Stav lidských práv ve světě se v roce 2023 podle Amnesty International zhoršil

Berlín 24. dubna (zpravodaj ČTK) - Ve světě jsou na vzestupu nacionalistické a rasistické síly, zhoršilo se postavení žen a civilisté jsou často v ozbrojených konfliktech ponecháni svému osudu, neboť vlády, vojáci a ozbrojené skupiny pošlapávají standardy lidských práv. Na úterní tiskové konferenci v Berlíně to při představení výroční zprávy o stavu lidských práv ve světě prohlásila šéfka německé pobočky mezinárodní organizace Amnesty International Julia Duchrowová. Lidská práva podle ní trpí nejen na Ukrajině, která čelí ruské invazi, ale také v palestinském Pásmu Gazy nebo v Číně. "Sečteno a podtrženo, rok 2023 byl špatným rokem pro lidská práva, protože příliš málo vlád a lidí se za ně důsledně staví. Příliš mnoho (vlád a lidí) se chce lidských práv zbavit jako nepotřebné přítěže," řekla Duchrowová. Zpráva, kterou dnes organizace na ochranu lidských práv Amnesty International zveřejnila, hodnotí situaci ve více než 150 zemích a regionech. Dokument si všímá čtyř negativních trendů, které doléhají na lidská práva ve světě. Prvním z nich je zhoršující se situace civilistů v ozbrojených konfliktech, druhým neúspěch v boji za rovnoprávnost žen a mužů, třetím útoky na aktivisty hájící lidská práva a poslední oblastí je zneužívání umělé inteligence a sledovací technologie. Za očividný příklad utrpení civilistů označila Duchrowová válku na Ukrajině. "I v roce 2023 pokračovalo Rusko na Ukrajině v masivním páchání válečných zločinů," řekla. Zmínila také konflikt v Súdánu, který podle ní není v Evropě tak viditelný, ale kvůli kterému je na útěku deset milionů lidí a 25 milionů lidí je odkázáno na potravinovou pomoc. Tvrdě kritizovala rovněž situaci v Gaze. Uvedla, že radikální palestinské hnutí Hamás se útokem na Izrael loni v říjnu dopustilo válečného zločinu. "Vojenský zásah izraelských ozbrojených sil v Pásmu Gazy však překonal veškerou míru. Doprovází ho četné válečné zločiny a porušování humanitárního práva," řekla. Duchrowová se v této souvislosti ostře vymezila proti německé vládě kancléře Olafa Scholze, neboť se zdráhá izraelské válečné zločiny pojmenovat. "Místo toho dodává další zbraně," uvedla. Situace se podle Amnesty International zhoršila také v oblasti rovnoprávnosti žen a mužů a práv sexuálních menšin. Zpráva například zmiňuje, že pro ženy v USA je stále těžší uměle přerušit těhotenství, neboť v 15 tamních státech jsou potraty zakázané, případně značně omezené. Novým omezením čelí ženy a dívky v Afghánistánu, které podle Duchrowové už nemohou pracovat pro OSN či nevládní organizace a ani ve veřejných službách. Postup proti ženám, které si odmítají zahalovat vlasy, zostřil Írán. Hrozí jim za to až deset let vězení, řekla Duchrowová. V sekci týkající se aktivistů kritizuje Amnesty International zhoršené podmínky pro ty, kteří hájí lidská práva, bojují za lepší ochranu klimatu či prosazují rovnocenná práva etnických skupin. Vážná je situace podle Duchrowové například v Kolumbii, ale také v Rusku. "V Rusku jsou významní představitelé opozice ve vězení, v exilu, nebo po smrti. Smrt Alexeje Navalného v únoru tohoto roku byla tragickým vrcholem," uvedla o úmrtí předáka ruské opozice. Expertka Amnesty International na digitální svět Lena Rohrbachová poukázala na rostoucí problém zneužívání umělé inteligence a kontrolních systémů. Takovou technologii nasazují některé vlády proti běžencům, opozici a menšinám. Amnesty zdokumentovala, jak se kvůli facebooku rozdmýchala vlna násilí v etiopském regionu Tigraj a jak vietnamští exiloví novináři v Berlíně čelili útokům špionážního softwaru Predator. Rohrbachová upozornila na to, že umělou inteligenci zneužívá Rusko ke kamerové identifikaci odpůrců režimu a protirežimních demonstrantů. Čína takto zase rozlišuje příslušníky muslimské menšiny Ujgurů, kteří v zemi čelí diskriminaci. Umělou inteligenci podle Rohrbachové nasadila i newyorská policie k rozpoznávání obličejů na demonstracích aktivistů z hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží). Duchrowová rovněž upozornila nejen v Německu na růst radikálních postojů, pro které jsou živnou půdou rostoucí sociální nerovnost, nejistoty a strach z budoucnosti. "Špatná hospodářská doba je dobrým časem pro populisty," řekla. Dodala, že sluchu se populistům dostává i v takzvané středové občanské společnosti. Aleš Zápotocký nob - sdílejte článek