Varšavský arcibiskup vyzval k tomu, aby se výuka náboženství stala povinnou
Varšava 5. října (ČTK) - Varšavský arcibiskup kardinál Kazimierz Nycz vyzval k tomu, aby se nyní nepovinná výuka náboženství stala povinnou pro všechny žáky. Bez znalosti křesťanství by totiž podle něj mladí lidé jen stěží porozuměli modernímu světu, uvedl web Notes from Poland.
"Jedna hodina náboženské výuky týdně by měla být pro všechny žáky naprosto povinná, protože žijeme v evropské civilizaci," řekl kardinál. Tvrdí, že bez znalosti křesťanství nelze pochopit evropské umění, hudbu a architekturu. "Bez konkrétních znalostí v této oblasti budou mladí lidé jen těžko chápat mechanismy, které řídí moderní svět, Evropu a Polsko," dodal.
Jeho vyjádření přichází jen pár dní poté, co polské ministerstvo školství představilo plány na snížení počtu hodin náboženství ve školách na polovinu. I když hodiny náboženské výuky navštěvuje většina polských žáků, jejich podíl v posledních letech klesá a vedou se debaty o tom, zda by měly v současné podobě pokračovat a kdo by je měl financovat.
Průzkum z roku 2022 ukázal, že 44 procent veřejnosti si přeje jejich úplné zrušení. Dva další průzkumy z roku 2019 zjistily, že velká většina respondentů je pro ukončení jejich financování z veřejných zdrojů.
Hodiny náboženství v Polsku v současnosti financují a pořádají veřejné školy, ale učitele a osnovy vybírá katolická církev. Výuka se nicméně odlišuje od ostatních evropských zemí, kde tyto hodiny sestávají z výuky o různých náboženstvích a systémech víry, zatímco v Polsku se z velké části skládají z katolického katechismu.
dud mka - sdílejte článek
Následuje: WSJ: Hon na údajné špiony zasévá strach mezi ruskými vědci
Moskva 5. října (ČTK/The Wall Street Journal) - Když budete uvažovat o nejnebezpečnějších zaměstnáních v Rusku, nejspíš vám na mysli nevytane vědec věnující se výzkumu. Možná horník. Nebo potápěč na ropných plošinách v Barentsově moři. Zkrátka stejné druhy práce, jaké jsou nebezpečné všude jinde, napsal zpravodajský server The Wall Street Journal. Ale během posledních šesti let bylo v Rusku zatčeno nejméně deset vědců, z nichž mnozí prováděli výzkum v oblasti vysokorychlostní aerodynamiky nebo hypersoniky. Někteří z nich byli zatčeni kvůli podezření, že předávali vědecká data konkurentům Moskvy. Poslední z nich byl odsouzen k 15 letům vězení. Několik z nich bylo zadrženo poté, co se se souhlasem ruského státu podíleli na výzkumu s jinými zeměmi. Někteří pracovali na projektech souvisejících s obranným sektorem. Jiní se podíleli na základních vědeckých studiích. "V Rusku teď řádí špionománie, je to tak trochu mentalita obležené pevnosti," řekl Sergej Davidis, který vede program na podporu politických vězňů v ruské lidskoprávní skupině Memorial, jež je držitelkou Nobelovy ceny za mír. "Ze strany státu panuje snaha o přehnanou bezpečnost a přehnané obavy, aby nic neuniklo." Ruská vědecká komunita se nyní obává, že každý, kdo pracoval na technologii, která by mohla být použita v hypersonických zbraních, může být zatčen a držen ve vazbě několik let, než by mu hrozil soud za vlastizradu. Pro některé je teď představa pokračovat v souvisejícím výzkumu příliš riskantní, což by mohlo zbrzdit pokrok Moskvy právě ve chvíli, kdy získala náskok před Západem. Hypersonické střely jsou jedním z oblíbených projektů prezidenta Vladimira Putina a jednou z mála oblastí, v níž si Rusko může nárokovat prvenství ve světě. Díky své rychlosti - mohou se pohybovat více než pětinásobnou rychlostí zvuku - mohou být vypouštěny z velkých vzdáleností a vyhnout se většině