lidská

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "lidská". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo lidská je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 100 záznamů.

AP: Arabské režisérky bourají stereotypy a vnášejí do filmu unikátní perspektivu

Režisérky z arabského světa v posledních letech výrazně přispívají k utváření obrazu arabské kinematografie. Ve svých filmech otevírají dosud nevyřčené příběhy a postupně si tak vydobývají prostor ve filmovém průmyslu regionu, který ženám jen zřídka poskytuje příležitosti k plnohodnotnému tvůrčímu rozvoji. Napsala o tom agentura AP. Čtyři vlivné režisérky se letos zúčastnily Mezinárodního filmového festivalu Rudého moře (RSIFF) v Džiddě v Saúdské Arábii a přispěly tak k tematické rozmanitosti arabské kinematografie. Festival přivítal celkem 38 režisérů a režisérek a představuje tak jednu z rozsáhlých investic Saúdské Arábie, která v rámci svých ekonomických a sociálních reforem finančně podporuje nejen film, ale také herní průmysl a sport. Řada lidskoprávních organizací však tyto kroky kritizuje a upozorňuje, že často slouží k odvedení pozornosti od porušování lidských práv touto velmocí Perského zálivu, zejména od vysokého počtu vykonaných trestů smrti a přetrvávajících omezení svobody projevu v zemi. Palestinsko-americká filmová tvůrkyně Cherien Dabisová na festivalu představila svůj premiérový snímek Vše, co z tebe zbylo, který vypráví multigenerační příběh sledující osudy jedné rodiny. Film začíná rokem 1948, kdy došlo k takzvané nakbě (arabsky "katastrofa"), jež znamenala hromadné vyhnání Palestinců v souvislosti s arabsko-izraelskou válkou a vznikem státu Izrael, a sleduje osudy této generace až do roku 2022. Snímek se zabývá tématy palestinského vysídlení a osobních ztrát. "Film dává divákům do souvislostí, jak jsme se dostali do současné situace, a ukazuje, kolik toho Palestinci museli během desetiletí vytrpět," vysvětluje Dabisová. Dabisová, která se narodila a vyrůstala ve Spojených státech v rodině palestinsko-jordánských rodičů, uvedla, že její vášeň a motivace stát se filmařkou pramení z nedostatku autentického zastoupení Arabů a Palestinců v západních médiích. Podle Dabisové jí život v USA nabídl lepší kariérní příležitosti v kinematografii než arabský svět, zároveň však rasismus, jemuž její rodina čelila, posílil její touhu bojovat proti nebezpečným stereotypům. "Moje zkušenost v diaspoře mě přiměla stát se skutečnou vypravěčkou," uvedla. Aby ji lidé brali vážně, snažila se přijmout autoritativnější a maskulinnější tón, jímž chtěla vyvrátit předsudky vůči režisérkám. "Panuje představa, že filmařky jsou příliš emocionální nebo nejsou schopné vést natáčecí štáb. Mnohé z nás měly pocit, že tyto nespravedlivé stereotypy musíme překonat," řekla Dabisová. Saúdská filmařka Šahad Amínová se stala jednou z nejvýraznějších osobností letošního festivalu. Její nejnovější film Hidžra získal cenu poroty, což představuje další milník v její kariéře. Hidžra vypráví příběh tří žen, babičky a jejích dvou vnuček, které cestují ze saúdskoarabského Táifu do Mekky, kde se chystají vykonat muslimskou pouť. Ve chvíli, kdy jedna z vnuček náhle zmizí v poušti, film sleduje její pátrání po celé jižní Saúdské Arábii. Amínová svou vášeň pro film přisuzuje dětství, kdy ji inspirovala historická televizní dramata, která kdysi dominovala arabským obrazovkám. "Cítila jsem, že jako Arabové musíme sami vyjádřit svůj názor a nenechat za nás mluvit někoho jiného," poznamenala. Dále uvedla, že filmová tvorba zůstává pro arabské ženy nejistou cestou, která vyžaduje neustálou vytrvalost bez záruky úspěchu. "Každý film je nový začátek," řekla Amínová. Amíra Diabová se k filmové tvorbě dostala netradiční cestou. Bývalá finanční investiční specialistka z Manhattanu se začala zajímat o filmovou kariéru poté, co zhlédla snímek Omar, nominovaný na Oscara. Palestinský režisér tohoto filmu, Hany Abú Assad, se později stal jejím manželem. Právě tento film a jejich vztah ji postupně vtáhly do světa kinematografie. Jedním z jejích průlomových počinů byla seriálová antologie dostupná na Netflixu Láska, život a všechno mezi tím. Seriál hluboce oslovil diváky, protože zachytil emocionální dualitu života na palestinských územích. "Takový je život v Palestině: radost se střídá se smutkem a pak zase s radostí. Ale vždycky tu zůstává malá jiskra naděje," řekla. Dodala, že ženy přirozeně vnímají svět jinak, a proto jsou jejich hlasy o to víc důležité. Zajn Duraíová na letošním festivalu uvedla svůj první celovečerní film Sink o matce, která se potýká s duševně nemocným synem, což je téma v arabské kinematografii často opomíjené. Duraíová je známá tím, že se zabývá hluboce osobními a sociálními tématy, zejména duševním zdravím a ženskými osudy. "Ráda pracuji s psychologií dramatu a chci vyprávět příběhy o ženách, ale také bořit stereotypy," říká. Podle ní arabská kinematografie ještě není připravena na genderovou inkluzi. pon nim

