Palestina

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Palestina". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Palestina je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Do izraelské vlády se vrací krajně pravicová Židovská síla exministra Ben Gvira

Tel Aviv 18. března (ČTK) - Do izraelské koaliční vlády se vrací krajně pravicová strana Židovská síla bývalého ministra pro národní bezpečnost Itamara Ben Gvira, který kabinet opustil před dvěma měsíci na protest proti uzavření příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Informují o tom tiskové agentury s odvoláním na dnešní společné prohlášení této strany s vládní stranou Likud premiéra Benjamina Netanjahua. Stalo se tak v den, kdy Izrael zjevně ukončil křehké příměří v Pásmu Gazy, když na tomto válkou zdevastovaném území obnovil rozsáhlou kampaň vzdušných úderů. Úřady v pásmu, ovládané hnutím Hamás, se zmiňují o více než čtyřech stovkách obětí. Obě strany "se dohodly, že se uskupení Židovská síla a její ministři dnes vrátí do vlády", uvedly strany v prohlášení. Ben Gvir a další dva ministři oznámili svůj odchod z vlády 19. ledna s odkazem na podle nich "skandální" dohodu o příměří s Hamásem, která toho dne vstoupila v platnost. Návrat Ben Gvira do vlády posílí Netanjahuovu koalici, které po jeho odchodu zůstala jen těsná většina v parlamentu. Ben Gvir dnes už dříve uvítal obnovení vojenských operací v Pásmu Gazy, které podle Izraele míří na středně postavené velitele Hamásu, členy politického vedení hnutí a jeho infrastrukturu. "Vítáme návrat státu Izrael v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem k intenzivním bojům," uvedl Ben Gvir v prohlášení. "Je to správný, morální, etický a nanejvýš oprávněný krok, abychom zničili teroristickou organizaci Hamás a přivedli zpět naše rukojmí. S existencí organizace Hamás se nesmíme smířit a musí být zničena," dodal. Po odchodu Židovské síly z koalice kabinet schválil dočasné jmenování ministra cestovního ruchu Chaima Kace na všechny tři ministerské posty, které strana uvolnila, připomíná server The Times of Israel (ToI). Všeobecně se podle ToI předpokládalo, že důvodem pro tento neobvyklý krok byla premiérova snaha Ben Gvirovi naznačit, že na něj tato portfolia čekají, pokud by se chtěl do koalice vrátit. Podle Netanjahua má obnovení útoků přesvědčit Hamás k propuštění zbylých 59 rukojmích, z nichž asi polovina je po smrti. Rodiny rukojmích, které Hamás zadržuje od teroristického útoku na Izrael z října 2023, však nové izraelské údery v Pásmu Gazy ostře kritizují a volají po návratu k příměří. Podle mnohých hlasů se premiér pokračováním vojenské kampaně "donekonečna" pouze snaží udržet za každou u moci a zbylé rukojmí svým postupem naopak obětoval. Poslankyně Knesetu za Stranu práce Merav Michaeliová v reakci na návrat Židovské síly do vládní koalice na síti X uvedla: "Ben Gvir se vrací, rukojmí ne." sch jd

AP: USA kontaktovaly tři africké země, kam chtějí přesídlit Palestince z Gazy

Washington/Tel Aviv 14. března (ČTK) - Spojené státy a Izrael kontaktovaly vlády tří východoafrických zemí s tím, jestli by na jejich území nemohli být přesídleni Palestinci odsunutí z Pásma Gazy. Předpokládá to poválečný plán amerického prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na americké a izraelské představitele to dnes píše agentura AP. Jde o Súdán, Somálsko a odštěpeneckou somálskou Republiku Somaliland. Chartúm podle AP návrh USA odmítl, představitelé Somálska a Somalilandu si nejsou žádných jednání vědomi. Bílý dům, ani úřad izraelského premiéra zprávu nekomentovali. Izraelský krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič, dlouholetý zastánce takzvané "dobrovolné" emigrace Palestinců, ale tento týden uvedl, že Izrael si vytipovává země, které by Palestince přijaly. Dodal, že židovský stát připravuje na ministerstvu obrany "velmi rozsáhlé emigrační oddělení". Podle amerických představitelů se vedení jednání o přesídlení Palestinců ujal právě Izrael. Obě země pak tři možné africké destinace údajně kontaktovaly už minulý měsíc, několik dní poté, co Trump společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem plán pro Gazu představil. Snaha odráží odhodlání Washingtonu prosadit Trumpův plán, který se sice zamlouvá Tel Avivu, odsoudily ho však jak Palestinci a arabské země, tak i Západ. Vyvolal také kritiku ochránců lidských práv s tím, že odsunutí by mohlo být považováno za válečný zločin. A jelikož Súdán, Somálsko i Somaliland jsou chudé a první dva státy se navíc potýkají s násilím, objevují se pochyby o tom, zda by šlo o přesídlení do "krásné oblasti", jak prohlásil již dříve americký prezident. Podle Trumpova plánu by více než dva miliony obyvatel Pásma