odbory

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "odbory". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo odbory je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Americká cla sníží export aut ze Slovenska do USA o pětinu, řekl průmyslník

Bratislava 10. dubna (zpravodaj ČTK) - Americká cla na automobily mohou Slovensku způsobit výpadek vývozu zhruba 20.000 aut v hodnotě 1,1 miliardy eur (27,7 miliardy korun) z celkového ročního exportu 96.000 vozidel do Spojených států. Novinářům to dnes řekl předseda Asociace průmyslových svazů a dopravy Alexej Beljajev. Slovenský ministr sociálních věcí Erik Tomáš zase vyzval k tvrdším recipročním opatřením a k podpoře vybraných sektorů evropských ekonomik ze strany EU, pokud se unie se Spojenými státy ohledně amerických cel nedohodne. Ze série nových cel na dovoz zboží do USA postihnou Slovensko zejména 25procentní cla na osobní a lehká užitková vozidla. Toto clo zůstalo podle Beljajeva v platnosti, byť americký prezident Donald Trump ve středu s okamžitou platností snížil většině zemí na dobu 90 dnů původně zamýšlená jiná cla, která označuje za reciproční. EU v reakci oznámila odklad svých už přichystaných protiopatření. Na Slovensku, které je v přepočtu na obyvatele největším výrobcem aut na světě, mají své továrny čtyři automobilky, z nichž dvě ve větších počtech vyvážejí svou produkci do USA. Podle Beljajeva slovenská továrna Volkswagenu exportuje do Spojených států 16 procent výroby, závod automobilky Jaguar Land Rover pak až 23 procent. Dlouhodobější uplatňování cel na auta ze strany USA by ve slovenském automobilovém průmyslu vedlo ke ztrátě 9000 až 15.000 pracovních míst, varoval Beljajev. Dodal, že očekávané snížení slovenského exportu aut do USA způsobí slovenskému státu výpadek příjmů 100 milionů eur (přes 2,5 miliardy korun). Podle listu Sme slovenská továrna Volkswagenu kvůli nižším objednávkám vozidel značky Audi, což ale nesouvisí s americkými cly, přestane zaměstnávat asi 750 lidí, jež najímala prostřednictvím agentur práce. Dalších několika stovek pracovníků pak přesunula na jiné pozice v rámci podniku. Volkswagen je na Slovensku s 12.500 pracovníky největším soukromým zaměstnavatelem. V zemi kromě modelů Audi Q7 a Q8 montuje také vozidla značek Škoda, Porsche a Volkswagen. Slovensko by podle dřívějších vyjádření analytiků a politiků patřilo v EU v souvislosti s novými americkými cly mezi nejvíce zasažené země. Podle ministra Tomáše se automobilový průmysl na slovenském exportu do Spojených států podílí až 70 procenty. Toto odvětví také vytváří desetinu celkového výkonu slovenské ekonomiky a 30 procent exportu země. "Podporujeme další jednání mezi Evropskou unií a USA. V rámci 90 dnů je potřeba využít všechno k tomu, aby se situace stabilizovala," řekl Tomáš po jednání se zástupci zaměstnavatelů a odborů. V případě nedohody ale ministr žádá EU tvrdá reciproční opatření. Podle Tomáše je Slovensko v případě potřeby připraveno aktivovat systém pobídek kurzarbeitu pro zaměstnance, pro které firma nemá práci, a diskutovat o takzvaném šrotovném, tedy o státní podpoře nákupu nových aut výměnou za likvidaci starých vozidel. Slovenská centrální banka dříve uvedla, že obchodní válka by na Slovensku, kde zaměstnavatelé hlásí kolem 100.000 volných pracovních míst, mohla připravit o práci až 20.000 lidí. Zároveň by ekonomika země v příštím roce téměř vůbec nerostla. Adrian Bobok hab

