lidská

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "lidská". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo lidská je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Srbsko špehuje mobily novinářů a aktivistů, tvrdí Amnesty International

Bělehrad 16. prosince (ČTK) - Srbské úřady skrytě nainstalovaly špionský program (spyware) do mobilních telefonů desítek novinářů a aktivistů, uvedla nevládní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Ve zprávě, která byla dnes zveřejněna, se odkazuje na digitální forenzní důkazy a svědectví aktivistů. Ti uvedli, že jejich mobily byly napadeny v posledních měsících, napsala agentura Reuters. Ve dvou případech posloužil k odemknutí telefonů počítačový program izraelské společnosti Cellebrite DI Ltd. Srbský spyware, který Amnesty nazvala "NoviSpy", poté utajeně zkopíroval obsah displeje mobilních telefonů, zkopíroval kontakty a nahrál je na server kontrolovaný vládou, uvádí zpráva. "V mnoha případech aktivisté a novináři nahlásili známky podezřelé aktivity na svých mobilních telefonech přímo po rozhovorech se srbskou policií a bezpečnostními orgány," uvedla Amnesty International. Programy firmy Cellebrite rozsáhle používají orgány mnoha zemí, včetně amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) k odemykání smartphonů a hledání důkazů. Marketingový ředitel Cellebrite David Gee uvedl, že obvinění Amnesty vyšetřuje. "Pokud by tato obvinění byla přesná, mohlo by to být potenciálně v rozporu s naší licenční smlouvou s koncovým uživatelem," řekl Gee agentuře Reuters. Pokud by tomu tak bylo, Cellebrite by mohl pozastavit používání své technologie srbskými úřady. Umístění špionského programu do zařízení "naprosto není to, čemu se věnujeme", ujistil Gee. Dodal, že Cellebrite začal kontaktovat srbské představitele, ale odmítl poskytnout další podrobnosti. Jeden z aktivistů uvedených ve zprávě uvedl, že si všiml, že kontakty z jeho mobilu byly exportovány bezprostředně po schůzce s představiteli zpravodajské služby BIA. Aktivista řekl Reuters, že ukázal svůj telefon expertům, kteří zjistili, že spyware NoviSpy exportoval jeho kontakty a odeslal soukromé fotografie na server kontrolovaný BIA. Srbsko podle Amnesty získalo od společnosti Cellebrite program k prolamování mobilních telefonů jako součást širšího balíčku pomoci, který má zemi pomoci splnit požadavky na integraci do Evropské unie. Tento balíček, který zaplatila norská vláda a který spravoval Úřad OSN pro projektové služby (UNOPS), byl poskytnut srbskému ministerstvu vnitra v letech 2017 až 2021 s cílem pomoci Srbsku v boji proti organizovanému zločinu, uvádí zpráva. Norská vláda dočasně zastavila dodávky zařízení Cellebrite do Srbska v roce 2018, uvedla Amnesty. Norské velvyslanectví v Bělehradě také vyjádřilo obavy ohledně programu, dodala zpráva, ale UNOPS nakonec dodal zařízení v červnu 2019. "Tvrzení uvedená ve zprávě jsou alarmující. Pokud jsou správná, tak je to nepřijatelné," řekla Reuters náměstkyně norského ministra zahraničí Maria Varteressianová. "Koncem tohoto měsíce se setkáme se srbskými úřady a také s UNOPS, abychom získali další informace o této záležitosti," uvedla diplomatka. "Očekáváme, že UNOPS obvinění prošetří," dodala. Srbská policie podle agentury AP odmítla zprávu Amnesty International jako "naprosto nesprávnou", ale dodala, že podobné nástroje používají policejní složky po celém světě. Zpravodajská služba BIA na svém webu ujistila, že "pracuje výhradně v souladu se zákony" země, a proto ani není schopna komentovat "nesmyslná obvinění". Zpráva Amnesty přišla v době, kdy prezident Aleksandar Vučić čelí sílícím protestům proti své čím dál autokratičtější vládě, poznamenala AP. Mnozí Srbové přičítají nedávné zřícení betonového přístřešku u nádraží ve městě Novi Sad s 15 oběťmi na životech bující korupci, nepotismu a nedbalosti při rekonstrukci budovy, která byla součástí projektu s čínskými státními společnostmi. Vučić obvinil západní zpravodajské služby, nevládní organizace a zahraniční média, že proti němu vedou "hybridní válku" a že demonstranty platí. Srbsko oficiálně usiluje o členství v Evropské unii, ale udržuje vztahy s Ruskem a Čínou, včetně spolupráce zpravodajských služeb proti "barevným revolucím", tedy pouličním protestům proti represivním režimům, dodala AP. msk mka

