Papež vyzval k mezinárodní regulaci AI a varoval před technologickou diktaturou
Vatikán 14. prosince (ČTK) - Papež František dnes vyzval mezinárodní společenství k regulaci umělé inteligence (AI). Algoritmy nesmí nahradit lidské hodnoty, uvedla hlava katolické církve v každoročním poselství ku Světovému dni míru, letos nazvaném "Umělá inteligence a mír". Podle agentury Reuters také František varoval v souvislosti s AI před "technologickou diktaturou", která podle něj ohrožuje lidskou existenci.
Poselství ke svátku, který Římskokatolická církev slaví 1. ledna, papež tradičně předem zasílá světovým lídrů a mezinárodním institucím, jako je například OSN.
"Globální rozměr umělé inteligence jasně ukazuje, že vedle odpovědnosti svrchovaných států za vnitřní regulaci mohou při jejím využívání hrát rozhodující roli mezinárodní organizace," uvedl papež v poselství. "Vyzývám světové společenství národů, aby spolupracovalo na přijetí závazné mezinárodní smlouvy, která by regulovala vývoj a využívání umělé inteligence v jejích mnoha podobách," vyzval František.
Rovnováhu mezi plným využitím rychle se rozvíjející AI a její regulací se nyní snaží najít vlády po celém světě, přičemž řada států volá po nutnosti regulace na národní i mezinárodní úrovni. Evropská unie minulý týden dosáhla předběžné dohody ohledně pravidel, která mimo jiné stanovují omezení při využívání AI pro biometrickou identifikaci ze strany bezpečnostních složek.
Pozorovatelé se nicméně shodují, že státní orgány globálně nezvládají s technologickým vývojem AI držet krok.
Papež v poselství vyzval také k etické kontrole "cílů a zájmů společností vyvíjejících a vlastnících AI nástroje" a varoval, že některé aplikace AI mohou "představovat riziko pro naše přežití" či ohrozit naši planetu. "V obsedantní touze mít vše pod kontrolou riskujeme, že ztratíme kontrolu sami nad sebou; ve snaze o absolutní svobodu riskujeme, že se dostaneme do spirály 'technologické diktatury'," píše se ve zprávě.
Kanadský kardinál Michael Czerny na tiskové konferenci k poselství uvedl, že 86letý papež není žádný "luddita", čímž odkazoval na termín používající se pro ty, kteří odmítají nové technologie. František podle Czerného, rodáka z Brna, oceňuje technologický a vědecký pokrok, má však obavy ohledně "hazardu" s budoucností lidstva.
nim mka
Lhotský má na výstavě v Jablonci poprvé i velkoformátové tužkové kresby
Jablonec nad Nisou 14. prosince (ČTK) - Výběr z tvorby posledních let světoznámého umělce Zdeňka Lhotského je na nové výstavě v galerii Nisa Factory v Jablonci nad Nisou. Malíř, sochař, sklářský výtvarník i technolog na ní poprvé v regionu představuje i své velkoformátové tužkové kresby. Ty se z vystavených Lhotského děl kurátorovi výstavy Oldřichu Plívovi líbí asi nejvíce.
"Kresby, až dva metry vysoké a metr široké, jsou dělané tužkou, což je hodně práce. Udělal (Lhotský) pět těchto formátů a z toho ty dva poslední jsou, myslím, úplně senzační," řekl dnes Plíva ČTK.
Lhotský dnes ČTK řekl, že tyto kresby jsou podkladem pro jeho duševní pohodu. "Jsou na nich takové geometrické věci, které ovšem ve své podstatě vznikají vždycky z jedné kresby, která se tak jako na kaleidoskopu opakuje, převrací a tak dále, že vytvoří takovou zvláštní strukturu, která mě nějakým způsobem fascinuje. Protože jako vždycky, když to začnu dělat, tak si říkám, jestli jsem se trochu nezbláznil, ale pak si říkám, že ta fascinace je tak silná, že to prostě udělám," dodal.
Kromě kreseb má na výstavě, jež potrvá do poloviny dubna příštího roku, také obrazy, digitální tisky či sklo. Nechybí ani jeho slavné mísy. "Jsou udělané takzvanou technikou vitrucell, což je můj, potažmo náš vynález způsobu barvení skla, protože já mimo jiné, že jsem vystudovaný umělec, tak jsem ještě technolog v tavené plastice," řekl.
Lhotský jako žák Stanislava Libenského byl v roce 2016 americkým časopisem Wallpaper zařazen mezi 12 Čechů, kteří ovlivňují světový design. Jeho díla jsou zastoupená v řadě světových i českých galerií či muzeí. Kromě vlastní umělecké a designérské práce získal mezinárodní renomé i tím, že se v roce 1994 ujal zanikajícího střediska taveného skla v Pelechově u Železného Brodu, kde tvoří dosud. Je mimo jiné autorem čtyřtunového skleněného sarkofágu pro dánskou královskou rodinu. Prozradil, že nyní pracuje na jiné obdobně významné zakázce. "To je věc, která je srovnatelně nebo malinko větší ještě než byl sarkofág a vstoupí do povědomí asi možná trochu víc než sarkofág," naznačil. O co konkrétně jde, zatím říci nemůže. Termín má ale do léta 2025 s tím, že toto dílo bude směřovat do Velké Británie, konkrétně do Londýna.
knt gcm