odpady

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "odpady". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo odpady je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Metrostav v Norsku hloubí podzemní dutinu za téměř miliardu korun

Praha/Bergen 27. listopadu (ČTK) - Dceřiná společnost Metrostavu Norge razí v Norsku podzemní objekt k ukládání odpadu z výroby zinku. V oblasti vnitřních fjordů ve městě Odda nedaleko Bergenu staví od začátku letošního srpna a má jít o největší podzemní objekt v historii mateřské společnosti. Kaverny budou sloužit těžební společnosti Boliden. Metrostav o tom informoval v tiskové zprávě. Mluvčí společnosti Radim Mana ČTK řekl, že cena zakázky je téměř miliarda českých korun. Rozměry budoucích kaveren dosáhnou podle tiskové zprávy 65 metrů na výšku, 30 metrů na šířku a 250 metrů na délku. Půjde tak o 400.000 metrů krychlových otevřeného prostoru nepravidelného tvaru a několikanásobně bude převyšovat objem strojovny vzduchotechniky pražského tunelu Blanka, jedné z nejrozsáhlejších podzemních staveb v Česku. Stavbaři budou muset v Norsku vytěžit 900.000 metrů krychlových horniny. "Vytváříme komplikovanou spleť tunelů rozdělenou na dva horizonty s výškovým převýšením v průměru 70 metrů. Díky takzvanému nosníkovému efektu se horninové napětí roznáší na pilíře mezi otevřenými prostory. Stavba vyžaduje kvalitní geologické podmínky, které naštěstí v Norsku jsou. Podzemní systém je v mnoha ohledech srovnatelný s báňskými podmínkami, ale charakter a profil díla spíše s klasickým tunelem," řekl vedoucí projektu Anton Vido. Myšlenka vybudovat úložiště pochází už z roku 1986, kdy se společnost Boliden rozhodla ukládat environmentální odpad do uměle vytvořených podzemních prostor. První vyražené kaverny dosahovaly objemu 50.000 metrů krychlových a postupně s výrobou a potřebou ukládání většího množství odpadu narůstal i požadovaný objem kaveren. Aktuálně ražené kaverny budou s předchozími dvěma největší svého druhu v tomto podzemním systému. Při stavebních pracích by měli dělníci vybudovat také tři přístupové tunely a jednu menší kavernu o objemu 22.700 metrů krychlových, v níž bude sarkofág na ukládání rtuti. Na projektu pracuje 20 členů projektového týmu a 68 dělníků ve čtyřech směnách. V současnosti je hotová zhruba desetina. Metrostav Norge v Norsku dále staví silnici poblíž města Tromsö v nejsevernější části země. Nový úsek E8 o délce deset kilometrů bude stát v přepočtu 4,5 miliardy korun a pro dceru Metrostavu znamená dosud největší zakázku. Dokončená by měla být v roce 2027. Čistý zisk skupiny Metrostav loni meziročně vzrostl o 29 procent na 1,1 miliardy korun. Zvýšily se také její provozní výnosy, tedy příjmy pocházející z hlavní činnosti firmy, a to meziročně o 3,5 procenta na 51,6 miliardy korun. Skupinu Metrostav tvoří 75 firem působících ve stavebnictví a developmentu a službách spojených s těmito odvětvími. Kromě akciové společnosti Metrostav a norské Norge to je například stavební firma Subterra nebo společnost Metrostav Development. jbr snm

