WSJ: Hon na údajné špiony zasévá strach mezi ruskými vědci
Moskva 5. října (ČTK/The Wall Street Journal) - Když budete uvažovat o nejnebezpečnějších zaměstnáních v Rusku, nejspíš vám na mysli nevytane vědec věnující se výzkumu. Možná horník. Nebo potápěč na ropných plošinách v Barentsově moři. Zkrátka stejné druhy práce, jaké jsou nebezpečné všude jinde, napsal zpravodajský server The Wall Street Journal.
Ale během posledních šesti let bylo v Rusku zatčeno nejméně deset vědců, z nichž mnozí prováděli výzkum v oblasti vysokorychlostní aerodynamiky nebo hypersoniky. Někteří z nich byli zatčeni kvůli podezření, že předávali vědecká data konkurentům Moskvy. Poslední z nich byl odsouzen k 15 letům vězení. Několik z nich bylo zadrženo poté, co se se souhlasem ruského státu podíleli na výzkumu s jinými zeměmi. Někteří pracovali na projektech souvisejících s obranným sektorem. Jiní se podíleli na základních vědeckých studiích.
"V Rusku teď řádí špionománie, je to tak trochu mentalita obležené pevnosti," řekl Sergej Davidis, který vede program na podporu politických vězňů v ruské lidskoprávní skupině Memorial, jež je držitelkou Nobelovy ceny za mír. "Ze strany státu panuje snaha o přehnanou bezpečnost a přehnané obavy, aby nic neuniklo."
Ruská vědecká komunita se nyní obává, že každý, kdo pracoval na technologii, která by mohla být použita v hypersonických zbraních, může být zatčen a držen ve vazbě několik let, než by mu hrozil soud za vlastizradu. Pro některé je teď představa pokračovat v souvisejícím výzkumu příliš riskantní, což by mohlo zbrzdit pokrok Moskvy právě ve chvíli, kdy získala náskok před Západem.
Hypersonické střely jsou jedním z oblíbených projektů prezidenta Vladimira Putina a jednou z mála oblastí, v níž si Rusko může nárokovat prvenství ve světě. Díky své rychlosti - mohou se pohybovat více než pětinásobnou rychlostí zvuku - mohou být vypouštěny z velkých vzdáleností a vyhnout se většině prostředků protivzdušné obrany. Mohou nést konvenční nebo jaderné hlavice, mohou manévrovat a mohou rychle zasáhnout cíl, dříve než se nepřítel stihne připravit nebo než se vůbec dozví, že se blíží.
USA žádné podobné zbraně zatím nenasadily. Rusko i Čína je mají, a i když evropské země vyvíjejí hypersonické a nadzvukové zbraně, podle odborníků mají ještě daleko k dohnání Moskvy a Pekingu. Putin se snaží ruský náskok udržet, zvláště nyní, kdy vztahy se Západem dosáhly naprostého dna a válka na Ukrajině může trvat ještě několik let.
Kreml připustil, že superrychlé zbraně proti Ukrajině použije. Patří mezi ně hypersonická střela 3M22 Zircon, která podle Moskvy dokáže letět až devítinásobnou rychlostí zvuku s nejméně 660kilogramovou bojovou hlavicí, takže ruské bombardování menšího souseda je smrtonosnější než kdy dříve.
Ukrajina tvrdí, že se jí podařilo sestřelit dřívější hypersonické zbraně, například balistickou střelu Kinžal odpalovanou ze vzduchu. Rusko však toto tvrzení odmítá a zdá se, že hodlá pokračovat v práci na vývoji stále rychlejších zbraní. Představa, že by se jakékoliv informace týkající se těchto raket mohly dostat na veřejnost, Putina podle analytiků znepokojuje a bezprostředním cílem zatýkání jsou zřejmě vědci, kteří se podíleli na jejich konstrukci.
Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bylo zadrženo nejméně šest vědců, včetně tří, kteří pracovali v oboru aerodynamiky v Christianovičově institutu teoretické a aplikované mechaniky na Sibiři, jenž je pobočkou Ruské akademie věd. To přispělo k obavám napříč vědeckou komunitou, že v Putinově Rusku může být to, co víte, stejně nebezpečné jako to, co s tím děláte.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na začátku roku novinářům řekl, že tato zatčení nemůže komentovat kvůli závažnosti těchto případů a také kvůli tomu, že jsou do nich zapojené ruské bezpečnostní služby.
Podobnou situaci nezažívá Rusko poprvé. Za sovětské éry bylo ve 30. letech 20. století během hrůzovlády Josifa Stalina neprávem stíháno několik vědců, včetně Sergeje Koroljova, který se stal jedním z prvních průkopníků kosmického programu Sovětského svazu, a jeho kolegy, raketového inženýra Valentina Gluška. Alexej Tupolev, mezinárodně uznávaný jako jeden z předních světových leteckých konstruktérů, byl rovněž zatčen na základě obvinění z protistátní činnosti.