Gazy byly trvale přesídleny do jiných států. Navrhl, že USA by Gazu převzaly, "vyčistily" od teroristů z palestinského hnutí Hamás a přestavěly by ji na jakousi "blízkovýchodní riviéru". Tento plán se už dočkal i satiry v podobě videa vytvořeného umělou inteligencí, které Trump sdílel na své sociální síti Truth Social. Myšlenka na masový odsun Palestinců z Gazy bývala kdysi pouhou fantazií židovských ultranacionalistů, Netanjahu ale Trumpův návrh z minulého měsíce pochválil jako "odvážnou vizi". Liga arabských států naopak minulý týden přijala vlastní plán na obnovu Pásma Gazy, který vypracoval Egypt a který počítá s tím, že by Palestinci v pásmu zůstali. Tento návrh ovšem Trump okamžitě odmítl s tím, že trvá na převzetí Gazy. Egyptský plán podle Bílého domu "neřeší skutečnost, že Gaza je v současnosti neobyvatelná a její obyvatelé nemohou žít humánně na území pokrytém troskami a nevybuchlou municí". Izrael a USA mohou možným partnerům v palestinské otázce nabídnout řadu výhod, například odpuštění dluhů, zbraně, technologie a diplomatickou podporu. Jde se o vzorec, který Trump použil před pěti lety, když zprostředkoval takzvané abrahámovské dohody - sérii vzájemně výhodných diplomatických dohod mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Súdánem a Marokem, které měly normalizovat vzájemné vztahy. Washington v rámci dohod odstranil Súdán ze seznamu zemí podporujících terorismus a Súdán díky tomu například získal přístup k mezinárodním půjčkám. Vztahy s Izraelem se ale nerozvinuly, protože Súdán se propadl do občanské války mezi vládními silami a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Podle jednoho ze súdánských představitelů Washington tamní vládu kontaktoval dokonce už před lednovou inaugurací Trumpa a nabídl jí například vojenskou pomoc v boji proti RSF či asistenci s poválečnou rekonstrukcí státu. Somálská vláda zase bojuje s islamisty z teroristické skupiny Šabáb napojené na Al-Káidu. Jelikož jako člen Ligy arabských států ale Trumpův plán odmítla, jeví se i Somálsko jako nepravděpodobná destinace pro přesídlení Palestinců, píše AP. Republika Somaliland, území s více než třemi miliony obyvatel v Africkém rohu, se oddělila od Somálska před více než 30 lety, není ale mezinárodně uznávaná jako nezávislý stát. Somálsko ji považuje součást svého území. Jeden z amerických představitelů AP potvrdil, že USA vedou rozhovory se Somalilandem o řadě oblastí, ve kterých může být výměnou za uznání republika Spojeným státům užitečná. Dohoda o příměří, která vstoupila v platnost v lednu, ukončila 15 měsíců trvající boje mezi izraelskou armádou a teroristickým hnutím Hamás, které válku útokem 7. října 2023 na jih Izraele začalo. První fáze příměří skončila po 42 dnech předminulou sobotu a obě strany se zatím dohadují. Nevyřešenou otázkou zůstává mimo jiné právě poválečná budoucnost oblasti. kas zdp

Trumpova administrativa zrušila granty Kolumbijské univerzitě za 400 milionů USD
Washington 7. března (ČTK) - Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila granty a kontrakty s Kolumbijskou univerzitou v New Yorku v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy Kč), napsala agentura Reuters. Liga arabských států na summitu přijala egyptský plán obnovy Gazy
Káhira 4. března (ČTK) - Představitelé Ligy arabských států na dnešním mimořádném summitu v Káhiře schválili egyptský plán obnovy Pásma Gazy. Má jít o realistickou alternativu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa přesídlit Palestince z Pásma Gazy do okolních arabských států a proměnit území v "riviéru Blízkého východu". Oscarem oceněný izraelsko-palestinský dokument nemá v USA distributora
Los Angeles 3. března (ČTK) - Žádná jiná země, příběh palestinských aktivistů, kteří se snaží chránit své komunity před demolicí izraelskou armádou, v noci na dnešek získal Oscara za nejlepší celovečerní dokument. Egypt odsoudil izraelské rozhodnutí zastavit přísun pomoci do Gazy
Káhira/Tel Aviv 2. března (ČTK) - Využívat pozastavení humanitární pomoci jako nástroje kolektivního trestu a hladovění je nepřijatelné. Egyptský ministr zahraničí Badr Abdal Áttí tak reagoval na dnešní izraelské rozhodnutí zastavit přísun humanitární pomoci do Pásma Gazy. BBC: Saúdská Arábie je odhodlaná stát se významným hráčem v globální diplomacii
Rijád 17. února (ČTK) - Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa jednat o Ukrajině v Saúdské Arábie dokládá, jak dalece se království v diplomacii posunulo od vraždy saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího v roce 2018, po níž bylo v mezinárodním společenství ostrakizováno, napsal dnes zpravodajský server BBC. BBC: Trumpa čeká ostrá výměna názorů s jordánským králem Abdalláhem II.
