Drážďanský soud uložil za vyloupení klenotnice několikaleté tresty vězení
Drážďany (Německo) 16. května (zpravodaj ČTK) - Za vyloupení drážďanské barokní klenotnice Zelená klenba (Grünes Gewölbe) v roce 2019 dnes soud v saském hlavním městě uložil tresty několika let vězení. Pět ze šesti souzených mužů z nechvalně známého berlínského klanu Remmových poslal soud do vězení až na šest let a tři měsíce, jednoho osvobodil. Loupež Německo šokovala svou drzostí, neboť pachatelé se zmocnili předmětů mimořádného historického významu. Hodnota šperků byla vyčíslena na 113 milionů eur (asi 2,7 miliardy Kč).
Výše trestů vězení se pohybuje od čtyř let po šest let a tři měsíce. Obžaloba navrhovala soudu vynést verdikty až do šesti let a osmi měsíců, obhajoba naopak požadovala tresty pod šest let.
Šperky byly dlouho považovány za ztracené, neboť se předpokládalo, že lupiči drahé kameny vytrhali a cenné kovy roztavili. Zlom nastal loni v prosinci, kdy byla větší část šperků do Drážďan vrácena. Byl to výsledek dohody mezi obžalovanými, státním zastupitelstvím a soudem výměnou za nižší tresty.
Čtyři z obžalovaných se přiznali a pátý při procesu tvrdil, že sice ukradl nářadí použité při akci, spolupachatelem ale nebyl. Šestý pak měl alibi z berlínské pohotovosti, kde se v den činu nechal ošetřit. Proces se třemi obžalovanými soud vedl podle trestního zákoníku pro mladistvé.
Všech šest souzených mužů spojují příbuzenské vztahy v rámci rodiny Remmových, která je arabského původu. Tomuto klanu je přičítána řada kriminálních aktivit od drogových deliktů po loupeže, mimo jiné také krádež stokilogramové zlaté mince Big Maple Leaf z berlínského Bodeho muzea v roce 2017. Dva z obžalovaných v případu drážďanské klenotnice si v současnosti odpykávají několikaleté tresty za krádež této zlaté mince. Jedním z nich je Ahmed Remmo, kterého soud dnes osvobodil.
Pachatelé se do drážďanského Rezidenčního zámku, ve kterém se klenotnice nachází, vloupali 25. listopadu 2019. S pomocí sekyr rozbili vitrínu a odnesli šperky ze 17. a 18. století. Ukradli 21 šperků obsahujících 4300 diamantů a briliantů a při loupeži způsobili také věcnou škodu ve výši přesahující milion eur (89 milionů Kč).
Aleš Zápotocký jd
Muzeum města Brna vystaví rukopisy spjaté s počátky kláštera na Starém Brně
Brno 16. května (ČTK) - Muzeum města Brna v červnu vystaví vzácné rukopisy spjaté s počátky kláštera na Starém Brně, který založila před 700 lety královna Eliška Rejčka. Právě ona nechala rukopisy na své náklady zhotovit a věnovala je novému konventu cisterciaček. "Bude to vůbec poprvé po 240 letech na území České republiky, kdy budou mít návštěvníci výstavy možnost vidět tento ojedinělý soubor rukopisů pohromadě a naživo," uvedla mluvčí muzea Barbora Kachlířová.
Po zrušení kláštera Josefem II. se šest gotických manuskriptů dostalo do Rakouské národní knihovny ve Vídni, dva do kláštera v Rajhradě na Brněnsku a jeden do Moravského zemského archivu. Vídeňské rukopisy od roku 1782 neopustily rakouskou metropoli. Muzeu města Brna se podařilo u příležitosti výroční výstavy zorganizovat výpůjčku čtyř exemplářů z původního Eliščina daru. Budou vystaveny se svými třemi moravskými protějšky.
Výstava začne na Špilberku 1. června, potrvá do 20. srpna. Dalším unikátním exponátem bude restaurovaný model baziliky Nanebevzetí Panny Marie, která je součástí starobrněnského kláštera. Dřevený artefakt snad býval součástí sochy představující Elišku Rejčku. Klečící královna měla model kostela na rukou, avšak figura se nedochovala. Restaurátoři model opravili a připravili pro chystanou výstavu nazvanou Eliška Rejčka: Dar středověku.
Součástí výstavy bude také výběr archeologických nálezů z cisterciáckého kláštera Owińska v Polsku, kde Eliška Rejčka trávila dětství. Jako připomínku dalších osudů starobrněnského kláštera si návštěvníci prohlédnou barokní kopii Palladia města Brna, tedy obrazu Madony svatotomské, která se stala symbolem a ozdobou baziliky Panny Marie po přesunu řádu augustiniánů od svatého Tomáše na Staré Brno.
Eliška Rejčka (1288 až 1335) byla dcerou polského krále a provdala se za Přemyslovce Václava II. Po jeho smrti si vzala Rudolfa Habsburského, který tak legitimoval nárok na český trůn. I poté, co podruhé ovdověla, uchovala si vliv a postavení. Zbraslavská kronika k 15. květnu 1323 zmiňuje, že Eliška uvedla řádové sestry do kláštera na Starém Brně. Další listina pochází z 1. června téhož roku, kdy Eliška věnovala cisterciačkám trhové vsi Měnín a Hustopeče s vesnicemi Starovice a Starovičky.
tmd hj
DALŠÍ ZPRÁVY