V Íránu byla opět zatčena držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová

V Íránu byla opět zatčena držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová. S odvoláním na její podporovatele o tom dnes informovala agentura AP. Íránské úřady se k zatčení 53leté bojovnice proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv bezprostředně nevyjádřily. Mohammadíová byla podle nadace nesoucí její jméno zatčena na pietní akci uspořádané na počest právníka, který se specializoval na lidská práva a který byl za dosud nevyjasněných okolností nedávno nalezen mrtvý. Íránské úřady zatčení aktivistky nekomentovaly. Podle AP tak nebylo okamžitě jasné, zda se musela vrátit do vězení, aby si odpykala zbytek trestu. Její stoupenci ale delší dobu upozorňovali, že Mohammadíové hrozí opětovné zatčení. Režim ji loni koncem roku dočasně propustil z vězení ze zdravotních důvodů. Samotné zadržení Mohammadíové její stoupenci popsali jako násilné. Doplnili, že spolu s ní bezpečnostní složky zatkly několik dalších aktivistů. Původně byla aktivistka dočasně propuštěna pouze na tří týdny, úřady její čas na svobodě ale prodloužily, což lze podle AP částečně přičíst snahám dalších aktivistů a západních zemí. V aktivismu Mohammadíová na svobodě pokračovala. Zúčastnila se i několika protestů a poskytla rozhovory zahraničním médiím. V jednom případě se zúčastnila protestu před nechvalně proslulou věznicí Evín, kde byla uvězněna. Mohammadíová, která dostala Nobelovu cenu za mír v roce 2023, si odpykávala trest vězení 13 let a devíti měsíců za obvinění ze spolčení proti státní bezpečnosti a šíření propagandy proti íránské vládě. Podporovala také hromadné protivládní protesty, které zažehla smrt mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií v roce 2022. Ve vězení Mohammadíová prodělala několik infarktů a v roce 2022 podstoupila operaci. Její právník na konci roku 2024 uvedl, že jí lékaři objevili kostní lézi, u níž se obávali, že by mohla být rakovinná, a která byla následně odstraněna. Aktivistka Mohammadíová vystudovala fyziku na Mezinárodní univerzitě imáma Chomejního. Uvězněna byla dohromady třináctkrát a odsouzena pětkrát, v součtu ke 30 rokům vězení, píše AP. ngl spr

