Fremr ústavním soudcem nebude, kvůli tlaku se dnes vzdal nominace

Praha 14. srpna 2023 (ČTK) - Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se ústavním soudcem nestane. Sám se rozhodl vzdát nominace kvůli mediálnímu tlaku, řekl dnes novinářům. Připustil, že nedokázal přesvědčivě eliminovat nedůvěru části veřejnosti ohledně jeho předlistopadového působení v justici, a uvedl, že nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu. Zmínil, že důvěra společnosti je pro roli ústavního soudce klíčovým předpokladem. Zdůraznil, že svůj krok rozhodně nepokládá za doznání. 'Počítal jsem to a před listopadem jsem za sebou nechal zhruba tisíc rozhodnutí. (...) Plně respektuji, že z dnešní perspektivy se některá ta rozhodnutí prostě beze zbytku vysvětlit nedají. Mohl bych se zase bránit v dalších a dalších případech, ale jsem si v podstatě jist, že nikdy bych to úplně vysvětlit nedokázal,' uvedl. 'Chci zdůraznit, že jsem k tomuto rozhodnutí dospěl sám, nikdo mě k němu nenutil. (...) Nevybíravý mediální tlak ze strany některých médií – většina médií se chovala naprosto fér – byl již pro mě a mou rodinu nadále neúnosný,' pokračoval a poděkoval představitelům české justice, odborné veřejnosti, kolegům a přátelům, kteří ho podpořili. 'Jsou to právě oni, kteří mají největší osobní zkušenost s mou prací i mým charakterem. Kvůli nim jsem se svým rozhodnutím váhal,' sdělil. Fremra sice do funkce ústavního soudce schválil Senát, prezident Petr Pavel ale následně odložil jeho jmenování do doby, než prověří nové informace historiků o Fremrově rozhodování v trestních kauzách za minulého režimu. Soudce řekl, že prezidentovi oznámil své rozhodnutí dnes. 'Nemyslím, že to pana prezidenta překvapilo. Řekl mi, že by akceptoval jakýkoliv můj přístup v té věci. Říkal, že tomu rozumí,' popsal. K informaci, že prezidentův konzultační panel nabídl Pavlovi kvůli jeho nominaci svou rezignaci, Fremr uvedl, že by to bylo vůči členům panelu velmi nespravedlivé. 'Stěžejní informace, které sloužily jako argumenty proti mému jmenování, oni neznali. Vstupoval jsem do toho procesu hodnocení s představou, že za mnou nic špatného není, a rozhodně to nemohl tušit ani tento výběrový panel,' podotkl. 'Když jsem dostal nabídku, váhal jsem pro své členství v KSČ, ale jiné výhrady jsem tam vůči sobě a své práci neviděl,' doplnil. Fremr patří v ČR k nejzkušenějším trestním soudcům - soudí od roku 1982, byl místopředsedou Mezinárodního trestního soudu v Haagu a působil i jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu. Už minulý týden uvedl, že zvažuje, že se kandidatury k Ústavnímu soudu vzdá. Chtěl ale stejně jako prezident počkat na výsledky prověrky, aby jeho krok nemohl být vykládán jako doznání. Už dříve zdůraznil, že nebyl prodlouženou rukou komunistické Státní bezpečnosti. Aktuální zájem některých médií o jeho osobu tehdy označil za nefér kampaň, která obsahuje řadu polopravd i lží. Ústav pro studium totalitních režimů minulý týden na základě archivních spisů oznámil, že Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Opuštění republiky bylo podle tehdejšího trestního zákoníku trestné. Všichni odsouzení byli po revoluci 1989 rehabilitováni a procesy byly označeny za politické. Média v posledních dnech rozebírala také Fremrovo rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Trojici mladíků tehdy obžaloba vinila z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Fremr připustil, že kauzu zmanipulovala komunistická tajná policie StB. Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem. Server Echo24 dnes také napsal, že Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců do vězení skladníka za hanobení republiky. Odvolací soud tento rozsudek později zrušil a propustil obžalovaného z vazby, kde si skladový dělník odseděl pět měsíců. Ústavní soud nyní prochází personální obměnou, protože řadě soudců skončil nebo skončí mandát. Prezident Pavel již jmenoval ústavními soudci pět svých nominantů: soudce Josefa Baxu, Danielu Zemanovou a Veroniku Křesťanovou, profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou a ústavního právníka Jana Wintra. Ústavních soudců je nyní 14 z předpokládaných 15. Nový předseda instituce Baxa k tomu uvedl, že jeden chybějící soudce nepředstavuje pro chod soudu problém. tep mha - sdílejte článek