převrat

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "převrat". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo převrat je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

V Turecku zatkli dalších více než pět set lidí kvůli vazbám na Gülenovo hnutí

Ankara 15. května (ČTK) - Turecká policie zatkla dalších 544 lidí kvůli podezření z vazeb na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jehož turecká vláda už několik let viní ze snah ji svrhnout. Gülen žijící ve Spojených státech to odmítá. Další zatýkání se uskutečnila v 62 z osmi desítek tureckých provincií, informovalo v úterý podle agentury AFP ministerstvo vnitra. Podle nevládních organizací turecká vláda dlouhodobě využívá obvinění z vazeb na Gülenovo hnutí k odstranění svých kritiků. Turecký ministr vnitra Ali Yerlikaya uvedl, že mezi zatčenými jsou lidé, kteří se snažili podvody ve výběrových řízení dostat do státní správy, a také uživatelé mobilní aplikace ByLock pro šifrované zprávy. Používání této dříve volně dostupné aplikace využili jako důkaz turečtí vyšetřovatelé už u tisíců obžalovaných, mimo jiné v souvislosti s pokusem části armády o převrat z roku 2016. Evropský soud pro lidská práva (ECHR) přitom loni v září v jedné kauze rozhodl, že jen používání mobilní aplikace nemůže být považováno za důkaz. Štrasburský soud se zabýval kauzou tureckého učitele, jehož turecké soudy v roce 2017 odsoudily k šesti letům vězení za členství ve Fethullahově teroristické organizaci (FETÖ), jak turecká vláda nazývá Gülenovo hnutí. Represe vůči příznivcům nyní třiaosmdesátiletého Gülena, který žije přes dvacet let v exilu v USA, začaly v roce 2013, kdy byl současný prezident Recep Tayyip Erdogan premiérem. Důvodem byl podle opozice korupční skandál, v němž figuroval i Erdoganův syn. Režim pak pozatýkal desítky policistů, prokurátorů i soudců, kteří korupční kauzu vyšetřovali, a v roce 2014 bylo vyšetřování zastaveno pro nedostatek důkazů. Gülenovo hnutí Hizmet (Služba) bylo založeno v 70. letech minulého století a provozovalo mimo jiné školy či nemocnice v Turecku i v zahraničí a před čistkami z posledních let vlastnilo v Turecku i některá média. Erdoganova vláda viní jeho příznivce ze spiknutí a snahy ji svrhnout, podle nevládních organizací ale využívá obvinění z vazeb na toto hnutí i k odstranění svých kritiků, kteří jeho členy či příznivci nejsou. Rozsáhlé zatýkání a čistky ve státní správě zahájil Erdoganův režim po pokusu části armády o puč v červenci 2016, z něhož vláda obvinila také Gülena, který to odmítl. O místo tehdy přišlo na 130.000 státních zaměstnanců, včetně čtyř tisíc soudců a prokurátorů, tisíce vojáků, ale například i mnoho učitelů. Během výjimečného stavu, který trval až do července 2018, vláda také uzavřela řadu nezávislých médií. Podle agentury AFP bylo kvůli vazbám na Gülenovo hnutí či přímo kvůli podílu na neúspěšném puči zahájeno v Turecku na 700.000 trestních stíhání, z toho na 300.000 lidí bylo zatčeno a tisíce lidí byly odsouzeny. Téměř 3000 lidí dostalo doživotní tresty, uvedla AFP. nob jrm

