Hrad Helfštýn představí zázemí muzejních pracovníků, chystá své ateliéry
Olomouc 12. června (ČTK) - Pod ruce restaurátorů, kurátorů, ornitologů či archeologů budou moci o tomto víkendu nahlédnout návštěvníci středověkého hradu Helfštýn na Přerovsku. Hrad, který spadá pod správu Muzea Komenského, chystá své tradiční Helfštýnské ateliéry, na kterých každoročně představuje práci muzejních pracovníků. Letos akci navíc provoní káva a oživí tradiční řemesla. Cílem akce je lidem představit profese, které jsou jinak ukryty za dveřmi muzejních pracoven, řekl ČTK kastelán hradu Jan Lauro. Helfštýnské ateliéry patří mezi tradiční programové body hradu.
'Na své si přijde každý, koho zajímá, co se děje v jednotlivých odděleních muzejní instituce. Pracovníci Muzea Komenského v Přerově na Helfštýně poodhalí část svých aktivit spojených s výstavnictvím, prací se sbírkami, nebo činností ornitologické stanice Ornis. Formou výtvarných dílen, workshopů a kvízů se tak návštěvníci přesvědčí, že práce v muzeu může být kreativní a zábavná,' uvedl kastelán.
Ke stanovištím muzejních kurátorů, výstavářů a ornitologů se na hradě letos připojí členové historicko-řemeslné skupiny Non Sancti, která ve svém dobovém táboře chystá dílny středověkých řemesel. 'Návštěvníci si mohou s brašnářem vyzkoušet ražbu do kůže, řezbář jim připraví dláta k rytí a vyřezávání do dřeva a s hrnčířkou si budou moci roztočit šlapací kruh. Tkadlec jim ukáže práci na stavu a výšivkářka povede zvídavé při tvorbě s jehlou a nití,' doplnil kastelán.
Celou akci letos provoní káva připravovaná klasickými i alternativními způsoby v tradičních džezvách, moderních aero-pressech nebo vakuum-potech připomínajících alchymistické náčiní. Návštěvníci se mohou těšit i na upražení čerstvé porce v historické pražičce pod vedením Studia Bez kliky. Program doprovodí také hradní antikvariát i hudební program.
Ateliéry představují práci pracovníků Muzea Komenského, pod které hrad spadá. Muzeum spravuje přerovský zámek, některé domy na přerovském Horním náměstí i ornitologickou stanici Ornis se záchrannou stanicí. Helfštýnské ateliéry patří k nejmladším trvalým akcím, které obohatily sezonní program hradu. Řadí se mezi ně také Helfštýnská pouť první červencový víkend, která nabídne celodenní program plný řemesel a soutěží spojený s historickým tržištěm. Nejznámější ale zůstává srpnové mezinárodní sympozium kovářů s názvem Hefaiston.
ftv gcm
Studie: Válka na Ukrajině způsobila emise odpovídající 175 milionům tun CO2
Berlín 13. června (ČTK) - Ruská invaze na Ukrajinu způsobila emise skleníkových plynů odpovídající 175 milionům tun oxidu uhličitého (CO2), vyplývá ze studie, o níž dnes informuje server německé veřejnoprávní televize ARD. Válka podle ní klima poškodila stejně jako celoroční používání 90 milionů aut. Finančně se škody dají vyčíslit na více než 32 miliard dolarů (730 miliard Kč).
Samotné bojové operace podle autorů studie nazvané 'Klimatické škody způsobené ruskou válkou na Ukrajině', kterou představili v Berlíně, vedly k emisím odpovídajícím 51,6 milionu tun CO2. Velká většina tohoto množství připadá na spotřebu pohonných hmot letadly, vrtulníky, tanky či vojenskými nákladními auty. Na straně Ruska to zatím bylo 32,5 milionu tun a na straně Ukrajiny 9,4 milionu tun. Další znečištění způsobily výroba a nasazení bomb, granátů či min, ale také třeba výstavba opevnění či zákopů.
Ještě škodlivější jsou podle 120stránkové studie, která vznikla ve spolupráci s ukrajinským ministerstvem životního prostředí, nepřímé dopady války. Téměř třetina - 32 procent - emisí totiž připadá na výstavbu či opravy zničených a poškozených budov, průmyslových zařízení a infrastruktury. Za dalších 14 procent emisí, které se kvůli válce dostaly do ovzduší, mohou dopady na mezinárodní leteckou dopravu. To, že se aerolinky musí vyhýbat leteckým prostorům nad Ukrajinou, Ruskem a Běloruskem, vedlo k emisím navíc ve výši odpovídající nejméně 24 milionům tun CO2.
Nezanedbatelnou položkou jsou také požáry, a to jak ty způsobené přímo válkou, tak ty, které vznikly z jiných příčin, ale kvůli bojům jejich hašení trvalo déle, a plameny tak zasáhly větší území. Celková bilance v této oblasti podle autorů studie odpovídá 22,9 milionu tun CO2.
Dalšími zdroji znečištění skleníkovými plyny v důsledku války jsou pak poškození energetické infrastruktury v obou zemích či dopravní prostředky, které miliony uprchlíků použily, aby se dostaly z napadené země.
mtw mka
