtletí v ČR zbankrotovalo 575 firem, nejvíc od roku 2017

Za tři čtvrtletí letošního roku v ČR zbankrotovalo 575 firem, což je proti stejnému období loni o desetinu více. Zároveň jde o nejvyšší počet za prvních devět měsíců od roku 2017. Současně bylo podáno 830 insolvenčních návrhů, meziročně jich bylo o pět procent více. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách. "Do konce září letos zbankrotovalo o 51 firem více než ve stejném období loni. Letošní počet bankrotů se tak přiblížil situaci na konci třetího čtvrtletí roku 2017, kdy jich bylo 587. V roce 2016 v tomto období bylo firemních bankrotů zhruba o 100 více. Jsou také velké rozdíly mezi regiony. Zatímco v Ústeckém kraji se jejich počet meziročně zvýšil téměř o dvě třetiny, v Jihočeském kraji naopak klesl o více než čtvrtinu," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Přibližně třetinu insolvenčních návrhů soudy podle ní zamítají. Mimo jiné i proto, že dlužník nemá dostatek peněz na úhradu nákladů spojených s vyhlášením bankrotu. Úvěry podniků současně rostou rychleji než jejich vklady a stoupá podíl nevýkonných úvěrů, dodala Kameníčková. Proti období od začátku ledna do konce září loňského roku se počet firemních bankrotů letos zvýšil nejvýrazněji v Ústeckém kraji, o 63 procent. O polovinu se zvýšil v Plzeňském kraji a shodně o třetinu vzrostl na Vysočině, v Královéhradeckém kraji a Jihomoravském kraji. Naopak nejvíce se jejich počet snížil v Jihočeském kraji, o 28 procent. O desetinu klesl v Karlovarském kraji a mírně klesl i ve Středočeském kraji. V Libereckém kraji, Olomouckém kraji, Pardubickém kraji a ve Zlínském kraji byla situace stejná jako za tři čtvrtletí minulého roku. Z významných odvětví se v období od ledna do konce září meziročně nejrychleji zvýšil počet bankrotů firem ve stavebnictví, o čtvrtinu. V obchodu to bylo o 18 procent a v ubytování a stravování o šest procent. V oboru nakládání s nemovitostmi se počet bankrotů meziročně nezměnil. Ve všech ostatních významněji zastoupených oborech se počet bankrotů meziročně zvýšil jen mírně. V období od loňského října do konce září zbankrotovalo nejvíce firem v obchodu, 175, kde je také nejvyšší počet registrovaných subjektů. Druhý nejvyšší počet bankrotů byl ve zpracovatelském průmyslu se 110 bankroty. Na třetím místě bylo stavebnictví s 91 bankroty. Podobná situace byla také v nakládání s nemovitostmi s 82 bankroty. Od loňského října do konce září byly bankrotem nejvíce ohrožené firmy z oborů nakládání s vodou a doprava a skladování, kde na 10.000 registrovaných společností připadlo shodně 24 bankrotů. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo 18 bankrotů. Naopak nejnižší míra bankrotů byla ve vzdělávání a ve zdravotní a sociální péči, kde na 10.000 subjektů připadly shodně dva bankroty. fd rdo

FT: Počet bankrotů roste, na vině je konec covidové pomoci a vysoké úroky

Ve většině vyspělých ekonomik roste počet firemních bankrotů dvouciferným tempem. Vlády ukončují podporu podnikům v potížích, kterou začaly vyplácet v období pandemie covidu-19, a firmám rostou náklady na půjčky. Píše o tom deník Financial Times (FT). V České republice počet bankrotů ale dlouhodobě klesá, zjistila studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau. Podle údajů ze soudů vzrostl počet firemních bankrotů ve Spojených státech po deseti letech poklesu za 12 měsíců do září meziročně o 30 procent. Německo, největší ekonomika EU, uvádí, že počet bankrotů se od ledna do září zvýšil ve srovnání s předchozím rokem o 25 procent. Německý statistický úřad Destatis pozoruje od června trvale měsíční "dvouciferná tempa růstu ve srovnání s předchozím rokem". V celé Evropské unii se podle Eurostatu insolvence podniků za devět měsíců do září meziročně zvýšily o 13 procent. Dosáhly tak nejvyšší úrovně za posledních osm let. Podle hlavního ekonoma společnosti Capital Economics Neila Shearinga tento trend podpořily vyšší úrokové sazby spolu s krachem takzvaných zombie společností, které přežívaly díky vládní podpoře z dob pandemie covidu-19. Mezi odvětví, která nejvíce trpí zvýšenou mírou platební neschopnosti, patří doprava a pohostinství, uvádějí analytici. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) za rok 2020 a první čtyři měsíce roku 2021 překonaly podniky prudký pokles vyvolaný pandemií díky masivním vládním programům podpory pro firmy a domácnosti, které dosáhly více než deseti bilionů dolarů (asi 225 bilionů Kč). Od té doby však vlády tyto balíčky pomoci výrazně omezily. Shearing varuje, že tento trend bude pokračovat, protože mnoho podniků bude muset v nadcházejících měsících refinancovat dluh za vyšší sazby, i když se předpokládá, že zvyšování sazeb ze strany centrálních bank už dosáhlo vrcholu. Podle analytiků bude nárůst počtu bankrotů v příštích několika letech zatěžovat globální hospodářskou aktivitu a růst zaměstnanosti. V České republice bylo v listopadu vyhlášeno 65 bankrotů firem, o dva více než v říjnu. Trend od začátku roku je ale opačný, do listopadu vyhlásilo bankrot 618 firem, což je podle studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau zveřejněné počátkem prosince o čtyři procenta méně než ve stejném období loňského roku. vjn jrm

