lidská

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "lidská". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo lidská je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Lidé si dnes před čínským velvyslanectvím připomněli povstání v Tibetu

Praha 10. března (ČTK) - Před čínským velvyslanectvím v pražských Dejvicích se dnes sešla zhruba stovka lidí na podporu lidských práv v Tibetu. Happening nazvaný Hlas pro Tibet se konal u příležitosti každoroční akce Vlajka pro Tibet a pořádal ho Spolek Lungta ve spolupráci s Amnesty International, organizací Češi Tibet podporují a Tibet Association of the Czech Republic. Účastníci akce si připomněli povstání, které v Tibetu v roce 1959 potlačili čínští vojáci. Ocenili odvahu Tibeťanů, ale také Ukrajinců, kteří čelí ruské invazi. "Nejenom my přenášíme a dáváme podporu a naději Tibeťanům. Ale mně dneska došlo, že Tibeťané, to teďka vlastně vrací nám. Protože my teď vlastně potřebujeme okolo sebe příklady lidí a národů, kteří jsou rezistentní, kteří jsou odvážní, kteří čelí síle, brutalitě, nedemokracii, a drží," řekl zakladatel organizace Češi Tibet podporují a bývalý předseda Strany zelených Martin Bursík. Lidé na akci měli tibetské vlajky, objevily se i vlajky ukrajinské. Provolávali hesla jako "Free Tibet", "Long live Dalajlama" či "Nenecháme Tibet zmizet". Někteří lidé měli transparenty. U stánku spolku Lungta mohli napsat přání k 90. narozeninám dalajlamy. Na akci také zahráli a zazpívali Tomáš Klus a kapela Zrní. Spolupořádající organizace Amnesty International na happeningu představila osud ujgurského profesora ekonomie Ilhama Tohtiho. Poukazoval na situaci Ujgurů, kteří v Číně čelí podle organizace rozsáhlé diskriminaci. Čínská vláda se podle organizace snaží zničit ujgurskou kulturu, náboženství a podmanit si všechny její příslušníky. Tohti byl podle organizace v září 2014 v nespravedlivém soudním procesu obviněn ze separatismu a odsouzen na doživotí. Lidé před čínskou ambasádou tak mohli využít možnosti na místě podepsat petici za jeho propuštění. Mohli také Tohtimu napsat vzkaz, který mu organizace doručí. Každoroční kampaň Vlajka pro Tibet připomíná 80.000 obětí povstání v tibetském správním centru Lhase v roce 1959. Česká republika se k akci připojuje pravidelně od roku 1996, kdy tibetskou vlajku vyvěsila první čtyři česká města. Podle ředitelky Spolku Lungta Edity Kleckerové se do akce letos zapojilo 873 obcí, měst, městských částí nebo krajů, řekla. Kampaň podle ní podpořilo i více než 100 škol. V Praze tibetskou vlajku vyvěsil například pražský magistrát, obě komory Parlamentu i většina pražských městských částí. Tibet obsadila čínská armáda v roce 1950. Peking trvá na tom, že je historicky nedílnou součástí čínského území. Tvrdí, že jeho vláda této oblasti přinesla prosperitu a stabilitu. Čínský komunistický režim odmítá obvinění tibetských exulantů a ochránců lidských práv z represí a porušování lidských práv. tej snm