Amnesty International získala aukcí umění přes půl milionu korun

Praha 6. října (ČTK) - Česká pobočka Amnesty International dnes získala aukcí uměleckých děl přes půl milionu korun. ČTK to řekla Alice Hromádko z této neziskové lidskoprávní organizace. Svá díla pro benefiční akci věnovaly čtyři desítky současných českých umělců, mezi nimi i František Skála, Toy Box, Petr Sís, Petr Nikl nebo TMBK. Výtěžek z prodeje obrazů poputuje mimo jiné na podporu politických vězňů. Aukce Art for Amnesty se uskutečnila on-line prostřednictvím portálu Prague Auctions. Vyvolávací ceny se pohybovaly v rozmezí 1000 až 40.000 korun. Nejvíce peněz - 64.000 Kč - zaplatil zájemce za plátno Martina Lukáče s názvem Wheat Eating Rat. Podle Hromádko činí celková získaná částka 538.268 korun. "Z výsledku mám obrovskou radost," komentovala úspěšnost aukce. Projekt Art for Amnesty funguje od roku 2014, dříve měl ale formu prodejních výstav. První aukce se uskutečnila loni, kdy se podle Hromádko vybralo pod 200.000 korun. Letošní podstatně vyšší zisk připisuje důkladnější přípravě a tomu, že aukci propagovali i samotní zapojení umělci. Někteří z nich, kteří s Amnesty International spolupracovali už dříve, se do projektu sami hlásí. Jiné organizace cíleně oslovuje, dává prostor i začínajícím tvůrcům. Hromádko vyzdvihla, že za některými díly je osobní příběh jejich autorů - například autorka Rufina Bazlová se svou grafikou Fuck War vyrovnává s děním v rodném Bělorusku. "Ptáme se Čechů a Češek: Vadí Vám násilí na ženách? Odsuzujete mučení a nejsou Vám lhostejné osudy nespravedlivě vězněných? A nabízíme řešení - investujte do umění, které podpoří ochranu lidských práv," vysvětlili smysl akce její organizátoři. Dražená díla byla v předstihu k vidění v pražské galerii Nová síň. tep ptd

