skanzeny

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "skanzeny". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo skanzeny je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Příběh starého hřbitova ožívá na náhrobcích umístěných u kostela v Zubrnicích

Zubrnice (Ústecko) 28. října (ČTK) - Příběh starého hřbitova dávají dohromady ve skanzenu v Zubrnicích nedaleko Ústí nad Labem. Náhrobky původních německy mluvících obyvatel vyproštěné z místa, kde stával mlýn, instalovali kolem kostela. Chybějící desky nahradily odkazy na předválečnou historii regionu. Hotovo ještě není, střípky mozaiky pestrých dějin příhraničí se dál skládají, řekl ČTK Karel Konopka ze skanzenu. Se záchranou náhrobků ze zbořeniště mlýna v Zubrnicích začal bývalý ředitel skanzenu František Ledvinka. V 90. letech svépomocí několik náhrobků z tohoto místa odvezl. V roce 2021 pokračoval ve vyprošťování kusů náhrobků Konopka s partou brigádníků. Odstranit museli nálety, odvalit kameny. Následně se náhrobky nakrátko ocitly přímo na ulici před muzeem v Ústí nad Labem jako předzvěst otevření stálé expozice Naši Němci. "Vrtalo mi pak hlavou, jak interpretovat nález pro návštěvníky. Od počátku jsem tušil, že to bude na platformách nápisových tabulek," uvedl Konopka. Proces záchrany nakonec spojil rozlomený náhrobek. Jeho první část se našla v 90. letech a druhá v roce 2021, rozlomen byl v roce 1968. "Začátek příběhu nám dlouho chyběl. Letos na jaře ústecký archivář Petr Karlíček na moje dvouleté žadonění projel farní knihy a zjistil, že v roce 1884 bylo vydáno povolení k založení hřbitova a za velké slávy litoměřického biskupství byl hřbitov vysvěcen v roce 1887," uvedl Konopka. Po odsunu původních obyvatel začal být hřbitov trnem v oku těch nových. V roce 1968 dostal tehdejší městský národní výbor v Zubrnicích dotaci od Ústí nad Labem 140.000 korun na likvidaci hřbitova. "Dočetli jsme se v archivu, že k tomu byla použita těžká technika. Náhrobky skončily na skládce, některé si mohli lidé koupit jako stavební materiál," uvedl Konopka. Většina nápisových desek byla při demolici zničena. "Je to kus historie, kterou dáváme dohromady, a to i díky náhrobkům. V dvoumetrové vrstvě jich řada leží ještě na místě, proto naše práce ještě nekončí," řekl. Do budoucna by rád, aby se připomínka na hřbitov objevila i na jeho původním místě. fir gcm

Skanzen Zubnice na Ústecku nabídl ochutnávku regionálních ciderů a mošty

Zubrnice (Ústecko) 7. září (ČTK) - Skanzen v Zubrnicích nedaleko Ústí nad Labem dnes patřil regionálním výrobcům ciderů a moštů. Při prvním ročníku Ciderfestu v nově zpřístupněném dvoře muzea v přírodě nabídlo své produkty osm výrobců ciderů ze severu Čech. Cílem bylo ukázat další způsob zpracování ovoce, který používali už předci, řekl ČTK za pořadatele Karel Konopka. Návštěvníci zubrnického skanzenu se mohou seznámit při různých akcích hlavně se sušením ovoce. "Výroba zkvašených moštů však do historie také vždycky patřila, byla sice přidružená a v malém, ale svůj význam to mělo. A máme i doklad toho, že už na začátku 20. století pěstitelé tyto výrobky označovali za cider," uvedl Konopka. Malá výrobna je na pohlednici z jedné obce z Ústecka. "Rodina měla na pohlednici nápis ciderka, takže ten název existoval, i když nebyl rozšířený," řekl ČTK ředitel Archivu města Ústí nad Labem Petr Karlíček, který sám cider vyrábí. "Je to ale taková domácí výroba pro kamarády," podotkl. Kvašení ovoce bylo oblíbené po celé 20. století. "Říkalo se tomu Apfelwine nebo jabčák, vyráběli ho běžně podomácku ještě naši prarodiče a rodiče," uvedl Karlíček. Dnes se musí lidé s tím, co je cider, podle vystavujících výrobců seznamovat. "Většina zná průmyslový cider, což je voda, mošt a cukr, ale to není pravý cider. Ten se vyrábí pouze z moštu kvašením při řízené teplotě," řekl ČTK Ivan Vastl, majitel moštárny v Rynolticích u Jablonného v Podještědí, který nabízí cidery na jarmacích po celé republice. "Máme zkušenost, že tak pět až osm procent populace ví, co je cider, a ráda si ho koupí," uvedl. Na trhu jsou nejrůznější příchutě cideru. "My používáme pouze to, co vypěstujeme v sadech nebo na zahradě. Loni jsme měli velkou úrodu arónií, tak jsem zkusil jí dát do cideru a s ním jsme vyhráli zlatou medaili na mezinárodní výstavě ciderů a piva za nejlepší ochucený cider, to nás moc potěšilo," uvedl Vastl. Na festivalu lidé mohli ochutnat také sýry z regionu nebo si koupit keramiku z Levína v Českém středohoří. O doprovodný program se postarali místní hudebníci. Dvůr s objekty v sousedství kostela, jehož otevření bránily podle Konopky nejprve restituční spory a později nepořádek, by se podle Konopky mohl pro menší akce skanzenu využívat i v budoucnosti. fir hj

Keltský skanzen u Nasavrk otevře novou svatyni, inspirovanou oppidem v Bavorsku
Nasavrky (Chrudimsko) 22. srpna (ČTK) - Keltský skanzen u Nasavrk na Chrudimsku v pátek odpoledne otevře novou svatyni. Stavba je volnou rekonstrukcí svatyně z oppida Manching v Bavorsku a jde o konstrukčně nejnáročnější objekt celého areálu. Ve skanzenu na Veselém Kopci vznikla nová stálá expozici s tematikou lnářství
Vysočina (Chrudimsko) 14. září (ČTK) - Muzeum v přírodě Vysočina dnes otevřelo ve skanzenu na Veselém Kopci novou stálou expozici s tematikou lnářství. Je umístěná v rekonstruovaném statku Pilných. Změní se kvůli tomu i prohlídkové trasy ve skanzenu, řekla novinářům ředitelka muzea Magda Křivanová. Skanzen Chanovice má novou expozici Tradiční lidová kultura regionů Klatovy-Cham
Chanovice (Klatovsko) 27. března (ČTK) - Trvalou expozici tradiční rukodělné výroby i nemateriálních projevů tradiční lidové kultury Plzeňského kraje otevřelo dnes ve dvou historických chalupách skanzenu v Chanovicích Vlastivědné muzeum Dr. Dvě muzea na Chrudimsku oslaví společně 50 let existence
Chrudim 18. května (ČTK) - Muzeum loutkářských kultur Chrudim a Muzeum v přírodě Vysočina Hlinsko se spojily ke společným oslavám výročí 50 let od vzniku obou institucí. Hlavní část programu se uskuteční 2.

SLOVNÍK NAJÍT