rozšíření

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "rozšíření". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo rozšíření je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Michel: EU musí posílit konkurenceschopnost a zlepšit komunikaci se světem

Brusel 25. října (zpravodajka ČTK) - Posílit konkurenceschopnost Evropské unie, dělat vše pro to, aby unijní lídři neztratili podporu obyvatel EU a zároveň více komunikovat se zbytkem světa. Takové výzvy do budoucna vidí končící předseda Evropské rady Charles Michel. Se slabým ekonomickým růstem v EU podle něj souvisí množství kontrol a byrokracie uvalených na evropské firmy. Unie musí "s těmito hloupými rozhodnutími přestat" a nenahlížet na každou firmu jako na někoho, kdo chce porušovat pravidla a koho je potřeba neustále kontrolovat. Michel to uvedl ve více než hodinovém rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem. Charles Michel byl pět let belgickým premiérem a následně pět let předsedou Evropské rady. V prosinci ho ve funkci nahradí bývalý portugalský premiér António Costa. Z deseti let strávených v těchto nejvyšších pozicích si podle svých slov odnesl několik ponaučení. EU podle něj již v minulosti ukázala, že je schopna ekonomického rozvoje a růstu a pro budoucnost je důležité "vytrvat v těchto ambicích a zachovat si stále nadšení pro evropský projekt". V této souvislosti Michel zdůraznil důležitost nedávno zveřejněných zpráv Enrica Letty a Maria Draghiho, které pojednávají o budoucnosti vnitřního trhu v EU a konkurenceschopnosti unie. Vůbec poslední summit, kterému bude Michel předsedat, se odehraje 8. listopadu v Budapešti. Půjde o neformální schůzku prezidentů a premiérů EU, jejímž tématem bude právě konkurenceschopnost, růst i inovace. Zadruhé je podle šéfa unijních summitů důležité "dělat všechno pro to, abychom neztratili podporu našich obyvatel". "Vysvětlovat, co děláme a proč, proč podporujeme Ukrajinu, proč si myslíme, že rozšíření EU je správná volba, proč řešíme posílení našeho obranného průmyslu," řekl Michel. Třetí ponaučení se týká okolního světa, se kterým by Evropská unie měla více spolupracovat. "Musíme najít správnou rovnováhu mezi propagováním našich hodnot a obranou našich zájmů. Svět nás zná mnohem víc, než ho známe my, to je naše slabina. Měli bychom být více ambiciózní v poznávání jiných regionů, zjistit, jak oni nahlížejí na svět," vyjmenoval Michel. Co se mu za deset let nejvíce povedlo? "Myslím si, že se mi podařilo udržet Evropskou unii jednotnou. A jednota neexistuje bez důvěry. Strávil jsem množství času v zákulisí, cestoval jsem, scházel se s lídry, zjišťoval jsem, jaké jsou jejich problémy, abych přišel s kompromisním návrhem, který byl následně přijat," popsal 48letý politik. Za pět let podle statistik předsedal celkem 46 summitům, což je o jednu třetinu více než jeho předchůdce Donald Tusk. Za nejnáročnější označil období pandemie covidu-19 a následně začátek války na Ukrajině, i tehdy ale EU ukázala svou jednotu. Z čeho je naopak zklamaný, je role EU v konfliktu na Blízkém východě. "Myslím, že bychom měli být více ambiciózní. Jsme hlavním ekonomickým partnerem Izraele a rovněž dáváme nejvíce rozvojové pomoci palestinskému obyvatelstvu. Myslím, že bychom měli více propagovat stabilitu v oblasti, protože to, co se děje, je tragédií pro lidi v regionu i pro celý svět," uvedl Michel. Předseda Evropské rady loni v létě uvedl, že EU musí být připravena přijmout do roku 2030 nové členy. Na tomto datu se ale mnohé země neshodují. Navíc například Francie či Německo chtějí, aby ještě před rozšířením nebo během něj došlo k reformě unie. Severské země a Pobaltí zase prosazují opačný postup, tedy nejdříve připojení dalších zemí, teprve poté práce na reformě. I dnes považuje Charles Michel tento termín za realistický. "Jsem o tom absolutně přesvědčený. Máme nicméně své úkoly a musíme se na budoucí rozšíření připravit. Stejně tak mají své úkoly kandidátské země, zejména pokud jde o boj proti korupci, provádění reforem či vyřešení nejrůznějších vzájemných sporů," domnívá se šéf unijních summitů. V rozhovorech o vstupu zatím nejvíce pokročila Černá Hora. "Je v zájmu EU, jestliže usiluje o více stability, bezpečnosti a prosperity, nenechat tyto země v určité šedé zóně, kde hrají své hry jiné státy s cílem tyto země destabilizovat," dodal. Součástí debaty o reformě EU je i diskuze ohledně mechanismů hlasování a rozhodování. Zejména se hovoří o nahrazení jednomyslného rozhodování kvalifikovanou většinou. Jednomyslnost je potřeba například v otázkách společné bezpečnostní a zahraniční politiky nebo v otázkách daní. Podle Michela to ale není tak, že "jednomyslnost by byla špatná a kvalifikovaná většina dobrá, pravda je někde uprostřed". Jak uvedl, při neexistenci jednomyslnosti se už státy EU nebudou snažit hledat jednotnou pozici či kompromisní řešení. "Ano, někdy je velmi náročné dosáhnout jednoty, ale když jí dosáhneme, tak bereme v úvahu všechny věci, které jsou citlivé pro každý jednotlivý stát a vznikne tak společná evropská pozice," dodal. Pravdou nicméně je, že na druhou stranu by právo veta nemělo být používáno k "blokování jakéhokoli rozhodnutí, ale mělo by být použito jen, když je v sázce zásadní národní zájem dané země". V nejbližší době čeká Evropskou unii i další výzva, která bude souviset s výsledkem amerických prezidentských voleb. "Jaký je rozdíl mezi Donaldem Trumpem a Kamalou Harrisovou? Z krátkodobého hlediska to bude jiné, z dlouhodobého nikoli. Myslíte si, že pokud jde o ekonomická partnerství, přestanou být USA protekcionistickou zemí? Ne. Změní se jejich vztahy s Čínou? Nikoliv," myslí si Michel. Evropská unie by podle něj neměla řešit, kdo bude prezidentem USA. "Nechci, aby byly mé děti závislé na tom, kdo bude kde prezident. My tady v Evropě si musíme rozhodovat o tom, jaký bude náš osud a naše budoucnost," dodal. Jak prozradil, s týmem Antónia Costy spolupracuje už několik měsíců a koordinují spolu už i veškeré přípravy na summity, takže výměna 1. prosince bude "hladká". Pokud jde o jeho budoucnost, své další působení chce Michel odtajnit právě až na začátku prosince. tes ank