Tálibán chce během pěti let vytvořit 1,5 milionu pracovních míst
Kábul 10. září (ČTK) - Afghánské ministerstvo práce a sociálních věcí spravované radikálním islamistickým hnutím Tálibán představilo pětiletý plán, který má v zemi vytvořit 1,5 milionu nových pracovních míst. Česko nedostatečně vyšetřilo údajné sexuální napadení ženy knězem, rozhodl EHCR
Štrasburk 20. června (ČTK) - Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku dnes přiřkl nárok na odškodnění ve výši 25.000 eur a 1000 eur jako kompenzaci za právní výlohy (celkem 647.490 korun) Češce, kterou údajně sexuálně napadl a znásilnil její kněz, který byl současně jejím učitelem na teologické fakultě. BBC: Jasmín používaný v luxusních parfémech sbíraly v Egyptě i pětileté děti
Káhira/Londýn 16. června (ČTK/BBC) - Některé ingredience v parfémech dvou luxusních značek sbíraly děti, odhalilo vyšetřování britské stanice BBC. Konkrétně se jedná o jasmín, který loni v létě používaly značky Lancôme a Aerin Beauty. Vláda bude nadále přispívat 30.000 eury ročně na Cenu Václava Havla
Praha 7. května (ČTK) - Vláda bude v letech 2025 až 2028 nadále každoročně poskytovat dar 30.000 eur (zhruba 750.000 korun) Radě Evropy na Cenu Václava Havla za lidská práva. Návrh ministerstva zahraničí, z jehož rozpočtu peníze poputují, na dnešním zasedání schválila vláda. Saúdskoarabská aktivistka dostala 11 let ve vězení za podporu práv žen
Rijád 1. května (ČTK) - Soud v Saúdské Arábii v zimě tajně odsoudil k 11 letům za mřížemi mladou aktivistku, která na sociálních sítích propagovala lepší postavení žen. Informoval o tom dnes list The Guardian, podle kterého byla Manahal Otajbíová zatčena za své oblečení a podporu ženských práv. Stav lidských práv ve světě se v roce 2023 podle Amnesty International zhoršil
Berlín 24. dubna (zpravodaj ČTK) - Ve světě jsou na vzestupu nacionalistické a rasistické síly, zhoršilo se postavení žen a civilisté jsou často v ozbrojených konfliktech ponecháni svému osudu, neboť vlády, vojáci a ozbrojené skupiny pošlapávají standardy lidských práv. Reuters: Ukrajinec viní Rusy z mučení a spravedlnost žádá v Argentině
Buenos Aires 16. dubna (ČTK) - Na soud v Argentině se obrátil Ukrajinec, který viní Rusy z jeho mučení během okupace ukrajinských území. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž muž využil takzvané univerzální jurisdikce, která umožňuje stíhat pachatele obzvlášť závažných zločinů bez ohledu na to, kdo a kde je spáchal. Tibetská vlajka dnes visí na jihu Moravy na osmi desítkách radnic a úřadů
Hustopeče (Břeclavsko) 10. března (ČTK) - Jako připomínku toho, že svoboda není samozřejmostí a že i dnes na řadě míst dochází k porušování lidských práv dnes na radnici v Hustopečích na Břeclavsku vyvěsili tibetskou vlajku. Podmínky v běloruských vězeních jsou v zimě trýznivé, popsali političtí vězni
Minsk 11. ledna (ČTK) - S příchodem silných mrazů se stává pobyt v běloruských věznicích obzvlášť trýznivým, uvedla dnes stanice Nastojaščeje vremja. Podmínky v běloruských věznicích během zimy jí popsala mimo jiné Volha Klaskouská, která kvůli své účasti na protivládních protestech v roce 2020 strávila dva roky za mřížemi v ženské věznici v Gomelu a část trestu si odbyla i v celách, kam se vězni posílají za trest. Norský premiér se sešel s šéfem čínské diplomacie, mluvil o lidských právech
Oslo/Stockholm 12. května (ČTK) - Norský premiér Jonas Gahr Störe při dnešní schůzce s čínským ministrem zahraničí Čchin Kangem v Oslu vyjádřil znepokojení nad stavem lidských práv v některých částech Číny, jako je Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, a nad vývojem v Hongkongu. V Íránu bylo letos popraveno už více než 140 lidí, tvrdí expert OSN
Ženeva 20. března (ČTK) - V Íránu bylo od ledna popraveno už 143 lidí. Řekl to dnes podle agentury DPA zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v Íránu Javaid Rehman. Všichni popravení byli podle něj odsouzeni v "krajně nespravedlivých procesech". Cenu Ústavu pro studium totalitních režimů získalo 21 laureátů
Praha 19. ledna (ČTK) - V Senátu dnes obdrželo cenu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) za svobodu, demokracii a lidská práva 21 lidí z Česka a zahraničí, kteří se nebáli vystoupit proti nedemokratickým režimům nebo přispěli k lepšímu poznání historie. Tálibán nařídil nevládním organizacím, aby zakázaly ženám chodit do práce
Kábul 24. prosince (ČTK) - Vláda Tálibánu v Afghánistánu dnes nařídila všem afghánským i zahraničním nevládním organizacím působícím v zemi, aby zakázaly svým ženským zaměstnankyním chodit do práce. Informovaly o tom agentury. HRW: Turecko za půl roku deportovalo do Sýrie násilím stovky syrských migrantů
Ankara/Damašek 24. října (ČTK) - Turecké úřady od února do července násilím deportovaly do Sýrie stovky syrských migrantů, které donutily, některé i bitím, aby podepsali prohlášení o tom, že odcházejí dobrovolně. Venezuelské bezpečnostní složky mučí oponenty, represi řídí Maduro, tvrdí OSN
Caracas 20. září (ČTK) - Venezuelské bezpečnostní složky porušují lidská práva a mučí vládní oponenty. Represivní operace tajných služeb a policie přímo řídí autoritářský prezident Nicolás Maduro. Tvrdí to zpráva mise OSN, o které dnes informovala agentura Reuters. Čína se dopustila vážných porušení lidských práv v Sin-ťiangu, tvrdí OSN
Ženeva 1. září (ČTK) - Čína se v rámci svých strategií proti terorismu a extremismu dopustila v Sin-ťiangu, kde žije muslimská menšina Ujgurů, závažných porušení lidských práv. Uvádí to dlouho očekávaná zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové. Čína se dopustila vážných porušení lidských práv v Sin-ťiangu, tvrdí OSN
Ženeva 1. září (ČTK) - Čína se v rámci svých strategií proti terorismu a extremismu dopustila v oblasti Sin-ťiang, kde žije muslimská menšina Ujgurů, závažných porušení lidských práv. Uvádí to zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové, kterou její úřad zveřejnil pár minut před koncem jejího mandátu. V Bruselu začíná belgická část festivalu filmů o lidských právech Jeden svět
Brusel 21. dubna (zpravodaj ČTK) - V Bruselu dnes začíná belgická část festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, která je letos zaměřena zejména na život v nedemokratických režimech.