prostředků protivzdušné obrany. Mohou nést konvenční nebo jaderné hlavice, mohou manévrovat a mohou rychle zasáhnout cíl, dříve než se nepřítel stihne připravit nebo než se vůbec dozví, že se blíží. USA žádné podobné zbraně zatím nenasadily. Rusko i Čína je mají, a i když evropské země vyvíjejí hypersonické a nadzvukové zbraně, podle odborníků mají ještě daleko k dohnání Moskvy a Pekingu. Putin se snaží ruský náskok udržet, zvláště nyní, kdy vztahy se Západem dosáhly naprostého dna a válka na Ukrajině může trvat ještě několik let. Kreml připustil, že superrychlé zbraně proti Ukrajině použije. Patří mezi ně hypersonická střela 3M22 Zircon, která podle Moskvy dokáže letět až devítinásobnou rychlostí zvuku s nejméně 660kilogramovou bojovou hlavicí, takže ruské bombardování menšího souseda je smrtonosnější než kdy dříve. Ukrajina tvrdí, že se jí podařilo sestřelit dřívější hypersonické zbraně, například balistickou střelu Kinžal odpalovanou ze vzduchu. Rusko však toto tvrzení odmítá a zdá se, že hodlá pokračovat v práci na vývoji stále rychlejších zbraní. Představa, že by se jakékoliv informace týkající se těchto raket mohly dostat na veřejnost, Putina podle analytiků znepokojuje a bezprostředním cílem zatýkání jsou zřejmě vědci, kteří se podíleli na jejich konstrukci. Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bylo zadrženo nejméně šest vědců, včetně tří, kteří pracovali v oboru aerodynamiky v Christianovičově institutu teoretické a aplikované mechaniky na Sibiři, jenž je pobočkou Ruské akademie věd. To přispělo k obavám napříč vědeckou komunitou, že v Putinově Rusku může být to, co víte, stejně nebezpečné jako to, co s tím děláte. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na začátku roku novinářům řekl, že tato zatčení nemůže komentovat kvůli závažnosti těchto případů a také kvůli tomu, že jsou do nich zapojené ruské bezpečnostní služby. Podobnou situaci nezažívá Rusko poprvé. Za sovětské éry bylo ve 30. letech 20. století během hrůzovlády Josifa Stalina neprávem stíháno několik vědců, včetně Sergeje Koroljova, který se stal jedním z prvních průkopníků kosmického programu Sovětského svazu, a jeho kolegy, raketového inženýra Valentina Gluška. Alexej Tupolev, mezinárodně uznávaný jako jeden z předních světových leteckých konstruktérů, byl rovněž zatčen na základě obvinění z protistátní činnosti. (pokračování...)
Moskva 5. října (ČTK/The Wall Street Journal) - Když budete uvažovat o nejnebezpečnějších zaměstnáních v Rusku, nejspíš vám na mysli nevytane vědec věnující se výzkumu. Možná horník. Nebo potápěč na ropných plošinách v Barentsově moři. Zkrátka stejné druhy práce, jaké jsou nebezpečné všude jinde, napsal zpravodajský server The Wall Street Journal. Ale během posledních šesti let bylo v Rusku zatčeno nejméně deset vědců, z nichž mnozí prováděli výzkum v oblasti vysokorychlostní aerodynamiky nebo hypersoniky. Někteří z nich byli zatčeni kvůli podezření, že předávali vědecká data konkurentům Moskvy. Poslední z nich byl odsouzen k 15 letům vězení. Několik z nich bylo zadrženo poté, co se se souhlasem ruského státu podíleli na výzkumu s jinými zeměmi. Někteří pracovali na projektech souvisejících s obranným sektorem. Jiní se podíleli na základních vědeckých studiích. "V Rusku teď řádí špionománie, je to tak trochu mentalita obležené pevnosti," řekl Sergej Davidis, který vede program na podporu politických vězňů v ruské lidskoprávní skupině Memorial, jež je držitelkou Nobelovy ceny za mír. "Ze strany státu panuje snaha o přehnanou bezpečnost a přehnané obavy, aby nic neuniklo." Ruská vědecká