Washington 11. února (ČTK) - Americký prezident Donald Trump bude při svém dnešním setkání s jordánským králem Abdalláhem II. v Bílém domě zřejmě čelit silné kritice, napsal dnes zpravodajský server BBC. BBC: Trump ukázal, že svá slova o proměně Gazy myslí vážně
Washington 5. února (ČTK) - Po schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem je jasné, že šéf Bílého domu myslí naprosto vážně svůj plán 'vyčistit' Pásmo Gazy, napsal dnes zpravodajský web BBC. Trump vyvolal novou diplomatickou bouři, chce kontrolu Gazy a odchod Palestinců
Washington 5. února (ČTK) - Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek radikálně změnil postoj Spojených států k izraelsko-palestinskému konfliktu, když uvedl, že USA převezmou kontrolu nad Pásmem Gazy a podpořil vysídlení tamních obyvatel. Izraelští ministři velebí Trumpův plán pro Gazu, oceňují jej i lídři opozice
Tel Aviv 5. února (ČTK) - Ministři izraelské pravicové vlády Benjamina Netanjahua dnes projevili uznání, ba nadšení nad návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Spojené státy převzaly kontrolu nad Pásmem Gazy a místní palestinské obyvatelstvo bylo přesídleno do jiných zemí. Gaza není nemovitost, reagují arabská média na Trumpovo prohlášení
Tel Aviv/Káhira/Londýn 5. února (ČTK) - Americký prezident Donald Trump nevnímá Gazu jako součást Palestiny, jako vlast těch, kteří v ní žijí. Je pro něj nevyužitou příležitostí pro bohaté, hřištěm pro investory, budoucím letoviskem pro turisty a cizince, pro každého kromě Palestinců z Pásma Gazy. Reuters: Vojenská operace Izraele v Džanínu mění uprchlický tábor v město duchů
Džanín (Západní břeh) 5. února (ČTK/Reuters) - Izraelská vojenská operace v Džanínu proměnila tento uprchlický tábor na Západním břehu Jordánu v místo, které jeho obyvatelé i někteří veřejní činitelé popisují jako město duchů, a způsobila takovou zkázu, jaká zde nebyla k vidění přes 20 let. Trump:USA chtějí převzít Pásmo Gazy, může být Azurovým pobřežím Blízkého východu
Washington 5. února (ČTK) - Spojené státy chtějí převzít kontrolu a vlastnictví nad Pásmem Gazy a přestavět ho poté, co bude místní palestinské obyvatelstvo přesídleno jinam. Řekl to podle agentury AP americký prezident Donald Trump po úterním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě. Trump zakázal spolupráci s UNHRC a financování úřadu pro palestinské uprchlíky
Washington 4. února (ČTK) - Americký prezident Donald Trump dnes zakázal spolupráci mezi USA a Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) a také financování agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Zároveň se v Bílém domě podle agentury Reuters opět nechal slyšet, že Palestinci nemají jinou možnost než opustit Pásmo Gazy. Mrtvé moře dále vysychá, zachránit by ho mohla mezinárodní spolupráce, píše AFP
Tel Aviv 1. února (ČTK) - Mrtvé moře kvůli změnám klimatu i značnému odběru vody z přítoků dále vysychá. Slané jezero, jehož břehy se dotýkají Izraele, palestinských území a Jordánska, by mohla zachránit silnější mezinárodní spolupráce, která je však v současné době značně komplikovaná. Příměří v Gaze dnes se zpožděním začalo, Hamás propustil první tři rukojmí
Tel Aviv/Gaza 19. ledna (ČTK) - V Pásmu Gazy dnes s několikahodinovým zpožděním začalo v 10:15 SEČ dlouho očekávané příměří. Začátek příměří byl odložen kvůli sporům o seznam jmen rukojmích, které mělo dnes propustit hnutí Hamás. Vyjednávači oznámili příměří v Pásmu Gazy, světoví lídři mluví o naději
Dauhá/Brusel/Washington 15. ledna (ČTK) - Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás po více než 15 měsících války dospěly k příměří v Pásmu Gazy, které podle katarského premiéra Muhammada bin Abdar Rahmána Sáního začne platit v neděli 19. AP: Palestinci zasadili 250 olivovníků na památku Jimmyho Cartera
