AFP: Izraelský úder v Bejrútu cílil na schůzku elitních jednotek Hizballáhu
Bejrút/Tel Aviv 21. září (ČTK) - Při pátečním leteckém izraelském útoku na předměstí Bejrútu zemřelo nejméně 19 lidí a 66 dalších lidí bylo zraněno, informovala dnes podle deníku Haarec libanonská televize Al-Džadíd. Hnutí Hizballáh, jehož členové byli cílem izraelského úderu, dnes oznámilo, že mezi mrtvými je jeho další vysoce postavený velitel Ahmad Mahmúd Vahbí. Izraelský úder se zaměřil na schůzku velení elitních jednotek Hizballáhu, informovala dnes agentura AFP s odkazem na zdroj blízký libanonskému hnutí.
"Velení jednotek Radván se shromáždilo v suterénu budovy, na kterou se v pátek zaměřil izraelský úder, a 16 jejich členů, včetně vůdce a vysokého velitele, bylo zabito," řekl AFP tento zdroj. Radván jsou speciální jednotky Hizballáhu, jejichž hlavním cílem je infiltrace na sever Izraele a na jím okupované Golanské výšiny.
Už v pátek izraelská armáda i Hizballáh uvedly, že při útoku na čtvrť na předměstí Bejrútu, jež je baštou Hizballáhu, zemřel šéf jednotek Radván Ibrahím Akíl. Ten byl také na americkém seznamu hledaných osob kvůli údajnému podílu na dvou atentátech v Bejrútu na americké velvyslanectví a základnu americké námořní pěchotu v roce 1983, při nichž zemřelo přes 300 lidí.
Ahmad Mahmúd Vahbí podle agentury Reuters velel vojenským operacím jednotek Radván do začátku letošního roku během války, kterou izraelská armáda vede v Pásmu Gazy od loňského října v odvetě za teroristický útok Hamás na Izrael.
Akíl je nejvýše postaveným velitelem Hizballáhu zabitým izraelskou armádou od července, kdy rovněž na předměstí Bejrútu izraelský úder zabil Fuáda Šukra. Podle deníku Haaarec byl Akíl zraněn tento týden v úterý při explozích několika tisíc pagerů v Libanonu a v pátek ráno propuštěn z nemocnice.
Exploze tisíců pagerů a středeční výbuchy dalších komunikačních zařízení v Libanonu, které libanonská vláda a Hizballáh připsaly Izraeli, dál vyostřily dlouholetý konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem. Konflikt eskaloval loni v říjnu po útoku Hamásu na Izrael, Hizballáh je spojencem Hamásu a Íránu. Od té doby se izraelská armáda a Hizballáh denně ostřelují přes izraelsko-libanonskou hranici. Ve čtvrtek večer Izrael podnikl dosud zřejmě nejtvrdší nálety na pozice Hizballáhu za téměř rok trvání přeshraničního konfliktu. V pátek odpoledne pak Hizballáh vypálil z jižního Libanonu na cíle v severním Izraeli na 150 raket.
nob ml
Badatelé v Lipsku objevili dosud neznámé dílo Wolfganga Amadea Mozarta
Lipsko (Německo) 21. září (ČTK) - Dosud neznámé dílo Wolfganga Amadea Mozarta nalezli badatelé v hudební knihovně v Lipsku. Skladba z 60. let 18. století vznikla pravděpodobně v Mozartově raném mládí, uvedli experti. Informuje o tom web Středoněmeckého rozhlasu a televize MDR.
Partitura vznikla podle badatelů kolem roku 1780, ale nebyla opatřena podpisem. "Jde sice o rukopis, ale je to přepis Mozartova originálu," uvedla ředitelka lipské knihovny Susanne Metzová. "Mozartova skladba byla ve fondech knihovny už více než 100 let. Teď, když se jí zabývali mozartovští specialisté v Salcburku, můžeme potvrdit, že jde skutečně o Mozartovo dílo," řekla Metzová.
Mozartovi je připisováno mnoho skladeb. "Dá to hodně práce, abychom pak mohli říct: jsme přesvědčeni o tom, že toto je skladba mladého Mozarta," uvedl muzikolog a ředitel vědeckého oddělení salcburského Mozartea Ulrich Leisinger.
Dílo nese dodatečný název "Ganz kleine Nachtmusik" (volně přeloženo jako Úplně malá noční hudba), což odkazuje na podobný název slavné Mozartovy Malé noční hudby, serenády č. 13 pro smyčcový kvartet a kontrabas od W. A. Mozarta z roku 1787.
Dvanáctiminutová "Serenáda ex C" sestává ze sedmi částí pro smyčcové trio, trvá celkem asi 12 minut a předpokládá se, že vznikla v polovině až na konci 60. let 18. století, uvedla ve čtvrtek Lipská městská knihovna.
Dnes bude mít skladba německou premiéru na půlhodinovém koncertu v lipské opeře. Už ve čtvrtek byla prvně uvedena v Mozartově rodném Salcburku v rámci prezentace revidovaného Köchelova katalogu, což je katalog všech Mozartových skladeb.
Köchelův seznam, někdy také Köchelův katalog (německy Köchelverzeichnis) sestavil roku 1862 rakouský botanik, muzikolog, spisovatel, skladatel, editor a milovník Mozartovy hudby Ludwig Alois Ferdinand rytíř von Köchel.
Wolfgang Amadeus Mozart žil mezi lety 1756-1791 a za svůj život složil více než 600 skladeb.
cht spr
ZLATOVNA .CZ