Papež se vrátil do Říma ze své dlouhé cesty po Asii

Následuje: Ig Nobelovu cenu získal tým, který zjistil, že savci mohou dýchat konečníkem
Boston (USA) 13. září (ČTK) - Prokázaná schopnost savců dýchat konečníkem, rakety naváděné s pomocí poštovních holubů či plavecké schopnosti mrtvých pstruhů. To jsou některé z nejnovějších přínosů na poli nevážné vědy, které si ve čtvrtek večer v americkém Bostonu vysloužily humornou "antinobelovku" známou jako Ig Nobelova cena. Předávání Ig Nobelových cen pořádá každoročně redakce vědeckého humoristického časopisu Annals of Improbable Research (Anály nepravděpodobného výzkumu) zhruba měsíc před vyhlašováním skutečných Nobelových cen, píše agentura AP. K laureátům v deseti kategoriích se letos připojili japonští vědci, kteří po sérii testů na myších, krysách a vepřích zjistili, že tato zvířata vstřebávají kyslík, který jim je podávaný rektálně, což jim vyneslo Ig Nobelovu cenu za fyziologii. Vysoce prestižní cenu za mír získal americký tým, který zkoumal, zda by bylo možné do hlavic naváděných střel umisťovat poštovní holuby. Ti by byli vycvičení tak, aby zamířili - i s raketou - na zamýšlený cíl. Britští vědci si odnesli domů cenu za demografii díky své studii, že tvrzení o extrémně vysokém věku mají tendenci přicházet z oblastí, kde se obyvatelé dožívají relativně nízkého průměrného věku, nemají rodné listy a kde bují důchodové podvody. Profesor Roman Khonsari, kraniofaciální chirurg z pařížské univerzitní nemocnice Necker-Enfants Malades, a jeho kolegové získali cenu za anatomii za globální studii vlasových váčků. Jejich výzkum ukázal, že zatímco u většiny lidí se vlasy na hlavě spirálovitě stáčejí ve směru hodinových ručiček, na jižní polokouli je častější výskyt spirál v opačném směru. "Když mi zavolali, že jsem získal Ig Nobelovu cenu, právě jsem operoval," řekl Khonsari listu The Guardian. "Byl jsem nesmírně rád, protože i přes nepopiratelnou bezvýznamnost této studie jsem přesvědčen, že rozluštění zákonitostí v přírodě může vést k důležitým objevům základních vývojových mechanismů. Tvary v sobě nesou zajímavé množství informací," dodal. Jeho objev si vysloužil srovnávání s tornády, která se obvykle otáčejí v různých směrech na severní a jižní polokouli. Vědci v časopise Journal of Stomatology, Oral and Maxillofacial Surgery zveřejnili teorii, podle níž by v obou případech mohl působit Coriolisův efekt, díky němuž zemská rotace vychyluje větry na severní polokouli doprava a na jižní polokouli doleva. (pokračování...)