EK doporučila začít jednání o vstupu Ukrajiny, Moldavska a Bosny do EU

Brusel 8. listopadu (ČTK) - Evropská komise dnes v pravidelném hodnocení ocenila reformy, které státy usilující o vstup do Evropské unie realizují, a doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Moldavskem a Bosnou a Hercegovinou, zatímco Gruzie by měla získat status kandidáta. Nutné je ale splnění dalších podmínek komise, uvedla její předsedkyně Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil doporučení za historický krok, uvítali je i činitelé dalších zemí. Návrh musí jednomyslně schválit členské státy, jejichž lídři o něm budou jednat na prosincovém summitu. Kyjev, který přihlášku do EU podal krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru, velmi usiluje o oficiální zahájení rozhovorů do konce roku. Komise k tomu otevřela dveře, když v dnešním hodnocení ocenila reformy, které Ukrajinci podnikají například v oblasti justice i boje proti korupci. Všechny podmínky pro začátek přístupových jednání však Kyjev zatím nesplnil, musí tedy dál pokračovat v reformách, vyplývá z hodnotící zprávy. "Jde o silný a historický krok, který připravuje cestu k silnější Evropské unii s Ukrajinou jako jejím členem," reagoval na doporučení komise Zelenskyj. Do stejné fáze přijímacího procesu posunula unijní exekutiva také Moldavsko, které stejně jako Ukrajina získalo kandidátský status loni v červnu. Kišiněv by podle komise měl dále pokročit například v boji s korupcí a zavádět i další reformy. Prezidentka Maia Sanduová dnes prohlásila, že její země bude "nadále neúnavně pracovat na dosažení tohoto cíle". Pro mnohé diplomaty nečekaně doporučila komise začít přístupová jednání i s Bosnou a Hercegovinou. V balkánské zemi jsou sice vidět pokroky v boji proti organizovanému zločinu, praní špinavých peněz či terorismu, zvláště některé sporné zákony přijímané bosenskými Srby jsou však podle komise znepokojující. Také Bosna musí splnit další podmínky, aby rozhovory začaly, uvedl Brusel, který další hodnotící zprávu předloží členským zemím do jara příštího roku. Někteří diplomaté se pozastavují nad pozitivním hodnocením Bosny, která podle nich v poslední době žádného pokroku nedosáhla. Gruzie se dnes dočkala doporučení, aby jí EU udělila status kandidáta, který loni na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska nezískala. Gruzie by přitom podle komise měla potlačit dezinformace a politickou polarizaci a rovněž zajistit uspořádání svobodných a spravedlivých voleb v roce 2024. Komise hodnotila také pět dalších balkánských zemí. Vedle Bosny usilují o vstup do EU také Albánie, Severní Makedonie, Srbsko, Černá Hora a Kosovo. Brusel ocenil jejich reformní úsilí, ale pokrok nutný pro zahájení další fáze přijímacího řízení u nich nevidí. Černá Hora byla dosud ve vyjednáváních nejdál, kvůli nestabilní politické situaci se tam však "pokrok v reformách do značné míry zastavil," uvedla komise. Srbsku zase kromě reforem v oblasti právního státu doporučila, aby přijalo podobné sankce proti Rusku, jaké zavedla EU. kpc ank

EK ocenila reformy balkánských zemí, musí na nich ale dál pracovat
Brusel 8. listopadu (zpravodajka ČTK) - Evropská komise dnes ve své hodnotící zprávě ocenila reformy, které za uplynulý rok podnikly balkánské země usilující o členství v EU. Na řadě z nich je ale i nadále potřeba pracovat, doplnila EK ve své tiskové zprávě. Debata o rozšíření EU nabývá podle velvyslankyně na dynamice
Praha 2. září (ČTK) - Debata o rozšiřování Evropské unie nabyla podle vedoucí Stálého zastoupení ČR při EU Edity Hrdé v poslední době na dynamice. Rozšíření unie je v českém zájmu a Česko k němu přispívalo nejen při svém nedávném předsednictví v Radě EU, řekla v rozhovoru s ČTK Hrdá. BRICS v první fázi rozšiřování přijme šest zemí včetně Saúdské Arábie či Íránu
Johannesburg 24. srpna (ČTK) - Lídři skupiny rozvíjejících se zemí BRICS na summitu v Johannesburgu tento týden rozhodli, že pozvou šest států včetně Íránu a Saúdské Arábie, aby se k 1. lednu 2024 staly novými členy bloku.

SLOVNÍK NAJÍT