MZV: Česko odsuzuje vojenský převrat v Barmě

Praha 1. února 2021 (ČTK) - Česko odsuzuje vojenský převrat v Barmě, kde armáda dnes vyhlásila výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky. Uvedlo to na twitteru ministerstvo zahraničních věcí. Zároveň vyjádřilo podporu legitimnímu vedení země a vyzvalo k okamžitému propuštění zadržených a k respektování výsledků listopadových parlamentních voleb. Armáda své kroky zdůvodnila podvody při loňských volbách, v nichž podle oficiálních výsledků vyhrála vládní strana nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij. Dnes se mělo konat ustavující zasedání nového parlamentu. "Vždy jsme podporovali přechod k demokracii v zemi a úsilí o prosazování trvalého míru, svobody, lidských práv a prosperity pro všechny obyvatele Myanmaru," uvedlo ministerstvo. Myanmar je oficiální název Barmy. Znepokojení nad zprávami o převratu vyjádřili Spojené státy, Austrálie či generální tajemník OSN. Japonsko, Indie či Singapur doufají v demokratický dialog, naopak Thajsko označilo převrat ze "interní věc" Barmy. Ve volbách získala většinu v barmském parlamentu stejně jako v roce 2015 Národní liga pro demokracii. Největším soupeřem jí byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty, jež vládla Barmě pět desítek let. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody, a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla. Předseda sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD) s uvedl, že pokus o nastavení standardního politického režimu v Barmě opět skončil téměř rychleji, než začal. "Jedinou cestou ze strany mezinárodního společenství je neuznání nové moci jako oficiálních představitelů státu Barma," napsal ČTK. Su Ťij si získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi, kvůli němuž ji vojenská junta dlouhé roky držela v domácím vězení. Za tento boj získala řadu ocenění včetně Nobelovy ceny za mír (1991), na kterou ji navrhl bývalý prezident Václav Havel. Loni ale například vedení Evropského parlamentu Su Ťij formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou získala v roce 1990. Podle europarlamentu dostatečně nebránila násilnému útlaku Rohingů, což je muslimské etnikum, které převážně buddhistická Barma označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva. Situace v Barmě se podle místopředsedy zahraničního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) zhoršila loni při tažení proti Rohingům. Oslabila tím role Su Ťij na mezinárodním poli a toho podle něj využila armáda. "Mezinárodní společenství by mělo vyvinout ten největší možný tlak na propuštění nezákonně uvězněných a stažení barmské armády," poznamenal. Vojenský převrat je další hlubokou ranou demokratizačním snahám, uvedů další místopředseda výboru Jan Lipavský (Piráti). Nerespektování výsledku voleb a zajetí civilních představitelů země považuje za smutný konec desetileté snahy o konec řízení země armádou. "Už v předešlých letech jsme byli svědky násilí, například na menšině Rohingů, a nyní hrozí, že podobný scénář bude čekat kohokoliv, kdo se bude chtít armádě postavit," napsal ČTK. Ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, který se Su Ťij v minulosti jednal, ČTK řekl, že vojenský převrat ukazuje, jakou roli stále armáda v barmské situaci má. "Také to, myslím, do jisté míry vysvětluje, proč se Su Ťij v minulosti chovala někdy tak opatrně a byla kritizována za to, že nevystupuje odvážně nebo veřejně k situaci Rohingů," poznamenal. Každý, kdo v Barmě byl a mluvil se Su Ťij, podle něj pochopil, po jak "tenoučkém laně" kráčí. "Myslím, že je symptomatické, že proti převratu neprotestovala jenom paní Su Ťij a její strana, ale právě také představitelé rohingských organizací, které mají sídlo v Bangladéši," doplnil. opm snm mha jw - sdílejte článek