Skupina českých senátorů se v Indii setkala s dalajlamou
Skupina českých zákonodárců se dnes setkala v Indii s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Setkání, které připadlo na Den lidských práv, se uskutečnilo v rámci oslav dalajlamových letošních devadesátin a zároveň 36. Rada Evropy projedná změny v přístupu k lidským právům kvůli migraci, píše BBC
Revoluční změny v přístupu Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) k případům ohledně migrace mohou vzejít z mezinárodních jednání, která dnes večer začnou ve Štrasburku. Britská vláda v této souvislosti vyzývá partnerské země v Radě Evropy, aby modernizovaly způsob, jakým jednotlivé státy řeší krizi nelegálního přistěhovalectví na celém kontinentu. Červeně nasvícená katedrála v Kutné Hoře poukázala na pronásledování kvůli víře

Červeně nasvícená katedrála v Kutné Hoře poukázala na pronásledování kvůli víře

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Kutné Hoře-Sedlci se dnes večer zahalila do červené barvy. Připojila se tak k mezinárodní kampani Červená středa (Red Wednesday), upozorňující na lidi pronásledované pro svou víru. HRW: Izrael páchá na Palestincích na Západním břehu zločiny proti lidskosti
Organizace Human Rights Watch (HRW) v dnes zveřejněné zprávě obvinila izraelskou armádu z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných na Palestincích z uprchlických táborů na okupovaném Západním břehu Jordánu. Výbor Rady Evropy kritizuje Česko za nedostatečnou ochranu menšin
Poradní výbor Rady Evropy, který dohlíží na dodržování úmluvy o ochraně práv národnostních menšin, vyzval Českou republiku ke změně zákonů, které by zajistily účinnější ochranu těchto komunit. Uvedl to ve své dnešní zprávě. Reuters: V Íránu se represe skrývá za fasádou uvolněných pravidel
Rušné ulice Teheránu se mění. Ženy odkládají hidžáb a nosí tenisky, muži i ženy spolu posedávají v kavárnách, kde tiše zní západní hudba, a milenci se procházejí ruku v ruce. Maličkosti, které se vzdalují od přísných společenských pravidel, jež po desetiletí symbolizovala Islámská republika. Lotyšský parlament odhlasoval odstoupení od Istanbulské úmluvy
Lotyšský parlament - jako první v Evropské unii - odhlasoval odstoupení od Istanbulské úmluvy, která má chránit ženy před násilím. Informovaly o tom dnes pozdě večer tiskové agentury. Ve středu večer před parlamentem v Rize protestovalo proti odstoupení od úmluvy podle policie přibližně 5 000 lidí na jedné z největších demonstrací v pobaltské zemi v posledních letech. Tisíce lidí v Rize protestovaly proti možnému odstoupení od Istanbulské úmluvy
Tisíce lidí dnes večer u sídla parlamentu v lotyšském hlavním městě Rize protestovaly proti možnému odstoupení od Istanbulské úmluvy Rady Evropy, jejímž cílem je prevence a potírání domácího násilí a násilí proti ženám. Laureát Ceny Václava Havla Butkevyč v Praze hovořil o ruském zajetí

Laureát Ceny Václava Havla Butkevyč v Praze hovořil o ruském zajetí

Letošní laureát Ceny Václava Havla Maksym Butkevyč v Praze zdůraznil důležitost svobodné volby a lidské důstojnosti. Ukrajinský novinář byl v roce 2022 zajat Rusy a odsouzen k 13 letům vězení. Loni byl propuštěn při výměně zajatců, ocenění si v pondělí osobně převzal ve Štrasburku. Türk obvinil Izrael z masového zabíjení a páchání válečných zločinů v Pásmu Gazy

Türk obvinil Izrael z masového zabíjení a páchání válečných zločinů v Pásmu Gazy

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk dnes obvinil Izrael z masového zabíjení palestinských civilistů a páchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Ve svém projevu na zasedání Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) také vyjádřil zděšení nad otevřeným používáním genocidní rétoriky a "hanebnou dehumanizací" Palestinců vysoce postavenými izraelskými činiteli. AP: Přeživší izraelského útoku na íránskou věznici Evín očekává pomalou smrt
Necelý týden po izraelském útoku na íránskou věznici Evín, kam režim posílá své odpůrce, převezly úřady vězně do dalších káznic mimo Teherán. Ty jsou přeplněné a panují tam otřesné podmínky. Jedna z vězeňkyň Sajáh Sejdalová řekla své rodině, že ji tam čeká pomalá smrt, napsala agentura AP. Osud žen, které se postavily komunistickému režimu, ukazuje výstava NepřemoŽENY

