veteráni

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "veteráni". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo veteráni je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Budoucí generace by se měly snažit vyhýbat válkám, vzkázal letec RAF Kafka

Praha 2. května (ČTK) - Budoucí generace by se měly snažit, pokud možno, vyhýbat se válkám, vzkázal dnes při příležitosti svých 100. narozenin válečný veterán Jiří Pavel Kafka. Je jedním z posledních žijících českých letců Royal Air Force (RAF), za druhé světové války působil v 311. československé bombardovací peruti. Novinářům dnes řekl, že svůj život nepovažuje za příliš dobrodružný ani bohatý, za hrdinu by se neoznačil. Kafka se narodil v roce 1924 do rodiny židovského původu. V 15 letech se spolu s bratrem dostal v rámci transportů zorganizovaných Nicolasem Wintonem do Velké Británie. Nejprve žili v táboře pro uprchlické děti, poté se dostali do škol, nakonec Kafka odešel do učení do firmy Sigmund Pumpy. V roce 1942 pak jako osmnáctiletý vstoupil do armády. První měsíce sloužil v československé pozemní jednotce, prodělal základní výcvik a poté byl vybrán do RAF. 'Pro mě je neuvěřitelné hrdinství, když mladý, osmnáctiletý kluk, který je daleko od domova bez rodiny a neví, co bude, neváhá a vstoupí do armády a chce bojovat za svoji vlast,' řekl ve slavnostním projevu náčelník generálního štábu Karel Řehka. Kafka je podle něj velkou inspirací pro vojáky české armády. 'Potřebujeme si připomínat hodnoty a vlastenectví, které se ve vás ztělesňují,' řekl dnes válečnému veteránovi. Kafka je podle něj obrovský vlastenec a člověk pevný v hodnotách, který se nebál jít do rizika a dělal, co považoval za správné. V britské armádě Kafka sloužil do konce války, poté se vrátil do Československa, kde se shledal se svými rodiči. Jeho maminka přežila ghetto v Lodži i koncentrační tábor v Osvětimi, otec válku přečkal v exilu. Do Anglie odjel Kafka znovu v roce 1947 a žil tam s přestávkou v 60. letech, kdy pobýval v Izraeli, až do 90. let minulého století. Po pádu komunistického režimu se vrátil do Prahy, kde žije dodnes. Receptem na dožití 100 let je podle něj dělat, že věk neexistuje, řekl dnes na své oslavě. Kafkovi pogratulovala také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a další zástupci české armády. Britský velvyslanec Matt Field mu předal osobní přání od britského krále Karla III. sou mha

Veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, musíme jim pomáhat, řekla Černochová

