Sázavský klášter a GASK budou hostit mezinárodní konferenci o svatém Prokopovi

Sázava (Benešovsko) 31. října (ČTK) - Nejnovější poznatky a dosud nepublikované archeologické nálezy představí mezinárodní vědecká konference o svatém Prokopovi. Bude se konat 6. až 8. listopadu v Sázavském klášteře v Sázavě na Benešovsku a Galerii Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře. Akce k letošnímu výročí 820 let od Prokopova údajného svatořečení se zúčastní odborníci z Česka, Polska a Německa. Představí nejnovější výsledky bádání spojeném se Sázavským klášterem a zaměří se i na proměny kanonizace v prokopských časech a dnes a obecně života středověké duchovní společnosti, informovala dnes ČTK mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) Blanka Černá. Prvním z míst badatelského setkání bude 6. listopadu Sázavský klášter, národní kulturní památka, která je úzce spojená s životem a dílem svatého Prokopa. Součástí nynější obnovy kláštera jsou i výzkumné práce, které přinášejí nové nálezy a pohledy na historii klášterního areálu. Odborníci z NPÚ představí dosud nepublikované archeologické nálezy odhalené při přípravě obnovy svatoprokopské jeskyně. V novém světle tak bude možné rekonstruovat dosud neznámou středověkou zástavbu situovanou v sousedství klášterního kostela, studovat život zdejších obyvatel a nahlížet na podobu dobové materiální kultury. V následujících dvou dnech se dějištěm konference stane kongresové centrum GASK v Kutné Hoře, které nabídne sedm tematických bloků a moderovanou diskuzi. Cílem je reflexe osobnosti a osudu svatého Prokopa v kontextu doby, ve které žil a doby jeho svatořečení. Mezinárodní třídenní konference je věnována přednímu odborníkovi na osobnost svatého Prokopa a výzkum v Sázavském klášteře Petru Sommerovi k jeho nedožitým 75. narozeninám. Pořadateli a partnery akce jsou Státní oblastní archiv v Praze, Archeologický ústav Praha a Historický ústav Akademie věd České republiky, Národní památkový ústav, Leibniz-Institut für Geschichte und Kultur des östlichen Europa, Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Arcibiskupství pražské, Středočeský kraj a České muzeum stříbra Kutná Hora. Svatý Prokop, jehož památku slaví římskokatolická církev 4. července, bývá zobrazován jako řeholník, nebo opat s ďáblem u nohou. Tento zakladatel a první opat Sázavského kláštera se narodil koncem 10. století v Chotouni na zemanské tvrzi. Stal se pražským kanovníkem, záhy však úřad i rodinu opustil a zvolil si život poustevníka - zpočátku v jeskyni u Jinonic, poté v lesích při Sázavě. Zde se setkal s knížetem Oldřichem, který ho později vybídl k vybudování kláštera, jehož se stal opatem. Klášter byl centrem slovanské liturgie a písemnictví, a to až do roku 1096, kdy z něj byli slovanští mniši vyhnáni a nahrazeni benediktýny z Břevnova. Prokop zemřel v březnu 1053, prohlášen za svatého byl 4. července 1204. V roce 1588 byly jeho ostatky ze Sázavského kláštera vyzvednuty a uloženy v kostele Všech svatých na Pražském hradě. khj ver - sdílejte článek