Nová vlna zatýkání začala poté, co Putin v roce 2018 vystoupil s projevem ve Federálním shromáždění, kde poprvé představil hypersonické jaderné zbraně, které jsou podle něj schopné proniknout americkou protiraketovou obranou, a použil k tomu digitální animace.
Někteří analytici naznačují, že za zatýkáním vědců může stát i touha po jisté teatrálnosti, která pomáhá podpořit myšlenku, že Rusko dosáhlo významného technologického náskoku.
Počet zadržených ale zároveň vypovídá o rostoucí paranoie v Kremlu, jak tento pokrok zabezpečit. Většina zatčených vědců jsou starší akademici, kteří mají za sebou vynikající kariéru. Pracovali pro prestižní ruské instituce, byli spoluautory prací o aerodynamice se zahraničními kolegy a účastnili se zahraničních konferencí - a ani se nemuseli přímo podílet na vývoji zbraňových aplikací nové technologie.
Patří mezi ně 58letý Alexandr Šipljuk, přední odborník v oblasti vysokorychlostní aerodynamiky, který byl minulý měsíc odsouzen k 15 letům vězení. V květnu byl 78letý Anatolij Maslov, specialista na vysokorychlostní aerodynamiku, odsouzen ke 14 letům vězení na základě obvinění z velezrady poté, co ho prokuratura obvinila ze sdílení přísně tajných informací souvisejících s ruským výzkumem hypersoniky s Německem.
O měsíc dříve byl 76letý Alexandr Kuranov, významný fyzik, který se zabýval výzkumem hypersonického pohonu, odsouzen za vlastizradu, protože "předával údaje z vědeckého výzkumu zahraničním speciálním službám", uvedla ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na své zdroje. Byl odsouzen k sedmi letům vězení.
Přesné podrobnosti jejich údajných zločinů nebyly zveřejněny a případy vlastizrady se v Rusku soudí za zavřenými dveřmi. V soudních spisech nejsou zveřejňovány žádné informace, protože se prý týkají státního tajemství, ačkoli někteří z vědců jakékoli pochybení popřeli.
"Zadrženi jsou vědci, kteří provádějí základní výzkum," řekl Jevgenij Smirnov, právník, který zastupoval tři obviněné vědce - dva z nich po zadržení zemřeli. "Nevědí, že jejich výzkum měl zbrojní potenciál, nikdy nevyvíjeli rakety. Ale ano, jejich výzkum se dá aplikovat na hypersoniku."
Zatčení přicházejí v době, kdy vláda zavedla přísná omezení toho, co mohou Rusové říkat a dělat, především pak od začátku války na Ukrajině. Úřady stále častěji používají zákony o vlastizradě a špionáži, aby se zaměřily na kritiky a potlačily disent.
Pro vědce, které postihla vlna zatýkání, je to děsivé, dodal Smirnov. "Mají strach, že nemohou komunikovat s cizinci, jezdit na konference, nemohou se v tomto ohledu rozvíjet," řekl.
Účast na mezinárodních konferencích, koordinace se zahraničními kolegy a sdílení znalostí byly podporovány po rozpadu Sovětského svazu a éře glasnosti, která se v Rusku rozvinula za vlády bývalého sovětského vůdce Michaila Gorbačova.
V prvních letech Putinova prezidentství, které začalo v roce 2000, se ruští vědci účastnili mnoha mezinárodních projektů. V letech 2008-2012, kdy byl Putin premiérem, podepsal dohodu s několika zeměmi, včetně USA, Austrálie, Nového Zélandu a evropských států, o účasti na globálním projektu zaměřeného na studium základních vysokorychlostních jevů. Ruské vědecké ústavy se ho musely účastnit.
Nyní se tato spolupráce obrátila proti vědcům, kteří v souvislosti s tímto projektem podnikali mezinárodní cesty a sepisovali vědecké studie. A ruská Federální bezpečnostní služba zkoumá, "kteří vědci mohou být uvězněni", uvedl Smirnov.
Na internetu se objevil vzápětí smazaný otevřený dopis na podporu tří zatčených vědců z institutu teoretické a aplikované mechaniky. Jejich kolegové je v něm chválili jako muže, kteří "vždy byli loajální vůči zájmům země".
