Lidé mohli nosit obuv už před desítkami tisíc let, uvádí jihoafrická studie
Pretoria 15. listopadu (ČTK) - Lidé mohli nosit obuv už před desítkami tisíc let, uvádí tým jihoafrických vědců. Naznačují to podle něj stopy nalezené na jižním pobřeží Jihoafrické republiky. Dosud nejstarší přímé důkazy o obuvi pocházejí z amerického státu Oregon a evropských lokalit z období před asi 10.000 lety, nová studie zveřejněná v odborném časopise Ichnos by přelomový okamžik posunula v čase až do doby před 150.000 lety, píše list Haarec.
Tým se konkrétně zaměřil na tři zkamenělé stopy staré 75.000 až 150.000 let a už dříve nalezené na jižním pobřeží Jihoafrické republiky. Znatelně u nich chybí otisky prstů, které by zanechala bosá noha.
Naši předci se v pobřežních oblastech dnešní Jihoafrické republiky v té době pohybovali v drsném terénu. "Předpokládali jsme, že lidé byli běžně bosí. Pobřeží ale tehdy bylo plné ostrých skal," řekl jeden z vedoucích autorů studie, paleoantropolog Bernhard Zipfel z Univerzity Nelsona Mandely. Bylo by podle něj logické, aby si tehdejší hominidé chránili nohy. "Před 100.000 lety mohlo být poranění chodidla smrtelné," uvedl.
Nalezené stopy nicméně nejsou průkazné, upozornil vědecký tým. Nelze například zjistit, nakolik bylo nošení obuvi obvyklé - naši předci si například mohli nohy chránit jen za určitých okolností. Povrch stop je také relativně malý a mělčí otisky prstů mohou rychleji erodovat.
Odborníci se však domnívají, že stopy na všech třech lokalitách - přímořských Kleinkrantz, Goukamma a Woody Cape - naznačují, že lidé, možná děti nebo malí dospělí, měli na nohou připevněné sandály s tvrdou podrážkou. Obuv na noze mohly přidržovat řemínky, jak naznačují stopy z Kleinkrantzu.
Nalezené otisky patrně pocházeli od Homo sapiens, uvedli odborníci. "Nemůžeme plně vyloučit Homo naledi či Homo helmei, ale ti jsou mnohem méně pravděpodobní," řekl druhý vedoucí studie Charles Helm, rovněž z jihoafrické Univerzity Nelsona Mandely, a to s odkazem na dva vyhynulé předchůdce člověka moudrého, jediného žijícího druhu rodu Homo.
Otázka první obuvi přímo souvisí s otázku, kdy se lidé začali poprvé odívat. Ani na ni ale neexistuje jasná odpověď. Někteří vědci se logicky domnívají, že by se moderní lidé, méně ochlupení než jejich předci, nedostali daleko, kdyby africký kontinent opustili vstříc chladnější Evropě neošacení a neobutí. Obě tyto skupiny oblečení ale vznikly patrně společně, uvedl Helm. Scénář, ve kterém by první lidé pobíhali pouze v botách a ničem jiném, je tedy zábavný, ale nepravděpodobný, píše Haarec.
nim jrm
Stát zřejmě bude dál vyplácet rybářům náhrady za škody způsobené kormorány
Praha 14. listopadu (ČTK) - Stát zřejmě bude i v příštích třech letech vyplácet rybářům náhrady za škody, které jim na rybách způsobili kormoráni. Prodloužení kompenzací předpokládá poslanecká novela zákona, podle které mohou rybáři uplatnit nárok na odškodnění za letošní a uplynulé dva roky. Předlohu dnes schválila Sněmovna zrychleně už v prvním čtení, nyní ji čeká posouzení v Senátu.
Skupina poslanců původně ze všech sněmovních stran ve zdůvodnění uvedla, že kormorán je kvůli dlouhodobé "neodůvodnitelné ochraně" ze strany EU i členských států stále přemnožený, a není předpoklad, že by se jeho populace v dohledné době snížila. Zástupce Pirátů Jakub Michálek později podpis pod předlohou stáhl.
"Návrh je nesystémový a bude nás stát nemalé peníze," uvedla dnes za Piráty Klára Kocmanová. Podle Petra Bendla (ODS) se systémové řešení nenalézá v Česku, ale v Evropské unii. Rovněž podle Michala Kučery (TOP 09) je nutné evropské řešení, zejména v místech, kde kormorán hnízdí. "Tam se musí snižovat jeho stav," uvedl.
Stát obnovil odškodňování rybářů od roku 2018, i dvě předchozí novely se týkaly vždy tří let. "Předpokladem pro nastavení těchto přechodných období mělo být postupné snižování predačního tlaku kormorána velkého na rybí obsádky a odstraňování nejzávažnějších problémů spojených s jeho přemnožením v důsledku dlouhodobé a nedůvodné ochrany tohoto druhu v celé Evropské unii. Tento předpoklad však naplněn nebyl," napsali poslanci v důvodové zprávě nynější předlohy.
Náhrady by podle ní měly zůstat stoprocentní, stát by tedy mohl podle předkladatelů vyplácet odškodnění v průměru kolem 50 milionů korun ročně. Odhadované škody na rybách se odhadují podle nich na více než 100 milionů korun za rok. Kompenzace by se ale týkaly prokázaných přímých škod, tedy způsobených konzumací, nikoli nepřímých, vzniklých například poraněním a druhotným úhynem ryb.
V dřívější minulosti stát rybáře za škody způsobené kormoránem odškodňoval. Praxe skončila s dubnem 2013, kdy kormorán vypadl ve vyhlášce ze seznamu zvláště chráněných živočichů.
mbc rdo