Osud žen, které se postavily komunistickému režimu, ukazuje výstava NepřemoŽENY

Osudy žen, které se postavily komunistickému režimu, připomíná ode dneška výstava NepřemoŽENY. V pasáži paláce Lucerna je možné ji vidět do neděle. Koná se při příležitosti Dne památky obětí komunistického režimu a 75. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk ostře kritizoval USA a Izrael
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk uvedl, že omezení financování jeho úřadu nahrává diktátorům. Türk na úvod čtyřtýdenního zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) v Ženevě dnes také ostře kritizoval Spojené státy kvůli zvažovanému použití armády při protestech proti prezidentovi Donaldu Trumpovi a Izrael za jeho postup v Pásmu Gazy. Lidé si dnes před čínským velvyslanectvím připomněli povstání v Tibetu
Před čínským velvyslanectvím v pražských Dejvicích se dnes sešla zhruba stovka lidí na podporu lidských práv v Tibetu. Happening nazvaný Hlas pro Tibet se konal u příležitosti každoroční akce Vlajka pro Tibet a pořádal ho Spolek Lungta ve spolupráci s Amnesty International, organizací Češi Tibet podporují a Tibet Association of the Czech Republic. Amnesty International upozorňuje na mučení ukrajinských zajatců v Rusku
Na mučení, špatné a nelidské zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a civilisty uvězněnými v Rusku poukazuje zpráva, kterou dnes zveřejnila nevládní organizace Amnesty International. Rusko se podle této renomované organizace na ochranu lidských práv dopouští na Ukrajincích válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Trump přeruší financování v JAR kvůli údajně špatnému zacházení s částí obyvatel

Trump přeruší financování v JAR kvůli údajně špatnému zacházení s částí obyvatel

Nový americký prezident Donald Trump oznámil, že přeruší veškerou budoucí finanční podporu Jihoafrické republice. Bez předložení jakéhokoli důkazu uvedl, že země se chová 'velmi špatně' vůči 'určitým vrstvám obyvatel'. RTR: Transatlantická plavba mezi Brazílií a Angolou chce připomenout otroctví
Otce Heleny Monteirové da Costaové přivezli v 19. století z Angoly do Brazílie jako otroka. Jeho devětadevadesátiletá dcera nyní doufá, že se příští rok bude moci zúčastnit první plavby svého druhu, která povede opačným směrem - zpět do vlasti jejího otce, napsala agentura Reuters. Srbsko špehuje mobily novinářů a aktivistů, tvrdí Amnesty International

Srbsko špehuje mobily novinářů a aktivistů, tvrdí Amnesty International

Srbské úřady skrytě nainstalovaly špionský program (spyware) do mobilních telefonů desítek novinářů a aktivistů, uvedla nevládní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Ve zprávě, která byla dnes zveřejněna, se odkazuje na digitální forenzní důkazy a svědectví aktivistů.