MŽP povolilo průzkum na třech místech pro úložiště radioaktivního odpadu

Praha 17. října (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo průzkum na třech místech zvažovaných pro vybudování úložiště radioaktivního odpadu. Jde o lokality Horka na Třebíčsku, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. ČTK o tom dnes informovala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která o povolení loni v únoru požádala. Ve vytipovaných místech provede například hloubkové vrty. Dotčeným obcím budou vyplácené příspěvky, které mohou využít podle svého uvážení. "Cílem průzkumů je získat podrobnější informace o geologickém složení a o vývoji horninového prostředí čtyř zvažovaných lokalit, aby bylo možné vybrat finální a záložní lokalitu pro umístění hlubinného úložiště," řekl ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic. Správa zkoumá také lokalitu Hrádek na Jihlavsku. Dosud má správa poznatky o všech územích pouze z povrchu. Nyní potřebuje získat podrobnější informace o jejich geologickém složení a vývoji horninového prostředí. Vedle hlubokých vrtů se uskuteční také geofyzikální měření, která pomocí mnoha speciálních metod pomáhají určit třeba oblasti většího porušení horninového masivu nebo případné dutiny v něm. "Je nutné vědět vše o samotné hornině, jejím petrografickém a mineralogickém složení. Vědět, jak je hornina pevná, jestli je někde porušena, jak v ní proudí voda a jaké je přesně její složení. A především, jak všechny tyto záležitosti a parametry ovlivňuje hloubka," uvedl vedoucí oddělení geologických bariér Marek Vencl. Ve vytipovaných lokalitách se už uskutečnily jiné práce, pro které není potřeba stanovit průzkumná území. Loni to byl například biologický screening, který se zaměřil na rostliny a živočichy. Letos pak začal takzvaný hydromonitoring, který se dlouhodobě zaměří na chování povrchové a podzemní vody a ochranu vodních zdrojů. Průzkumná území mají výrazně větší rozlohu než samotný povrchový nebo podzemní areál hlubinného úložiště. Podzemní část se bude rozkládat na ploše dvou až tří kilometrů čtverečních. Podle zpracovaných studií se velikost povrchového areálu pohybuje od 15 do 20 hektarů. Záleží ale na podmínkách v lokalitě, například na morfologii terénu nebo na možnostech dopravní obsluhy. Dotčené obce se úložišti brání. Zákon jim dává 140 dnů na vyjádření stanoviska k návrhu vlády na umístění úložiště. Ministerstvu průmyslu a obchodu také musí návrh projednat s MŽP a s občany dotčených obcí na území některé z nich. Norma stanoví i pravidla ústních jednání a primárně vymezuje tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště. Vláda má zřídit pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště. Obce ovšem nemají právo veta při rozhodnutí o lokalitě. Stát by měl nejvhodnější místo vybrat do roku 2030. Hlubinné úložiště má být podle plánů správy konečným řešením životního cyklu radioaktivních odpadů. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Původně mělo vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050. Kromě Česka připravují svá úložiště i další státy. mtj rdo

