Polsko je podle Dudy ochotné nechat NATO rozmístit na svém území jaderné zbraně
Varšava 22. dubna (ČTK) - Polsko by podle prezidenta Andrzeje Dudy bylo ochotné nechat spojence z NATO, aby na jeho území rozmístili jaderné zbraně. Duda to řekl v rozhovoru s deníkem Fakt během cesty do Spojených států a Kanady. Polský premiér Donald Tusk podle serveru TVN 24 reagoval slovy, že by rád znal všechny okolnosti, které hlavu státu přiměly učinit toto prohlášení.
Duda v interview připomněl, že už o této věci mluvil několikrát. "Pokud by se naši spojenci rozhodli, že v rámci programu sdílení jaderných zbraní je rozmístí i na našem území, aby se posílila bezpečnost východního křídla NATO, jsme k tomu připraveni," řekl prezident.
Rusko podle něj stále silněji militarizuje Kaliningradskou oblast, která je vklíněná mezi polským a litevským územím. Moskva také v poslední době přemístila svoje jaderné zbraně do Běloruska, připomněl polský prezident.
Tusk později uvedl, že by na toto téma chtěl s hlavou státu hovořit a pochopit jeho záměry. To může znamenat, že záležitost nebyla konzultována, uvedl web Rzeczpospolita. Tusk řekl, že mu záleží na tom, aby bylo Polsko bezpečné a dobře vyzbrojené. "Ale také bych chtěl, aby případné iniciativy byly velmi dobře připraveny lidmi za to zodpovědnými a abychom byli všichni přesvědčeni, že to chceme," řekl na tiskové konferenci premiér.
Sdílení jaderných zbraní je součástí politiky jaderného odstrašení NATO, která umožňuje členským zemím, které tyto zbraně ve svém arzenálu nemají, podílet se na plánování jejich použití ze strany Severoatlantické aliance. Zbraně zároveň zůstávají pod kontrolou USA. V případě konfliktu by americké atomové bomby mělo nést letectvo zemí, ve kterých jsou rozmístěny, tedy Belgie, Německa, Nizozemska, Itálie a Turecka. Jaderné zbraně mají ze zemí NATO kromě USA také Británie a Francie.
"Armáda bude analyzovat situaci," reagoval na Dudovo vyjádření mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pokud by Polsko a jeho spojenci tyto plány realizovali, podnikne podle něho Rusko "všechny kroky k zajištění své bezpečnosti".
Polsko o zařazení do programu NATO umožňujícího sdílení jaderných zbraní požádalo loni v létě poté, co Rusko ohlásilo rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku. Tehdejší polský premiér Mateusz Morawiecki řekl, že konečné rozhodnutí v této věci náleží USA a že Poláci jsou připraveni "jednat rychle". Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby dal následně najevo, že Spojené státy nevidí potřebu změn v rozmístění svých jaderných zbraní.
ipl hab nob
Účastník muzejních přednášek našel v lednu na Rakovnicku zlaté keltské mince
Rakovník 22. dubna (ČTK) - Účastník muzejních přednášek našel v lednu na Rakovnicku 12 zlatých keltských mincí. Pocházejí ze 3. až 2. století před naším letopočtem, unikátní je nejmenší z nich o průměru čtyři milimetry, řekla dnes ČTK archeoložka Kateřina Blažková z Muzea T. G. M. Rakovník. Muzeum Nové Strašecí mince mimořádně vystaví 17. května na Den s Kelty. Kulturně historická hodnota nálezu je nevyčíslitelná, uvedla ředitelka muzea Magdalena Elznicová Mikesková.
Nálezce s detektorem kovů se šel projít do lesa, kde našel první z 12 mincí. Nález oznámil pracovníkům muzea, ti místo odborně prozkoumali a zabezpečili. 'Odborný posudek Národního muzea potvrdil, že se jedná o soubor unikátních bójských ražeb z našeho území z konce střední doby laténské. Jde o zcela první archeologicky dokumentovaný depot - tedy o hromadný, záměrně uložený soubor - těchto mincí u nás. Jejich kulturně historická hodnota je i proto nevyčíslitelná,' podotkla Elznicová Mikesková.
Mince z nálezu podle Blažkové čeká odborné posouzení, s výjimkou Dne s Kelty zůstanou zatím pro veřejnost běžně nepřístupné. V budoucnu se stanou součástí stálé expozice muzea, dodala archeoložka.
Muzeum je s amatérskými hledači kovů i zájemci o historii a archeologii v kontaktu už skoro 20 let. 'Snažíme se je motivovat a vzdělávat, takže spolupráce s mnoha z nich funguje příkladně,' popsala Blažková. Dodala, že mince mají hodnotu jednoho, třetiny a osminy statéru, tedy zlaté starověké mince. 'Ta nejmenší, v hodnotě čtyřiadvacetiny statéru, má pouhé čtyři milimetry v průměru a jde o skutečný unikát. Její ražba totiž dosud nemá známé srovnání. Na líci má patrně páva a krásný ptačí motiv je i na rubu. Mince jsou navíc perfektně zachovalé, což naznačuje, že možná nebyly nikdy v oběhu,' doplnila archeoložka.
Spolupracovníci rakovnického muzea našli v roce 2020 na Rakovnicku zlatý poklad zdobený kameny, který nyní do 26. června muzeum vystavuje. Prsten a přezka z pokladu pocházejí z období stěhování národů, tedy z 5. a 6. století. Přezka ukázala historicky nejstarší užití českého granátu ve šperku. Objev honosných zlatých šperků i nejnovější nález zlatých mincí podle archeoložky naznačují, že Rakovnickem vedly koridory, po nichž už v pravěku a pak i ve středověku cestovali příslušníci tehdejších elit.
sbe dvd gcm