Amnesty International získala aukcí umění přes půl milionu korun

Česká pobočka Amnesty International dnes získala aukcí uměleckých děl přes půl milionu korun. ČTK to řekla Alice Hromádko z této neziskové lidskoprávní organizace. Svá díla pro benefiční akci věnovaly čtyři desítky současných českých umělců, mezi nimi i František Skála, Toy Box, Petr Sís, Petr Nikl nebo TMBK. Výtěžek z prodeje obrazů poputuje mimo jiné na podporu politických vězňů. Aukce Art for Amnesty se uskutečnila on-line prostřednictvím portálu Prague Auctions. Vyvolávací ceny se pohybovaly v rozmezí 1000 až 40.000 korun. Nejvíce peněz - 64.000 Kč - zaplatil zájemce za plátno Martina Lukáče s názvem Wheat Eating Rat. Podle Hromádko činí celková získaná částka 538.268 korun. "Z výsledku mám obrovskou radost," komentovala úspěšnost aukce. Projekt Art for Amnesty funguje od roku 2014, dříve měl ale formu prodejních výstav. První aukce se uskutečnila loni, kdy se podle Hromádko vybralo pod 200.000 korun. Letošní podstatně vyšší zisk připisuje důkladnější přípravě a tomu, že aukci propagovali i samotní zapojení umělci. Někteří z nich, kteří s Amnesty International spolupracovali už dříve, se do projektu sami hlásí. Jiné organizace cíleně oslovuje, dává prostor i začínajícím tvůrcům. Hromádko vyzdvihla, že za některými díly je osobní příběh jejich autorů - například autorka Rufina Bazlová se svou grafikou Fuck War vyrovnává s děním v rodném Bělorusku. "Ptáme se Čechů a Češek: Vadí Vám násilí na ženách? Odsuzujete mučení a nejsou Vám lhostejné osudy nespravedlivě vězněných? A nabízíme řešení - investujte do umění, které podpoří ochranu lidských práv," vysvětlili smysl akce její organizátoři. Dražená díla byla v předstihu k vidění v pražské galerii Nová síň. tep ptd

Tálibán chce během pěti let vytvořit 1,5 milionu pracovních míst

Afghánské ministerstvo práce a sociálních věcí spravované radikálním islamistickým hnutím Tálibán představilo pětiletý plán, který má v zemi vytvořit 1,5 milionu nových pracovních míst. Součástí plánu je snaha přilákat více zahraničních investic, informoval dnes afghánský zpravodajský server Tolo News. Česko nedostatečně vyšetřilo údajné sexuální napadení ženy knězem, rozhodl EHCR
Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku dnes přiřkl nárok na odškodnění ve výši 25.000 eur a 1000 eur jako kompenzaci za právní výlohy (celkem 647.490 korun) Češce, kterou údajně sexuálně napadl a znásilnil její kněz, který byl současně jejím učitelem na teologické fakultě. BBC: Jasmín používaný v luxusních parfémech sbíraly v Egyptě i pětileté děti

BBC: Jasmín používaný v luxusních parfémech sbíraly v Egyptě i pětileté děti

Některé ingredience v parfémech dvou luxusních značek sbíraly děti, odhalilo vyšetřování britské stanice BBC. Konkrétně se jedná o jasmín, který loni v létě používaly značky Lancôme a Aerin Beauty. Představitelé firmy L'Oréal, pod kterou spadá Lancôme, a Estée Lauder, jež vlastní Aerin Beauty, tvrdí, že k dětské práci mají nulovou toleranci. Vláda bude nadále přispívat 30.000 eury ročně na Cenu Václava Havla
Vláda bude v letech 2025 až 2028 nadále každoročně poskytovat dar 30.000 eur (zhruba 750.000 korun) Radě Evropy na Cenu Václava Havla za lidská práva. Návrh ministerstva zahraničí, z jehož rozpočtu peníze poputují, na dnešním zasedání schválila vláda. Saúdskoarabská aktivistka dostala 11 let ve vězení za podporu práv žen

Saúdskoarabská aktivistka dostala 11 let ve vězení za podporu práv žen

Soud v Saúdské Arábii v zimě tajně odsoudil k 11 letům za mřížemi mladou aktivistku, která na sociálních sítích propagovala lepší postavení žen. Informoval o tom dnes list The Guardian, podle kterého byla Manahal Otajbíová zatčena za své oblečení a podporu ženských práv. Stav lidských práv ve světě se v roce 2023 podle Amnesty International zhoršil
Ve světě jsou na vzestupu nacionalistické a rasistické síly, zhoršilo se postavení žen a civilisté jsou často v ozbrojených konfliktech ponecháni svému osudu, neboť vlády, vojáci a ozbrojené skupiny pošlapávají standardy lidských práv. Reuters: Ukrajinec viní Rusy z mučení a spravedlnost žádá v Argentině
Na soud v Argentině se obrátil Ukrajinec, který viní Rusy z jeho mučení během okupace ukrajinských území. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž muž využil takzvané univerzální jurisdikce, která umožňuje stíhat pachatele obzvlášť závažných zločinů bez ohledu na to, kdo a kde je spáchal. Tibetská vlajka dnes visí na jihu Moravy na osmi desítkách radnic a úřadů