Kovozoo ve Starém Městě obohatil nový exponát, dvoutunový železný drak
Staré Město (Uherskohradišťsko) 16. srpna (ČTK) - Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku obohatil nový exponát, více než dvoutunový drak vyrobený ze železného šrotu. Jeho autorem je Petr Čech ze Slavičína na Zlínsku. Zloději ve sběrně na Sokolovsku ukradli stříbro a zlato za milion
Sokolov 10. dubna (ČTK) - Stříbro a zlato za téměř milion korun ukradla údajně pětice zlodějů ve sběrně druhotných surovin na Sokolovsku. Oznámil to dnes mluvčí krajské policie Jakub Kopřiva. Skupinu podezřelých - tři muže a dvě ženy - policisté zadrželi. Anticeny pro slídily získaly policie, Europol a firma užívající biometriku
Praha 20. března (ČTK) - Anticeny Big Brother za zasahování do soukromí lidí tentokrát získaly Policie ČR a Europol. Policie se stala "úředním slídilem" za informační systém Digitální podoba osob. U Europolu porotcům vadila podpora plošného shromažďování obsahu komunikace všech lidí v Evropě. Hospodářská komora: Návrh novely obalového zákona nepřináší moderní řešení
Praha 10. ledna (ČTK) - Návrh novely obalového zákona, který se zaměřuje na zálohování plastových lahví a plechovek, nepřináší podle Hospodářské komory (HK) moderní řešení. Úprava podle komory předpokládá využití zastaralých technologií, bude zatěžovat obchodníky a v praxi bude ekonomicky nákladná. Součástí Kovozoo ve Starém Městě bude nově galerie zaměřená na tvorbu z odpadu
Staré Město (Uherskohradišťsko) 5. ledna (ČTK) – Součástí Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku, která patří mezi turisticky nejvyhledávanější cíle ve Zlínském kraji, bude galerie zaměřená na tvorbu z odpadu. Reuters: Firmy s rychlou módou se připravují na zásah EU proti plýtvání
Barcelona 10. září (ČTK/Reuters) - Ve skladu na předměstí Barcelony stojí u dopravníkových pásů ženy a ručně třídí trička, džíny a šaty z velkých balíků použitého oblečení. Třídicí centrum provozované charitativní organizací Moda Re, která se zabývá opětovným využitím a recyklací oděvů, plánuje do roka zdvojnásobit objem oděvů, které je schopné zpracovat, na 40.000 tun ročně, řekl agentuře Reuters ředitel Moda Re Albert Alberich. ČEZ získá dotaci 6,1 miliardy z Modernizačního fondu, dosud nejvyšší
Praha 18. srpna (ČTK) - Dosud nejvyšší dotaci z Modernizačního fondu, více než šest miliard korun, získá společnost ČEZ na výstavbu zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v areálu středočeské Elektrárny Mělník. MŽP vrátilo firmě Bome plán likvidace odpadní rtuti ve Chvaleticích
Chvaletice (Pardubicko) 12. dubna (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí vrátilo společnosti Bome k dopracování dokumentaci vlivů záměru zařízení na zneškodnění odpadní rtuti ve Chvaleticích na Pardubicku na životní prostředí (EIA). ÚOHS povolil zpracovateli kovového odpadu TSR koupit firmu Barko
Brno 15. února (ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti TSR, která je největším zpracovatelem kovového odpadu v Česku, koupit firmu Barko ze Zastávky na Brněnsku. Barko se věnuje výkupu kovů. Společnosti Saker, která zpracovává kovy, loni výrazně vzrostly tržby i zisk
Kroměříž 11. listopadu (ČTK) - Společnosti Saker, která zpracovává a recykluje kovy, loni meziročně vzrostly tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží o 1,479 miliardy korun na více než 3,853 miliardy korun. Bloomberg: Španělská firma dává nový život vyřazené elektronice
Madrid 15. května (ČTK/Bloomberg) - Kancelář, kterou Ingacio García sdílí se svými kolegy, je výkladní skříní výtvorů jeho firmy. Plaketa, jeden ze stolů či květináč - předměty v místnosti jsou funkčně odlišné, ale mají společný původ, kterým jsou odpadky. V Kovozoo ve Starém Městě pokřtí medvěda kodiaka z kovového šrotu
Staré Město (Uherskohradišťsko) 14. dubna (ČTK) - V Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku pokřtí v sobotu 23. dubna při oslavách Dne Země sochu medvěda kodiaka vyrobenou z kovového šrotu. Celodenní akce nabídne také ekologickou olympiádu, ukázku kovošrotové techniky a zásahu hasičů nebo možnost vyzkoušet si práci kováře. Podobu přemostění údolí nad Sázavou by mohla řešit architektonická soutěž
Jílové u Prahy (Benešovsko) 10. dubna (ČTK) - Podobu přemostění údolí nad Sázavou plánovanou stavbou dálnice D3 by mohla řešit architektonická soutěž. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) dnes ČTK při dobrovolnické akci Čistá řeka Sázava řekl, že by byl rád, aby se soutěž odehrála. Zpracovateli kovů Saker loni vzrostly tržby na 2,374 miliardy korun
Kroměříž 3. prosince (ČTK) - Společnosti Saker, která zpracovává a recykluje kovy, loni meziročně vzrostly tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží o 53,3 milionu korun na zhruba 2,374 miliardy korun. Zisk po zdanění klesl na asi 24,3 milionu korun. V Izraeli se uklízí v přírodě s pomocí nové aplikace Clean Coin
Jeruzalém 11. listopadu (ČTK) - Izraelská firma Clean Coin nabízí občanům, kteří se zapojí do uklízení odpadků v přírodě, možnost získat virtuální měnu směnitelnou za zboží. Koupit ho lze v obchodech, jež se k projektu připojily. WSJ: Kolem řek a jezer se vrší odpad kvůli lovu kovů na magnety
Berlín 25. října (ČTK/WSJ) - Constantin Chiteala na začátku pandemie přemýšlel, jak zahnat nudu. S několika přáteli vyrazil k nedalekému jezeru, přivázal k lanu magnet v přepočtu za 120 korun, hodil ho do vody a vytáhl kolo. Lidé si budou moci ve Starém Městě vyzkoušet výrobu zvířat z kovového odpadu
Staré Město (Uherskohradišťsko) 14. září (ČTK) - Lidé si budou moci v neděli ve Starém Městě na Uherskohradišťsku vyzkoušet výrobu zvířat z kovového odpadu. Akce Děti, Kovozoo a Hefaistos nabídne i možnost seznámit se s prací kováře, kreativní dílničky nebo malování na dřevo a plast. Obce a města na Chebsku chtějí odkoupit německý podíl v Chevak a.s.
Cheb 13. září (ČTK) - Obce a města, která jsou většinovými vlastníky vodárenské společnosti Chevak, jednají o odkupu 28,16 procenta podílu německé společnosti Gelsenwasser AG. Německý investor měl prioritní akcie, a dostával tak přednostně dividendy.

SLOVNÍK NAJÍT