Slovenský parlament schválil zákon, jenž má přinutit nespokojené lékaře pracovat

Bratislava 11. prosince (zpravodaj ČTK) - Slovenský parlament dnes schválil zákon, který má pod hrozbou trestu vězení přinutit nespokojené lékaře pracovat v nemocnicích navzdory tomu, že hromadně podali výpovědi kvůli sporu s vládou o platy a o naplnění dalších svých požadavků. Zákon při hlasování podpořili pouze téměř všichni poslanci vládní koalice. Lékařské odborové sdružení (LOZ) už dříve tvrdilo, že takový bič na lékaře nebude fungovat. Podle opozice, která předlohu kritizovala, prohrají akorát pacienti. LOZ dříve informovalo, že výpovědi hromadně podalo přes 3000 lékařů, tedy většina nemocničních doktorů na Slovensku. Učinili tak kvůli tomu, že vláda v rámci úsporných opatření prosadila bez souhlasu odborů škrty v růstu platů zdravotníků. Následně kabinet v této záležitosti částečně ustoupil, lékařům a některým dalším zdravotníkům se v příštích dvou letech ale nadále budou zvyšovat platy pomaleji než podle dřívějších pravidel. Ty v roce 2022, rovněž po hromadných výpovědích lékařů, podpořili ve sněmovně i nynější vládní politici, kteří tehdy byli v opozici. Platy slovenských zdravotníků závisí na průměrné mzdě v zemi a na délce jejich praxe. Schválený zákon počítá s možností vyhlášení mimořádné situace kvůli kritické nedostupnosti ústavní zdravotní péče. Mimořádnou situaci by vláda mohla stanovit nanejvýše na 60 dnů a s možností prodloužit ji o stejnou dobu. Například výpovědní lhůta, která by zdravotníkům měla vypršet za mimořádné situace, by podle navržené normy skončila až dnem odvolání mimořádné situace. Předloha rovněž počítá se zavedením nových trestných činů postihujících vyhýbání se či odepření výkonu zdravotnické péče za mimořádné situace. Bezúhonnost žadatele je na Slovensku podmínkou k vydání licence pro výkon zdravotnického povolání. Ministr zdravotnictví Kamil Šaško návrh opatření před poslanci zdůvodnil snahou zabránit kolapsu nemocnic na začátku příštího roku; podle současných pravidel by výpovědní doba nespokojeným lékařům uplynula v závěru prosince. "Nikdo nechce nikoho zavírat do basy. Nechci, aby toto bylo použito. Na dohodu jsou ovšem třeba dva," vzkázal lékařským odborům Šaško. V neděli, kdy předlohu uvedeného zákona schválila vláda, Šaško tvrdil, že mimořádná situace by mohla být vyhlášena ve 12 ze 79 okresů. Už v roce 2011 hromadné výpovědi lékařů na několika dnů ochromily na Slovensku provoz nemocnic, následně tehdejší vláda nespokojeným lékařům ustoupila. Předtím sice nařídila zdravotníkům dostavit se do práce, podle dostupných informací tuto povinnost lékaři obcházeli například tím, že si nechali vystavit neschopenku. Nyní parlament schválil, že za uvedené mimořádné situace by mohla neschopenku vystavovat zdravotníkům jen státem určená zdravotnická zařízení. Vládní politici na Slovensku kritizovali lékaře, že jim jde pouze o platy. Opozice naopak v debatě připomínala, že členové vlády si letos výrazně zvýšili vlastní platy, a to formou navýšení nezdaňovaných paušálních náhrad. "To, co děláte, je velký problém. Pokud lékaře donutíte pracovat, a to nanejvýše po dobu 120 dnů, tak následně odejdou," řekl v rozpravě poslanec nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Oskar Dvořák. Dodal, že premiér Robert Fico se s nespokojenými lékaři nesetkal, byť jako opoziční politik před dvěma lety kritizoval ministerského předsedu Eduarda Hegera, že v souvislosti s tehdejšími hromadnými výpovědmi s lékaři nejednal. "Je to dárek Roberta Fica těm zdravotníkům, kteří mu zachránili život," řekl s nadsázkou o vládním návrhu uvedeného zákona exministr zdravotnictví a poslanec opozičního hnutí Slovensko Marek Krajčí. Fico byl v polovině května hospitalizován poté, co ho útočník opakovaně postřelil. Fico pak v nemocnici v Banské Bystrici prodělal operace. Ještě minulý týden slovenská vláda schválila usnesení, kterým odmítla transformaci státních nemocnic na obchodní společnosti. Byl to jeden z požadavků LOZ, které žádá také například zavedení spravedlivějších pravidel při financování různých typů nemocnic. Adrian Bobok jd

