Heslo husy

husité

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "husité". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo husité je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Braniborské Bernau zachránilo před husity pivo, dnes to slaví společně s Čechy

Bernau (Německo) 2. června (zpravodaj ČTK) - V braniborském Bernau nedaleko Berlína dnes vrcholí třídenní husitské slavnosti, které jsou každoroční upomínkou toho, že město se v roce 1432 ubránilo husitům. Podle legendy pomohlo měšťanům k vítězství nad obávanými českými bojovníky pivo. Zda tomu tak skutečně bylo, nikdo neví. Z oslav dávné porážky husitů se postupem času stal festival přátelství s Čechy, kteří na něm rozhodně nechybí, jak ČTK řekla Lorena Biemannová z kulturního odboru města. 'Z porážky povstalo dlouhé přátelství. A jak je zde každý rok vidět, slavíme společně,' řekla Biemannová. To, že v historickém ležení před hradbami města, kde se část slavností odehrává, se v řinčení zbraní ozývá nejen němčina, ale také čeština, je podle Biemannové zásluhou Bernda Eccaruise. Historik Eccaruis, který v 90. letech stál u myšlenky obnovit slavnosti, se kterými se za vlády východoněmeckých komunistů skončilo, má totiž s českými spolky historického šermu přátelské vztahy a do města je každoročně zve. To potvrdil i Jan Slavík z královéhradecké šermířské skupiny Corporal. 'Na husitské slavnosti sem jezdíme už několik let,' řekl s tím, že jeden ze zakladatelů spolku je blízkým přítelem organizátora oslav. 'A z tohoto přátelství vznikl vztah, ve kterém my jako skupina pokračujeme. Jezdíme sem na slavnosti, na vystoupení a na průvody,' řekl. Slavík s přáteli z Corporalu a s dalšími českými šermíři táboří před hradbami v bílých historických stanech, společně s německými kolegy pak baví návštěvníky bojovými vystoupeními. Vrcholem slavností je pak nedělní odpoledne, kdy se odehrává bitva o Bernau. Ta má s historickými událostmi jen pramálo společného. Boj je navíc na rozdíl od roku 1432 bez vítězů, aby nebyl nikdo smutný. 'Je to opravdu tak. Skončí to tím, že všichni zkamení. Bitva tak končí nerozhodně,' vysvětlil Petr Kaisrlík z Corporalu. To, co se tehdy skutečně stalo, dnes historici s určitostí říci nedokážou. Obyvatelé Bernau však mají jasno a na dávné události jsou dodnes pyšní. 'Bylo to slavné vítězství. Bernauané město díky pivu uchránili před zničením a husité se přes hradby ani nedostali,' řekl návštěvník Daniel Scheuer, který si slavnosti jako každý rok nenechal ujít. To, jak místní pivo, které bylo tehdy chváleno jako nejlepší z celé braniborské marky, zlomilo bojovnost husitů, se ve městě stalo legendou. 'Husité chtěli město obsadit a Bernauané hodili přes hradby pivo, které husité našli a opili se jím, takže pak nemohli bojovat. A tak, jak se zde říká, se Bernau dokázalo zachránit. Zda to tak ale opravdu bylo, to nevím,' řekla Biemannová. Tam, kde chybí historické prameny, vzniká podle šéfky muzea v Bernau Franzisky Radomové prostor pro legendy. 'Jednou je to horké pivovarské mláto, které obránci lili z hradeb, jindy jsou to zase omamné látky v pivu, které husity vyřadily z boje. Historicky to není doložené, i když se to báječně vypráví. Skutečné události z dubna 1432 zůstávají v šeru historie. Faktem je, že město nebylo dobyto a že uniklo zkáze,' vysvětlila. Podle Slavíka existuje i husitská verze příběhu. 'Ta tvrdí, že obyvatelé Bernau se báli, tak dali honem husitům nějaké výkupné, nějaké výpalné,' řekl. 'Každý si tu historii kloní ke své straně,' poznamenal. Nynější slavnosti už ale podle něj nejsou vůbec připomínkou kruté doby. 'Už je to spíše festival,' řekl. Původní děkovná procesí, které Bernau po své záchraně před husity pořádalo, se postupně změnila v lidovou veselici ve středověkém duchu. V polovině 19. století získaly oslavy široký ohlas a v roce 1882 jim ke 450. výročí bojů o město vzdal čest tehdejší korunní princ a pozdější německý císař Friedrich III. Přečkaly i složité 20. století, kdy si je nejprve přivlastnili nacisté a následně je zrušili komunisté. Od znovuobnovení v 90. letech se letos konají po jedenatřicáté. Slavnosti jsou úspěšné, neboť každoročně do města přilákají tisíce návštěvníků. Jak poznamenal Slavík, Němci do festivalu investují peníze, pořádají průvody, vystupují zde kapely, ochotnická divadla, šermíři, jsou zde kroužky pro děti, které mohou střílet z luků a kuší. Ve městě jsou také pouťové atrakce. 'Je to velký festival pro několik tisíc lidí. Je to pěkné a stojí to za to. Kdo může, ať sem jede,' dodal český šermíř. Aleš Zápotocký jrm

Tábor připomněl 601 let od bitvy, po níž husité založili město

Tábor 26. června (ČTK) - Tábor si dnes připomněl 601 let od husitské bitvy o Hradiště, po níž husité založili město. Sdružení Plzeňský landfrýd zinscenovalo bitvu pod názvem Dobytí Hradiště. Husitské muzeum zároveň otevřelo expozici v Bechyňské bráně o dějinách Tábora od pravěku do třicetileté války. Akce přilákala zhruba 500 lidí. ČTK to dnes řekla Kateřina Nimrichtrová z muzea. Akci přesunulo muzeum kvůli koronavirové epidemii z loňska, kdy slavil Tábor 600 let, na letošek. Nabídla i tržiště, modely děl, přiblížila principy středověkého stavitelství. Husité z nedalekého Sezimova Ústí se v březnu 1420 utkali s posádkou přemyslovského hradu. "Tehdy vznikla obec táborská. Předtím město osídlené nebylo, založil ho panovník pod jiným jménem, tehdy se nazývalo Hradiště. V průběhu dalších desetiletí vlastně přestalo žít. Ten březen 1420 znamenal obnovené osídlení toho prostoru a vznik nové městské obce," řekl ČTK zástupce ředitele muzea pro vědeckou činnost Zdeněk Vybíral. Muzeum také zpřístupnilo expozici v Bechyňské bráně. Nabízí i modely nebo část Táborského pokladu. "Dokladem pravěkého osídlení je například slavný keltský kančík, dobu přemyslovského hradiště připomene model hradu. Přerod husitské obce spravedlivých v královské město se prolne ve vyšších patrech, kde si každý bude moci osahat interaktivní model měšťanského domu. Výstup na Kotnov připomene původní účel věže jako obranného prvku města," uvedly Lenka a Jitka Vandrovcovy, které na výstavě spolupracovaly. Do konce října potrvá ve staré radnici výstava Tábor 600 let o dějinách města od husitských dob do současnosti. Začíná husitstvím, pak ukazuje válečné dějiny včetně obléhání v 15., 17. a 18. století. Dalšími tématy jsou historie místních nemocnic, z nichž první z 19. století měla 21 lůžek. Připomínají se i pivovar, sladovna, tabáková továrna či první elektrifikovaná dráha v monarchii vedoucí z Tábora do Bechyně, jejímž autorem je František Křižík. Část výstavy upozorňuje na osud Židů za nacistické okupace. Václav Koblenc dr

SLOVNÍK NAJÍT