CRIF: V říjnu v Česku stoupl počet bankrotů firem i podnikatelů

Dun & Bradstreet: Ve většině zemí světa loni ubylo bankrotů firem

Navzdory pandemii covidu-19 loni většina zemí světa zaznamenala pokles počtu firemních bankrotů. Nejlépe se dařilo podnikům v Nizozemsku, kde se počet bankrotů snížil o 42 procent. Naopak na Ukrajině o 306 procent vzrostl, vyplývá z analýzy společnosti Dun Bradstreet. V České republice se počet krachů firem zvýšil o devět procent. V mnohých ze 43 zkoumaných ekonomik dosáhl počet bankrotů firem nejnižší úrovně za deset let. K zemím, které meziročně vykázaly největší pokles, patřila i Kolumbie (-40 procent), Jižní Korea (-30 procent), Kanada (-30 procent), Čína (-27 procent), Belgie (-26 procent) či Japonsko (-25 procent). "Jedním z nejvýznamnějších faktorů tohoto vývoje byly masivní záchranné balíčky pomoci, které firmám poskytovaly jednotlivé vlády. Přestože většina těchto balíčků byla oznámena v roce 2020, jejich efekt se naplno projevil až o rok později,“ uvedla analytička Dun Bradstreet Petra Štěpánová. Jak doplnila, podle dat Mezinárodního měnového fondu (MMF) kumulativní fiskální opatření v reakci na pandemii dosáhla objemu 18 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP). Dalším významným faktorem, který firmám pomohl přežít pandemii, byly nízké úrokové sazby. Podle Dun Bradstreet se v některých státech změnil zákon o bankrotech, aby byl firmám poskytnut větší prostor pro přežití a zároveň nedocházelo k nepřátelským převzetím. Šlo například o zvýšení hraničních hodnot, na základě kterých má věřitel právo zakročit vůči dlužníkovi. Některé země i pozastavily povinnost vyhlásit bankrot. Ukrajinu v nárůstu počtu bankrotů následoval Kazachstán (+236 procent) a s výrazným odstupem pak Dánsko (+49 procent), Chorvatsko (+42 procent), Španělsko (+40 procent). V rámci střední Evropy Dun Bradstreet zaznamenal vysoký nárůst bankrotů i v případě Maďarska (+36 procent), Slovenska (+19 procent) i Polska (+16 procent). V České republice počet bankrotů loni vzrostl o devět procent na 929. Ze 43 sledovaných ekonomik loni jen Polsko a Vietnam vykázaly historicky nejvyšší počet bankrotů, podotkla Štěpánová. Letošní rok zřejmě hodně změní. Nejen ukončení vládní pomoci, ale také invaze ruských vojsk na Ukrajinu zhorší finanční situaci v mnohých, zejména evropských firmách. Dun Bradstreet očekává, že nejvypjatější situace může nastat už ve druhé polovině letošního roku. fd spr

Studie: V březnu bylo vyhlášeno 81 bankrotů firem, nejvíce od května 2019
V Česku bylo v březnu vyhlášeno 81 bankrotů obchodních společností, což bylo o 31 více než v únoru. Počet firemních bankrotů tak byl nejvyšší od května 2019. Rovněž bylo vyhlášeno 484 bankrotů podnikatelů, o 43 více než v předchozím měsíci. Počet firemních bankrotů v lednu stagnoval, počet bankrotů podnikatelů stoupl
V Česku bylo v lednu vyhlášeno 54 bankrotů obchodních společností, což bylo stejně jako v prosinci. Rovněž bylo vyhlášeno 481 bankrotů podnikatelů, o 43 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK. CRIF: Počet osobních bankrotů loni klesl o 11 procent na 15.443
V Česku bylo v roce 2021 vyhlášeno 15.443 osobních bankrotů, o 11 procent méně než předchozí rok. Zároveň bylo podáno 15.607 návrhů na osobní bankrot, rovněž o 11 procent méně než v roce 2020. Vyplývá to z aktuálních statistik společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici. Studie CRIF: Počet bankrotů firem v ČR byl loni nejvyšší od roku 2017
Počet bankrotů firem v ČR byl loni nejvyšší od roku 2017. V Česku bylo vyhlášeno 742 bankrotů obchodních společností, což bylo o 22 procent více než předloni. Rovněž bylo vyhlášeno 6279 bankrotů podnikatelů, o 14 procent méně než v roce 2020.

SLOVNÍK NAJÍT