Ramalláh 13. ledna (ČTK/AP) - Palestinští aktivisté a obyvatelé města Tulkarm dnes na okupovaném Západním břehu Jordánu zasadili 250 olivovníků na památku nedávno zesnulého bývalého amerického prezidenta Jimmyho Cartera, který podle nich byl neochvějným stoupencem palestinské věci. Ve válce v Pásmu Gazy už asi zemřelo více než 70.000 lidí, uvádí britská studie
Gaza/Londýn 10. ledna (ČTK) - Ve válce v Pásmu Gazy, která trvá od 7. října 2023, už asi zemřelo více než 70.000 lidí. Tvrdí to vědci ze dvou britských univerzit ve studii, která byla zveřejněna ve čtvrtek v renomovaném lékařském časopise The Lancet a o které informovala stanice CNN.

NYT: Izrael 7. října uvolnil pravidla úderů a možných civilních ztrát v Gaze

Tel Aviv/Gaza/Washington 30. prosince (ČTK) - Přesně ve 13:00 dne 7. října 2023, tedy v čase útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael, vydalo velení izraelské armády rozkaz, který vedl k jedné z nejintenzivnějších bombardovacích kampaní soudobého válečnictví. Mimo jiné stanovil, že izraelští důstojníci mohli při každém úderu v Pásmu Gazy riskovat zabití až 20 civilistů, napsal list The New York Times (NYT). Daný rozkaz podle jeho zjištění s okamžitou platností udělil pravomoc i důstojníkům středních hodností udeřit na palestinské cíle, které v dřívějších válkách v Pásmu Gazy nikdy nebyly prioritou. Zaměřovat se nyní mohli nejen na vysoké velitele Hamásu, sklady zbraní a zařízení na odpalování raket, jež byly terčem předchozích tažení v Gaze, ale i na nejníže postavené bojovníky tohoto teroristického hnutí. Americký deník tvrdí, že se ve své obsáhlé zprávě opírá o desítky vojenských záznamů a o svědectví více než stovky izraelských vojáků a oficiálních představitelů, včetně asi 25 lidí, kteří se podíleli na prověřování, schvalování či přímo zasahování cílů. Většina z nich hovořila s novináři pod podmínkou zachování anonymity. Podle NYT o tomto rozkazu dosud nikdo neinformoval a v historii izraelské armády nemá obdoby. Střední důstojníci ještě nikdy nedostali tolik prostoru k útokům na tolik cílů, z nichž mnohé měly nižší vojenský význam, současně při tak vysokém riziku možných civilních obětí. Typicky to znamenalo, že izraelská armáda nyní mohla udeřit i na řadové bojovníky, když byli doma obklopeni příbuznými a sousedy, a nečekat na to, až se budou pohybovat sami venku. V předchozích konfliktech s Hamásem byla většina izraelských úderů schválena až poté, co důstojníci dospěli k závěru, že nepřijdou k újmě žádní civilisté. Jindy mohli riskovat zabití až pěti civilistů a jen výjimečně se tento limit zvýšil na deset či více - jakkoli výsledný počet obětí býval mnohem vyšší. Hned 7. října, bezprostředně po zahájení teroristického útoku Hamásu a jeho spojenců na jižní Izrael, však velení armády tato pravidla nasazení změnilo v obavách, že židovský stát čelí existenční hrozbě, řekl NYT nejmenovaný vysoce postavený důstojník. Nejvyšší izraelští představitelé se obávali, že zatímco obyvatelé a vojáci čelí zvěrstvům Hamásu na jihu země, mohlo by do severního Izraele vtrhnout libanonské hnutí Hizballáh, které je spojencem Hamásu. Domnívali se proto, že je třeba přistoupit k drastické vojenské akci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevu ještě téhož dne prohlásil, že všechna místa v Gaze, kde se Hamás skrývá a odkud podniká své útoky, Izrael "promění v trosky". NYT ve své zprávě uvedl, že na základě investigativní práce svých novinářů mimo jiné zjistil, že Izrael závažně oslabil systém bezpečnostních opatření na ochranu civilistů; uchýlil se k chybným metodám vyhledávání cílů a vyhodnocování rizik civilních obětí; běžně pomíjel kontrolu civilních škod po úderech ani netrestal důstojníky za pochybení; a ignoroval varování týkající se těchto nedostatků z vlastních řad i ze strany vysokých vojenských představitelů Spojených států. Armáda podle zjištění amerického listu po několika týdnech války některá pravidla operací v Gaze zpřísnila, přesto však zůstávají volnější než před loňským říjnem. Izraelci v reakci poskytnuté deníku