Ruská centrální banka zvýšila základní úrok o jeden procentní bod na 19 procent
Kredit: ČTK / AP / Uncredited
Moskva 13. září (ČTK) - Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 19 procent. Ve svém dnešním oznámení mimo jiné uvedla, že inflační tlaky zůstávají v Rusku vysoké. Analytici podle agentury Reuters očekávali, že banka ponechá sazbu beze změny, vzhledem k prvním známkám ochlazení ekonomiky. Část expertů ale předpovídala zvýšení.
Sezonně očištěná jádrová inflace podle výpočtu centrální banky v srpnu zrychlila na 7,7 procenta z červencového tempa 6,1 procenta. Od začátku roku pak ceny vzrostly o 5,35 procenta. Centrální banka varovala, že základní inflační tlaky zůstávají celkově vysoké a zatím nevykazují klesající tendenci. Aby zajistila, že se inflace příští rok vrátí k jejímu čtyřprocentnímu cíli, je nutné další zpřísnění měnové politiky, uvedla.
Ruská vláda nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) v letošním roce vzroste o 3,9 procenta. Vláda svou prognózu zlepšila, ještě v dubnu čekala růst HDP o 2,8 procenta. Nový údaj však naznačil zpomalení růstu, protože za první pololetí ekonomika vzrostla o 4,6 procenta.
V srpnu centrální banka uvedla, že bude muset udržovat přísnou měnovou politiku delší dobu, aby dosáhla udržitelného poklesu inflace.
Ruská centrální banka letos zvýšila úroky podruhé, poprvé tak učinila v červenci. Ve druhé polovině loňského roku sazbu v rámci boje s inflací zvýšila celkem o 8,5 procentního bodu. Sazba se nyní nachází nejvýše od roku 2020.
Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února 2022 centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu, omezila inflační tlaky a brzdila rychlý odliv kapitálu ze země. Později však základní úrok postupně snížila až na 7,5 procenta.
irl spr - sdílejte článek
Následuje: Průzkum: Většina Němců by si přála přísnější pravidla na německých hranicích
Berlín 13. září (zpravodaj ČTK) - Většina Němců by si přála zavedení přísnějších pravidel na německých hranicích. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov, který si objednala a dnes zveřejnila agentura DPA. Zpřísnění německé migrační politiky přitom častěji požadují starší lidé. Největší souhlas podle sondáže Němci projevují s deportacemi osob, které nemají právo v Německu pobývat. Debata o migraci po teroristickém útoku v Solingenu a zemských volbách v Sasku a Durynsku, které opanovala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), v posledních týdnech dominuje německé politice. Pro odmítaní migrantů přímo na německých hranicích se v průzkumu vyslovilo 71 procent dotázaných. V současnosti je možné odmítnout někomu vstup na pozemní hranici Německa jen v případě, že má uložen zákaz vstupu do země, nebo pokud nepožádá o azyl. Podle německého ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup 30.000 lidí. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU po kabinetu sociálních demokratů, zelených a liberálů požaduje, aby spolková policie odmítala vstup migrantům na hranicích mnohem častěji. Do země by se podle ní neměli dostat například lidé, kteří chtějí žádat o azyl, žádost ale už podali v jiné zemi Evropské unie. Vláda přísnější postup odmítá; obává se, že takové opatření by bylo v rozporu s právem Evropské unie a vyvolalo odpor sousedních států. Zhruba pětina dotázaných Němců se v průzkumu vyslovila proti odmítání migrantů přímo na hranicích. Německá vláda a opoziční CDU/CSU se tento týden snažily najít kompromis ohledně zpřísnění migrační politiky. Předseda CDU Friedrich Merz v úterý ale prohlásil, že jednání ztroskotala, protože návrhy vládní koalice nešly dostatečně daleko. Ve čtvrtek Merz ve snaze oživit rozhovory vyzval, aby vláda jeho návrh odmítat mnohem častěji migranty přímo na hranicích zkušebně zavedla od 1. října na tři měsíce. Druhá nejsilnější vládní strana - zelení - to už ale zamítla. Na otázku, zda podporují v boji proti nelegální migraci zavírání hranic, se 45 procent dotázaných vyslovilo "plně pro" a dalších 28 procent "spíše pro". (pokračování...)
Berlín 13. září (zpravodaj ČTK) - Většina Němců by si přála zavedení přísnějších pravidel na německých hranicích. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov, který si objednala a dnes zveřejnila agentura DPA. Zpřísnění německé migrační politiky přitom častěji požadují starší lidé. Největší souhlas podle sondáže Němci projevují s deportacemi osob, které nemají právo v Německu pobývat. Debata o migraci po teroristickém útoku v Solingenu a zemských volbách v Sasku a Durynsku, které opanovala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), v posledních týdnech dominuje německé politice. Pro odmítaní migrantů přímo na německých hranicích se v průzkumu vyslovilo 71 procent dotázaných. V současnosti je možné odmítnout někomu vstup na pozemní hranici Německa jen v případě, že má uložen zákaz vstupu do země, nebo pokud nepožádá o azyl. Podle německého ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup 30.000 lidí. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU po kabinetu sociálních demokratů, zelených a liberálů požaduje, aby spolková policie odmítala vstup migrantům na hranicích mnohem častěji. Do země by se podle ní neměli dostat například lidé, kteří chtějí žádat o azyl, žádost ale už podali v jiné zemi Evropské unie. Vláda přísnější postup odmítá; obává se, že takové opatření by bylo v rozporu s právem Evropské unie a vyvolalo odpor sousedních států. Zhruba pětina dotázaných Němců se v průzkumu vyslovila proti odmítání migrantů přímo na hranicích. Německá vláda a opoziční CDU/CSU se tento týden snažily najít kompromis ohledně zpřísnění migrační politiky. Předseda CDU Friedrich Merz v úterý ale prohlásil, že jednání ztroskotala, protože návrhy vládní koalice nešly dostatečně daleko. Ve čtvrtek Merz ve snaze oživit rozhovory vyzval, aby vláda jeho návrh odmítat mnohem častěji migranty přímo na hranicích zkušebně zavedla od 1. října na tři měsíce. Druhá nejsilnější vládní strana - zelení - to už ale zamítla. Na otázku, zda podporují v boji proti nelegální migraci zavírání hranic, se 45 procent dotázaných vyslovilo "plně pro" a dalších 28 procent "spíše pro". (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ruská centrální banka zvýšila základní úrok o jeden procentní bod na 19 procent' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2024091304544|511449. Vydána 13.09.2024 13:45:18. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ruská centrální banka zvýšila základní úrok o jeden procentní bod na 19 procent' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin). ID zprávy: T2024091304544|511449. Vydána 13.09.2024 13:45:18. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