Amnesty International upozorňuje na mučení ukrajinských zajatců v Rusku

Moskva 4. března (ČTK) - Na mučení, špatné a nelidské zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a civilisty uvězněnými v Rusku poukazuje zpráva, kterou dnes zveřejnila nevládní organizace Amnesty International. Rusko se podle této renomované organizace na ochranu lidských práv dopouští na Ukrajincích válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Rusko od invaze do sousední země v únoru 2022 ukrajinské válečné zajatce a civilisty záměrně odřízlo od okolního světa, a to často na léta. Chybějící informace o místě pobytu vězňů umožnily mučení a také zcela beztrestné zabíjení válečných zajatců, tvrdí Amnesty International. "Systémové zadržování ukrajinských válečných zajatců a civilistů v Rusku v izolaci odráží záměrnou politiku navrženou tak, aby je odlidštila a ponechávala jejich rodiny v agónii, zatímco čekají na zprávy o svých blízkých," řekla generální tajemnice organizace Agnes Callamardová. "Mučení se odehrává v naprosté izolaci od vnějšího světa, oběti jsou zcela vydány na milost a nemilost svým věznitelům. Nejde o sérii izolovaných incidentů, jde o systematickou politiku, která porušuje všechny zásady mezinárodního práva," zdůraznila. Zpráva se opírá o rozhovory se 104 lidmi, uskutečněnými loni na Ukrajině. Bylo mezi nimi pět bývalých ukrajinských válečných zajatců, příbuzní 38 válečných zajatců, příbuzní 23 pohřešovaných Ukrajinců, 28 dříve vězněných civilistů a jejich příbuzných a také deset ruských válečných zajatců, držených v ukrajinském zajetí. Ukrajinské úřady považují desítky tisíc Ukrajinců za "pohřešované za zvláštních okolností". Mnozí jsou pravděpodobně uvězněni, jiní mohli být zabiti. Amnesty International připouští, že přesná čísla nejsou známa, ale pravděpodobně jsou tisíce Ukrajinců v zajetí Rusů. Většina ukrajinských zajatců je držena v izolaci, jejich rodiny nedostávají téměř žádné informace o jejich osudu, situaci či místě pobytu. Ruské úřady zároveň odepřely mezinárodním organizacím přístup k zajatcům. Jde o záměrnou politiku, která má dostat válečné zajatce mimo ochranu mezinárodního práva, míní zpráva a upozorňuje, že dlouhodobé věznění v izolaci může představovat nelidské zacházení. "Nevím, kde hledat manžela a kam mu psát dopisy. Ta černá tma neznalosti mě ubíjí," řekla Olena Kolesnyková, jejíž manžel Serhij byl zajat v červenci 2024. V některých případech Rusko oznámilo válečné zajatce Mezinárodnímu výboru Červeného kříže (MVČK). Pravděpodobně však neinformovalo MVČK o stavu stovek nebo tisíců dalších válečných zajatců. Manžel Chrystyny Makarčukové Volodymyr v ruské televizi popsal, jak byl zajat, jeho zajetí potvrdil i jeho kolega po návratu z Ruska. Rusko však Volodymyrovo zajetí oficiálně nepotvrdilo. Takové vynucené zmizení se podle Amnesty International týká i značného počtu civilistů. Rusko podle zprávy už dlouho používá svévolné zadržování, mučení a mizení k zastrašování civilního obyvatelstva v oblastech, které okupuje. Takové činy ale "představují zločiny proti lidskosti". Amnesty International zdokumentovala i případy mučení a odpírání lékařské péče v ruském zajetí. "Okamžitě (po zajetí) mě začali mučit. Mlátili mě paralyzéry, speciálními holemi, bylo to velmi bolestivé. Viděl jsem, jak potom kluci začali umírat. Jejich srdce to už prostě nevydrželo," řekl Volodymyr Ševčenko, který strávil více než dva roky v ruském zajetí. Serhij Koroma, který byl před zajetím těžce zraněn, uvedl, že dostal jen lokální antiseptikum. Pak ho nechali, aby se uzdravil, nebo zemřel. "Ruské činy očividně porušují ženevské konvence, které zaručují válečným zajatcům právo na pravidelnou korespondenci, přístup k lékařské péči a návštěvy mezinárodních organizací," upozornila Amnesty International. Zároveň vyzvala Rusko k nápravě. "Mezinárodní společenství by mělo využít veškerý svůj vliv a nástroje proti Rusku, aby zastavilo tyto ohavné zločiny," uvedla Callamardová. "Bez spravedlnosti se utrpení ukrajinských válečných zajatců, civilistů a jejich rodin bude jen prohlubovat," varovala. msk spr