změnu postupů přiznali s vysvětlením, že konflikt s Hamásem je "bezprecedentní a stěží srovnatelný" s jinými válkami. Armáda argumentovala snahou radikálů ukrývat se mezi civilisty a rozsahem jejich loňského útoku. Při útoku Hamásu a jeho spojenců loni 7. října zemřelo v jižním Izraeli na 1200 lidí, většinou civilistů, dalších 251 jich bylo odvlečeno do Pásma Gazy jako rukojmí. Necelá stovka zůstává stále v zajetí, asi třetina z nich je po smrti. Rozsáhlá odvetná ofenziva a zejména mohutné izraelské bombardování si od té doby v Pásmu Gazy vyžádaly přes 45.500 palestinských životů, dalších více než 108.000 lidí bylo zraněno. Uvádějí to úřady pod správou Hamásu, které nerozlišují mezi zabitými ozbrojenci a civilisty, jichž je ovšem většina. Izraelské vzdušné údery zároveň srovnaly se zemí velkou část hustě zastavěného pásma, kde na území menším než Praha žilo před válkou na 2,3 milionu lidí, a kde boje způsobily rozsáhlou humanitární krizi. sch lex

Vánoční oslavy v Betlémě druhým rokem za sebou ovlivnila válka v Pásmu Gazy
Ramalláh 25. prosince (ČTK) - Vánoční oslavy v Betlémě, kde katolíci a další křesťané věří, že se narodil Ježíš, i letos poznamenala válka v Pásmu Gazy. Ve srovnání s předválečnými roky byly oslavy výrazně střídmější a do města, které se nachází na Západním břehu Jordánu, přicestovalo jen minimum lidí ze zahraničí, napsaly agentury AFP a AP. AP: Betlém se chystá na další pochmurné Vánoce ve stínu války v Gaze
Betlém 23. prosince (ČTK/AP) - Obchod Nativity Store na betlémském náměstí Jesliček prodává už od roku 1927 ručně vyráběné řezby z olivového dřeva a náboženské předměty lidem navštěvujícím tradiční místo narození Ježíše. Jeruzalémský patriarcha sloužil předvánoční mši v kostele v Gaze
Gaza 23. prosince (ČTK) - Latinský patriarcha jeruzalémský Pierbattista Pizzaballa v neděli sloužil mši v katolickém kostele ve městě Gaza, informoval server Vatican News. Do Pásma Gazy ho doprovodila izraelská armáda, která na tomto palestinském území vede od loňského října válku s teroristickým hnutím Hamás. Papež znovu mluvil o krutosti v Pásmu Gazy, za což čelil kritice z Izraele
Vatikán 22. prosince (ČTK) - Papež František dnes znovu kritizoval krutost, které podle něj čelí v Pásmu Gazy děti i další lidé. Podobně se hlava katolické církve vyjádřila i v sobotu, za což si vysloužila ostrou kritiku ze strany Izraele, informují zahraniční tiskové agentury. Paraguay znovu přestěhovala své velvyslanectví do Jeruzaléma
Jeruzalém 12. prosince (ČTK) - Paraguay bude vždy po boku Izraele, řekl dnes prezident této latinskoamerické země Santiago Peňa během slavnostního otevření paraguayského velvyslanectví v Jeruzalémě. Informovala o tom agentura AFP. ICC vydal zatykače na Netanjahua a exministra obrany kvůli válce v Gaze
Haag/Tel Aviv/Gaza 21. listopadu (ČTK) - Mezinárodní trestní soud (ICC) dnes vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a izraelského exministra obrany Joava Galanta, a to kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Papež vyzval k vyšetřování možné genocidy v Pásmu Gazy
Vatikán 17. listopadu (ČTK) - Papež František vyzval mezinárodní společenství k vyšetřování, které by určilo, zda izraelské vojenské tažení v Pásmu Gazy nepředstavuje genocidu palestinského národa. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž jde o dosud nejpříkřejší kritiku hlavy katolické církve směrem k Izraeli za dobu jeho války s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Američtí muslimové se odvracejí od demokratů, nejen kvůli podpoře Izraele
Detroit/Chicago 29. října (zvláštní zpravodaj ČTK) - Lhostejnost, znechucení i hněv. S takovýmito emocemi sledují muslimové ve Spojených státech závěr předvolební kampaně v době války na Blízkém východě. Izraelská ofenziva v Libanonu podle UNHCR vyhnala z domovů pětinu obyvatel
