paleontologie

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "paleontologie". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo paleontologie je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Na indonéském ostrově Flores se našla kost jen zhruba metr vysokého hominida

Jakarta 8. srpna (ČTK) - Před 20 lety vědci na indonéském ostrově Flores objevili fosilie hominida, který dosahoval výšky pouze 107 centimetrů, takže dostal přezdívku hobit. Nově prozkoumané nálezy ukazují, že někteří zástupci druhu Homo floresiensis žijící na ostrově byli ještě zhruba o šest centimetrů menší, píše agentura AP. Zkoumané úlomky pažní kosti, staré asi 700.000 let, a také dva zkamenělé zuby byly vyzdviženy z lokality Mata Menge ležící 75 kilometrů od jeskyně, kde se našly první pozůstatky druhu. Autoři studie zveřejněné v časopise Nature Communications.uvádějí, že nejnovější objev podporuje teorii, že Homo floresiensis se vyvinul z druhu Homo erectus, který z nějakého důvodu uvázl na ostrově Flores. Drobná pažní kost je anatomicky podobná dříve nalezeným kostrám "hobitů", zatímco zuby ze stejné lokality připomínají zuby druhu Homo erectus - i když jsou mnohem menší. Někteří vědci v minulosti usuzovali, že se Homo floresiensis mohl vyvinout z primitivnějších druhů jako Homo habilis či Australopithecus afarensis. "Znamená to, že u Homo floresiensis došlo k dramatickému zmenšení velikosti těla oproti zástupcům druhu Homo erectus, jejichž tělo bylo velikostí podobné moderním lidem," řekl spoluautor studie Jousuke Kaifu z tokijské univerzity. Druh touto změnou prošel v reakci na život na ostrově, uvedl další ze spoluautorů studie Gert van den Bergh. Podle paleontologa Adama Brumma se tak stalo v době před milionem až 700.000 lety. "Existuje přesvědčení, že být malý má na ostrově víc výhod než být velký. Periodický nedostatek potravy je pravděpodobně hlavním důvodem," prohlásil van den Bergh. "Ostrovní nanismus je dobře známý z fosilií živočichů nalezených na ostrovech ve Středomoří a v Indonésii, kteří byli miniaturními verzemi jejich pevninských předchůdců," připomněl van den Bergh. "U živočichů nemáme s touto teorií problém, u hominidů se nám ale tato myšlenka přijímá hůře," dodal. lcm

V Indonésii se našla nejstarší jeskynní malba na světě

Jakarta/Sydney 4. července (ČTK) - Australští a indonéští vědci objevili na indonéském ostrově Sulawesi nejstarší příklad figurálního jeskynního umění na světě. Malba divokého prasete a tří postav podobných lidem je stará nejméně 51.200 let, což je o přinejmenším 5000 let více než předchozí známé nejstarší jeskynní umění, napsal zpravodajský server BBC News. Tento objev posouvá dobu, kdy moderní lidé poprvé projevili schopnost tvůrčího myšlení, uvedli autoři studie. Vědci použili nový postup k určení minimálního stáří nově odhalené malby v jeskyni Leang Karampuang v oblasti Maros-Pangkep v provincii Jižní Sulawesi. S pomocí laseru datovali krystaly uhličitanu vápenatého, který se přirozeně vytvořil na povrchu malby. "Tato metoda je výrazným zlepšením a mohla by znamenat revoluci v datování skalního umění po celém světě," uvedl Maxime Aubert, odborník na archeologii z Griffithovy univerzity v Austrálii a jeden z vedoucích výzkumu, který byl ve středu zveřejněn v časopise Nature. Výjev, jemuž dominuje zobrazení prasete o rozměrech 92 krát 38 centimetrů, které stojí vzpřímeně spolu se třemi menšími postavami podobnými lidem, je namalován jedním odstínem tmavě červeného pigmentu. V jeskyni se nacházejí i další vyobrazení prasat. Vědci malbu interpretovali jako vyprávěcí scénu, což z ní podle nich činí nejstarší známý doložený příklad vyprávění příběhů prostřednictvím umění. "Tři postavy podobné lidem a postava prasete zjevně nebyly zobrazeny izolovaně v oddělených částech skalní desky," uvedl další z autorů studie, archeolog z Griffithovy univerzity Adam Brumm, kterého citovala agentura Reuters. "Naopak, vzájemná poloha postav a způsob, jakým spolu komunikují, byly zjevně záměrné a vyjadřují jednoznačný smysl pro děj. Mezi těmito postavami se něco děje. Vypráví se příběh. Samozřejmě nevíme, jaký ten příběh byl," dodal Brumm. Stejnou datovací metodu použili vědci i pro nové posouzení stáří další jeskynní malby ze Sulawesi z lokality Leang Bulu' Sipong 4, která rovněž zobrazuje vyprávěcí scénu. Tentokrát na ní jsou částečně lidské a částečně zvířecí postavy lovící prasata a zakrslé buvoly. Vědci zjistili, že je tato malba stará nejméně 48.000 let, vznikla tedy o 4000 let dříve, než se dosud předpokládalo. "My, lidé, se definujeme jako druh, který vypráví příběhy, a toto jsou nejstarší důkazy, že to děláme," řekl Aubert. "Na malbě z Leang Karampuang je interakce mezi postavami podobnými lidem a prasetem, druhem, který stále obývá ostrov, poněkud záhadná." "Dvě z těchto postav drží nějaké předměty a zdá se, že nejméně jedna postava se natahuje k prasečímu obličeji. Další postava je umístěna přímo nad hlavou prasete v poloze hlavou dolů," dodal Brumm. O lidech, kteří jeskynní malby na Sulawesi vytvořili, je známo jen málo. Podle Auberta se může ukázat, že jsou malby ještě starší, než je minimální stáří stanovené novým testováním; možná pocházejí z doby první vlny Homo sapiens, která se při migraci z Afriky přelila přes tento region a nakonec se před 65.000 lety dostala do Austrálie. Dosud nejstarší známou jeskynní malbou byla malba v jeskyni Leang Tedongnge, rovněž na Sulawesi, z doby před nejméně 45.500 lety. Malba v Leang Karampuang podle vědců předchází jeskynním malbám v Evropě, z nichž nejstarší je v jeskyni El Castillo ve Španělsku, datovaná do doby před asi 40.800 lety. "Tento objev velmi starého jeskynního umění v Indonésii potvrzuje, že Evropa nebyla rodištěm jeskynního umění, jak se dlouho předpokládalo. Naznačuje také, že vyprávění příběhů bylo mnohem starší součástí lidských dějin, než jsme si dosud mysleli," dodal Brumm. dk zdp

SLOVNÍK NAJÍT