MŽP povolilo průzkum na třech místech pro úložiště radioaktivního odpadu

Praha 17. října (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo průzkum na třech místech zvažovaných pro vybudování úložiště radioaktivního odpadu. Jde o lokality Horka na Třebíčsku, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. ČTK o tom dnes informovala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která o povolení loni v únoru požádala. Ve vytipovaných místech provede například hloubkové vrty. Dotčeným obcím budou vyplácené příspěvky, které mohou využít podle svého uvážení. "Cílem průzkumů je získat podrobnější informace o geologickém složení a o vývoji horninového prostředí čtyř zvažovaných lokalit, aby bylo možné vybrat finální a záložní lokalitu pro umístění hlubinného úložiště," řekl ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic. Správa zkoumá také lokalitu Hrádek na Jihlavsku. Dosud má správa poznatky o všech územích pouze z povrchu. Nyní potřebuje získat podrobnější informace o jejich geologickém složení a vývoji horninového prostředí. Vedle hlubokých vrtů se uskuteční také geofyzikální měření, která pomocí mnoha speciálních metod pomáhají určit třeba oblasti většího porušení horninového masivu nebo případné dutiny v něm. "Je nutné vědět vše o samotné hornině, jejím petrografickém a mineralogickém složení. Vědět, jak je hornina pevná, jestli je někde porušena, jak v ní proudí voda a jaké je přesně její složení. A především, jak všechny tyto záležitosti a parametry ovlivňuje hloubka," uvedl vedoucí oddělení geologických bariér Marek Vencl. Ve vytipovaných lokalitách se už uskutečnily jiné práce, pro které není potřeba stanovit průzkumná území. Loni to byl například biologický screening, který se zaměřil na rostliny a živočichy. Letos pak začal takzvaný hydromonitoring, který se dlouhodobě zaměří na chování povrchové a podzemní vody a ochranu vodních zdrojů. Průzkumná území mají výrazně větší rozlohu než samotný povrchový nebo podzemní areál hlubinného úložiště. Podzemní část se bude rozkládat na ploše dvou až tří kilometrů čtverečních. Podle zpracovaných studií se velikost povrchového areálu pohybuje od 15 do 20 hektarů. Záleží ale na podmínkách v lokalitě, například na morfologii terénu nebo na možnostech dopravní obsluhy. Dotčené obce se úložišti brání. Zákon jim dává 140 dnů na vyjádření stanoviska k návrhu vlády na umístění úložiště. Ministerstvu průmyslu a obchodu také musí návrh projednat s MŽP a s občany dotčených obcí na území některé z nich. Norma stanoví i pravidla ústních jednání a primárně vymezuje tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště. Vláda má zřídit pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště. Obce ovšem nemají právo veta při rozhodnutí o lokalitě. Stát by měl nejvhodnější místo vybrat do roku 2030. Hlubinné úložiště má být podle plánů správy konečným řešením životního cyklu radioaktivních odpadů. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Původně mělo vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050. Kromě Česka připravují svá úložiště i další státy. mtj rdo - sdílejte článek