Tel Aviv/Gaza/Bejrút 25. října (ČTK) - Zhruba pětina obyvatel Libanonu, tedy asi 1,1 milionu lidí, musela podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) opustit domovy kvůli izraelským leteckým útoků, které cílí na hnutí Hizballáh a které Izrael výrazně zesílil v září. V Káhiře v neděli jednali šéfové tajných služeb Egypta a Izraele
Káhira/Tel Aviv 21. října (ČTK) - Egypt odmítl částečný návrh na poválečné uspořádání Pásma Gazy, o němž v neděli hovořili zástupci izraelských tajných služeb s ředitelem egyptské rozvědky v Káhiře. Tento návrh zahrnoval mimo jiné vytvoření nárazníkové zóny na severu Pásma Gazy a vytlačení statisíců Palestinců na jih blíže k egyptské hranici, informoval dnes deník The National s odvoláním na své zdroje. Netanjahuův dům byl terčem dronového útoku, podle Teheránu za ním stál Hizballáh
Tel Aviv/Bejrút 19. října (ČTK) - Dům izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve městě Caesarea, které leží severně od Tel Avivu, se dnes ráno stal terčem dronového útoku. Podle izraelských médií to uvedl premiérův mluvčí s tím, že premiér ani jeho žena v té době v domě nebyli. Katar: Konflikt s Hizballáhem lze zastavit ukončením vyhlazovací války v Gaze
Dauhá/Gaza/Tel Aviv 15. října (ČTK) - Nejjednodušší způsob, jak zastavit rostoucí násilí na izraelské hranici s Libanonem, je ukončit válku v Pásmu Gazy, uvedl dnes katarský emír Tamim bin Hamad Sání, který válku Izraele s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy označil za "vyhlazovací". Hnutí Hizballáh se zmocnilo Libanonu, řekl BBC bývalý libanonský premiér Siniora
Bejrút 8. října (ČTK) - Hnutí Hizballáh se zmocnilo Libanonu a mezinárodní společenství ponechalo tuto zemi svému osudu, řekl bývalý libanonský premiér Fuád Siniora stanici BBC. Podle Siniory je nepřípustné nechat Libanon, aby se zhroutil. Izrael pokračuje v úderech na Libanon, Hizballáh vypálil stovku raket
Tel Aviv/Bejrút/Gaza 8. října (ČTK) - Izrael dnes pokračoval v bojích s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy i s hnutím Hizballáh v Libanonu. Hizballáh na izraelské třetí největší město Haifu vypálil odhadem stovku raket, o kterých izraelská obrana tvrdí, že je zneškodnila. Státníci připomněli oběti řádění Hamásu, Erdogan obvinil Izrael z genocidy
Paříž/Londýn/Štrasburk 7. října (ČTK) - Bolest je stále tak živá jako před rokem, napsal dnes k prvnímu výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael francouzský prezident Emmanuel Macron na sociální síti X. Židovská rada: Téměř polovina židovských obcí v Německu zažila antisemitské činy
Berlín 7. října (zpravodaj ČTK) - Téměř polovina židovských obcí v Německu letos zaznamenala antisemitské incidenty, včetně násilných útoků, výhrůžných telefonátů, nápisů na zdech či urážek. Na tiskové konferenci u příležitosti výročí útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na jižní Izrael o tom dnes informoval předseda Ústřední rady Židů v Německu (ZdJ) Josef Schuster. Izrael si připomíná první výročí teroristického útoku ze 7. října a jeho oběti
Tel Aviv 7. října (ČTK) - V Izraeli začaly akce, které připomínají první výročí a především oběti krvavého útoku ozbrojenců palestinského teroristického hnutí Hamás na izraelské území v okolí Pásma Gazy. Izrael na jih Libanonu pošle obrněné jednotky a pěchotu
Teherán/Tel Aviv/Bejrút 2. října (ČTK) - Izraelská armáda dnes oznámila, že v pozemní operaci proti Hizballáhu na jihu Libanonu nasadí své obrněné jednotky i pěchotu. Operace má přesto zůstat "omezená a lokální" a bude se z velké části týkat ničení tunelů a další infrastruktury libanonského militantního hnutí Hizballáh v příhraniční oblasti. Izrael zahájil pozemní operaci v Libanonu a čelil íránskému raketovému útoku
Tel Aviv/Bejrút/Teherán 1. října (ČTK) - Izrael dnes čelil rozsáhlému raketovému útoku z Íránu poté, co v noci na dnešek oznámil zahájení pozemní operace na jihu Libanonu, jejímž cíle podle izraelské armády je zničení pozic libanonského hnutí Hizballáh, které ostřeluje sever Izraele.