Tibetská vlajka dnes visí na jihu Moravy na osmi desítkách radnic a úřadů

Jako připomínku toho, že svoboda není samozřejmostí a že i dnes na řadě míst dochází k porušování lidských práv dnes na radnici v Hustopečích na Břeclavsku vyvěsili tibetskou vlajku. ČTK to řekla starostka Hustopečí Hana Potměšilová (Sdružení nestraníků). Podmínky v běloruských vězeních jsou v zimě trýznivé, popsali političtí vězni
S příchodem silných mrazů se stává pobyt v běloruských věznicích obzvlášť trýznivým, uvedla dnes stanice Nastojaščeje vremja. Podmínky v běloruských věznicích během zimy jí popsala mimo jiné Volha Klaskouská, která kvůli své účasti na protivládních protestech v roce 2020 strávila dva roky za mřížemi v ženské věznici v Gomelu a část trestu si odbyla i v celách, kam se vězni posílají za trest. Norský premiér se sešel s šéfem čínské diplomacie, mluvil o lidských právech
Norský premiér Jonas Gahr Störe při dnešní schůzce s čínským ministrem zahraničí Čchin Kangem v Oslu vyjádřil znepokojení nad stavem lidských práv v některých částech Číny, jako je Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, a nad vývojem v Hongkongu. V Íránu bylo letos popraveno už více než 140 lidí, tvrdí expert OSN
V Íránu bylo od ledna popraveno už 143 lidí. Řekl to dnes podle agentury DPA zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v Íránu Javaid Rehman. Všichni popravení byli podle něj odsouzeni v "krajně nespravedlivých procesech". Cenu Ústavu pro studium totalitních režimů získalo 21 laureátů
V Senátu dnes obdrželo cenu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) za svobodu, demokracii a lidská práva 21 lidí z Česka a zahraničí, kteří se nebáli vystoupit proti nedemokratickým režimům nebo přispěli k lepšímu poznání historie. Tálibán nařídil nevládním organizacím, aby zakázaly ženám chodit do práce
Vláda Tálibánu v Afghánistánu dnes nařídila všem afghánským i zahraničním nevládním organizacím působícím v zemi, aby zakázaly svým ženským zaměstnankyním chodit do práce. Informovaly o tom agentury. Ministr hospodářství Muhammad Haníf k zákazu uvedl, že jeho resort obdržel "závažné stížnosti" upozorňující na ženy, které pracují v nevládních organizacích a nedodržují pravidla ohledně pokrývky hlavy. HRW: Turecko za půl roku deportovalo do Sýrie násilím stovky syrských migrantů
Turecké úřady od února do července násilím deportovaly do Sýrie stovky syrských migrantů, které donutily, některé i bitím, aby podepsali prohlášení o tom, že odcházejí dobrovolně. Informovala o tom dnes lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW), která ve své zprávě vychází ze svědectví desítek deportovaných a jejich příbuzných. Venezuelské bezpečnostní složky mučí oponenty, represi řídí Maduro, tvrdí OSN
Venezuelské bezpečnostní složky porušují lidská práva a mučí vládní oponenty. Represivní operace tajných služeb a policie přímo řídí autoritářský prezident Nicolás Maduro. Tvrdí to zpráva mise OSN, o které dnes informovala agentura Reuters. Čína se dopustila vážných porušení lidských práv v Sin-ťiangu, tvrdí OSN
Čína se v rámci svých strategií proti terorismu a extremismu dopustila v Sin-ťiangu, kde žije muslimská menšina Ujgurů, závažných porušení lidských práv. Uvádí to dlouho očekávaná zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové. Čína se dopustila vážných porušení lidských práv v Sin-ťiangu, tvrdí OSN
Čína se v rámci svých strategií proti terorismu a extremismu dopustila v oblasti Sin-ťiang, kde žije muslimská menšina Ujgurů, závažných porušení lidských práv. Uvádí to zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové, kterou její úřad zveřejnil pár minut před koncem jejího mandátu. V Bruselu začíná belgická část festivalu filmů o lidských právech Jeden svět