Zemřel novinář, někdejší disident a zastánce lidských práv Petr Uhl

Praha 1. prosince (ČTK) - Ve věku 80 let dnes zemřel novinář a publicista, bývalý disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Petr Uhl, který se během komunistického režimu i v polistopadové éře zasazoval o ochranu lidských práv. ČTK to sdělila jeho manželka, někdejší ombudsmanka Anna Šabatová. Uhl patřil k nejvýraznějším postavám československého disentu a mimo veřejné dění nezůstal ani po listopadu 1989. Začátkem 90. let vedl Československou tiskovou kancelář. "Petr Uhl byl ředitelem Československé tiskové kanceláře v dramatických porevolučních dobách. V této funkci položil základy jejího přechodu ze státní na veřejnoprávní agenturu," řekl dnes generální ředitel ČTK Jiří Majstr. Uhl později mnoho let působil jako komentátor deníku Právo, do kterého přestal přispívat v roce 2015. Poté psal do internetového Deníku Referendum a dalších internetových médií. Uhl byl spoluzakladatelem, signatářem a aktivistou Charty 77, stál také u zrodu Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Po listopadu 1989 se zapojil do práce v Občanském fóru (OF), za které byl v roce 1990 zvolen jako člen Levé alternativy poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění. V 90. letech byl členem Občanského hnutí, mezi roky 2002 a 2007 byl ve Straně zelených, za kterou v roce v roce 2006 kandidoval do Sněmovny, poslancem se ale nestal. Za sociálnědemokratické vlády Miloše Zemana se stal vládním zmocněncem pro lidská práva, zasedal také v Radě České televize. Uhl se nikdy netajil svými levicovými postoji a zastával názory, které nebyly vždy populární, například v otázce poválečného odsunu Němců. "Takzvaný odsun považuju za vyhnání, které v podmínkách československého státu, jenž chtěl být demokratický, nelze ospravedlnit nacistickými zločiny," prohlásil před 13 lety, když dostal od Sudetoněmeckého krajanského sdružení Cenu Karla IV. Ve vězení se Petr Uhl poprvé ocitl v roce 1969 jako představitel Hnutí revoluční mládeže, v němž se angažovali zejména studenti pražské filozofické fakulty. V roce 1971 Uhl, souzený spolu s dalšími v jednom z prvních politických procesů po roce 1968, odešel od soudu se čtyřletým nepodmíněným trestem za podvracení republiky. Po propuštění pracoval mimo jiné jako projektant a koncem roku 1976 se zařadil do okruhu autorů Charty 77 i mezi její první signatáře. Nedlouho poté spoluzakládal také Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Právě pro činnost ve výboru byl Uhl odsouzen podruhé, pětiletý trest si odpykal na Mírově a ve Vinařicích. Po propuštění pracoval až do svého posledního zatčení jako topič. Naposledy byl uvězněn 19. listopadu 1989 kvůli rozšíření zprávy o údajné smrti studenta Martina Šmída na demonstraci na Národní třídě. Jeho stíhání bylo zastaveno o týden později. Uhl byl držitelem celé řady ocenění, například Medaile Za zásluhy I. stupně, kterou mu v roce 1998 udělil prezident Václav Havel, ale i vysokých vyznamenání polských, německých či francouzských. V roce 2018 obdržel při předávání novinářských cen Karla Havlíčka Borovského za rok 2017 Cenu Opus Vitae za celoživotní prosazování spravedlnosti, lidských práv a za osobní statečnost. S Annou Šabatovou měli tři děti. fcz abz snm

Etiopskou oblast Tigraj podle OSN kontroluje z velké části Eritrea
Ženeva/Addis Abeba/Asmara 22. června (ČTK) - Části etiopského regionu Tigraj má pod kontrolu Eritrea. V Radě OSN pro lidská práva (HRC) to dnes řekl zvláštní zpravodaj OSN pro Eritreu Mohamed Abdelsalam Babiker. Červený kříž: Pomoc Sýrii se začíná soustředit na obnovu pomocí osiva a ovcí
Damašek 18. června (ČTK) - Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy.

SLOVNÍK NAJÍT