EK ocenila reformy balkánských zemí, musí na nich ale dál pracovat

Brusel 8. listopadu (zpravodajka ČTK) - Evropská komise dnes ve své hodnotící zprávě ocenila reformy, které za uplynulý rok podnikly balkánské země usilující o členství v EU. Na řadě z nich je ale i nadále potřeba pracovat, doplnila EK ve své tiskové zprávě. O členství v nynější sedmadvacítce se kromě Bosny a Hercegoviny uchází ještě Albánie, Severní Makedonie, Srbsko, Černá Hora a Kosovo. Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, EK dnes doporučila zahájení přístupových rozhovorů, balkánská země ale musí nejprve vyhovět nutným kritériím členství. Černá Hora byla dosud ve vyjednáváních nejdál, kvůli nestabilní politické situaci se tam však "pokrok v reformách do značné míry zastavil", uvedla Evropská komise. Nyní v souvislosti s novým parlamentem a novou vládou EK očekává, že reformní úsilí bude opět postupovat. Černohorští politici se netají cílem, aby se jejich země stala 28. členem EU již do roku 2028. "Srbsko pokračovalo v provádění reforem souvisejících s přistoupením k EU, včetně reforem v oblasti právního státu," uvedla na adresu Bělehradu Evropská komise. Budou ale zapotřebí další změny a rovněž je potřeba, aby se "Srbsko sladilo se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, včetně restriktivních opatření k Rusku", dodala EK. Srbsko se totiž zatím nepřipojilo k sankcím, které proti Moskvě kvůli invazi na Ukrajinu vyhlásila Evropská unie. Rovněž je potřeba, aby země normalizovala své vztahy se svou bývalou provincií, Kosovem. Černá Hora žádost o členství v EU podala v roce 2008, dva roky poté, co se odtržením od Srbska stala nezávislým státem. Přístupová jednání zahájila v roce 2012. Nejmocnější a největší země v regionu, Srbsko, oficiálně požádala o členství v EU v roce 2009 a v březnu 2012 získala kandidátský status. V lednu 2014 pak Bělehrad zahájil přístupové rozhovory. V reformách podle Evropské komise pokročila i Albánie, se kterou byly zahájeny přístupové rozhovory teprve loni v létě. Je ale zapotřebí další úsilí v oblasti "svobody projevu, otázek menšin, pokud jde o právní stát či boj proti korupci a organizovanému zločinu". Společně s Albánií byly loni zahájeny přístupové rozhovory i se Severní Makedonií. Zpráva Evropské komise konkrétně zmiňuje určitý pokrok v oblastech spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, včetně boje proti korupci. Právě v poslední zmíněné oblasti je ale potřeba i nadále pokročit a rovněž i v boji proti organizovanému zločinu a v reformě veřejné správy, dodává zpráva. Kosovo, bývalá jihosrbská provincie, oficiálně podalo přihlášku do EU teprve loni v prosinci. Proces přijetí této země přitom nejspíš potrvá řadu let a bude záviset i na tom, zda se Prištině podaří urovnat vztahy se Srbskem. Situaci komplikuje fakt, že Kosovo jako suverénní stát neuznává i pět členů EU - Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr. Zpráva Evropské komise hovoří o tom, že země potřebuje "ukázat mnohem vážnější závazek", pokud jde o normalizaci vztahů se Srbskem. "Normalizace vztahů je základní podmínkou na evropské cestě pro obě strany a obě riskují, že při absenci pokroku přijdou o významné příležitosti," dodává hodnotící zpráva. Pokroku země dosáhla v řadě oblastí, například pokud jde o volební reformu či ochranu lidských práv. Vylepšit je potřeba zejména vztahy se Srbskem a rovněž je potřeba provést reformu veřejné zprávy, vylepšit boj s korupcí a zlepšit soudní systém. Samostatná kapitola hodnotící zprávy se týká i Turecka, které požádalo o členství v EU v roce 1987, za kandidátskou zemi bylo prohlášeno v roce 1999 a přístupová jednání zahájilo v říjnu 2005. Od té doby ale vztahy mezi Tureckem a Evropskou unií komplikuje vícero sporů. "Turecko zůstává klíčovým partnerem Evropské unie a kandidátskou zemí, přístupové rozhovory nicméně od roku 2018 uvázly na mrtvém bodě," uvedla k tomu Evropská komise. tes mka - sdílejte článek