Erdogan kritizoval lídra opozice za urážku islámu, šlápl na modlitební koberec

Ankara 5. dubna 2023 (ČTK) - Představitelé turecké vládní strany tento týden obvinili lídra opozice a hlavního rivala prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v květnových volbách Kemala Kiliçdaroglua z porušení náboženských hodnot. Důvodem je fotografie z konce března, na níž hlavní opoziční kandidát stojí v botách na muslimském modlitebním koberečku. Informovala o tom místní média. Předseda Lidové republikánské strany (CHP) Kiliçdaroglu se za incident omluvil s tím, že si koberečku na podlaze nevšiml kvůli skupině lidí, která ho obklopila. Kritizoval také, že mnozí tuto nešťastnou náhodu využili v kampani. To udělal i prezident Erdogan na volebním mítinku v neděli v Istanbulu. Kiliçdaroglua se v této kauze zastal i bývalý šéf druhé největší opoziční strany, Lidové demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtaş, podle něhož horší než šlápnout omylem na modlitební kobereček je "využívat korán kvůli volebním hlasům". Erdogan, který v Turecku vládne už dvacet let (od března 2003 byl premiérem a od roku 2014 je prezidentem), podle některých v posledních letech využívá muslimskou víru Turků k udržení voličů. V zemi staví nové mešity a mešitou se na základě jeho dekretu v roce 2020 stala i proslulá istanbulská dominanta - chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia), který byl desítky let muzeem. Přes 90 procent z 85 milionů obyvatel Turecka vyznává islám, valná většina jsou sunnité. Kiliçdaroglu je podle dostupných údajů alévita, což je odnož šíitského islámu. Jako lídr sekulární strany se nicméně v posledních měsících snaží naklonit i konzervativní muslimy. Loni na podzim například strana CHP předložila návrh zákona, který má zajistit ženám právo svobodně se rozhodnout, zda chtějí nosit ve veřejných institucích šátek. Kiliçdaroglu to zdůvodnil tím, že chce vyřešit dlouhotrvající spor mezi konzervativci a sekularisty. Zakryté vlasy ženy v Turecku mít nemusí a od roku 1980 bylo nošení šátků ve veřejných institucích zakázáno, čímž se tehdejší vlády snažily omezit rostoucí vliv islámu. Poté, co se k moci dostal Erdogan, byl tento zákaz zrušen. Čtyřiasedmdesátiletý ekonom a sociálně demokratický politik Kiliçdaroglu je společným prezidentským kandidátem šesti opozičních stran sdružených v Národní alianci, v níž ale není prokurdská strana HDP. Ta ale do voleb nepostavila vlastního kandidáta, mimo jiné proto, že jí u ústavního soudu hrozí zákaz. Takže její voliči by mohli podpořit právě Kiliçdaroglua. O úřad prezidenta se 14. května utkají čtyři kandidáti, šance má ale podle průzkumů jen Erdogan (69) a Kiliçdaroglu. Pokud žádný z nich nezíská přes 50 procent hlasů, bude se 28. května konat druhé kolo. Předchozí dvoje prezidentské volby v Turecku vyhrál Erdogan s velkou převahou, takže se druhé kolo nekonalo. Nadcházející volby jsou považovány za největší výzvu pro Erdogana a průzkumy menších institutů ukazují, že lídr opozice by ho mohl porazit. Hlasy voličů Erdogan podle analytiků ztrácí kvůli vleklé finanční krizi, provázené vysokou inflací a růstem životních nákladů obyvatel, a poslední dva měsíce i kvůli následkům zemětřesení. Podle opozice byla vládní pomoc po zemětřesení pomalá a nedostatečná. Kritika směřuje na vládu také za takzvané stavební amnestie, udělované místními úřady v minulosti za úplatu pro stavby, které nesplňovaly všechny předpisy. nob jrm - sdílejte článek