Trump přeruší financování v JAR kvůli údajně špatnému zacházení s částí obyvatel
Washington/Pretoria 3. února (ČTK) - Nový americký prezident Donald Trump oznámil, že přeruší veškerou budoucí finanční podporu Jihoafrické republice. Bez předložení jakéhokoli důkazu uvedl, že země se chová 'velmi špatně' vůči 'určitým vrstvám obyvatel'. RTR: Transatlantická plavba mezi Brazílií a Angolou chce připomenout otroctví
Brasília 26. prosince (ČTK/Reuters) - Otce Heleny Monteirové da Costaové přivezli v 19. století z Angoly do Brazílie jako otroka. Jeho devětadevadesátiletá dcera nyní doufá, že se příští rok bude moci zúčastnit první plavby svého druhu, která povede opačným směrem - zpět do vlasti jejího otce, napsala agentura Reuters. Srbsko špehuje mobily novinářů a aktivistů, tvrdí Amnesty International
Bělehrad 16. prosince (ČTK) - Srbské úřady skrytě nainstalovaly špionský program (spyware) do mobilních telefonů desítek novinářů a aktivistů, uvedla nevládní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Amnesty International získala aukcí umění přes půl milionu korun
Praha 6. října (ČTK) - Česká pobočka Amnesty International dnes získala aukcí uměleckých děl přes půl milionu korun. ČTK to řekla Alice Hromádko z této neziskové lidskoprávní organizace. Svá díla pro benefiční akci věnovaly čtyři desítky současných českých umělců, mezi nimi i František Skála, Toy Box, Petr Sís, Petr Nikl nebo TMBK. Tálibán chce během pěti let vytvořit 1,5 milionu pracovních míst
Kábul 10. září (ČTK) - Afghánské ministerstvo práce a sociálních věcí spravované radikálním islamistickým hnutím Tálibán představilo pětiletý plán, který má v zemi vytvořit 1,5 milionu nových pracovních míst. Česko nedostatečně vyšetřilo údajné sexuální napadení ženy knězem, rozhodl EHCR
Štrasburk 20. června (ČTK) - Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku dnes přiřkl nárok na odškodnění ve výši 25.000 eur a 1000 eur jako kompenzaci za právní výlohy (celkem 647.490 korun) Češce, kterou údajně sexuálně napadl a znásilnil její kněz, který byl současně jejím učitelem na teologické fakultě. BBC: Jasmín používaný v luxusních parfémech sbíraly v Egyptě i pětileté děti
Káhira/Londýn 16. června (ČTK/BBC) - Některé ingredience v parfémech dvou luxusních značek sbíraly děti, odhalilo vyšetřování britské stanice BBC. Konkrétně se jedná o jasmín, který loni v létě používaly značky Lancôme a Aerin Beauty. Vláda bude nadále přispívat 30.000 eury ročně na Cenu Václava Havla
Praha 7. května (ČTK) - Vláda bude v letech 2025 až 2028 nadále každoročně poskytovat dar 30.000 eur (zhruba 750.000 korun) Radě Evropy na Cenu Václava Havla za lidská práva. Návrh ministerstva zahraničí, z jehož rozpočtu peníze poputují, na dnešním zasedání schválila vláda. Saúdskoarabská aktivistka dostala 11 let ve vězení za podporu práv žen
Rijád 1. května (ČTK) - Soud v Saúdské Arábii v zimě tajně odsoudil k 11 letům za mřížemi mladou aktivistku, která na sociálních sítích propagovala lepší postavení žen. Informoval o tom dnes list The Guardian, podle kterého byla Manahal Otajbíová zatčena za své oblečení a podporu ženských práv. Stav lidských práv ve světě se v roce 2023 podle Amnesty International zhoršil
Berlín 24. dubna (zpravodaj ČTK) - Ve světě jsou na vzestupu nacionalistické a rasistické síly, zhoršilo se postavení žen a civilisté jsou často v ozbrojených konfliktech ponecháni svému osudu, neboť vlády, vojáci a ozbrojené skupiny pošlapávají standardy lidských práv. Reuters: Ukrajinec viní Rusy z mučení a spravedlnost žádá v Argentině
Buenos Aires 16. dubna (ČTK) - Na soud v Argentině se obrátil Ukrajinec, který viní Rusy z jeho mučení během okupace ukrajinských území. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž muž využil takzvané univerzální jurisdikce, která umožňuje stíhat pachatele obzvlášť závažných zločinů bez ohledu na to, kdo a kde je spáchal. Tibetská vlajka dnes visí na jihu Moravy na osmi desítkách radnic a úřadů
Hustopeče (Břeclavsko) 10. března (ČTK) - Jako připomínku toho, že svoboda není samozřejmostí a že i dnes na řadě míst dochází k porušování lidských práv dnes na radnici v Hustopečích na Břeclavsku vyvěsili tibetskou vlajku. Podmínky v běloruských vězeních jsou v zimě trýznivé, popsali političtí vězni
Minsk 11. ledna (ČTK) - S příchodem silných mrazů se stává pobyt v běloruských věznicích obzvlášť trýznivým, uvedla dnes stanice Nastojaščeje vremja. Podmínky v běloruských věznicích během zimy jí popsala mimo jiné Volha Klaskouská, která kvůli své účasti na protivládních protestech v roce 2020 strávila dva roky za mřížemi v ženské věznici v Gomelu a část trestu si odbyla i v celách, kam se vězni posílají za trest. Norský premiér se sešel s šéfem čínské diplomacie, mluvil o lidských právech
Oslo/Stockholm 12. května (ČTK) - Norský premiér Jonas Gahr Störe při dnešní schůzce s čínským ministrem zahraničí Čchin Kangem v Oslu vyjádřil znepokojení nad stavem lidských práv v některých částech Číny, jako je Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, a nad vývojem v Hongkongu. V Íránu bylo letos popraveno už více než 140 lidí, tvrdí expert OSN
Ženeva 20. března (ČTK) - V Íránu bylo od ledna popraveno už 143 lidí. Řekl to dnes podle agentury DPA zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v Íránu Javaid Rehman. Všichni popravení byli podle něj odsouzeni v "krajně nespravedlivých procesech". Cenu Ústavu pro studium totalitních režimů získalo 21 laureátů
Praha 19. ledna (ČTK) - V Senátu dnes obdrželo cenu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) za svobodu, demokracii a lidská práva 21 lidí z Česka a zahraničí, kteří se nebáli vystoupit proti nedemokratickým režimům nebo přispěli k lepšímu poznání historie. Tálibán nařídil nevládním organizacím, aby zakázaly ženám chodit do práce
Kábul 24. prosince (ČTK) - Vláda Tálibánu v Afghánistánu dnes nařídila všem afghánským i zahraničním nevládním organizacím působícím v zemi, aby zakázaly svým ženským zaměstnankyním chodit do práce. Informovaly o tom agentury. HRW: Turecko za půl roku deportovalo do Sýrie násilím stovky syrských migrantů
Ankara/Damašek 24. října (ČTK) - Turecké úřady od února do července násilím deportovaly do Sýrie stovky syrských migrantů, které donutily, některé i bitím, aby podepsali prohlášení o tom, že odcházejí dobrovolně.