Slovenská vláda navrhla zákon, kterým chce nespokojené lékaře přinutit pracovat
Bratislava 8. prosince (zpravodaj ČTK) - Slovenská vláda chce zvláštním zákonem přinutit lékaře, kteří hromadně podali výpovědi kvůli sporu se státem mimo jiné o platy, aby zůstali pracovat v nemocnicích. Slovenský úřad navrhl rozpočet s nižším schodkem, odbory i firmy návrh odmítly
Bratislava 14. října (zpravodaj ČTK) - Slovenské ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet s nižším schodkem a se zlepšováním kondice veřejných financí počítá i v dalších dvou letech tak, aby v roce 2027 deficit veřejných financí v souladu s evropskými pravidly nepřekročil tři procenta výkonu ekonomiky. Komora: Platy zdravotníků se zvýšily, další body dohody ale vláda neplní
Praha 20. května (ČTK) - Z dohody, která koncem roku odvrátila protesty lékařů, je podle České lékařské komory (ČLK) splněn jen růst platů. Speciální zákon o odměňování, změny v zákoníku práce nebo ve vzdělávání lékařů zatím chybí, zvažují se proto další protesty. Le Figaro: Francouzské odbory mají olympiádu jako slepici snášející zlatá vejce
Paříž 13. května (ČTK) - Francouzské odbory využívají letošní letní olympijské hry v Paříži jako slepici snášející zlatá vejce, napsal deník Le Figaro. Veřejnost se podle něj shodne, že za nadmíru náročnou práci v době her si některé profese zaslouží zvláštní odměny. V Praze demonstrovali zemědělci, ministr a premiér v protestu vidí politiku
Praha 19. února (ČTK) - Část zemědělců dnes demonstrovala před ministerstvem zemědělství v Praze, protestní jízdou se stovkami traktorů částečně zablokovali magistrálu a v centru města na chvíli omezili provoz tramvají. ČMKOS dál odhaduje pro letošek inflaci 5 pct, zdražování podle ní neskončilo
Praha 15. února (ČTK) - Odbory dál pro letošek odhadují míru inflace kolem pěti procent i po nižší lednové hodnotě, než se původně očekávalo. Zdražování podle odborářů neskončilo, a to kvůli nejistotám v mezinárodním prostředí i kvůli oslabení koruny. Farmáři v pondělí zablokují magistrálu v Praze, chtějí odstoupení od Green Dealu
Praha 13. února (ČTK) - Blokádou pražské magistrály upozorní část farmářů v pondělí 19. února na podle nich špatnou situaci českého zemědělství. Ministrovi zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL) také předají dopis s požadavkem, aby česká vláda odstoupila od Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Lékaři podle Fialy souhlasí s růstem mezd o 9,8 mld., protest zatím neodvolali
Praha 30. listopadu (ČTK) - Lékaři souhlasí s nabídkou, že na nárůst odměňování zdravotníků v nemocnicích půjde v příštím roce navíc 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění. Po dnešním jednání se zástupci nespokojených lékařů to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministerstvo jedná s mladými lékaři o rozdělení 6,8 miliardy na mzdy
Praha 8. listopadu (ČTK) - Na ministerstvu zdravotnictví začala schůzka zástupců úřadu s viceprezidentem České lékařské komory (ČLK) Janem Přádou, dalšími zástupci mladých lékařů a odboráři. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes novinářům řekl, že budou jednat o návrzích, jakým způsobem rozdělit 6,8 miliardy korun vyčleněných v systému zdravotního pojištění na růst odměňování zdravotníků. Přes 500 horníků vyšlo po třech dnech z dolu v JAR, asi šlo o spor odborářů
Johannesburg 26. října (ČTK) - Přes pět stovek horníků nedaleko Johannesburgu se ve středu dostalo na povrch ze zlatého dolu, v němž podle svých slov nedobrovolně strávili tři dny. Informoval o tom server BBC News. Ve zlatém dole v JAR setrvává pod zemí přes 500 horníků kvůli sporům mezi odbory
Johannesburg 24. října (ČTK) - Skupina horníků z neregistrovaného odborového svazu dnes drží stovky svých kolegů již druhý den pod zemí ve zlatém dole v Jihoafrické republice kvůli sporům mezi konkurenčními odbory. Přesčasy vypovědělo 6000 lékařů, přidat se podle odborů zvažují i sestry
Praha 24. října (ČTK) - Výpověď přesčasové práce podalo dosud 6000 ze zhruba 13.000 lékařů, kteří chodí do služeb. Přidat se k nim chystají případně i sestry a další zdravotníci. Novinářům to dnes řekli zástupci mladých lékařů a zdravotnických a lékařských odborů. Lékaři: Když se nezmění novela o přesčasech, hrozí neobsazení na 24.000 služeb
Praha 18. září (ČTK) - Pokud se zdravotníci nedohodnou s ministerstvy práce a zdravotnictví na novele zákoníku práce, která navyšuje počet dobrovolných přesčasů, mohou v prosinci chybět lidé až na 24.000 nemocničních služeb. Zpráva MPSV: Automatizace se do roku 2030 může týkat 1,1 milionu pracovních míst
Praha 10. července (ČTK) - Automatizace se do konce desetiletí může dotknout 1,1 milionu pracovních míst v Česku. Už teď by se dala automatizovat až zhruba polovina úkonů v práci. Aspoň základní digitální dovednosti budou do roku 2030 potřeba na více než 90 procentech pozic. Odbory považují novou daň za otevřený útok na těžební a energetické firmy
Ostrava 3. listopadu (ČTK) - Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu (OS PHGN) žádá poslance, aby při pátečním rozhodování o návrhu zákona, který kromě jiného zavádí daň z neočekávaných zisků, přistupovali stejně ke všem firmám v České republice. Několik tisíc odborářů v Praze požadovalo konec poklesu reálných mezd
Praha 8. října (ČTK) - Odboráři dnes na pražském Václavském náměstí vyzvali vládu k zavedení cenové regulace a k zastavení poklesu reálných mezd. Varovali před dopady vysoké inflace a před hrozbami propouštění v průmyslových podnicích. Podnikatelské odbory: ČR by neměla kopírovat německá řešení energetické krize
Praha 7. září (ČTK) - Česká republika by podle Podnikatelských odborů neměla kopírovat německá řešení energetické krize. Správné je, vyvázat se ze závislosti na Rusku a ruském plynu, stejně nutné je ale také zbavit se v energetické politice závislosti na Německu. Středula: Hrozba stagflace, vysoké inflace a nízkého růstu, se ještě zvýšila
Praha 23. března (ČTK) - Hrozba stagflace, tedy vysoké inflace a nízkého hospodářského růstu, před kterou odbory varovaly již před vypuknutím války na Ukrajině, se nyní ještě zvýšila. ČTK to dnes řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Německá inflace vystoupila na 13leté maximum, odbory vyzývají ke zvyšování mezd

