FT: Španělsko bude mít poprvé za téměř 20 let nižší deficit rozpočtu než Německo
Madrid 17. listopadu (ČTK) - Španělsko by příští rok mělo mít poprvé za téměř dvě desetiletí nižší rozpočtový deficit než Německo, upozornil list Financial Times. Španělský deficit se má podle nejnovější prognózy centrální banky letos snížit již pátým rokem za sebou, a to na 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Příští rok pak dále klesne na 2,3 procenta. Rozpočtový schodek Německa se má podle nezávislé skupiny poradců vlády příští rok naopak zvýšit na 3,1 procenta z letošních 2,3 procenta HDP.
Španělsko, čtvrtá největší ekonomika v Evropě, bylo velkou obětí krize v eurozóně. Po letech robustního růstu a vyšších daňových příjmů se však zemi podařilo snížit deficit. Zhruba 17 let od ukončení dluhové krize v eurozóně jsou tak bývalé problémové ekonomiky regionu - Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko a Španělsko - na lepší fiskální trajektorii než země, které pomohly stabilizovat blok, tedy Německo a Francie.
Od krize v eurozóně se výrazně změnila finanční situace jednotlivých zemí eurozóny. Ekonomické vyhlídky Španělska se zlepšily, což se odrazilo v růstu poptávky po španělských státních dluhopisech, podobně jako u Itálie a Řecka. Díky tomu se snížil dodatečný úrok, který investoři požadují za držení španělských desetiletých státních dluhopisů proti německým vládním dluhopisům, který slouží jako měřítko obav investorů, na přibližně 0,5 procentního bodu, což je nejméně od doby před dluhovou krizí v eurozóně. V době krize činil více než šest procentních bodů.
Španělsko má nyní levnější půjčky než Francie, která byla dlouho považována za jednoho z nejbezpečnějších dlužníků v eurozóně. Německý dluh však zůstává bezpečným přístavem eurozóny, navzdory očekávanému růstu deficitu, a to díky síle největší ekonomiky bloku a nižšímu zadlužení oproti světovým ekonomikám, včetně USA.
Od spuštění eura v roce 1999 do dluhové krize Španělsko silně rostlo, což mu v desetiletí do roku 2007 umožnilo mít nižší rozpočtový deficit než Německo. Kombinace vysokého růstu a nízkých úrokových sazeb však vyústila v realitní bublinu a následnou bankovní krizi. Země pak získala nouzovou finanční pomoc z evropských fondů 41 miliard eur (991 miliard Kč).
Španělsko se nyní řadí mezi nejrychleji rostoucí velké rozvinuté ekonomiky. Od roku 2022 činí průměrný čtvrtletní růst 3,9 procenta, zatímco v případě Německa je to pouze 0,3 procenta. Růst španělské ekonomiky pohání kombinace imigrace, cestovního ruchu, nízkých nákladů na energii a veřejných výdajů, včetně fondů EU.
V době krize v eurozóně rozpočtový deficit Španělska stoupl až na 11,5 procenta HDP. Celkový dluh země tak vyskočil na více než 100 procent HDP ze zhruba 35 procent v roce 2007. Celkový duh země ale i nadále zůstává vysoký. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) činí zhruba 100,4 procenta HDP, zatímco dluh Německa je 64,4 procenta HDP.
irl nim
Japonská ekonomika kvůli americkým clům poprvé za šest čtvrtletí klesla
Tokio 17. listopadu (ČTK) - Japonská ekonomika v období červenec až září v celoročním přepočtu klesla o 1,8 procenta. To byl první pokles za šest čtvrtletí. Důvodem byl propad vývozu v reakci na dovozní cla uvalená Spojenými státy, ale také pokles investic do bydlení. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila japonská vláda.
V předchozích třech měsících se hrubý domácí produkt (HDP) po revizi zvýšil o 2,3 procenta. Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali v průměru propad o 2,5 procenta. Podle ekonomů nebyl pokles tak výrazný, jak se očekávalo, a pravděpodobně je to spíše dočasný propad, než začátek recese. Mezičtvrtletně se HDP snížil o 0,4 procenta.
Vývoz ve sledovaném období ve srovnání s předchozím čtvrtletí klesl o 1,2 procenta. To byl první pokles za dvě čtvrtletí způsobený stagnací dodávek automobilů do USA. Japonsko a Spojené státy se dohodly v červenci na snížení cla na automobily na 15 procent z 27,5 procenta. Nová sazba vstoupila v platnost v polovině září. Klesl ale i dovoz, a to o 0,1 procenta.
Ekonom společnosti Mitsubishi UFJ Research and Consulting agentuře PAP řekl, že pokles vývozu byl menší, než se očekávalo, díky silné poptávce po digitálních produktech v Asii, včetně polovodičů a dalších elektronických součástek. V tomto čtvrtletí by vývoz podle něj měl přestat klesat a japonská ekonomika by nakonec mohla odvrátit recesi.
Soukromá spotřeba, která tvoří více než polovinu ekonomiky, vzrostla o 0,1 procenta díky poptávce po nápojích v letních vedrech. Zbrzdil ji ale růst cen potravin. Kapitálové investice stouply o jedno procento díky výdajům na software.
Ministr hospodářství a fiskální politiky Minoru Kiuči v prohlášení uvedl, že názor vlády, podle kterého se ekonomika mírně zotavuje, částečně díky odolným spotřebitelským výdajům a kapitálovým investicím, se nemění. Ekonomové však sledují, zda soukromá spotřeba, důležitý pohon růstu, může posílit i přes přetrvávající inflaci, protože dopad vyšších amerických cel je zřejmý.
Někteří ekonomové tvrdí, že japonská ekonomika se pravděpodobně vrátí na cestu oživení v období říjen až prosinec. Podpoří ji odolné spotřebitelské výdaje a investice soukromého sektoru. Jednorázový dopad propadu investic do bydlení by měl slábnout. Ekonomové oslovení Japonských centrem pro ekonomický výzkum očekávají v posledních třech měsících roku zvýšení HDP o 0,6 procenta.
Slabé údaje o HDP přicházejí v době, kdy vláda premiérky Sanae Takaičiové připravuje balíček stimulačních opatření, která mají domácnostem pomoci zvládnout rostoucí životní náklady a podnítit investice v důležitých oblastech růstu. Ministryně financí Sacuki Katajamaová v neděli novinářům řekla, že navrhovaná stimulační opatření přesáhnout 17 bilionů JPY (2,3 bilionu Kč).
irl nim
DALŠÍ ZPRÁVY
ZLATOVNA .CZ