Venezuelské bezpečnostní složky mučí oponenty, represi řídí Maduro, tvrdí OSN

Caracas 20. září (ČTK) - Venezuelské bezpečnostní složky porušují lidská práva a mučí vládní oponenty. Represivní operace tajných služeb a policie přímo řídí autoritářský prezident Nicolás Maduro. Tvrdí to zpráva mise OSN, o které dnes informovala agentura Reuters. Venezuelské tajné služby se podle ní zřejmě dopustily zločinů proti lidskosti. "Opravdoví či domnělí vládní oponenti a jejich příbuzní čelili nelegálnímu věznění, po kterém následovaly činy mučení," uvádí zpráva. Podle zjištění mise OSN byli lidé zadržení jako členové opozice ve vězení biti a vystaveni ponižujícímu zacházení. Takové chování představuje zločin proti lidskosti. Komise při svém vyšetřování popsala případy 173 lidí, kteří byli vystaveni mučení a nelidskému zacházení ze strany bezpečnostních složek. Členové mise napsali svou zprávu na základě několika stovek svědectví. Mezi lidmi, kteří s členy mise mluvili, byli i bývalí příslušníci venezuelských tajných služeb. Podle nich prezident Maduro a místopředseda vládní socialistické strany Diosdado Cabello přímo zadávají úkoly špičkám tajných služeb, koho pronásledovat. Mezi lidmi, kteří čelili represi bezpečnostních složek, jsou studenti, novináři, představitelé nevládních organizací či vojáci, u kterých je podezření, že nepodporují vládu. Represi jsou také vystaveni obyvatelé na jihu země, kde se těží zlato. Zprávu přivítali venezuelští ochránci lidských práv. Podle právničky Sary Fernándezové text ukazuje, že mučení není ve Venezuele "ojedinělou záležitostí". Podle dalších organizací zjištění obsažená ve zprávě mohou posloužit Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), který Venezuelu vyšetřuje kvůli potlačování protivládních demonstrací. jkh jrm

Čína se dopustila vážných porušení lidských práv v Sin-ťiangu, tvrdí OSN
Ženeva 1. září (ČTK) - Čína se v rámci svých strategií proti terorismu a extremismu dopustila v Sin-ťiangu, kde žije muslimská menšina Ujgurů, závažných porušení lidských práv. Uvádí to dlouho očekávaná zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové. Čína se dopustila vážných porušení lidských práv v Sin-ťiangu, tvrdí OSN
Ženeva 1. září (ČTK) - Čína se v rámci svých strategií proti terorismu a extremismu dopustila v oblasti Sin-ťiang, kde žije muslimská menšina Ujgurů, závažných porušení lidských práv. Uvádí to zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové, kterou její úřad zveřejnil pár minut před koncem jejího mandátu. V Bruselu začíná belgická část festivalu filmů o lidských právech Jeden svět
Brusel 21. dubna (zpravodaj ČTK) - V Bruselu dnes začíná belgická část festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, která je letos zaměřena zejména na život v nedemokratických režimech. Zemřel novinář, někdejší disident a zastánce lidských práv Petr Uhl
Praha 1. prosince (ČTK) - Ve věku 80 let dnes zemřel novinář a publicista, bývalý disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Petr Uhl, který se během komunistického režimu i v polistopadové éře zasazoval o ochranu lidských práv. Etiopskou oblast Tigraj podle OSN kontroluje z velké části Eritrea
Ženeva/Addis Abeba/Asmara 22. června (ČTK) - Části etiopského regionu Tigraj má pod kontrolu Eritrea. V Radě OSN pro lidská práva (HRC) to dnes řekl zvláštní zpravodaj OSN pro Eritreu Mohamed Abdelsalam Babiker. Červený kříž: Pomoc Sýrii se začíná soustředit na obnovu pomocí osiva a ovcí
Damašek 18. června (ČTK) - Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy.

SLOVNÍK NAJÍT