Berlín 29. července (ČTK) - Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v červenci zrychlil na 3,1 procenta z červnových 2,1 procenta. Inflace se tak vyšplhala na 13leté maximum. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad. Odboráři na údaje reagovali výzvou k výraznému zvyšování mezd, napsala agentura Reuters. Statistický úřad upozornil, že za zrychlením meziročního růstu cen z velké části stojí dočasné snížení daně z přidané hodnoty (DPH) loni v červenci, ke kterému Německo přikročilo ve snaze o zmírnění hospodářských dopadů koronavirové krize. Na začátku letošního roku se sazby DPH u téměř veškerého zboží a služeb vrátily na původní úrovně. "Z dnešní perspektivy se neočekává trvalejší vzestup inflace," uvedlo německé ministerstvo hospodářství s odkazem na vliv dočasného snížení DPH. Ekonom Carsten Brzeski ze společnosti ING nicméně varoval, že další tlak na růst spotřebitelských cen by mohly vyvolávat výpadky v dodavatelském řetězci a vyšší ceny komodit. "Nevylučuji, že inflace bude na konci letošního roku přesahovat čtyři procenta a ovlivní mzdová jednání v příštím roce," dodal. K výraznějšímu zvyšování mezd v reakci na údaje o inflaci vyzval odborový svaz Verdi. "Právě kvůli rostoucím cenám potřebujeme silné zvyšování mezd pro zaměstnance," řekla agentuře Reuters místopředsedkyně svazu Andrea Kocsisová. Německá inflace se v červenci dostala výrazněji nad cílovou úroveň Evropské centrální banky (ECB). Cílem ECB je, aby se meziroční růst cen v eurozóně pohyboval těsně pod dvěma procenty. Německo je největší ekonomikou, kde se platí jednotnou evropskou měnou euro. Evropský statistický úřad Eurostat zveřejní rychlý odhad červencového vývoje inflace v celé eurozóně v pátek. V červnu růst spotřebitelských cen v eurozóně zpomalil na 1,9 procenta z květnových dvou procent. ECB se snaží podporovat inflaci a hospodářský růst v eurozóně mimořádně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Banka na červencovém zasedání ponechala hlavní úrokovou sazbu na rekordním minimu nula procent, beze změny zůstaly také programy nákupů aktiv. ECB zároveň slíbila, že úrokové sazby v eurozóně zůstanou na rekordně nízké úrovni ještě delší dobu. Šéf německé centrální banky Jens Weidmann v reakci na příslib ECB vyjádřil znepokojení z vyhlídek na to, že úrokové sazby v eurozóně se budou na mimořádně nízké úrovni držet příliš dlouho. Dodal, že jeho poradci předpokládají, že inflace v Německu se letos dostane do blízkosti pěti procent. pmh spr hab

Na účtech Liberty Ostrava už je 75 procent z miliardy korun za prodané povolenky
Ostrava 5. května (ČTK) - Na účtech hutní společnosti Liberty Ostrava (LO) už je 75 procent z miliardy korun za emisní povolenky, které firma prodala sesterskému podniku v Rumunsku. Zbývající část peněz má dorazit do konce týdne.

SLOVNÍK NAJÍT