Izrael zahájil pozemní operaci na jihu Libanonu, tvrdí, že je cílená a omezená

Tel Aviv/Bejrút 1. října (ČTK) - Izraelská armáda dnes na jihu Libanonu zahájila pozemní operaci, kterou označila za omezenou a přesně cílenou akci zaměřenou na zničení pozic militantního hnutí Hizballáh. Se stejným cílem Izrael bezmála dva týdny intenzivně bombarduje Libanon, jehož premiér Nadžíb Míkátí dnes označil toto období za jedno z nejnebezpečnějších v historii země a vyzval OSN k pomoci Libanoncům vysídleným izraelskými útoky. Podle něj jich je už asi milion. Také Hizballáh i dnes vypálil několik raket na severní a střední Izrael a uvedl, že terčem bylo mimo jiné sídlo tajné služby Mossad. Hizballáh nicméně dnes popřel, že by izraelští vojáci vstoupili na libanonské území. Mluvčí izraelské armády přitom ráno uvedl, že v jižním Libanonu se odehrávají těžké boje s příslušníky Hizballáhu, a později vyzval obyvatele víc než 20 pohraničních vesnic, aby se evakuovali. Podle izraelské armády pozemní operace není válkou proti libanonskému lidu, ale proti Íránem podporovanému Hizballáhu, který podle armády plánoval teroristický útok na sever Izraele podobný útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael z loňského 7. října. Se svým izraelským protějškem Joavem Galantem si před dnešní operací telefonoval americký ministr obrany Lloyd Austin: shodli se na nutnosti odstranit v jižním Libanonu zázemí pro možný útok Hizballáhu na sever Izraele. Rusko, Španělsko či Úřad OSN pro lidská práva vyjádřily vážné obavy z další destabilizace regionu a následků pro civilisty. Nový generální tajemník NATO Mark Rutte před dnešním převzetím funkce uvedl, že doufá v co nejrychlejší ukončení nepřátelských akcí v Libanonu. Turecké ministerstvo zahraničí označilo izraelskou pozemní operaci za pokus o invazi a vyzvalo Izrael, aby co nejrychleji vojáky stáhl, a Radu bezpečnosti OSN, aby zajistila dodržování mezinárodního práva. Libanonský premiér už v neděli řekl, že počet vysídlených osob by mohl dosáhnout jednoho milionu, což by představovalo největší přesuny obyvatelstva v dějinách Libanonu. Ten má nyní asi 5,5 milionu obyvatel. Z Libanonu kvůli izraelskému bombardování utíkají i tisíce Syřanů, které před několika lety z vlasti vyhnala občanská válka. V pondělí vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi oznámil, že do Sýrie uteklo už víc než 100.000 lidí. Jsou mezi nimi i Libanonci. Se záměrem zničit infrastrukturu Hizballáhu v posledních dvou týdnech Izrael zintenzivnil letecké útoky na Libanon. Zničil přitom mnoho vojenských objektů Hizballáhu a zabil řadu jeho velitelů, včetně lídra hnutí Hasana Nasralláha. Umírají přitom ale i civilisté. Celkem podle libanonského ministerstva zdravotnictví zemřelo už více než 1000 lidí a tisíce dalších byly zraněny. Izraelská armáda bojuje s Hizballáhem od 80. let minulého století a od loňského října se vzájemně denně ostřelují přes hranice. Střety vypukly 8. října, tedy den po útoku Hamásu na jih Izraele, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí. Hizballáh je spojencem Hamásu stejně jako Írán. Válka v Gaze si vyžádala životy nejméně 41.638 Palestinců a dalších 96.460 bylo kvůli ní zraněno. Tyto údaje nerozlišují mezi civilisty a bojovníky Hamásu, většina obětí jsou ale civilisté. Od minulého měsíce se izraelská armáda začala více soustředit na boje s Hizballáhem. Situaci vyostřila série explozí pagerů a vysílaček 17. a 18. září na řadě míst Libanonu, kterou Hizballáh i libanonská vláda připsaly Izraeli. Vybuchovala totiž zařízení členů Hizballáhu, ovšem i na ulicích, v obchodech či na tržištích. Zemřely přitom čtyři desítky lidí, včetně dvou dětí, a několik tisíc osob bylo zraněno. Politické