"Ale nyní jsme svědky toho, že se jakýkoli článek nebo zpráva může stát důvodem pro obvinění z vlastizrady. Z toho, za co jsme dnes oceňováni a dáváni jako příklad ostatním, se zítra může stát příčina trestního stíhání," uvedli vědci v dopise.
dk mka - sdílejte článek
Následuje: El País: Umělá inteligence našla 303 nových geoglyfů na peruánské planině Nazca
Lima 5. října (ČTK/El País) - Za pomoci umělé inteligence (AI) odhalila skupina archeologů během několika měsíců v jihovýchodní peruánské poušti Nazca téměř tolik geoglyfů, kolik jich bylo nalezeno za celé minulé století. Velké množství nových obrazců umožnilo vědcům rozlišit dva hlavní typy a osvětlit, k čemu obrazce sloužily a proč je civilizace Nazca před 2000 lety vytvořila. Napsala o tom anglická verze deníku El País. Na planině Nazca s rozlohou asi 1900 kilometrů čtverečních a průměrnou nadmořskou výškou 500 metrů panují specifické klimatické podmínky: téměř nikdy tam neprší, teplý vzduch chrání před větrem a suchá půda znemožňuje rozvoj zemědělství nebo chov dobytka. To vše zapříčinilo, že se po staletí zachovala řada čar a obrazců, které vznikly skládáním a pokládáním oblázků a kamenů: zatímco horní vrstva hornin je červená, druhá má nažloutlý odstín. Právě na barevné odlišnosti stavěla starověká civilizace Nazca své geoglyfy. Tyto obří obrazce vytvořené na zemi se obecně dělí do dvou skupin: na díla tvořená několik kilometrů dlouhými čarami a na menší, takzvané geoglyfy reliéfního typu. První z nich objevili peruánští letci ve 30. letech 20. století a do konce století jich identifikovali více než sto - mezi nimi kolibříka, žábu nebo velrybu. Výzkumný tým pod vedením Masata Sakaie z univerzity v japonské Jamagatě od roku 2004 odhalil 318 obrazců. Stejná skupina při posledním terénním výzkumu mezi zářím 2022 a únorem 2023 objevila dalších 303 geoglyfů, více než za celé minulé století. Vše shrnula před pár dny ve své studii. "Urychluje proces objevování," odpověděl vedoucí týmu Sakai na otázku, jakou výhodu má AI. "Nazca je rozsáhlá oblast o rozloze více než 400 kilometrů čtverečních a žádný podrobný výzkum nikdo ještě neudělal," dodal s tím, že byla detailně prozkoumána pouze severní část planiny. Snímky zbývající plochy pořízené bezpilotními letouny byly sice ve vysokém rozlišení, ale lidské oko by potřebovalo roky, ne-li desetiletí, aby všechny obrazce odhalilo. (pokračování...)
Lima 5. října (ČTK/El País) - Za pomoci umělé inteligence (AI) odhalila skupina archeologů během několika měsíců v jihovýchodní peruánské poušti Nazca téměř tolik geoglyfů, kolik jich bylo nalezeno za celé minulé století. Velké množství nových obrazců umožnilo vědcům rozlišit dva hlavní typy a osvětlit, k čemu obrazce sloužily a proč je civilizace Nazca před 2000 lety vytvořila. Napsala o tom anglická verze deníku El País. Na planině Nazca s rozlohou asi 1900 kilometrů čtverečních a průměrnou nadmořskou výškou 500 metrů panují specifické klimatické podmínky: téměř nikdy tam neprší, teplý vzduch chrání před větrem a suchá půda znemožňuje rozvoj zemědělství nebo chov dobytka. To vše zapříčinilo, že se po staletí zachovala řada čar a obrazců, které vznikly skládáním a pokládáním oblázků a kamenů: zatímco horní vrstva hornin je červená, druhá má nažloutlý odstín. Právě na barevné odlišnosti stavěla starověká civilizace Nazca své geoglyfy. Tyto obří obrazce vytvořené na zemi se obecně dělí do dvou skupin: na díla tvořená několik kilometrů dlouhými čarami a na menší, takzvané geoglyfy reliéfního typu. První z nich objevili peruánští letci ve 30. letech 20. století a do konce století jich identifikovali více než sto - mezi nimi kolibříka, žábu nebo velrybu. Výzkumný tým pod vedením Masata Sakaie z univerzity v japonské Jamagatě od roku 2004 odhalil 318 obrazců. Stejná skupina při posledním terénním výzkumu mezi zářím 2022 a únorem 2023 objevila dalších 303 geoglyfů, více než za celé minulé století. Vše shrnula před pár dny ve své studii. "Urychluje proces objevování," odpověděl vedoucí týmu Sakai na otázku, jakou výhodu má AI. "Nazca je rozsáhlá oblast o rozloze více než 400 kilometrů čtverečních a žádný podrobný výzkum nikdo ještě neudělal," dodal s tím, že byla detailně prozkoumána pouze severní část planiny. Snímky zbývající plochy pořízené bezpilotními letouny byly sice ve vysokém rozlišení, ale lidské oko by potřebovalo roky, ne-li desetiletí, aby všechny obrazce odhalilo. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'WSJ: Hon na údajné špiony zasévá strach mezi ruskými vědci' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Věda a technika (vat) - Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024100301891|511687. Vydána 05.10.2024 4:10:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'WSJ: Hon na údajné špiony zasévá strach mezi ruskými vědci' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Věda a technika (vat) - Politika (pol) - Kriminalita a právo (zak). ID zprávy: T2024100301891|511687. Vydána 05.10.2024 4:10:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.