Německá vláda schválila regulované ceny plynu a elektřiny, oznámil Scholz
Berlín 25. listopadu (zpravodaj ČTK) - Německá vláda schválila maximální ceny elektřiny a plynu. Dnes to na tiskové konferenci s francouzskou premiérkou Élisabeth Borneovou oznámil kancléř Olaf Scholz. Výhody z regulovaných cen, které budou platit od ledna, budou mít nejen domácnosti, ale i podniky a průmysl.
"Kabinet právě v tento čas dospěl k důležitému závěru ve zrychleném řízení, neboť je to naléhavé. Cenové brzdy pro plyn, elektřinu a dálkové teplo přicházejí," řekl Scholz.
Domácnosti a také malé a střední podniky dostanou od dodavatelů 80 procent předchozí průměrné roční spotřeby zemního plynu a tepla za 12 centů (2,90 Kč), respektive za 9,50 centu (2,30 Kč) za kilowatthodinu. Průmysloví zákazníci budou mít nárok na 70 procent předchozí spotřeby zemního plynu nebo 80 procent spotřeby tepla za sedm centů (1,70 Kč), respektive 7,50 centu (1,80 Kč) za kilowatthodinu.
Za elektřinu budou domácnosti spolu s menšími a středními podniky platit 40 centů (9,70 Kč) za kilowatthodinu, a to až do výše 80 procent jejich předchozího ročního průměru spotřeby. Pro průmyslové zákazníky je stanovena cena 13 centů (3,20 Kč) za kilowatthodinu do 70 procent loňské spotřeby.
Regulované ceny energií chce Německo financovat ze stabilizačního fondu, který bude mít do roku 2024 k dispozici až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč). Část peněz pro fond si Berlín vypůjčí, další chce získat odebráním neočekávaných zisků energetických společností. To se bude týkat zejména producentů elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterým výrobní náklady kvůli energetické krizi nevzrostly. Z vysokých cen elektřiny ale těží i provozovatelé uhelných či jaderných elektráren.
Zastropované ceny energií označuje Německo jako druhou fázi pomoci. Prvním krokem je jednorázová úleva, kdy stát uhradí domácnostem a menším firmám prosincové zálohy za plyn a dálkové teplo.
Aleš Zápotocký jrm
Zemřel básník Enzensberger, jeden z nejvýznamnějších německých intelektuálů
Mnichov (Německo) 25. listopadu (ČTK) - Ve věku 93 let zemřel ve čtvrtek německý básník Hans Magnus Enzensberger. S odvoláním na Suhrkampovo nakladatelství o tom dnes informovala agentura DPA. Enzensberger bývá považován za jednoho z nejvýznamnějších německých intelektuálů a spolu s Günterem Grassem, Martinem Walserem nebo Heinrichem Böllem k nejdůležitějším postavám německé poválečné literatury.
Do širokého povědomí se zapsal v 60. letech jako "rozhněvaný mladý muž" sbírkou básní Obrana vlků, ve které kritizoval skeptickou společenskou náladu poválečného Německa. Platí za světově uznávaného básníka i esejistu, který svoji tvorbu stavěl na empatii a znalosti prostředí, senzibilitě vůči politické a sociální skutečnosti. Pro jeho teoretické práce je typická výbojnost zejména proti jevům, které považuje ve společnosti za patologické - válce, hladu, plýtvání a poživačnosti. V češtině vyšla jeho díla Slepecké písmo, Ach, Evropo!, Jed, Historie mraků a další.
Jeho poslední dílo nazvané Fallobst (Padané ovoce) vyšlo k jeho 90. narozeninám. V tomto díle se znovu vyjadřoval k aktuálním tématům, například k migraci. Napsal, že navzdory všem konfliktům a těžkostem by bez ní každá lidská společnost pustla. "Bez přistěhovalců a emigrantů by naše literatura a náš jazyk byly jako zoufalé domácí utkání," napsal.
Enzensberger varoval před podle něj neblahým propojením zpravodajských služeb a internetových koncernů. "Roli dozorců a donašečů převzaly miliony kamer a mobilních telefonů," uvedl. V Padaném ovoci se zamýšlel také nad stářím. Napsal, že "si připadá jako pneumatika, ze které neustále uniká vzduch" a mluvil o "umění, jakým je pomalu a co možná nejvíce nenápadně se rozloučit se životem".
Enzensberger se narodil v roce 1929. Po skončení druhé světové války obchodoval na černém trhu, aby se jeho rodina uživila. Překládal pro americké a britské okupační armády. Studoval germanistiku a filozofii na německých školách a později také na francouzské Sorbonně. Na začátku 60. let byl lektorem ve významném Suhrkampově nakladatelství ve Frankfurtu nad Mohanem.
Enzensbergerova bibliografie čítá kromě prózy, poezie, divadelních her a filmových scénářů také množství článků, studií a esejů. Významné jsou jeho překlady z francouzštiny, angličtiny, španělštiny a severských jazyků. Od 60. let se podílel na vydávání literárních periodik.
hab spr