Praha 11. listopadu (ČTK) - Válečným veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, je důležité proměnit slova ve skutky a skutečnou pomoc. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to uvedla při dnešním pietním aktu na Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i diváci z řad veřejnosti. Černochová při té příležitosti vyznamenala záslužným křížem tři vojáky za záchranu života. Ocenění za válečnou žurnalistiku převzal i někdejší politik Jaromír Štětina. Ministryně řekla shromážděným vojákům, že dnešní vzpomínka patří i jejich 30 kamarádům, kteří se nevrátili z nasazení na Balkáně nebo na Středním a Blízkém východě. Připomněla, že československých veteránů z druhé světové války žije už jen osm desítek. "Čas je bohužel v tomto směru neúprosný. Je to proto pro nás mnohem větší výzva, abychom jejich odkaz předávali dalším generacím. Jsem proto moc ráda, že se této pomyslné štafety chopili novodobí váleční veteráni,“ uvedla. Novodobých účastníků zahraničních misí je přes 16.000 a jejich počet každým rokem narůstá. "Chci poděkovat všem, kteří našim veteránům pomáhají," zdůraznila Černochová. Poukázala na to, že mnoho veteránů se po odchodu do civilu dostává do složitých životních situací - musí se vypořádat s následky zranění utrpěných ve službě či s psychickými traumaty a často se mohou dostat do existenčních problémů nejen oni sami, ale i jejich rodiny. "Tito lidé častokrát, a musím říci oprávněně, kritizovali náš resort za to, že přestože nasazovali svůj život i v zahraničních operacích, tak vysvlečením uniformy o ně přestal být zájem," poznamenala ministryně. Její úřad chce proto nyní změnit pravidla poskytované pomoci tak, aby byla dosažitelná pro více vojáků. "Naráželi jsme i na to, že vojáci jsou velmi hrdí lidé a žádné pomoci se nedožadují. Musíte najít šetrný způsob, abyste je neurazil, že jim něco nabízíte, a zároveň aby ta pomoc byla dostatečně důstojná," popsala novinářům. Od ledna proto budou ve všech krajích pomáhat kontaktní pracovníci Agentury pro podporu válečných veteránů. Vojáci do pěti let od ukončení činné služby, veteráni, jejich blízcí a pozůstalí také mohou nově žádat o finanční pomoc z Vojenského fondu solidarity. Fond získává příspěvky mimo jiné i ze sbírky pořádané ke Dni válečných veteránů, lidé tak mohou přispět nákupem symbolu vlčího máku. Ministerstvo uvažuje rovněž o vytvoření mobilní aplikace, která by veterány informovala o jejich nárocích. "Když se dnes rozhodne mladý člověk vstoupit do armády a vydrží tam nějakou dobu, s dost velkou pravděpodobností se stane válečným veteránem. Veteráni nejsou jen nějaké obrázky v muzeu - jsou to lidi, které potkávám každý den," upozornil náčelník generálního štábu Karel Řehka. Doplnil, že ve světě aktuálně slouží zhruba 750 vojáků české armády. V rámci posilování východního křídla NATO kvůli ruské agresi jich je nejvíce na Slovensku, v Litvě či Lotyšsku, jednotlivci nadále působí v Mali, v Iráku, v Bosně a Hercegovině a v Kosovu nebo jako pozorovatelé například na Golanských výšinách. Záslužný kříž, který je nejvyšším vojenským resortním vyznamenáním pro vojáky v činné službě, dnes Černochová udělila Pavlu Gebrovi. Ten včasným zahájením resuscitace zachránil studenta vojenské školy, jemuž se na internátu zastavilo srdce kvůli epileptickému záchvatu. Stejné vyznamenání získali Michal Tomeš a František Vicenda, kteří společně pomohli muži, jenž zkolaboval. Medaili ministra obrany ČR za službu v zahraničí dostal plukovník generálního štábu Josef Přerovský. Osmdesátiletý Štětina pak získal ocenění jako nevoják. "Je sice civilistou, ale také pro náš resort a pro naši zemi hodně vykonal. Jako válečný reportér se s vojáky účastnil řady operací," řekla o něm ministryně. Na veterány se ve světě vzpomíná v den, kdy v roce 1918 vstoupilo v platnost příměří, kterým byly ukončeny boje první světové války. Zatímco v cizině, především v některých anglicky mluvících zemích nebo ve Francii, má svátek široký společenský ohlas, v Česku tolik připomínán není. Oficiálně se zde slaví od listopadu 2001. Květ vlčího máku, který je symbolem Dne válečných veteránů, odkazuje na báseň kanadského lékaře, podplukovníka Johna McCrae. Ten v ní v roce 1915 vyjádřil smutek nad spolubojovníky zabitými ve Flandrech. "Do vašich rukou dáme my teď svou hořící pochodeň a vy ji neste dál. Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal, že jsme tu padli zbytečně. Jen máky porostou na polích flanderských,“ zapsal si chirurg, který se konce války rovněž nedožil – zemřel na zápal plic v lednu 1918. tep mha

V Česku se ročně prodá přes 500 auto veteránů, ceny dosahují milionů
Praha 20. května (ČTK) - V Česku se ročně prodá více než 500 automobilových veteránů, jejich ceny mnohdy dosahují milionových hodnot. Největší zájem je o české značky Škoda, Praga nebo Aero, ze zahraničních pak o Porsche, BMW či Mercedesy.

SLOVNÍK NAJÍT