V Bruselu začíná belgická část festivalu filmů o lidských právech Jeden svět

V Bruselu dnes začíná belgická část festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, která je letos zaměřena zejména na život v nedemokratických režimech. Přehlídka pořádaná organizací Člověk v tísni nabídne více než desítku projekcí doplněných diskusí s tvůrci, odborníky či politiky. Zemřel novinář, někdejší disident a zastánce lidských práv Petr Uhl
Ve věku 80 let dnes zemřel novinář a publicista, bývalý disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Petr Uhl, který se během komunistického režimu i v polistopadové éře zasazoval o ochranu lidských práv.

Etiopskou oblast Tigraj podle OSN kontroluje z velké části Eritrea

Části etiopského regionu Tigraj má pod kontrolu Eritrea. V Radě OSN pro lidská práva (HRC) to dnes řekl zvláštní zpravodaj OSN pro Eritreu Mohamed Abdelsalam Babiker. Předložil radě zprávu popisující násilnosti spáchané eritrejskými vojáky v Tigraji. Patří k nim zabíjení, únosy a útoky na uprchlíky. Eritrea do Tigraje, která s ní sousedí, poslala vojáky, když proti Tigraji zahájila loni v listopadu ofenzívu etiopská vláda. Eritera ale měsíce nasazení své armády dlouho nepřiznávala. "Podle mých informací Eritrea kontroluje Tigraj, zejména dva tamní tábory Hitsats a Shimelba," řekl Babiker. V těchto táborech žijí i uprchlíci z Eritreje a právě je podle OSN eritrejští vojáci napadají. Babiker řekl, že mnozí z nich jsou pohřešovaní, a vyzval k nezávislému vyšetření poměrů. Eritrejské ministerstvo zahraničí v dlouhém prohlášení uvedlo, že HRC na Eritreu útočí déle než deset let a vydává k ní politicky motivované a nesprávné informace. Obviňování eritrejských vojáků z násilností je podle ministerstva nepodložené. Eritrejský zástupce se v pondělí dožadoval zrušení funkce zvláštního zpravodaje OSN pro Eritreu. K Babikerově zprávě se ale přiklonily USA, podle nichž se Eritrea snaží násilím dostat uprchlíky zpět do země. Kvůli loňským bojům v Tigraji domovy opustily dva miliony lidí. Eritera nakonec přistoupila na stažení své armády na pozice na hranici. Zpravodajský server BBC dnes oznámil, že z Tigraje jsou znovu hlášeny těžké boje. Tigrajské jednotky, které vláda v Addis Abebě označuje za teroristické, podle BBC zahájily ofenzívu proti etiopským vojákům a jejich spojencům a tlačí je na jih. Zmocnily se už města Adigrat u eritrejské hranice. Etiopská armáda tyto zprávy popřela. V Tigraji nefungují média a ověřování informací je velmi těžké. Svědci, s nimiž mluvila BBC, řekli, že viděli ustupovat konvoje etiopské armády. Etiopie je pod mezinárodním tlakem, aby ukončila boje a zabránila hrozícímu hladomoru v Tigraji. Navzdory situaci a bojkotu ze strany opozice Etiopie v pondělí uspořádala parlamentní volby a dnes se stále ještě hlasuje ve státě Sidama v centru země. V pondělí se kromě Sidamy nehlasovalo v dalších třech z deseti etiopských států včetně Tigraje. Podle dnešních zpráv v pondělí zabili ozbrojenci u volební místnosti severně od Addis Abeby tři lidi - policistu, milicionáře a místního představitele. Střelci tvrdili, že volby jsou podvod a že chtějí hlasování přerušit. sva ank

Červený kříž: Pomoc Sýrii se začíná soustředit na obnovu pomocí osiva a ovcí
Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

SLOVNÍK NAJÍT