V Rusku se odehrává tzv. měkké znárodňování klíčových firem, tvrdí server
Moskva 8. srpna (ČTK) - Ruské úřady pokračují v rozšiřování kontroly státu nad klíčovými odvětvími ekonomiky. Po vyvlastnění železáren, největšího výrobce těstovin, firem zabývajících se lovem krabů na Dálném východě a tří největších výrobců alkoholu toto takzvané měkké znárodňování postihlo největšího přepravce nákladů po železnici PGK, upozornil server The Moscow Times, který ruské úřady nedávno v Rusku zakázaly.
Řízení společnosti PGK podle zdrojů deníku Kommersant převzala státní banka VTB, za jejíž úvěr firma ručila svými 70.000 vagony. Do loňského listopadu firma patřila miliardáři Vladimiru Lisinovi, který býval svého času nejbohatším Rusem. Pak ale firmu v hodnotě bezmála tří miliard dolarů (přes 69 miliard Kč) koupila málo známá akciová společnost Avrora Invest, která podle The Moscow Times patří Timuru a Ruslanu Babajevovým, synům někdejšího viceprezidenta státních drah Salmana Babajeva. To, že o firmu přišli, může podle zdrojů listu souviset s tím, že nesplnili sliby, které ohledně transakce dali investorům, včetně VTB.
Nezávislý server Novaja gazeta Jevropa a ruská pobočka Transparency International spočítaly, že za dva roky války na Ukrajině bylo v Rusku znárodněno více než 180 soukromých firem v celkové hodnotě přes bilion rublů (více než čtvrt bilionu Kč), což představuje asi 0,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) země. O přesunu strategických podniků a aktiv za bilion rublů do státního vlastnictví hovořil letos na jaře také generální prokurátor Igor Krasnov.
Stát se zaměřil hlavně na podniky s vojenskou produkcí, stejně jako na majetek podnikatelů, kteří emigrovali. Nejčastěji se znárodňují strojírenské a potravinářské podniky, jakož i přístavy a nemovitosti. Mezi znárodněnými firmami je 16 strategicky důležitých zbrojovek, jejichž celková hodnota přesahuje 333 miliard rublů, uvedl Krasnov podle The Moscow Times. Podle prokurátor byly tyto firmy nezákonně zprivatizovány a v některých případech se dostaly i do rukou lidí sídlících ve znepřátelených zemích, kteří se podle prokurátora důsledně snažili tyto ruské podniky zničit, a poškodit tak obranyschopnost Ruska.
msk spr
Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu dnes klesl o dalších šest procent
Kyjev/Moskva 8. srpna (ČTK) - Tranzit ruského plynu ukrajinskou přepravní soustavou dnes klesl o dalších šest procent na 37,25 milionu metrů krychlových. S odkazem na provozovatele ukrajinské přepravní soustavy GTS to napsal server deníku Ukrajinska pravda. Přeprava plynu ale pokračuje normálně a v souladu s objednávkami. Zpráva přichází den poté, co se cena plynu pro evropský trh dostala na letošní maximum.
K růstu cen plynu přispívají obavy o plynulost dodávek v důsledku intenzivních bojů mezi ruskými a ukrajinskými silami v ruské Kurské oblasti blízko posledního funkčního tranzitního bodu pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.
Ukrajinský provozovatel soustavy pro tranzit zemního plynu dnes podle Ukrajinské pravdy zopakoval, že ruský zemní plyn pokračuje v normálním tranzitu přes Ukrajinu do Evropy, navzdory zprávám o střetech poblíž města Sudža, kde je nyní zároveň jediný tranzitní bod.
"Gazprom dodává ruský plyn pro tranzit přes území Ukrajiny v množství potvrzeném ukrajinskou stranou přes měřicí stanici Sudža, pro 8. srpen je to 37,3 milionu metrů krychlových," řekl agentuře Interfax mluvčí Gazpromu Sergej Kuprjanov. Dodal, že na středu byl požadavek 39,4 milionu metrů krychlových.
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dopoledne vykazovala nárůst o deset eurocentů na 38,65 eura za megawatthodinu (MWh). Cena v TTF je pro evropský trh s plynem určující. Ve středu se v jednu chvíli dostala na 38,75 eura za MWh a ocitla se nejvýše v letošním roce. Právě vyšší cena může snižovat poptávku, kvůli níž jsou aktuální dodávky nižší.
Ruské zdroje citované americkým Institutem pro studium války (ISW) uvedly, že ukrajinští vojáci obsadili v Sudži stanici, která je součástí sítě zajišťující přepravu plynu do Evropy. Geolokalizované snímky podle ISW ukazují, že Ukrajinci zajali na kontrolním stanovišti v Sudži přes 40 Rusů.
Od května 2022 začalo přes Ukrajinu do EU proudit zhruba o třetinu méně ruského plynu než předtím. Ukrajina totiž tehdy rozhodla, že přestane umožňovat Gazpromu tranzit plynu přes stanici Sochranovka, jeden ze dvou tranzitních bodů na ukrajinském území. Zdůvodnila to invazí ruských vojsk. Posledním tranzitním bodem v provozu tak zůstává Sudža.
Od konce února 2022, kdy Moskva zahájila vojenskou invazi na Ukrajinu, západní státy postupně uvalily řadu sankcí na Rusko, které se dotýkají rovněž energetiky. Zároveň se ale dosud nepodařilo dořešit závislost na ruském plynu.
boz spr
