Abdikace dánské královny by mohla naznačit cestu Karlu III., píše britský tisk
Londýn/Kodaň 13. ledna (ČTK) - Nečekaná abdikace, kterou dánská královna Margrethe II. ohlásila v silvestrovském projevu, by mohla naznačit cestu britskému panovníkovi Karlu III., napsal britský tisk. Třiaosmdesátiletá královna se vzdala koruny ve prospěch svého syna, prince Frederika. Král Karel, kterému je 75 let, na trůn sice dlouho čekal, ale mohl by aspoň naznačit, kdy hodlá předat vládu svému synovi Williamovi, vyzval například spíše levicový The Guardian.
Karel III. usedl na britský trůn v září 2022 poté, co v 96 letech zemřela jeho matka, královna Alžběta II. V důsledku britské koloniální politiky se stal vládcem 14 zemí. Otázky o Karlově délce panování vyvolal nejen jeho věk, ale i výrazně vyšší obliba jeho syna, poznamenala agentura AFP.
"Král Karel by se mohl rozhodnout abdikovat za pět nebo deset let a předat trůn Williamovi a Kate, dokud jsou ještě mladí, protože rozhodnutí královny Margrethe přijali v Dánsku opravdu dobře," řekl deníku Daily Mail královský životopisec Phil Dampier. Karla by k tomu mohla vést vůle učinit co nejlepší rozhodnutí pro britskou královskou rodinu jako celek, uvádí Dampier a připomíná, že britský korunní princ a jeho manželka mají velmi dobré vztahy s dánským princem Frederikem, který se ujme vlády v neděli.
Dánská panovnice své rozhodnutí oznámila 31. prosince a podle průzkumu s jejím krokem souhlasí více než 80 procent obyvatel, píše agentura AFP. Podobně se rozhodli již dříve i jiní panovníci: španělský král Juan Carlos I. abdikoval v roce 2014, o rok dříve tak učinili nizozemská královna Beatrix a belgický král Albert II. V poslední době stoupá tlak i na švédského krále Carla Gustafa, kterému je 77 let.
"Král Karel by měl následovat dánský příklad a říct nám, kdy abdikuje," píše deník The Guardian, který si jako jeden z mála britských deníků dovolí otevřenou kritiku královské rodiny. Dánská abdikace je podle The Guardianu "znakem citlivé konstituční monarchie".
"Pro radikály by mohla být geriatrická evropská monarchie pohřbená v domech s pečovatelskou službou vítaná. Snižuje to riziko nehod a skandálů, jaké postihly Španělsko za vlády Juana Carlose, nebo vměšování do demokratické politiky," píše The Guardian. Práce krále, ač ceremoniální, je náročná a nikdo by ji neměl zastávat až do smrti, zejména pokud má připraveného následníka, dodal The Guardian.
lsa jrm
Vznik palestinského státu by pomohl izolovat Írán, řekl Blinken
Káhira 11. ledna (ČTK) - Nejlepším způsobem, jak stabilizovat Blízký východ a izolovat Írán a jeho spojence, je nabídnout Palestincům možnost vzniku samostatného státu. Po jednání s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím to dnes prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Pokud však toto řešení spojené s integrací Izraele do regionu nevyjde, lze se obávat další "destrukce a nihilismu" ze strany teroristických organizací a povstaleckých skupin, varoval Blinken na závěr své čtvrté blízkovýchodní cesty od začátku války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás.
Írán jako nepřítel Izraele podporuje Hamás, libanonské šíitské hnutí Hizballáh a podle britských a amerických zástupců také jemenské povstalce Húsíe, kteří svými útoky už týdny ohrožují námořní dopravu v Rudém moři.
"Je to nejlepší způsob, jak izolovat, jak odsunout na okraj dění Írán a jeho spojence, kteří nám a v podstatě všem ostatním v regionu působí velké potíže," prohlásil Blinken podle agentury Reuters o vytvoření samostatného palestinského státu.
Odkázal se tak na postoj současné administrativy prezidenta Joea Bidena, která podporuje tzv. dvoustátní řešení konfliktu na Blízkém východě - vznik samostatné Palestiny, které by vládla eventuálně reformovaná Palestinská autonomie.
"Druhou cestou je být nadále svědky terorismu, nihilismu a destrukce ze strany Hamásu, Húsíů, Hizballáhu, všech podporovaných Íránem," dodal Blinken.
Při jedné ze svých prvních návštěv Izraele po začátku konfliktu šéf americké diplomacie poznamenal, že diplomatické sbližování Izraele a Saúdské Arábie v uplynulém roce mohlo být jednou z příčin, proč se Hamás rozhodl na Izrael zaútočit.
Egypt se společně s Katarem snaží zprostředkovat jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem, který USA a Evropská unie označují za teroristickou organizaci. Sísí podle prohlášení svého úřadu Blinkena informoval o nejnovějším vývoji. Izrael přistoupil na několikadenní příměří výměnou za propuštění desítek rukojmích koncem listopadu, od té doby však přes četné výzvy pokračuje v operaci proti Hamásu v Pásmu Gazy. Při ní již podle úřadů v Gaze řízených Hamásem zemřelo přes 23.000 lidí. Útok Hamásu, který vyvolal izraelskou odvetu, připravil 7. října o život na 1200 lidí.
Blinken návštěvou Egypta dnes zakončil svoji čtvrtou cestu po Blízkém východě od začátku války Šéf americké diplomacie navštívil Jordánsko, Katar, Spojené arabské emiráty, Saúdskou Arábii, Egypt a na začátku cesty také Řecko a Turecko.
kpc vdv ank
