Nynější papež podle historika pomohl zachránit během diktatury nejméně 30 lidí

Madrid/Buenos Aires 5. dubna 2023 (ČTK) - Jezuita Jorge Mario Bergoglio, který stojí od roku 2013 v čele katolické církve jako papež František, pomohl během vojenské diktatury v Argentině zachránit nejméně 30 lidí. V rozhovoru s deníkem El País to řekl Carlos María Galli, historik, který koordinuje výzkum postojů katolické církve během diktatury v letech 1976 až 1983. Na začátku Františkova pontifikátu se objevila kritika, která se týkala právě jeho počínání v období vojenského režimu v Argentině. Papežovi kritici v roce 2013 poukazovali na spornou roli, kterou podle nich Bergoglio, tehdejší vedoucí jezuitské provincie v Argentině, sehrál v letech diktatury. Argentinský investigativní novinář Horacio Verbitsky napsal, že Bergoglio odňal ochranu svého řádu dvěma jezuitům, které následně unesli a mučili námořní důstojníci, kteří patřili k opoře vojenské diktatury. Verbitsky to napsal ve své knize El Silencio (Mlčení) na základě svědectví jednoho z pronásledovaných jezuitských kněží Franze Jalicse. Ten po zvolení Bergoglia do čela katolické církve prohlásil, že se smířil s minulostí a považuje ji za uzavřenou kapitolu. Druhý unesený jezuita Orlando Yorio v roce 2000 zemřel. Podle Galliho jsou pochybnosti nad chováním pozdějšího papeže součástí politického boje v Argentině. "Když ho považovali za podporovatele opozice, tak na něj začali útočit," řekl Galli španělskému tisku. "Bergoglio pomohl zachránit nejméně 30 lidí," dodal Galli v odpovědi na otázku, co dokumenty říkají o počínání dnešního papeže v době diktatury. Katolická církve v Argentině se za své chování během vojenského režimu v roce 2000 omluvila. Argentinští biskupové také iniciovali historický výzkum ohledně počínání církevních představitelů v letech 1976 až 1983. Výzkum se zabýval především dokumenty z církevních archivů a vedl ho právě Galli. Papež František nechal digitalizovat dokumenty ve vatikánských archivech, které se týkaly období vlády vojenské junty v Argentině, a poskytl je historikům. Po pěti letech zkoumání komise vydala třísvazkovou studii La verdad los hará libres (Pravda vás učiní svobodnými). Dokumenty, kterými se zabývali odborníci, představovaly především žádosti o pomoc ze strany příbuzných pronásledovaných lidí. Strategie, kterou si katolická církev v letech diktatury zvolila, nebyla podle Galliho moc efektivní. Církevní hodnostáři režim veřejně nekritizovali, během soukromých jednání s vojenskými představiteli však žádali o propuštění zadržených či objasnění osudu lidí, kteří náhle zmizeli a byli zřejmě uneseni a pak zabiti. Většinou však ze strany představitelů režimu dostávali jen vyhýbavé a mlhavé odpovědi. Podle Galliho část církevních hodnostářů měla pro režim sympatie. Podle oficiálního životopisu Bergoglio působil v letech 1973 až 1979 jako vedoucí jezuitů v Argentině. V letech 1980 až 1986 pak vedl jezuitskou kolej svatého Josefa v Buenos Aires. Do nejvyšších pater argentinské katolické církve se dostal v roce 1992, když ho papež Jan Pavel II. jmenoval pomocným biskupem v Buenos Aires. V roce 1998 se stal arcibiskupem v Buenos Aires a v roce 2001 kardinálem. V roce 2013 ho kardinálové zvolili papežem a od té doby vystupuje pod jménem František. jkh jrm - sdílejte článek