Gruzínská tajná služba varuje před hrozbou převratu, píší média

Tbilisi 18. září (ČTK) - Skupina působící v Gruzii a v zahraničí se chystá v říjnu až prosinci destabilizovat situaci v zemi a vyvolat nepokoje s cílem násilně svrhnout stávající režim, varovala dnes gruzínská tajná služba SGB podle serveru Gruzija online. V uvedeném období má být zveřejněno rozhodnutí Evropské komise, zda Gruzii udělí, anebo neudělí postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Negativní rozhodnutí má "spiklencům" posloužit k obvinění úřadů z proruské politiky a vyvolání nepokojů, uvádí se v prohlášení SGB, kterého si všímají také ruské tiskové agentury. Proti "ukrajinské stopě" v údajném spiknutí se ohradil Kyjev. K "spiklencům" podle prohlášení patří bývalý ministr vnitra Vano Merabišvili, jeho bývalý náměstek Georgij (Gija) Lortkipanidze, který je podle médií nyní na Ukrajině zástupcem ředitele vojenské rozvědky, bývalý tělesný strážce někdejšího gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho Michail Baturin a také velitel Gruzínské legie bojující po boku Ukrajinců Mamuki Mamulašvili. Cílem "spiklenců" je podle SGB vyvolat v Gruzii obdobu ukrajinského "euromajdanu", tedy protestů, které na přelomu let 2013 a 2014 vedly ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče. "Vzhledem k výzvám nynější složité geopolitické situace se na rozdíl od předchozích případů jeví nynější plán mnohem nebezpečnější pro bezpečnost země a také život, prosperitu a zdraví občanů Gruzie," varovala tajná služba a slíbila "všechna nezbytná preventivní opatření" úřadů k zabránění převratu. Ukrajina se nevměšovala, nevměšuje a nechystá se vměšovat do gruzínských záležitostí, zareagoval mluvčí ukrajinské diplomacie Oleh Nikolenko podle agentury Unian na obvinění z ukrajinské účasti v přípravě státního převratu. Obvinil naopak režim v Tbilisi, že se pokouší očernit Ukrajinu namísto řešení domácích potíží. Gruzínský ústavní soud podle zpráv médií dnes přistoupil k posouzení žádosti 80 poslanců vládní strany o zahájení procesu odvolání prozápadní prezidentky Salome Zurabišviliové kvůli jejím cestám do Evropské unie, se kterými vláda nesouhlasí. Šéfka státu tím porušila ústavu, tvrdí vládní strana. Zároveň připouští, že bez podpory části opozice snaha o odvolání prezidentky nemá šanci uspět. Ústavní soud by se měl vyjádřit během měsíce, uvedla Gruzija online. Zurabišviliová nynější vládu kritizuje za odklon od EU a příklon k Rusku. Odmítá spolupráci s Ruskem, dokud ruská armáda okupuje část gruzínského území v podobě Abcházie a Jižní Osetie. Tyto provincie se s ruskou pomocí odtrhly od Gruzie a Moskva má na jejich území vojenské základny. Prezidentka na jaře podpořila protesty proti vládou prosazovanému zákonu o takzvaných zahraničních agentech, tedy subjektech využívajících podporu ze zahraničí, který byl nakonec stažen z parlamentu. Vládu kritizovala také za to, že se nepřipojila k západním sankcím proti Rusku po jeho vojenském vpádu na Ukrajinu. Šéfka státu také protestovala proti obnovení přímých letů mezi Ruskem a Gruzií poté, co ruský prezident v květnu zrušil Gruzíncům vízovou povinnost. Gruzie, na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska, nezískala loni v červnu na summitu EU postavení kandidáta. EU dala Tbilisi 12 podmínek, které Gruzie musí splnit, aby tento status získala. Jde především o vnitřní reformy, nezávislost soudnictví a boj proti korupci. msk mka jd

Niger spolu s Mali a Burkinou Faso chystá obranu pro případ intervence ECOWAS
Niamey 19. srpna (ČTK) - Mali a Burkina Faso připravují obrannou strategii společně s Nigerem, kde se nedávno moci chopila armáda,. Reagují tím na páteční prohlášení Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), podle kterého blok stanovil datum vojenské intervence v Nigeru v případě, že selže diplomatické úsilí o obnovení pořádku. OSN: Na východě Barmy uprchlo kvůli násilnostem z domovů nejméně 100.000 lidí
Rangún 9. června (ČTK) - Nejméně 100.000 lidí uprchlo podle OSN ze svých domovů na východě Barmy v důsledku útoků armády a bojů, které vypukly po únorovém vojenském převratu v zemi. Nejhůře postižený je Kajaský stát, který se nachází u hranic s Thajskem, uvedl zvláštní zpravodaj OSN pro Barmu Thomas Andrews. Barmská policie zadržela nejméně 27 protestujících proti převratu
Neipyijto 9. února (ČTK) - Barmská policie dnes použila výstražnou střelbu do vzduchu, gumové projektily, vodní děla a slzný plyn proti demonstrantům, kteří čtvrtým dnem protestovali proti nedávnému vojenskému převratu. Z Barmy je hlášen protest proti převratu i výpadek internetu
Rangún 6. února (ČTK) - Kolem tisíce lidí dnes v největším barmském městě Rangúnu protestovalo proti pondělnímu vojenskému převratu, při němž byla svržena zvolená civilní vláda a její vůdkyně, nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. MZV: Česko odsuzuje vojenský převrat v Barmě
Praha 1. února (ČTK) - Česko odsuzuje vojenský převrat v Barmě, kde armáda dnes vyhlásila výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky.

SLOVNÍK NAJÍT