komunita se nyní obává, že každý, kdo pracoval na technologii, která by mohla být použita v hypersonických zbraních, může být zatčen a držen ve vazbě několik let, než by mu hrozil soud za vlastizradu. Pro některé je teď představa pokračovat v souvisejícím výzkumu příliš riskantní, což by mohlo zbrzdit pokrok Moskvy právě ve chvíli, kdy získala náskok před Západem. Hypersonické střely jsou jedním z oblíbených projektů prezidenta Vladimira Putina a jednou z mála oblastí, v níž si Rusko může nárokovat prvenství ve světě. Díky své rychlosti - mohou se pohybovat více než pětinásobnou rychlostí zvuku - mohou být vypouštěny z velkých vzdáleností a vyhnout se většině prostředků protivzdušné obrany. Mohou nést konvenční nebo jaderné hlavice, mohou manévrovat a mohou rychle zasáhnout cíl, dříve než se nepřítel stihne připravit nebo než se vůbec dozví, že se blíží. USA žádné podobné zbraně zatím nenasadily. Rusko i Čína je mají, a i když evropské země vyvíjejí hypersonické a nadzvukové zbraně, podle odborníků mají ještě daleko k dohnání Moskvy a Pekingu. Putin se snaží ruský náskok udržet, zvláště nyní, kdy vztahy se Západem dosáhly naprostého dna a válka na Ukrajině může trvat ještě několik let. Kreml připustil, že superrychlé zbraně proti Ukrajině použije. Patří mezi ně hypersonická střela 3M22 Zircon, která podle Moskvy dokáže letět až devítinásobnou rychlostí zvuku s nejméně 660kilogramovou bojovou hlavicí, takže ruské bombardování menšího souseda je smrtonosnější než kdy dříve. Ukrajina tvrdí, že se jí podařilo sestřelit dřívější hypersonické zbraně, například balistickou střelu Kinžal odpalovanou ze vzduchu. Rusko však toto tvrzení odmítá a zdá se, že hodlá pokračovat v práci na vývoji stále rychlejších zbraní. Představa, že by se jakékoliv informace týkající se těchto raket mohly dostat na veřejnost, Putina podle analytiků znepokojuje a bezprostředním cílem zatýkání jsou zřejmě vědci, kteří se podíleli na jejich konstrukci. Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bylo zadrženo nejméně šest vědců, včetně tří, kteří pracovali v oboru aerodynamiky v Christianovičově institutu teoretické a aplikované mechaniky na Sibiři, jenž je pobočkou Ruské akademie věd. To přispělo k obavám napříč vědeckou komunitou, že v Putinově Rusku může být to, co víte, stejně nebezpečné jako to, co s tím děláte. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na začátku roku novinářům řekl, že tato zatčení nemůže komentovat kvůli závažnosti těchto případů a také kvůli tomu, že jsou do nich zapojené ruské bezpečnostní služby. Podobnou situaci nezažívá Rusko poprvé. Za sovětské éry bylo ve 30. letech 20. století během hrůzovlády Josifa Stalina neprávem stíháno několik vědců, včetně Sergeje Koroljova, který se stal jedním z prvních průkopníků kosmického programu Sovětského svazu, a jeho kolegy, raketového inženýra Valentina Gluška. Alexej Tupolev, mezinárodně uznávaný jako jeden z předních světových leteckých konstruktérů, byl rovněž zatčen na základě obvinění z protistátní činnosti. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Varšavský arcibiskup vyzval k tomu, aby se výuka náboženství stala povinnou' je zařazena do kategorií Náboženství (nab) - Školství (sko). ID zprávy: T2024100407626|511688. Vydána 05.10.2024 5:51:46. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Varšavský arcibiskup vyzval k tomu, aby se výuka náboženství stala povinnou' je zařazena do kategorií Náboženství (nab) - Školství (sko). ID zprávy: T2024100407626|511688. Vydána 05.10.2024 5:51:46. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.