spory, občanské válka (1975-1990) a vážné ekonomické problémy z posledních let v Libanonu ochromily centrální moc státu a Hizballáh se tak stal nejmocnější vojenskou silou v zemi. Je ale i politickou stranou s několika ministry a poslanci. Některé země, včetně Spojených států, označují Hizballáh za teroristickou organizaci. Evropská unie považuje ze teroristickou organizaci pouze jeho vojenské křídlo. Kvůli další eskalaci bojů mezi Hizballáhem a izraelskou armádou opět řada aerolinek oznámila zrušení spojů s Tel Avivem a Bejrútem. Některé země se už delší dobu připravují na evakuace svých občanů z Libanonu. Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes ČTK řekl, že v předchozích týdnech Česko evakuovalo z Libanonu několik občanů prostřednictvím ukrajinského a maďarského speciálu. nob ank

Při pátečním izraelském útoku na Bejrút zemřel šéf Hizballáhu Nasralláh
Bejrút/Tel Aviv 28. září (ČTK) - Při pátečním izraelském vzdušném útoku na Bejrút zemřel dlouholetý šéf libanonského militantního hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh. Uvedla to dnes dopoledne izraelská armáda a Hizballáh informaci o několik hodin později potvrdil. Izrael získal od USA balík finanční vojenské pomoci za 8,7 miliardy dolarů
Tel Aviv/Washington 26. září (ČTK) - Izrael si zajistil od Spojených států balík finanční pomoci v celkové výši 8,7 miliardy dolarů (196 miliard korun) na podporu pokračujícího vojenského úsilí a pro udržení kvalitativní vojenské převahy v regionu. Izrael pokračuje v masivních úderech na Hizballáh v Libanonu, obětí je přes 550
Bejrút/Tel Aviv 24. září (ČTK) - Izraelská armáda dnes druhým dnem pokračovala v masivních leteckých úderech na pozice Hizballáhu v Libanonu, které si podle poslední bilance tamních úřadů vyžádaly přes 550 mrtvých včetně dětí a žen a více než 1800 zraněných. Izrael provedl největší letecký útok na Libanon od roku 2006, zemřelo 356 lidí
Tel Aviv/Bejrút 23. září (ČTK) - Nejméně 356 lidí dnes zemřelo a dalších 1246 osob bylo zraněno při izraelských leteckých útocích na jihu Libanonu, které cílily na sklady a odpaliště raket libanonského hnutí Hizballáh a které byly největší denní útočnou akcí Izraele na Libanon od roku 2006. Izraelské údery v Libanonu podle tamních úřadů zabily 182 lidí a na 700 zranily
Tel Aviv/Bejrút 23. září (ČTK) - Intenzivní izraelské vzdušné údery si dnes v Libanonu vyžádaly životy nejméně 182 lidí a dalších více než 700 osob zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. AFP: Izraelský úder v Bejrútu cílil na schůzku elitních jednotek Hizballáhu
Bejrút/Tel Aviv 21. září (ČTK) - Při pátečním leteckém izraelském útoku na předměstí Bejrútu zemřelo nejméně 19 lidí a 66 dalších lidí bylo zraněno, informovala dnes podle deníku Haarec libanonská televize Al-Džadíd. Hizballáh hrozí odvetou za exploze elektroniky, které zabily 37 lidí
Bejrút/Tel Aviv 19. září (ČTK) - Šéf libanonské militantní organizace Hizballáh Hasan Nasralláh dnes ve své první veřejné reakci na úterní a středeční výbuchy komunikačních zařízení skupiny poznamenal, že jde o bezprecedentní ránu, kterou Izrael překročil veškeré meze, a pohrozil odvetou. Exploze pagerů a vysílaček v Libanonu mají už 37 obětí, stav 220 lidí je vážný
Bejrút/Sofia 19. září (ČTK) - Počet obětí středečních explozí komunikačních zařízení v Libanonu stoupl na 25 a šest stovek lidí bylo zraněno, oznámil dnes libanonský ministr zdravotnictví Firás Abjád. Reuters: Německo přestalo schvalovat export vojenských zbraní do Izraele
Berlín 18. září (ČTK) - Německo přestalo schvalovat export vojenských zbraní do Izraele. S odvoláním na analýzu dat a na zdroj blízký německému ministerstvu hospodářství to dnes uvedla agentura Reuters.

SLOVNÍK NAJÍT